Kytice z pověstí národních

12.02.2018

Úžasné dílo

09.02.2018

Jedním slovem - nádhera !

08.02.2018

Pokud budete chodit po ulicích a ptát se lidí, jestli by Vám nemohli říct alespoň jeden úryvek z Kytice, nikdo by se nenašel, kdo by to nečetl. Za mě osobně je toto klenot, na který máme být právem hrdi. 13 básní, co změnily českou literaturu.

11/10

Hůře se mi četl starý styl jazyka, ale jinak byla kniha moc hezká a určitě se k ní někdy vrátím.

07.01.2018

Ať už jsem ji chtěla číst či ne, stejně si cestu Kytice ke mně našla. Četla jsem ji k maturitě a některé balady se mi četly lépe, jako třeba Vodník nebo Kolovrátek. Jiné se mi moc nelíbily, např. Dceřina kletba, ale neodradilo mě to a já u četby Kytice zůstala až do konce. Kytice je smutné, strašidelné, ale i poučné dílo, ukazuje, že po vinně vždy následuje krutý až někdy neadekvátní trest. Alespoň jednou by si to každý měl přečíst.

07.01.2018

Naprosto nezapomenutelná sbírka, jež jsem četla již v dětství (ačkoliv mě nikdy nepřestane udivovat, že tohle je jedna z těch nejvýraznějších básnických sbírek, kterou nám hustili do hlavy už na základce, celkem morbidní), které vděčím za nynější vztah k hororovému žánru. Velmi výrazný motiv prohřešku a trestu, nepřehlédnutelné sentimentality i vlivu lidové slovesnosti, to vše ovinuté černou stuhou brutality, která však nepůsobí jaksi prvoplánově. Některé balady mě umí zásáhnout svou ztemnělou pochmurností více, než mnohá díla, psaná účelně k tomu, aby člověka vyděsila a zhnusila. A to ani nemluvím o uchu lahodících rýmech, které mohu číst pořád a pořád dokola. Atmosféra hustá jak tvaroh a mrazivá jako pravá slovanská zima. Nesmrtelné dílo. Mou nejoblíbenější byla a nejspíš i vždy bude Svatební košile pro svou náboženskou pochmurnost, symboliku i veršovanou libozvučnost. Naopak jsem nikdy nepřišla na chut Záhořovu loži a Věštkyni.

„Pěkná noc, jasná - v tu dobu
spěchají živí ke hrobu;
a nežli zvíš, jsi hrobu blíž -
má milá, nic se nebojíš?“

03.01.2018

Naprosto nečekané setkání s nezapomenutelnou klasikou. Dnes jsem dceři půjčila v knihovně, protože sbírku mají číst jako povinnou četbu ve škole a sama jsem do ní znovu nahlédla s tím, že si balady trochu osvěžím. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si na nich smlsla na posezení :-) Znovu jsem si ověřila, že jsou v ní jak verše nesmrtelné a opravdu nezapomenutelné, které si člověk vybavuje i po desetiletích (Kytice, Vodník, Polednice, Štědrý den, Poklad, Svatební košile), tak ale i balady, které mi k srdci prostě nepřirostly - ani při předchozích čteních, ani teď (Záhořovo lože, Dceřina kletba). Nicméně jako celek - skvělé. Prostě klasika, kterou by měl každý znát - je jedině dobře, že je stále ukládaná jako povinná četba, protože tahle kniha do povinných prostě patří.

Toč se a vrč, můj kolovrátku,
všecko ve světě jen na obrátku
a život lidský jako sen!

Asi jako osmiletý jsem měl z této knížky trauma, po nocích jsem se bál a mamka mi jí dokonce zakázala číst. Dnes už jsem pochopil krásu Erbenovy poezie. Pochopil jsem, že po každé vinně následuje trest(jak nám celou sbírkou dokazuje autor).

26.12.2017

Moje oblíbená kniha. Miluji už od malička. Hlavně básně Mateřídouška, vodník a polednice. Moje srdcovka

24.12.2017

Můj názor na tuhle knížku nikdy nebude kladný, protože takovéhle knížky by se měly zakázat číst. A už vůbec nechápu, jak tohle někdo mohl nazvat 'klasikou'. Upřímně řečeno, kdokoliv, kdo by napsal něco jako tohle, nemůže být normální.

23.12.2017

Kytici od K. J. Erbena jsem četla již asi čtyřikrát a rozhodně postupem času se mé hodnocení lehce pozměnilo. Když jsem byla ještě studentkou základní školy, byla pro mě Kytice příliš náročná na pochopení, některé části byly pro mne až příliš pochmurné, ale nyní jsem si její čtení užila a nejspíš bude patřit mezi takovou mojí „klasiku“ knížek, které si mohu přečíst znovu a znovu.

18.12.2017

Povinná nesmrtelná klasika, kterou si můj malý synek sám našel v mé knihovně ještě dřív než musel:)) Krátce poté, co se naučil číst. Asi ta morbidita ho vzrušovala stejně jako kdysi mne, ale snad i moudrost:)) Milé vzpomínky.

16.12.2017

Kdysi dááávno povinná četba, později představení v Semaforu. Bez podkladu bych si to asi tolik neužila. :)

07.12.2017

Povinná četba kdysi, dnes s úsměvem vzpomínání.

07.12.2017

Klasika na kterou se nezapomíná

27.11.2017

Kytice je skvělá.....když jsem maturovala, tak jsem doufala, že si ji vytáhnu, páč jsem ji v tu dobu znala skoro nazpaměť, a Svatební Košili úplně :D Pro mě nejlepší Erbenovo dílo :)

20.11.2017

Tyto básně jsou prostě nesmrtelné, už ani nevím kolikrát jsem tuto knihu četla a strašně ráda se k ní vracím znova a znova.... a ještě se k ní určitě několikrát vrátím ;)

17.11.2017

Tohle bylo zatraceně zajímavý! Do knihy jsem se nejdřív pouštěla s velikou nechutí, hlavně kvůli tomu, že na sobě má nálepku "Povinná četba". Musím říct, že i přestože jsou Erbenovy básně poněkud sentimentální, neudělal z nich pouze sentimentální povídačky, ale přimíchal do nich značnou dávku hororového prvku, který z básní přímo dýchá. Přesto se musím přiznat, že se mi nějaké texty četly špatně, takže mi kolikrát zabraly mnoho času, jelikož jsem si je někdy četla vícekrát, abych je lépe pochopila. Přesto je tohle dílo kvalitní a milovníci poezie si přijdou na své.
Mimochodem, jelikož jsou básně napsané staročeštinou, při čtení jsem si vzpomněla na "newspeak" a "oldspeak" z Orwellova 1984. Hlavou mi při nějakém starém slově, které se už nepoužívá, vždycky problesklo "...ani nevíš jaká je to krása, ničit slova".

16.11.2017

Dárek od rodičů někdy v sedmé třídě. Dlouhé a přesto dobře zapamatovatelné verše díky poutavému textu. Baví mne si v ní číst dodnes. Drama života, bájné postavy... vše obsaženo ve skvělé kompozici. Erben je v tomto neopakovatelný.