Žena se sovou
* antologie , Zuzana Hloušková , Františka Vrbenská
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342182/bmid_zena-se-sovou-Zzc-342182.jpeg
4
35
35
Lehké fantazijno série
< 2. díl >
Druhý svazek čtyřdílné antologie českých a slovenských autorek fantastiky (projekt Lehké fantazijno). Opět zahrnuje 13 povídek reprezentujících žánrovou pestrost fantastiky (fantasy, sci-fi, horor, postapo, humor, alternativní historie aj.) a zároveň zobrazujících schopnost hrdinek i hrdinů vidět skryté věci a souvislosti. Ke každé knize bude opět přiloženo 13 originálních tarotových karet.... celý text
Přidat komentář
Docela povedený sborník s velmi různorodými povídkami. Ze série "Žen" jsem četla jako třetí, myslím, že má srovnatelnou kvalitu ze Ženou se lvem (zatím nejméně mě bavily texty v Ženě s drakem). Nejvíc mě oslovila humorná, laskavá povídka Lektvar správných žen, jakou jsem teď, v době samých katastrofických zpráv, opravdu potřebovala, a závěrečné Kamarádky navždycky, které přes svoji naprostou odlišnost od Lektvaru nakonec mají svým způsobem podobné vyznění. Spolukomentátory zmíněný Běžící muž je opravdu asi nejslabším kusem sborníku, tématicky mi nesedla ještě Sněžná paní, která je ale objektivně napsaná docela dobře (jenom já nemám ráda tenhle typ popisné a mytologické fantastiky). I každá z ostatních povídek má něco do sebe. Doporučuji.
Kniha se mi líbila o maličko méně než Žena se lvem, ale stejně dávám 5 hvězdiček. Nejvíce mě zaujaly povídky od "stálic" - Zlaté mlhy na pobřeží a Kamarádky navždycky. Vedle toho se mi líbila povídka Sver, která se odehrává v zajímavém čarovném mrazivém prostředí, a hodně mě pobavil Lektvar správných žen (super myšlenka jednotlivých ingrediencí v něm). Naopak se mi nelíbil Běžící muž, ale to byla tak jediná povídka. Doporučuji dále :-)
Žena se sovou se povedla o maličko hůř než předchozí lev, zejména ty horší povídky (bezkonkurenčně v čele s Běžícím mužem) byly opravdu hodně špatné a celou antologii stáhly dolů. Moc ráda jsem se ale opět setkala se "stračími" autorkami B. Jiruškovou, která předvedla svou typicky dokonalou a jemnou práci s jazykem, i M. Kvášovou, i když té se povídkový formát příliš nevydařil. Senzačním objevem pro mě byla M. Bellovičová; steampunk v jejím podání by mě opravdu hodně zajímal.
Naprosto perfektní je vazba, obálka a formát knihy, která dokonale padne do ruky a čtenář ji nemusí lámat ani zatěžovat šutry, aby se dostal dovnitř.
Přestože mě ne všechny povídky oslovily, každá je svým způsobem originální a zajímavá. A je jedno jestli jde o alternativní historii jako v povídce Dieťa stepi, či neortodoxní detektivku Hvězdář se dívá nahoru, nebo o jakoukoli jinou z těch třinácti které se v tomto svazku objevily.
Druhý svazek Lehkého fantasijna jsem shltla jedním dechem. Prakticky všechny povídky byly něčím zajímavé, rozmanité a čtivé. Naprostou peckou pro mě byly Slučka (prvotřídní horror s minimem zásahů nadpřirozena, kdo zažil lucidní snění nebo sen ve snu, bude tajit dech) a O pár kroků blíž (temná, znepokojivá a napínavá sci-fi, brala bych celý román na takové téma a s takovými postavami). Celkový dojem z knihy opět podtrhuje perfektní a líbivá grafická úprava.
Sborník mě příjemně překvapil. Nadšeně jsem hltala každou povídku. Několik večerů jsem se tak těšila na další kousek, až mi bylo líto, že je konec. Některým povídkám by román určitě slušel, potenciálu je tam víc než dost. :)
Nejvíc mě oslovily:
Sver
Hvězdář se dívá nahoru
Sněžná paní
O pár kroků blíž
Málinko vás zamrzí nevyváženosť slovenského a českého zastúpenia. Priznajme si, plodných českých autoriek je predsa len viac, ale z tých trinástich poviedok sú len dve slovenské, a to, dovolím si tvrdiť, nie sme v tomto smere nejako ochudobňovaní. Na druhej strane, i prvý diel sa skladal z podobného pomeru, takže mi ostáva len dúfať, že sa to v ďalšej časti trošku zmení.
V zbierke sa nenašla ani jedna poviedka, o ktorej by som mohla povedať, že bola nezaujímavá, nudná či jednoducho zle napísaná. Samozrejme, nesadlo mi do nôty všetko a nie všetko bolo podľa môjho gusta. Jediná vec, ktorá knihu trošku kazí, sú občasné preklepy: spoluatorsky → spoluautorsky, ve ěcech → ve věcech, deťaťom → dieťaťom, alebo zlé tvary slov, napr. Kioto sa u nás píše Kjóto. Bohužiaľ, za posledné roky som nevidela knihu bez podobných chýb (hlavne ty, Ikar, mal by si sa polepšiť...), takže to už beriem viac ako smutnú samozrejmosť. Tak či tak, som veľmi rada, že som sa k nej dostala, a teda, ak rozmýšľate, čo by ste si zaobstarali na leto, mám tu pre vás tento príjemný knižný tip. Veď, kto by sa nepotešil aj tým tarotovým kartám?
Dámská jízda pokračuje a tentokrát se nese ve znamení tajemství. Opět jsem přispěla v crowdfundingové kampani a opět jsem s výsledkem maximálně spokojená. Co se obálky týče, minulá ilustrace se mi líbila o chlup víc, nicméně Sova má naprosto boží odstín zelené (navíc jsem si tentokrát udělala radost i stylovou kovovou záložkou).
Z nějakého důvodu se spousta povídek odehrává v zimě, což je v současných vedrech potěšující i frustrující zároveň. K mému potěšení je zde oproti předchozímu dílu i více erotiky a (nejenom hetero)sexu. Za top považuji Zlaté mlhy na pobřeží a samozřejmě povídka O pár kroků blíž mě, jak moje přezdívka napovídá, postě nemohla nechat chladnou.
Na cca 3 stránkách v knize jsem si všimla, že v některých slovech chybí první písmeno – tiskařští šotci asi nebyli ve své kůži :) ale přimhouřím oko.
Štítky knihy
povídky tarot antologie česká fantasy duchové a přízraky české sci-fi slovenská fantasy slovenské sci-fi
Část díla
- Běžící muž 2017
- Dieťa stepi 2017
- Hvězdář se dívá nahoru 2017
- Kamarádky navždycky 2017
- Lektvar správných žen 2017
Tak jak to u povídek bývá, některé jsou opravdu dobré jiné mnou jen tak proletí a zítra si na ně ani nevzpomenu.
Rozhodně však budu mít v hlavě tyto povídky - Lektvar správných žen, Běžící muž a Kamarádky navždycky.