Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
* antologie
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy jsou malou antologií finské fantastické literatury, která zažívá v poslední době období hojnosti a úspěšně proniká i za hranice země svého vzniku. Bývá často označována termínem suomikumma či Finnish Weird – „finské podivno“, jejž poprvé použila nejvýznamnější představitelka tohoto literárního proudu Johanna Sinisalo. Mnohoznačnost spojená s takovým pojmenováním není náhodná: pro „finské podivno“ je typické míšení různých žánrů a název se opírá i o národní literární tradici. Množství magických prvků najdeme už v Kalevale a stále živé jsou inspirace finskou či baltsko-severskou lidovou slovesností, zaklínadly i příběhy o přírodních živlech, dravých šelmách, mystikou opředených bažinách a „křížencích“ lidí a zvířat. Druhým inspiračním zdrojem finské fantastiky je pak magický realismus a surreálné vnímání světa. Všechny tyto ingredience dodávají „finskému podivnu“ specifický charakter a obdařují je mocí proměňovat příběhy vycházející ze zdánlivě známé a všední reality v příběhy značně znepokojivé. V antologii jsou zastoupeni následující autoři: Pasi Ilmari Jääskeläinen, Leena Krohn, Anne Leinonen, Tiina Raevaara, Johanna Sinisalo, Jyrki Vainonen, Maarit Verronen.... celý text
Přidat komentář
Každá kniha má svého čtenáře, ale já u této teda cílovkou nejsem. Místy jsem vůbec nechápala o co jde a kolikrát jsem si říkala: ,,Co to sakra...?" Zachránila to poslední povídka Temná zhouba, uzda smrti - ta se mi vážně líbila, ale zbytek? Nee, to vážně není můj šálek kávy.
Krásné a zajímavé nahlédnutí na finské podivno. Nejvíce se mi líbily Transit a Temná zhouba, uzda smrti. Celkově povedená oddechová knížka,plná atmosféry severu a její přírody.
V krajine, kde sa ľudia volajú Jääskeläinen alebo Raevaara a kde existujú slová ako hääyöaieuutinen alebo hyppytyynytyydytys, sa ľahko môže stať, že v bežnej konverzácii omylom prebudia nejaké to Cthulhu zo svojho z R'lyehu, takže sa ani nečudujem, že si vypestovali záľubu v podivnostiach.
6/10 Překlady velmi povedené, čtivé. Nicméně pro mě případ forma vítězí nad obsahem (krásný přebal, chytlavý název). Jako u většiny antologií jsou povídky nevyvážené a očekávám, že na většinu rychle zapomenu. Nejvíc mě zaujaly Transit a Kéž bychom tu byli taky. (Pistorius & Olšanská, 2016)
Mozaika fascinujících příběhů. Některé povídky mají ale přitažlivější atmosféru, než pointu. Mnohdy cesta je nosnější než samotný cíl. Ale právě atmosféra je natolik pohlcující, že člověk povídce odpustí i slabší závěr. Už teď vím, že některé příběhy si budu "potřebovat" přečíst znovu.
Nalákala mě obálka a obsah rozhodně nezaostal. Neoslovila mě asi jen Čarodějná kolébka. Moje top tři - Transit, Motýl, Gordonův příběh.
Jak je tady často zmiňováno, některé povídky výborné (Temná zhouba, uzda smrti; Transit), některé dobré a některé nezaujaly. Musím přiznat, že se povídkovým knihám celkem vyhýbám, sotva se člověk začte, už je tady konec, ale přesto jsem si čtení nakonec docela užila a za mě tedy 3,5*.
Zajímavý žánr, nikdy jsem nic podobného nečetla. Povídka Transit a Temná zhouba, uzda smrti byly nejlepší. Ostatní průměrné. Čte se trošku naročněji ale líbilo se mi.
Znepokojivost nemají Lesní lišky v názvu omylem. Jedna vedle druhé povídky totiž přesně takové jsou, ikdyž každá z jiného důvodu. Osobně patřím také k těm, které více uchvátila "druhá polovina" knihy - fantastičnost a pohádkovost příběhů, přírodní motivy a metaforičnost mi dokonale sedly. Nejslabšími povídkami pro mě byla Čarodějná kolébka (ale mám dojem, že přijde čas, kdy mi bude velmi blízkou) a paradoxně právě Lesní lišky, které mají sice zajímavý příběh, ale tak nějak u mě pokulhávaly snad stylem, snad překladem - bohužel neposoudím.
Po přečtení některých komentářů tady jsem k Lesním liškám byla skeptická a rozhodně si to nezasloužily! A navíc - člověk z nich cítí sever v každém písmenku a ten já zkrátka miluju. Lesy, jezera a bezútěšná mlha halící všechno a všechny.
"Tolik zapomínáme. Zapomínáme, jak bychom mohli žít, i kdyby to bylo tisíckrát lepší než naše současná existence."
Něco super, něco ne. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 hvězdama a za tu obálku jsem nakonec hodil 4...
Jako první povídka Transit? pffff to bylo naprosto famózní, to mi zůstane v hlavě hodně dlouho. Zbytek už je pro mě na hraně, něco je dobrý něco tolik ne. Ale většina je fajn. Finské podivno je fakt hodně podivné a asi to úplně nebude můj šálek kávy. Sice nejsem příliš fanouškem povídkových knih, ale jako seznámení s finskou literaturou ideální :) Je to tam od skvělých věcí po mindfucky :)
Nejlepší a nejsilnější se mi zdály poslední dva příběhy v knize. Rozhodně zajímavé počtení, u "Finského podivna" asi ještě chvíli zůstanu!
Hodně zajímavé povídky. Některé byly více povedené, ale všechny končily velmi překvapivě. Dobře sestavená sbírka povídek. Taky oceňuji moc pěkně vytvořenou obálku!
Přemýšlím, že si od některých autorů z této sbírky půjčím další jejich knihy.
S touto knihou jsem se nesžila... Finské fantasy je pro mě někdy až moc zvláštní. Proto knihu nehodnotím tak dobře. Ale ze sedmi povídek se mi dvě opravdu líbili a kdyby se jejich příběh dále rozvinul do plnohodnotné knihy, přečetla bych si je. A byly to povídky "Transit", první povídka o autistické dívce, a povídka "Kéž bychom tu byli taky", která mi velmi připomínala knihu 1984.
Krásná vazba.. za mě nejvetsi top jsou Lesní lišky a Temná zhouba, uzda smrti. Ten zbytek pro mě nebyl to práve ořechové
Zjišťuji, že krátké texty nejsou pro mě. Já se potřebuji nad osudy několika postav bavit delší dobu.
Ony, ty povídky byly vesměs ty lepší no i přesto jsem po dočtení zklamaná a knihu řadím mezi nedoporučuji, nebaví.
A taky v rámci jedné povídky zkoušet se věnovat více situacím mi přišlo jako nereálné, nedávalo to smysl - proč to dělat - stačí rozpracovat jednu událost.
Bylo to syrové fantasy a je pravdou, že kdyby to nemělo v názvu slova jako liška a znepokojivé asi bych nad tím mávla rukou a nezajímalo by mě to.
Moje prvé stretnutie s fínskou literatúrou a hoci som humor týchto končín doteraz celkom nechápal (zrejme to bolo iba zle zvolenými filmami), tu som bol spokojný. Zaujala ma už prvá poviedka písaná formou výpovedí z vyšetrovania s milou a troška absurdnou pointou, no smutným koncom.
Zaujímavo zvolený výber, bolo tam toho mnoho - humor (občas až absurdný, no o to lepšie), mágia, vlkolaci, prelínanie reality a fikcie, štipka surrealizmu, dokonca som pri čítaní občas cítil ten severský chlad a beznádej.
Krátke info o autorovi a jeho tvorbe na konci každej kapitoly je vítaný bonus. Potešilo ma, že viaceré z uvedených diel vyšli aj česky.
Opravdu zajímavá kniha... zaujala mě svých zajímavým obalem a názvem. Obsah byl vážně dost neobvyklý. Kniha mě ale po přečtení prvního příběhu naprosto uchvátila ! Příběhy jsou občas fakt znepokojivé :D
Dávám palec nahoru, doporučuji.
*Hodí se na dlouhé zimní večery.
Tak trochu jiné a divné čtení. Ale po pravdě, líbilo se mi to. Hlavně ta první povídka je naprosto famózní.
Štítky knihy
povídky finská literatura rozhlasové zpracování severské podivno finské podivno, suomikumma
Část díla
- Čarodějná kolébka 1992
- Gordonův příběh 2010
- Kéž bychom tu byli taky 2008
- Lesní lišky 1994
- Motýl 1999
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Je to tak půl napůl. Jsou zde povídky, které vás hned chytnou a čtou se jedna báseň (pro mě to byly Lesní lišky, Kéž bychom tu byli taky a Temná zhouba, uzda smrti). Naproti tomu jsou střídány povídkami, které jsou zmatečné a místy nesrozumitelné, případně nezáživné... Ale obal je krásný :D