Kytice (luxusní vydání)
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463094/bmid_kytice-luxusni-vydani-V4B-463094.jpeg
4
9331
9331
Pozvěte tajemný svět balad přímo k vám domů. Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše. Jejich aktuálnost navíc podtrhují křehké a citlivé ilustrace současné známé české malířky a grafičky Míly Fürstové, která se svým smyslem pro detail a jemnou poetikou svých děl dokonale napojila na myšlenkový proud Karla Jaromíra Erbena. Dva umělecké proudy se zde stávají jedním, jedinou Kyticí. Toto luxusní vydání obsahuje grafický list z balady Svatební košile či Pokladu, signovaný přímo Mílou Fürstovou.... celý text
Přidat komentář
Co víc k tomu dodat.
Některé básně se četly s lehkostí a s úsměvem na rtech, i když jsou s dramatickým koncem, ale některé jsem ráda nečetla.
Pro mě půlka knihy nudná a půlka zase skvělá.
Určitě básně jako Polednice, Vodník, Svatební košile se mi vryjí do paměti, ale spíše se ke knize již nevrátím.
Kytice je taková moje srdcovka. Na základce jsme dokonce hráli Polednici. Balady jsou možná trošku morbidnější, ale co v dnešní době není? Většina je jich "zatuchlá", děsivá tím starým způsobem, kdy sice necítíte strach, že by vám při čtení lezly oči z důlků, ale jde o strašení, jako za časů prababiček.
Já na básně teda nejsem, ale tohle je prostě klasika. A kdo by neznal aspoň pár veršů. Z fleku dodnes umím celou Kytici a dala bych i Polednici. Vodníka s pomocí :-) Vesměs je to morbidní, ale podle mně si to právě proto lidi pamatují.
Co dodat k Erbenově Kytici - prostě ji zbožňuji a ráda se k ní vracím.
Lehce strašidelné lyricko-epické básně, bohužel se špatným koncem...
Nejvíce mi k srdci přirostla Lilie.
Myslím , že každý by měl mít Kytici přečtenou ;-)
"Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,
tam bývá nářek sirotků a vdov,
tam slzí hořkých mnoho plynulo
srdíčko mé by hořem hynulo
.
.
.
Lilie bílá - kdo ji uviděl,
každého divný pojal srdce žel;
lilie vonná - kdo ji pocítil,
v každém se touhy plamen rozsvítil. - "
Je to sice klasika a je třeba to znát, ale mně se to skutečně nelíbilo. Já jsem dost mírumilovná osoba a ty morbidní konce mě prostě drtily a nemohla jsem z toho spát. Vrchol všeho byl, když nám naše paní profesorka na ČJ pustila filmové zpracování...
... a na to pole podle skal, zelený mužík zatleskal ... Tak tohle se asi nedá zapomenout. Stejně jako Svatební košile, Polednice a další štěpné kousky z Erbenovy bible českého horroru.
Erbenovy drastické až horrorové příběhy mě fascinovaly už v dětství, kdy jsem po této knize sáhl jako po povinné četbě. "A mrtvý oči otvírá, a mrtvý oči protírá, sbírá se, hlavu pozvedá a půlkolem se ohlédá. ´Bože svatý, rač pomoci, nedej mne ďáblu do moci! - Ty mrtvý, lež a nevstávej, pánbůh ti pokoj věčný dej!´A mrtvý hlavu položiv, zamhouřil oči jako dřív." ... to přece nemá chybu, ne? :)
Kdysi dávno jsem ji jako jednu za mála knih povinné četby přečetla. Bylo to docela zajímavé čtivo, ale je fakt, že já té poezii zase tak moc nerozumím.
Četla jsem jako povinnou četbu. A vůbec mi to nevadilo. Kniha se mi líbila! Rychle se čte. Krásné byly Svatební košile, Zlatýkolovrat, Vodník a Polednice... A Záhořovo lože nic moc. Popravdě ani nevím o čem byla. Rozhodně stojí za přečtení. Hodlám se k ní vrátit!
A on vždy napřed - skok a skok,
a ona za ním, co jí krok.
Po šípkoví a po skalí
ty bílé nohy šepotaly,
a na hloží a křemení
zůstalo krve znamení.
Svatební košile moje oblíbená. Jako bych zase seděla ve školní lavici. Bylo fajn zase si to připomenout.
Toto dílo pro mě bylo překvapením. Poprvé jsem ho četla někdy v 6. třídě. V té době, jsem většinu věcí nechápala. Hlavně obrazná pojmenování, ale i poezii celkově. Nebylo to pro mě to pravé ořechové. Nyní jsem však až na pár výjimek rozuměla všemu. Moc se mi líbilo přírodní prostředí. Další věcí, kterou musím Erbenovi pochválit, je dobrá fantazie. Zpracovat více než deset básní a balad na podobné téma vztahu matky a dcery je obdivuhodné. Pravděpodobně jsem toto dílo nečetla naposledy.
Kytici jsem četla několikrát a vždy se k ní ráda vracím. Navzdory určité morbidnosti, která je však velice funkční (zásadně je zde zlo potrestáno více či méně brutálním způsobem), se jedná o roztomilou poezii neobyčejně originálního ražení. Bez diskuse si zaslouží čestné místo v klenotnici našeho písemnictví.
Líbilo se mi i Brabcovo filmové pojetí. Erben by se asi trochu divil, nicméně si myslím, že film docela dobře vystihl náladu autorových veršů.
Btw, když jsme u Erbenů, chutnají mi i miletínské modlitbičky od Erbenů - vyrábí je rodinná firma z autorova příbuzenstva :)
Jeena z mých oblíbených knih už od 7. třídy základní školy. Přečetlou ji mám několikrát . :)
I přesto, že to byla povinná četba, jsem si některé balady opravdu užila a bavily mě.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Čas zalitý náladovostí barev ročních období, ovzduším pozemských neřestí. Zalidněný kraj pojímá vylitá káď mystiky zla. Trhané, zářné květy hypnotických jevů, záhadně neznámých kouzel a jedů, napuštěné silicemi plachosti, krutosti, tragické magiky. Blízkost pulsujícího šálení mimo tento svět. Vstříc zastaveným srdcím v obrazech mýtů, roji hadích jazýčků, střepům zaseknutých ve vlasech.