Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena : úplné vydání
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K. J. Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského „Ohlasy“ promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví (Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj.), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů (Štědrý den, Dceřina kletba). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní: už v úvodní báji etymologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj.: „Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly !“ ... „Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosti učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk !“. Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj.)... celý text
Přidat komentář
Nejdříve jsem byla samozřejmě hodně pomasírovaná povinnou školní četbou. Po letech jsem jsi k tomu to dílu zase našla cestu. Dostala jsem chuť si Erbena zase přečíst. Můj názor se na knihu hodně změnil. Je to krásná poezie, hodně drsná. Erben by se neztratil ani mezi mistry hororu. Řekla bych, že by tam krásně zapadl. Dost "svým" hrdinům nakládá a to pěkně nekompromisně. Po vině musí přijít trest. Někdy to ale bylo až příliš za hranou. Chápu, že slovanská lidová slovesnost si servítky nebere a lidé se z ní měli poučit.
Tohle poučné bylo.
Já prostě nedokážu docenit poezii českých básníků. Kniha mě nenadchla, kousala jsem se nudou (podobně jako u Máje). Někomu se to holt libí a někomu zase ne. Možná si ji ještě jednou přečtu až budu starší a moudřejší.
Nejlepší básně, jaké jsem kdy četl. Asi ani není třeba blíže dílo přibližovat, jelikož spoustu básní (Polednici, Vodníka, Svatební košili) zná snad každý. Takže jen snad, že všem doporučuji :-).
Erbena si netroufám hodnotit. Sbírku jsem nikdy nebrala jako povinnou četbu, ale jako krásnou, silnou poezii. Podle mne nezfilmovatelné.
Sbírka kvalitně vyprávěných balad. Moc se mi líbila ta báseň Poklad. Proto mě mrzí že nebyla i zfilmována.
Nebyla jsem příliš nadšená z toho, že to musím opravdu číst, protože když jsem tuto knihu četla na základní škole, tak mi to stačilo. Musím ale říci, že se mi to opravdu líbilo a nelituji toho, že jsem si ji znovu přečetla. Je to zkrátka klasika, kterou by měl každý Čech znát. Obdivuji schopnost Erbena vůbec takové balady vymyslet, aby se krásně rýmovaly a nesly hluboké poselství. Člověk je příběhy zaskočen. Příjemné je i to, že je zde děj a člověk když nechce, tak nemusí číst mezi řádky. Nejvíce se mi líbila balada Svatební košile, Zlatý kolovrat a Lilie či Vrba. Myslím, že si tuto knihu přečtu ještě několikrát.
Nemám poezii moc v lásce. Ale tyto balady jsou skvělé. Těžko vybrat mou nejoblíbenější. Je to kniha, ke které se ráda vracím a hledám v ní inspiraci.
Kytice pro mě byla jedna z knih, kterou jsem zařadil do maturitní četby a upřímně se na ni netěšil. Měl jsem ji zaškatulkovanou jako příliš morbidní a složitý soubor balad. Nemohl jsem se mýlit více, oproti Máji je pro mě Kytice zlaté dílo... Samozřejmě jsem si ji u maturitního zkoušení vytáhl a dopadlo to výborně.
Četl jsem poprvé ve svých 50 letech a překvapilo mne jak si toho hodně pamatuji. A bavila mne Kytice .
Nejvíce obdivuji autora, jak vůbec mohl tak mistrovsky vymyslet takové příběhy a ještě k tomu veršované. Fascinuje mě, jak se lze nad každým příběhem zamyslet a vytěžit z toho to, co na nás sedí.
Naprosto mimořádná básnická sbírka, kterou by si měl alespoň jednou za život povinně přečíst každý. Netřeba více slov.
Dlouho jsem se této knize vyhýbal, ale musím říci, že Kytice do povinné četby právem patří. Nevím, ale mně se asi nejvíce líbilo Záhořovo lóže.
Jedna z knih povinné četby. Některé básně jsem dokonce mívala ve škole zkoušené. I tak mám tuto knihu ráda a sem tam si ji přečtu.
Klasika, která nezklame a získá si srdce snad každého z nás, i když bychom nechtěli :) Polednice, Vodník, Kytice... Všichni známe, o čem balady jsou. I proto jsem si tuto sbírku vybrala k maturitě, jako takovou záchranu a jistotu. (Nakonec jsem si ji i vytáhla!)
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Vzpomínám si na své dětství a svou umanutost, kdy jsem tolikrát prohlížel a posléze i pročítal dílo pana Erbena. Tehdy jsem ještě neměl tolik rozumu, abych plně docenil tento skvost české tvorby, ale protože moji rodiče vlastnili nádherné vázané a navíc obrazové vydání Kytice, znal jsem tuto sbírku básní dokonale.
V mých stopách tvrdohlavě kráčí moje dcera, která na Kytici nedá dopustit... :-)
Uplynuly desítky let a já tu užasle vnímám nádherný rytmus Erbenových básní, krásný český jazyk a rýmy, které děsí a nadchnou zároveň.
Nezvyklá krutost a ponurost, atmosféra z které vás postupně mrazí. Za nejzdařilejší tituly považuji bezesporu POKLAD, SVATEBNÍ KOŠILI, úvodní velice romantickou, až národní KYTICI, pohádkově hororový ZLATÝ KOLOVRAT a děsivě krutou DCEŘINU KLETBU.
Sbírka zřejmě nemá hluchých míst, nicméně několik básní mi k srdci nepřirostlo. Ale jak již pozorný čtenář u mě vypozoroval, u básní mi nevadí jistá nevyváženost.
Kytici vnímám jako dar českému lidu, mozaiku hříchů , nutkání a spravedlnosti.
Krása češtiny, jedinečná kombinace slov a krásná vyprávění - to jsou tři hlavní atributy těchto balad, které nikdy nemohou být překonány...