Legendy: Draci
Michael Bronec , Jakub D. Kočí , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45642/bmid_legendy-draci-C3d-45642.jpg
4
52
52
Když na tebe dopadne stín jejich křídel, zamrazí tě v zádech. Odvážíš se vstoupit do jejich světa? Martin D. Antonín, Jan Dobiáš, Jan Kantůrek, Ivana Kuglerová, Leonard Medek, Jiří Pavlovský, Jana Rečková, Pavel Renčín, Františka Vrbenská a další. 27 povídek, 27 světů a 27 dračích příběhů – to je kniha, kterou držíš v ruce. Hic sunt dracones. A čekají na tebe…... celý text
Přidat komentář
Miluji téma draků ve fantasy příbězích. Ovšem české fantasy je velice specifické a nesedí mi. Je to úplně jiný styl než jsem zvyklá a přestože jsem českým autorům dala několikrát šanci, nejde to. Tento sborník však díky mému oblíbenému tématu považuji za celkem povedený. Jak psali jiní některé povídky jsou krásné, některé nudné, ostatně je to přehled autorů, každá je psaná úplně jiným stylem.
Tahle kniha mi dala jasně najevo, že já nemám povídkové knihy rád. Neumím se do toho vžít, v některých povídkách bylo obrovské množství informací vyjádřeno na malém prostoru a měl jsem problém se v tom orientovat. Knihu nemám dočtenou - jsem zhruba v polovině. Už se tím snažím prokousat rok.
Protože je to sedmisetstránková záležitost, docela mi trvá se tím prokousat, audioknihy mi "odsýpají" lépe. Množství povídek v této knize mne nenutí ke čtení tolik jako romány o mnoho stránkách (třeba Pilíře země, kde už jsem chtěl vědět, jak to nakonec dopadne). To ovšem neznamená, že by povídky nebyly dobré, čtivé. Dávkuji si to ale postupně, vždy si přečtu tak jednu, maximálně 2 , aby se mi dojmy z nich nepřekrývaly.
Jsem asi v polovině a prozatím dávám 5*. Každý kousek je zajímavým nápadem, z některých povídek jsem vyloženě nadšen, jiné jen tak projdou, ale celkový dojem je výborný. Komentovat hodlám postupně každou zvlášť.
Antologie nemusím. Čtu maximálně tak povídky od svých oblíbených autorů se známými hrdiny. Když nepočítám Město přízraků a Zrození modrého měsíce, což jsou tématické antologie z Asterionu (a to první vlastně antologie ani není), byli jediné dvě antologie, které jsem si kdy koupil, Memento Mori a Žoldnéři fantasie. První mě zklamala, druhou jsem nedočetl, ne snad že by se mi vysloveně nelíbila, ale po ruce bylo lákavější čtivo. Takže s Draky jsem dosti váhal. Byl jsem zvědavý, ale byla tu nemalá pravděpodobnost, že se mi nebudou líbit, přičemž nejsou nejlevnější. Nicméně po brigádě jsem byl docela bohatý, takže budiž. Šel jsem do nich. A nelituji toho. Texty Jůzlové, Pavlovského, Kuglerové, Lince, Kočího a Antonína mě nadchly, pak je tady obrovská kopa těch nadprůměrných, pár průměrných a jen dvě povídky balancující na hranici průměru a podprůměru (Němec, Rečková), když tedy nepočítám báseň Leonarda Medka. To je, řekl bych, přímo vynikající bilance, když uvážím počet povídek a množství relativně neznámých autorů. Co se mi obzvlášť líbilo, byla různorodost, člověk tu narazí na ty klasické fantasy s nebojácnými hrdiny a draky, ale taky na originální povídky, které se snaží prozkoumat nové vody. Takže za mě určitě oba palce nahoru, takovéto antologie vznikají jednou za uherský rok. Kdybych měl zprůměrovat svá hodnocení povídek, vyjdou mi tak čtyři hvězdy, nicméně tahle kniha jako celek si tu "pětku" zaslouží, nejen za vymazlenou úpravu.
Takže proč jsem to koupil. Protože mám rád draky. Taky jsem si říkal zkusíš něco jiného. Chyba a velká. Když vám bude někdo tvrdit že je to dobré tak nevěřte. Na téhle povídkové sbírce se ukázalo kdo umí psát a kdo ne. Je to stejná katastrofa jako když český pisálek píše příběh o Conanovy. Mě zamrazilo v zádech , ale ne z draku, ale z toho kolektivu autoru. Česká fantasy je v troskách , chtělo by to draka , aby tu slátaninu spálil. Přesto všechno mám draky rád.
Oukej. Je to tady. Dočteno.
Konečně... po půl roce.
Všemu dávám 5 hvězdiček, ale tady prostě nemohu. Mám sice špatné svědomí z toho, že dávám jen 2, ale.... pak si vzpomenu na ty příběhy a... tři prostě nemůžu.
Sice jsem asi zaujatý, protože dost mě rozhodil i fakt, že povídky v knize 'Legendy: DRACI' jsou často o dracích zhruba stejně jako daňové přiznání. A i v něm je více draků než v některých příbězích tady.
Neříkám, povídky jsou víceméně všechny originální - ovšem někdy je to za cenu zdviženého obočí. Ne jednoho, ale obou.
Některé povídky zase přímo škemraly o více prostoru - toho se jim ovšem nedostalo, takže potenciál vyhasl.
Jindy se mi chtělo regulérně brečet.
Rád bych si myslel, že jsem to četl půl roku kvůli tomu, že jsou to příběhy a tudíž člověk jeden dočte a nemusí spěchat na další... že je kniha moc tlustá a nechce se mi ji tahat do práce a z práce (ach, kolikrát jsem ji tahal a nakonec nenašel chuť ji ani vytáhnout z batohu...) Ale obávám se, že to tak není. Prostě to stojí za... skřeta.
Abych jen nehanil, tak musím pochválit pěknou obálku a kniha jako taková se bude v knihovničce pěkně vyjímat, protože je to pořádný cvalík.
Taky by se snad našlo pár příběhů, které se mi líbily. Ale zas tak moc by jich nebylo. Cítím se dost špatně, že jsem o té knize nenapsal skoro nic dobrého... ale nevím, nejde to jinak.
--------- SPOILEROVÁ ČÁST --------- SPOILER ALERT ------------ SPOILERY -----------
Abych tak nějak podložil svou kritiku, tak se pokusím přiřadit konkrétnější věci z knihy. Ale už ji znovu otevírat nebudu a názvy příběhů si nepamatuju, takže to bude tak nějak zhruba.
Tak třeba myšlenka toho, že draci žijí v alternativní dimenzi, cestují ve vesmírných lodích a dokáží přeskočit do naší dimenze... to je na mě trošku moc.
Nemluvě o příběhu žákyně čarodějné školy, která čerpá magickou sílu sexem. Neboli vojede celou školu, aby nastřádala dost síly na magickou závěrečnou zkoušku a vykouzlila draka. Tedy ne skutečného, ale iluzi, sehrála s ním scénku. Neboli přelud draka zabírá na stranách příběhu mnohem méně místa, než popisy šu... ehm, střádání magické síly. Mno a aby to nebylo jen tak suché, tak ještě u kluka, který ji miluje, probíhá vnitřní boj - přecejen se zamiloval do dívky, která vojela každýho, na kterýho se podívá. Nemám nic proti sexu, drakům, magii, školám a nevím čemu ještě... ale tohle spojení a zařazení do knihy o dracích podle mě moc nefunguje.
Ale pokud máte rádi dračí porno... sice tam draci nejsou, ale když to může být ve sbírce dračích povídek, tak i do dračího porna by to šlo zařadit.
Jo a zmínil jsem tu povídku s upíry? Ne?
Mno jeden upír jde druhýmu upírovy zabránit v tom, aby vpustil do našeho světa draky. Mno, pár se mu jich vpustit podařilo, ale... nevím, od dračích příběhů bych čekal, mno, přinejmenším draky. Ne že je jen vzdáleně zmíní, otřou se o ně.
Nicméně ten příběh by asi nebyl špatný - kdyby měl víc prostoru a kdybych od něj nečekal draky.
Nemluvě o bandě učitelů sedících v krčmě a diskutujích o tom, proč draci žerou jen panny/princezny. I když pár nápadů tam bylo opravdu zajímavých. :)
Na prvý pohľad sa môže zdať, že téma drakov je za tie dlhé roky fantastiky, už vyťažené až na kosť a nič nového a originálneho k nim už zrejme nikto nenapíše. Alebo jedine len v tom prípade, že si autor upraví pravidlá a nepracuje s drakmi ako magickými bytosťami, ale zapojí do príbehu len nejakú "dračiu esenciu", "dračieho ducha odvahy" a pod.
Táto zbierka však dokazuje, že keď to niekto vie a poriadne sa zamyslí, stále je schopný pripraviť čitateľom živý a osobitý príbeh. Každý z nás má vlastné chute a vlastné kritéria na posudzovanie zaujímavosti a zábavnosti čítaných diel. Niekto má rád epické príbehy s krvavými bojmi a zložitou zápletkou či prekvapivou pointou, iného poteší aj romantika so sladkým koncom alebo básnička so slovnou hračkou. Preto som rád, že zostavovatelia ponúkli široký švédsky stôl kde si každý skutočne môže vybrať čo mu vyhovuje a určite sa neobjaví nikto, koho by neoslovila ani jedna poviedka.
Moje najobľúbenejšie: Elvíra, Klubko zmijí, Nejstatečnejší muž světa, Píseň pro ohnivou dračici - čo príbeh, to klenot
Čo sa mi nepáčilo: Zpráva pro vládu České republiky o řešení draka v Moravském krasu, Studie o vlkodracích (jediné dve diela, u ktorých by mi nevadilo, keby sa do zbierky nedostali)
Sborník bych tak o čtvrtinu zkrátila, zejména bych vypustila kratší povídky (Mezi světy, To malé, kouzelné, Studie o vlkodracích, Zpráva pro vládu,..). Nejvíc mě zaujaly povídky Nejstatečnější muž světa, O Aidanu a Deirdre, Sametová jsou křídla smrtihlava. Nezklamal ani Renčín, Kuglerová, Bandžuch, Dufková a Dobiáš. Viz mé komentáře k jednotlivým povídkám.
Popravdě nečekal jsem, že čeští autoři jsou schopni napsat tolik různorodých povídek o dracích a přitom se moc neopakovat. Bohužel to je také slabina této knihy, kdyby vydavatel tak třetinu až polovinu povídek vyhodil, tak by ta kniha byla mnohem lepší. Takhle jich bylo prostě přespříliš. Na druhou stranu jsou díky rozsahu v knize zastoupeny všemožné žánry (klasická heroická fantasy i vskutku vtipné příběhy) a bohužel i různá kvalita.
Na začátek se musím přiznat, že na tu knihu jsem se ani nijak netěšil. Bylo to způsobeno hlavně tím, že v poslední době "klasické" fantasy zrovna dvakrát neholduji a navíc draky jsem pokládal za totálně ohrané téma, kde se nedá přijít s ničím originálním, protože draci už jsou hodně... staří a prostě ohraní, ale to už se zase opakuju. A tudíž jsem se na to ani nějak extra netěšil, nicméně informace kolem vzniku a autorů jednotlivých textů jsem sledoval, protože to koneckonců už tak nějak patří k mé práci. Když jsem zjistil, že tam budou mít povídky takové kapacity jako Jiří Pavlovský, Jana Jůzlová, Martin D. Antonín, začal jsem si říkat: "jo, tak třeba do toho i půjdu, protože tyhle autory čtu rád..." Jenže tam byla fůra dalších spisovatelů, o nichž jsem v životě ani neslyšel a nápad si knihu opatřit jsem zahnal jako obtížný hmyz. Jenže... jenže pak se objevila ta proklatá obálka od Jany Šouflové a já jsem se prostě zamiloval. Ne, do autorky ne (ačkoliv její obálky zbožňuji). Zamiloval jsem se do knihy na první pohled a já věděl, že jí prostě musím mít. Jenže tu byl problém a to sice jak se k ní dostat - přeci jen 450 Kč se dneska neválí na ulici ani vám je nikdo nedá jen tak. Jenže pak jsem se zamyslel, poptal jsem se a bylo rozhodnuto: knihu zrecenzuju i přes fakt, že je to takový špalek, jaký jsem v životě nekritizoval. Draci dorazili vskutku rychle a já se kochal (mimochodem ty ilustrace jsou vážně parádní). A pomalu jsem se začetl. Jasně, mohl jsem to vzít od mých nejoblíbenějších autorů a ty méně známé vzít až nakonec, ale proč bych to měl dělat, říkal jsem si. Texty jsou tam takhle řazeny z nějakého tajemného důvodu, tak proč to porušovat? Proč přeskakovat? Nebudu se tu rozepisovat znova o všech povídkách, přeci jen už jsem tak učinil pod každou zvlášť. Jen řeknu, že jsem opravdu čuměl jako puk. Protože i ti autoři, které jsem před tím neznal, mě všichni fakt překvapili a dokázali udržet kvalitu knihy na vysoké úrovni. A navíc mě vyvedly z omylu, že fantasy s drakem není jen o tom, jak namakanej chlápek příjde do sluje a tam potvoře setne hlavu. Nebo o tom, jak malej kluk najde dračí vejce, udělá hopsa hejsa a stane se z něj lidovej hrdina. Právě tady se dokonale projevilo slovo fantazie. Nespoutaná fantazie!, kterou všichni autoři nechali pracovat na plné obrátky a neustále mě přesvědčovali, že to může vypadat i jinak. Originálně, nespoutaně a nově. Nemůžu tak mluvit o nejlepší povídce - protože to jsou všechny ty, které ode mně dostaly hodnocení mezi 4-5 hvězdičkami. Ani o nejslabších příbězích - ačkoliv povídky od Ríšy a Réčkové patří spíše k průměru a výtvory Kučové, Weigela,Klepetkové, Partikové mě moc nezaujaly, pořád mají nějaká plus k dobru, které je neposílá do stoky knižního podsvětí. Prostě jakmile začnete číst - nedokážete přestat. Je to zrovna jak s tím drakem - neuvěřitelně rychlá a nebezpečná. A návyková, protože jsem jí neustále tahal sebou (kromě krámu samozřejmě) a opatroval jí jako oko v hlavě, což budu dělat i nadále, protože takhle krásný sborník se jen tak nevidí. Po dočtení Antonínova Drakobijce se ve mě pak na plno projevilo to, co prosakovalo během celé knihy: moje vzpomínky na dobu, kdy jsem začínal fantasy číst. A vzpomněl jsem si i na to, co tenhle žánr znamená. Znamená právě tu nespoutanou fantasii a velké dobrodružství. Což je právě tento případ. Já jsem rád, že mi byla prokázána čest tuhle krásnou knížku plnou nespoutané fantasie číst. Protože to pro mě bude čtenářský zážitek ještě na hezky dlouho.
Část díla
Cherchez le Dragon
2010
Dračí hvězda
2001
Dračí meč
2010
Dračí pech
2010
Draci snů, draci hororů
Opět se budu opakovat. Povídkové knihy nemám rád, proto nechápu, proč je čtu. Povídky zde byly průměrné a kvantita výrazně převažovala nad kvalitou. Povídka "Elvíra" od "Jindřicha Rohlíka" mě zaujala natolik, že si od něj přečtu i nějakou další knihu. Nápad, že každý čaroděj nebo čarodějka čerpá sílu pro svou magii z něčeho jiného, je opravdu výborný. A když se jedná o sex, může to mít jiskřivý náboj.