Listopád
Alena Mornštajnová
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku mi trvalo než jsem se začetla.
Přesto je kniha skvělá a konec mě fakt dostal.
Můj dojem z knihy... nadšení vystřídalo zděšení a smutek,úleva, ale vše v tom nejlepším slova smyslu. Velmi živě popsané co by se bývalo mohlo dít. Naprosto uvěřitelné každé slovo. Hltala jsem stránku za stránkou a slovo od slova. Knížky paní Mornštajnové jsou jedny z nejoblíbenějších. Mám je všechny moc ráda. Tahle je úplně jiná než ty předchozí. U těch trošku člověk ví jaký byl proud dějin a kam by se mohli případně ubírat, ale tady ne - u té nezbývá než zadržet dech a číst a číst a ..... Děkuji paní Mornštajnová ,že píšete.
Bombastická reklama tak jak to bývá vyvolala velké očekávání, které lze těžko naplnit. Kniha nabízí zajímavou fantazii o tom, co by mohlo následovat, kdyby Listopad nedopadl tak jak dopadl. Vyprávění ale chvílemi ztrácí dynamiku, ale v poslední třetině dochází ke zvratům, které vrcholí skutečně nečekanými událostmi a které dílo v celkovém hodnocení povyšují. Líbí se mi u autorky opakované zprostředkování osudových záležitostí - člověk míní...
Ze začátku mi trvalo než jsem se začetla. Přesto kniha je velice dobrá a konec úžasný.
Myslim že příběh ve mě zůstane dlouho.
Na mne kniha zpočátku působila depresivně, že jsem myslela, že knihu odložím a přestanu ji číst. ..ale zajímalo mne, jak vše dopadne s hlavními hrdiny knihy. Napsáno skvěle, čtivě a lidsky tak, jak to paní spisovatelka Alena Mornštajnová umí!!! Skvělé čtení!! Doporučuji vřele!!!
Jsem ohromená, naprosto unešená a nadšená nejnovější knihou Aleny Mornštajnové. Knížka asi jinak zapůsobí na čtenáře mé generace, na ty, kteří zažili podivné období před revolucí 1989 a jeho destruktivní vliv na myšlení a chování lidí v té době, a jinak na generaci mladší, pro kterou Listopád poodhrně roušku a přiblíží, jak autoritářský systém dokáže ovlivnit a zmanipulovat lidí i jinak velmi interligentních. Děkuji za tu knížku, už jsme hodně zapomněli, jaké to před revolucí bylo. Pro mladší generaci bych doporučila jako povinnou četbu v rámci studia soudobých dějin. Jinak ráda bych zdůraznila i motiv křesťanský, který je trochu v pozadí a nemusí být úplně zřejmý - hlavní postavy jsou Marie (Maja), její manžel Josef (Joska) a jejich dcera Magdalena. Biblická analogie je trochu skryta, ale je tam a přidává to románu další rozměr a úhel vnímání. Doporučuji k přečtení, za mně dosud nejlepší dílo autorky.
Paní Mornštajnová novou knihou velmi překvapila, bohužel ne v pozitivním slova smyslu. Styl psaní bravurní stejně, jako v předchozích knihách, kde však prokázala celkem slušnou znalost nedávné historie i jejího dopadu na protagonisty příběhu. Román Listopád je fabulace, používající klišé, zapadající tak leda do období padesátých let. V osmdesátkách se lidé nezavírali z politických důvodů na 20 let, ani jim nebyly odebírány děti. Takže buď kniha, napsaná na objednávku, nebo z přesvědčení, což neomlouvá. Zkazila mi veškerý vynikající dojem z předchozích autorčiných prací.
Další kniha A. Mornštajnové, která mě bavila, ač na mě působila ponuře a vyprávění nebylo vůbec veselé. Jen mi trochu neseděl konec, který se podle uváděných let odehrává takřka v současnosti, přesto se ale všichni oslovují soudruhu/soudružko, při vjezdu na dálnici se kontrolují doklady a platí další pravidla z let před ‘89. Vím, že je to pouze fikce, jak by to mohlo být, přesto jsem si to pořád srovnávala se skutečností.
Krásná kniha, autorka nezklamala. I když se mi ze začátku nečetla tak dobře jako její předchozí knihy. Těžké téma, beznaděj, ponurá atmosféra a ten konec... brrr...
Velmi zajímavý a čtivě napsaný příběh. Mám ráda knihy s alternativní historií, nutí nás se trochu zamýšlet a často i vážit si toho, co máme.
Fantastická Alena Mornštajnová...přečteno jedním dechem za dva dny (jako všechny její knihy), konec mě silně dojal. A i když děj byl chvílemi příliš politický, toho „socialismu“ jsem měla plné zuby, tak je to knížka, která ve mně nechala velkou stopu. Navíc práce s jazykem, krásná čeština, bravurně vystavěný děj, propojený tak, jak to umí jen A. Mornštajnová. Děj má spád a přesto, že je místy hodně popisný, knížka rychlým tempem odsýpá. Skoro mám dojem, jakoby se příběh skutečně stal, postavy opravdu žily...silný zážitek, velmi doporučuji.
narozena 1968....a u týhle knihy mi tekly z očí vodopády a byla mi šílená zima...... mohlo to tak dopadnout....
Listopád je velmi silná a emotivní kniha o nesvobodě, bezmoci proti režimu, ztrátě...
Komunistický režim jsem nezažila a vlastně jsem ani nikdy nepřemýšlela, co by se stalo, kdyby režim nepadl. Mornštajnová tentokrát popustila uzdu své fantazie a nastínila nám děsivý a mrazivý příběh co by, kdyby. Příběh je o to děsivější, když ho čtete právě v téhle době omezení a zákazů. V knize sledujeme dvě hlavní hrdinky Marii a Magdalenu. Marie si odpykává dlouhý trest ve vězení za vlastizradu. Magdalena vyrůstá v Ústavu pro děti, který má vychovat příkladné soudruhy a soudružky.
Tak jako každá kniha autorky se i Listopád čte sám. Na Mornštajnové mám ráda její práci s jazykem, která je v jejich knihách naprosto bezkonkurenční. Tak nějak jsem měla problém k hlavním hrdinkám najít větší sympatie. Ke konci knihy už jsem jim ale oběma fandila a závěr příběhu se neobešel bez nějaké té slzičky. Myslím, že si autorka stále drží opravdu vysokou kvalitu a její knihy stojí za přečtení. I když se mi Listopád zaryl pod kůži, je pro mě o kapánek slabším příběhem než třeba Hana nebo Slepá mapa.
Tak pro mě to byla vážně hodně silná kniha. V téhle době bych opravdu žít nechtěla. Takhle jsem o listopadu ani nebyla schopná přemýšlet, kdo z nás by měl jaké razítko, kdo z nás by měl nebo neměl, studoval či nestudoval a hlavně kdo byl vychován rodiči a koho by formoval režim. Byl to pro mě letos zatím nejsilnější čtenářský zážitek letošního roku.
Tak moc odlišné,než to co doteď od paní Mornštajnové známe.Jsem narozená rok před sametovou revolucí,nemám možnost hodnotit minulý režim.Při čtení těhle řádek mi běhá mráz po zádech,jsem smutná a nutí mě přemýšlet.A tak má vypadat dobrá literatura.
Skvělá kniha. Tragický, temný příběh, který možná víc osloví ty, kteří dobu před listopadem zažili, ale emoce jistě vyvolá v každém, zvláště v dnešní složité době.
Velmi doporučuji.
Na knihu jsem se těšila několik měsíců a musím říct, že jsem z ní nadšená. Příběh se četl jedním dechem, ostatně jako všechny knihy od Mornštajnové. Líbilo se mi, že tentokrát je to trochu něco jiného, historie, která se díky bohu nestala. Marii jsem celou dobu fandila. Líbí se mi styl psaní Mornštajnové, kdy si k hlavní postavě vytvoříte vztah. Jen mi bylo líto, jak příběh dopadl. Čekala jsem na závěr něco pozitivního. Ale jinak pecka
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Autorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Po přečtení anotace se mi do knihy moc nechtělo. Ale opět paní Mornštajnová ukázala, že je PANÍ SPISOVATELKA. Obdivuji její fantazii a styl, jakým vás vtáhne do kterékoliv knihy.