Žena s drakem

02.04.2024

Občas vidím lidi mluvit o tom, že svět má málo ženských autorek, nebo že nejsou tak úspěšné a že je v literatuře málo ženských vzorů, se kterými by se čtenářky mohly identifikovat, a že proto často obdivují spíše mužské postavy a obávám se, že i autory.
Jestli jedním z důvodů nebude to, že když čtu, že hlavní ženská postava v povídce je krásná, má hřívu ohnivě rudých vlasů, zelené oči a je spojována se symbolikou lišky, tak to okamžitě skipnu dál, protože je mi jasný, že mě jak hrdinka, tak povídka bavit nebudou. Stejně tak totálně overpowered čarodějky.

To se tam vyskytuje víckrát. Takový jev popsal pan Pratchett myslím v Klobouku s oblohou. Když nejste ta ženská liška, tak se o vás žádné příběhy psát nebudou.
Měla jsem dojem, že většina povídek se spíše snaží dokonale vecpat do nějaké určité definice estetiky nebo subžánru, než přijít s originální myšlenkou.
Jiné se příliš snaží šokovat. Ad Edita Dufková a její Křížové hřeby - jak asi působí např někde třeba na autorském čtení osobně jako člověk někdo, kdo stvoří a publikuje takto naturalistickou scénu, proč vůbec měla potřebu tohle napsat? Aby čtenáři zhořkla skladba, kterou při čtení poslouchal a pak si na to vždy vzpomene, nebo vzpomínky na cestu, při které ji četl?
Dále je zapamatovatelná a navíc žánrově se vymykající (spíše psychologický horor, než fantasy) povídka Jak mizí víly od Šochové, která narozdíl od prací ve sbornících Mlok zvolila příjemně kratší formát. Není to pěkné čtení, ostatně otvírání tématu pedofilie A incestu zároveň ani být nemůže, ale dává za pravdu panu Sapkowskému, že nejhrůznějšími monstry jsou prostě jen lidé.

27.04.2022

Sbírka povídek, některé se mi líbily více, některé méně, některé jsem moc nepochopila. Obecně mi bohužel přijde, že české sborníky povídek jsou slátaniny a autoři často píšou tak, že se snaží jen šokovat.

22.09.2021

Upřímně, ve srovnání se Ženou se lvem podstatně slabší výběr. Můj problém je, že u většiny povídek si už vzápětí po dočtení sborníku stěží dokážu vybavit, o čem vlastně pojednávaly. Čili dost průměrné kousky. Směrem k zapamatovatelnosti se vymyká Edita Dufková a Anna Šochová, každá z jiných důvodů. Komentátoři pode mnou, kteří získali pocit, že se hodně textů snaží šokovat a pohrávat s kontroverzními tématy (někdy mi přišlo, že až zbytečně), mají rozhodně pravdu.
Hodnotím sborník neúplný - ke své smůle jsem získala vadný výtisk (a pochopitelně ztratila doklad o koupi) s chybějícími stranami 61-92, zatímco povídku Darth Ziry (podle mě nejslabší kus v celé knize) mám dvakrát.

11.11.2020

V téhle sbírce mi přijde nejvíc kontroverznějších povídek. Některé jsou šokující, některé si pohrávají s hnusnějším tématem nebo náznaky. Zaujaly mě hlavně Křížové hřeby, která ale někoho asi může odradit popisem mučení katem, jinak je to tak trochu napínavá detektivka.

20.10.2018

Povídka Jak mizí víly mi uvízla v hlavě stejně jako ostatním komentujícím. Výborně napsaná, silný námět, podáno uvěřitelně a velmi realisticky.

16.08.2018

Sborník povídek, který si drží takový ten průměr, což také znamená, že žádná povídka není hluboko pod, ale ani příliš nevyčnívá.
Musím zmínit povídku Jak mizí víly. Na jednu stranu jsem ji zhltla jedním dechem, na druhou mám pocit, že se do antologie tak úplně nehodí. Motiv fantasy je v téhle smutné povídce pro silnější povahy poněkud sporný.
Už je to nějaký čas, co jsem knihu četla, takže je těžší si na ostatní autory rozpomenout. Určitě mě zaujalo slovensky psané Kreslo. Ačkoliv nijak složitý námět, autorka mi docela slušně nahnala husí kůži popisem transformace hlavní hrdinky v cosi velice "podivného".
Pak tu byla Kristina Haidingerová se svou Šelmou a ďáblem. Stejně jako tomu bylo v hororové sbírce povídek Ve špatný čas na špatném místě, i zde brala autorka inspiraci ze svého románu Ti nepohřbení. Ty, kdo mají o knize trochu povědomí, děj ani pointa příliš nepřekvapí. Je to ale zajímavé doplnění, životní příběh jedné ze záporných postav.
A jako poslední mi uvízl v paměti Pán pustiny. Příjemně čtivé kyber-scífko o boji s umělou inteligencí.

16.06.2018

Co ke knize říci? Sbírka povídek, některé se mi líbily více, některé méně, některé jsem moc nepochopil. Zhruba stejný dojem, jako když čtu časopis XB1, který odebírám.