Líčení

Báseň v próze Líčení odráží autorovu potřebu popsat konec děsivého dvacátého století, v němž se narodil. Pokud dříve spisovateli stačilo uchopit svět v jeho rozpadu, kdy ještě můžeme podobu právě zanikajícího světa z díla vytušit, jemu už nezbývalo nic jiného, než ukázat trosky, z nichž nejde vyčíst nic, dokonce ani příčinu všudypřítomného násilí. Útržkovité informace a symbolické zkratky však o to více poodhalují děsivou atmosféru padesátých let v Československu, se známými i tušenými důsledky. Miroslav Olšovský nezastírá, že jeho Líčení bylo inspirováno nahlédnutím do komunistických archívů. Patrně zde nalezl autor kořeny násilných činů, které kulminovaly v padesátých letech minulého století a jejichž dosah se promítl i do současné doby. Olšovského kompozice je proto soustavně a záměrně přerušována strohou mluvou paragrafů, seznamy jmen, vězeňskou korespondencí, žádostmi o milost či zkratkami, které pochmurný kolorit této časové etapy připomínají. Svět fyzických útoků a bezpráví Olšovský demonstruje také na případu vyšetřování vraždy, do něhož několikrát vstoupí poněkud cynický vypravěč, neustále pochybující o výsledcích pátrání.... celý text