Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294118/bmid_lesni-lisky-a-dalsi-znepokojive-pri-Can-294118.jpg
4
583
583
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy jsou malou antologií finské fantastické literatury, která zažívá v poslední době období hojnosti a úspěšně proniká i za hranice země svého vzniku. Bývá často označována termínem suomikumma či Finnish Weird – „finské podivno“, jejž poprvé použila nejvýznamnější představitelka tohoto literárního proudu Johanna Sinisalo. Mnohoznačnost spojená s takovým pojmenováním není náhodná: pro „finské podivno“ je typické míšení různých žánrů a název se opírá i o národní literární tradici. Množství magických prvků najdeme už v Kalevale a stále živé jsou inspirace finskou či baltsko-severskou lidovou slovesností, zaklínadly i příběhy o přírodních živlech, dravých šelmách, mystikou opředených bažinách a „křížencích“ lidí a zvířat. Druhým inspiračním zdrojem finské fantastiky je pak magický realismus a surreálné vnímání světa. Všechny tyto ingredience dodávají „finskému podivnu“ specifický charakter a obdařují je mocí proměňovat příběhy vycházející ze zdánlivě známé a všední reality v příběhy značně znepokojivé. V antologii jsou zastoupeni následující autoři: Pasi Ilmari Jääskeläinen, Leena Krohn, Anne Leinonen, Tiina Raevaara, Johanna Sinisalo, Jyrki Vainonen, Maarit Verronen.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha byla mým prvním setkáním s finským podivnem. Překvapilo mě, jak moc mi tento styl sednul a rozhodně se chystám přečíst si více takových podivných knih.
...magické poviedky čo pohladia dušu, ťažko vybrať ktorá bola najkrajšia a najznepokojivejšia.
Na tuhle knihu jsem čekal 7 měsíců, při objednání v knihovně jsem byl asi na 15. místě. Po přečtení cítím lehounké zklamání, ale to je způsobené tím, že už mám načteny takové věci jako Ne před slunce západem (což považuju za jeden z vrcholů v této oblasti literatury), nebo Literární spolek Laury Sněžné. Na druhou stranu je to výbor povídek, nemůžou mít tedy všechny stejnou kvalitu. Na první seznámení s tématem finského podivna ideální volba.
Magickosť prítomná v celej knihe bola príjemným odreagovaním. Príbehy samotné zanechali vždy silnú emóciu. Väčšinou nedefinovateľnú
Je to zkrátka finsky divné. Každá povídka jiná, některé na pomezí bajky, jiné zase působí jako vážné rodinné drama. Mysterióznost se ovšem najde v každém kousku a mám tam několik favoritů. Číst nejlépe při úplňku se sněhem za oknem a s horkým čajem po ruce ;)
Znepokojilo ma, ako veľmi som sa v tomto fínskom "podivne" našla... Rozhodne sa nejedná o literatúru, tzv. na každý večer pred spaním. Je hodná čítania vo chvíľkach osobného rozjímania. A nezabudnite na silný čaj... :)
Jsou knihy, které musíte mít, protože je napíše váš oblíbený autor, pojednávají o době (a)nebo tématu, které vás fascinují, doporučí vám je někdo, na jehož vkus dáte ANEBO je kniha prostě tak KRÁSNÁ, že je vlastně úplně fuk, co je zač. V posledním případě se snadno stane, že uvnitř není nic extra a vy pak litujete, že jste si knihu pořídili. Anebo - jako v tomhle případě - je i po přečtení fuk, že uvnitř stojí ze sedmi povídek za to jen dvě, Lišky bych si totiž koupila tisíckrát znovu, protože ilustrace Natalie Sychevské na přebalu, je tak úžasná, že kvůli ní ji prostě musím mít. Sedmero příběhů, o jejichž překlad se postarali studenti pražské finštiny (klobouk dolů, skvělá práce, jen tak dál, doufám, že o vás všech ještě uslyšíme!), přináší, jak se dočtete v doslovu, průřez povídkovou těch nejznámějších autorů finské fantasy. Pro mě stojí za zmínku především dystopické Kéž bychom tu byli taky Pasiho Ilmari Jääskeläinena a Temná zhouba, uzda smrti Anne Leinonen zpracovávající vlkodlačí téma po sto první a opět trochu jinak. Prvního autora a jeho Literární spolek Laury Sněžné (mimochodem také s překrásnou obálkou) jste možná zaznamenali a kdo ne, ten by zaznamenat měl, protože je to jeden z nejúžasnějších magickorealistických románů, co jsem v posledních letech četla. Zbývající povídky jsou buď úplně o ničem nebo mě dokázaly (jako Transit) znechutit svým vyústěním (a tím nemyslím onu avizovanou smrt). Přesto je to skvělý nakladatelský počin, který jde proti proudu aktuálního chrlení severských thrillerů a dává čtenáři možnost seznámit se i s jinou podobou nordické literatury a za to tleskám.
Na Lesní lišky jsem se moc těšila - finské podivno sedí, ale bohužel mě jako dost ostatních zde zklamala velká rozdílnost v kvalitě povídek.. Třeba Lesní lišky (les, lišky, to se četlo samo), Transit (napínavý vypointovaný příběh, ještě navíc zajímavou formou podaný) a Temná zhouba, uzda smrti (pořádné podivno a temno, super super, nechci spoilerovat) byly opravdu podivně znepokojivé. Zato čtyři ostatní byly opravdu slabé: Gordon (what?), Kéž bychom tu byli taky (sci-fi mám ráda, ale tohle mě zoufale nebavilo), Motýl (hrůza, bez ničeho navíc) a Čarodějná kolébka (nejslabší a úplně mimo, nudné a směšné). Škoda. Celkově hodnotím za tři, čekala jsem nějak víc...
Nic podobného jsem předtím nečetla, ačkoli nejsem velkou fanynkou sci-fi a fantasy žánru, tak čtení jsem si znepokojivě podivným způsobem užívala. Určitě nelituji toho, že mám tuto útlou knížku ve své knihovničce.
Souhlasím s názvem knihy, opravdu to bylo znepokojivé čtení. Hodně mi to připomínalo Rašomon a seriál Black Mirror.
Pro hodnocení čehokoliv se většinou vyhýbám slovu zajímavé . V tomto případě se ale jiné slovo nehodí. Bylo to hodně zajímavé a zvláštní . Snad z toho nebudu mít nějaké následky ;) :D
Jak již bylo řečeno, některé povídky jsou opravdu zajímavé a jiné jsou zase dost slabé. Nejvíce mě zaujala ústřední povídka o mysteriózním přízraku lesní lišky a také poslední povídka o sourozeneckém vztahu dvou magických bytostí. Bez esoterické slátaniny a šíleně poetického příběhu "motýla" by se ovšem knížka obešla.
Musím vyzdvihnout překrásný přebal, kniha je opravdu nádherná.
Tato antologie finských povídek je vůbec mou první, kterou jsem kdy četl. Sbírka je to zvláštní, ani jednu z povídek bych však neoznačil za znepokojivou. Aspoň dle toho, jak si vysvětluju význam něčeho takového. Čtenáři se zde však představuje směsice více či méně "podivných" příběhů. První je hodně dobrodružný, v tom posledním už jsou i znatelné prvky severské mytologie, kterou vítám, protože je to něco, co člověk nezhltne jen tak, neb v sobě skrývá hůře uchopitelné prvky; trochu extraterestriální, duchovní, zato paradoxně přímé a čisté. Tato knížka je takový lehký exkurz do méně známých podžánrů sci-fi a fantasy, pracuje se zde hodně s přírodními motivy a nasazuje nám poetického brouka do hlavy.
Ohodnotila jsem třemi hvězdami, potřebovala bych ale hodnocení na každou povídku zvlášť, protože některé byly opravdu povedené, zatímco u jiných jsem už doufala, že skončí..
Transit ****
Čarodějná kolébka*
Lesní lišky ****
Motýl *** - (souhlas s komentářem wooloong)
Kéž bychom tu byli taky ****
Gordonův příběh **
Temná zhouba, uzda smrti *****
Jedná se o sbírku zajímavých povídek, jejichž žánr "podivno" je asi nejpříznačnější. Některé povídky jsou lepší (spíše druhá polovina knihy), jiné slabší, pro všechny je ale příznačné to, že se jedná o povídky poetičtěji laděné, a že pointa není příliš úderná, ale vyznívá tak nějak do ztracena. Taktéž témata mi (vzhledem k mým zájmům a vystudovaným předmětům) nepřipadala nijak šokující a neotřelá. Na druhou stranu překlad je líbivý, povídky se čtou dobře, obálka knihy je perfektní a knížka se v poličce určitě může pěkně vyjímat. Vzhledem k délce a ceně se může jednat o pěkný drobný dárek. Hodnocení 4* je pro tuto sbírku, myslím si, optimální.
Transit - dobře napsaná a zajímavá povídka s pointou ****
Čarodějná kolébka - trochu divná ezoterická slátanina, za špetku atmosféry **
Lesní lišky - příběh s napětím a zajímavým rozuzlením, ačkoli ne vše bylo vysvětleno ****
Motýl - s napětím jsem čekala, co se z toho nakonec vyvrbí. Žádná závěrečná pointa se ovšem nekonala, takže jen takový nijaký rádoby poetický blábol. *
Kéž bychom tu byli taky - dystopie o reálném světě a úniku do virtuální reality. Zdaleka nic originálního, ale číst se to dalo ***
Gordonův příběh - jako sci-fi dost ulítlé. Doslova. Jako hříčka dobrý, ale nechápu, co tím chtěl autor říci.**
Temná zhouba, uzda smrti - pro mě nejlepší povídka. Fantasy na motivy severské mytologie, nejsilnější příběh ze všech. ****
Možná si pod pojmem "znepokojivý" představuji trochu něco jiného. Ano, každá z povídek má prvek něčeho zvláštního, ale kromě jedné mi znepokojivé nepřipadaly. Pokud to srovnám s Bláznem do Napoleona, bylo to téměř odpočinkové.
Jak je zmíněno v doslovu, finská fantastika v sobě zahrnuje více podžánrů, z nichž několik je v antologii zastoupena. Za fantasy by se dala v podstatě označit pouze ta poslední, Temná zhouba, uzda smrti, čerpající ze severské mytologie. Ostatní balancují spíš na hranici magického realismu, popřípadě mystiky a u některých zase záleží na výkladu a fantastický prvek tam nemusí být vůbec (například povídka Motýl je v tomto dost neurčitá a dá se vysvětlit naprosto reálně).
Za sedmi povídek mi pouze jedna přišla slabá. Pět z nich mě nadchlo. To je na antologii poměrně dobrá bilance, zvlášť, když povídky moc nevyhledávám.
Osobně se mi nejvíce líbily Lesní lišky a Temná zhouba, uzda smrti, ale v tomto případě je to opravdu více méně o vkusu. Tyhle dvě na mě zapůsobily atmosférou. Jak už jsem zmínila, pouze Temná zhouba, uzda smrti by se dala považovat za fantasy. Lesní lišky mají sice určitý fantastický prvek, ale viděla jsem v tom spíš metaforu k něčemu jinému. Tak jako v Čekání na Godota postavy nečekají na Godota, i tady mi připadalo, že Špunt loví něco jiného než lišky.
Podobně na mě působila i povídka Kéž bychom tu byli taky. Sice se tvářila jako sci-fi, ale v podstatě pouze metaforicky popisovala, co už se dávno děje. Fakt, že stále více lidí dává přednost virtuální realitě a ve skutečném světě prakticky nežije, bohužel není žádná dystopická vize budoucnosti. Ten pocit byl tak silný, že u mě prakticky předčil děj, proto jsem tu povídku ani jako sci-fi nevnímala.
Transit byl skvělý svou formou. Samotný příběh vyprávěný jinak by možná až tolik nezaujal, přestože téma je zajímavé, ale takto se četla jedním dechem.
Gordonův příběh bych zařadila do magického realismu. Vytvářel skvělý přechod mezi spíše metaforickou Kéž bychom tu byli taky a závěrečnou fantasy povídkou Temná zhouba, uzda smrti. Bavily mě na ní především maličkosti, jako zmínka o různých schopnostech a vlastnostech ptáků podle jejich druhu (třeba to, že kukačky jsou svělí infiltrátoři).
Jediná povídka, která na mě ve srovnání s ostatními působila mdle byla Čarodějná kolébka. Obávám se, že to bylo částečně způsobeno mým odporem k ezo mystice typu Celestinské proroctví, knihy o andělech, posmrtném životě a podobně. Někdo, kdo má rád seriál Supernatural asi ani nemá šanci. Pokaždé, když čtu o tom, jak se mám obrátit k andělu Urielovi o radu, vyprsknu smíchy.
Takže celkově hodnotím antologii jako velmi podařenou. Rozpolcené hodnocení chápu tak, že spousta lidí asi očekávala něco jiného. Já také. Ale v mém případě to bylo opravdu příjemné překvapení.
Antologie mi hodně sedla, až na jednu slabší povídku je výběr opravdu dobře provedený, zaujala mě zejména titulní povídka Lesní lišky. Je ovšem pravda, že mám ráda fantastickou literaturu obecně. "Finské podivno" je žánr, kterému rozhodně ještě budu věnovat pozornost.
Štítky knihy
povídky finská literatura rozhlasové zpracování severské podivno finské podivno, suomikumma
Část díla
- Čarodějná kolébka 1992
- Gordonův příběh 2010
- Kéž bychom tu byli taky 2008
- Lesní lišky 1994
- Motýl 1999
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Zajimava kniha,pro me novinka .Tento zanr jsem cells poprve. Doporuceno kamaradkou a jsem prijemne prekvapena. Ukazka kratkych povidek od ruznych autoru.