Lolita
Vladimir Nabokov
Román Lolita začal Nabokov písať roku 1939 v Paríži a dokončil ho v oregonskom Ashlande na jar roku 1954. Jeho vydanie spôsobilo v prudérnych Spojených štátoch škandál, jeho šírenie bolo zakazované, rovnako ako obe filmové spracovania (1961 a 1998), a mnohí kritici o ňom hovorili ako o pornografii. Vladimír Nabokov o tom napísal: "Isté kompozičné postupy z úvodu Lolity (napríklad Humbertov denník) vnukli podaktorým z jej prvých čitateľov mylnú predstavu, že pôjde o obscénnu knihu. Očakávali narastajúcu sériu erotických výjavov, keď prestali, prestali čítať aj oni a cítili sa zunovaní a oklamaní. " Hlavnou postavou románu je spisovateľ Humbert Humbert, ktorý pricestuje z Európy do Spojených štátov, aby prednášal francúzsku literatúru. Nájde si ubytovanie u vdovy, matky dvanásťročnej Dolores, prezývanej Lo alebo Lolita. Humbert postupne prepadne kúzlu mladého dievčaťa. ..... celý text
Přidat komentář
Jako první jsem viděla film. Úžasný film s Jeremym Ironsem. A většinou se říká, že knižní předloha bývá lepší. A v tomto případě to platí dvojnásob. Neuvěřitelný příběh, který vás jen tak nepustí a nenechá vás zapomenout...
Lolita je mojím kameňom úrazu. Nejde jej uprieť kvality, či už Nabokov štýl, akým toto dielo napísal, perfektná psychológia postáv a vyobrazenie vzťahu Humberta a Dolores. Aj napriek tomu som sa nevedela do knihy dostať, pochopiť ju a niečo si z nej odniesť. Možno je chyba vo mne a ja sa pokúsim dať Lolite druhú šancu a možno zmením názor, ale po prvom prečítaní hodnotím ako lepší priemer.
Krásná kniha, krásné pasáže, krásné popisy....Jedinečný styl, který Vám ukáže Dolores, Lolitu, Lo, její svůdný a hořko-sladký život. Po dočtení jsem měla chuť začíst se znovu.
Je to kniha zvláštní řekl bych i přes svůj odpuzující obsah.Diváka přitáhne semkne a nepustí. A nakonec je z toho takový zajímavý pocit,protože musíte říct,vždyť to byl i přes to všechno skvělý příběh.
Lo-li-ta, světlo mého života, žár mých slabin... Tak nějak tuším. Je to už několik let, co jsem Lolitu držela v ruce, ale tohle antré a ještě pár věcí mi dodnes zní v hlavě.
Lolitu jsem přečetla na gymplu, kdy mě k ní táhla jakási aura "nevhodnosti", "nepřístojnosti". A musím říct, že v tomhle ohledu zklamání - Lolita vůbec nebyla navzdory mým očekáváním "zvrhlý příběh pedofila prznícího chudáka holčičku". Právě tohle "zklamání" bylo ale paradoxně zdrojem úžasného zážitku z knihy. Dostalo mě, jak citlivě je možné vyobrazit psychologickou stránku člověka, kterého by bylo tak snadné označit za úchyla - jedině ale v případě, že by člověk knihu nepřečetl. Pokud se člověk prokouše přes i několikastránkové výčty procestovaných míst "milenecké dvojice", tak se možná až zastydí, jak Humberta chápe...
Nádherná kniha. Přečetla jsem ji již před více než třemi měsíci, ale stále o ní přemýšlím a každým dnem mi přijde geniálnější a nádhernější. Jistě, teď nemluvím o letech, které Humbert strávil s malou Lolitou, ale o způsobu, jakým autor dokázal knihu podat. Fakt, že pro Vladimira Nabokova to bylo neznámé téma a přesto se úžasně dokázal „vžít“ do Humbertových pocitů.
Zvláštní kniha. Když jsem ji dočetla, byla jsem docela zklamaná, ale čím déle o ní přemýšlím, tím více považuji Lolitu za jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Možná mě přesvědčilo právě autorovo „nevinné“ podání knihy a úžasná práce se slovy.
Zajímavá knížka, místy trochu nudá, ale rychle zase přejde k zajímavému ději. První polovina super, méně už se mi líbila ta druhá část, kdy začínají cestovat a úplně mě to přestalo bavit po Lolitině útěku. Nicméně dočetla jsem ji a jsem ráda. Na druhou stranu jsem od toho čekala víc, takže bych potřebovala "půlhvězdičky", abych mohla dát zlatý průměr. Ale bylo to zase něco jiného, takže dávám 3.
Příběh Humberta ovládaného touhou, chtíčem a láskou, které mu zastínily mysl. Při čtení knihy se občas zdá, že na chování hlavního hrdiny ke dvanáctileté Lole není nic divného a že je vlastně pouhou obětí svých často chorobných představ. Doporučuji přečíst, zajímavá kniha.
Příjemné čtení o vztahu mezi malou Lolou a Humberta. No, příjemné, samozřejmě, že skoro na každé paté stránce "úchylné", přesto to ale Nabokov píše s takovou grácií, jakoby chtěl, aby to čtenář bral jako normální věc a nepohoršoval se nad tím. Čtenář přemýšlí a představuje si, co bude s Lolou, až vyroste, jak to vše bude dál apod.
Moc me nebavilo fetisticke zalibeni v detailech, kterych je knizka plna, i kdyz chapu, ze maji v knize sve misto. Mnohem zajimavejsi pro me byly pasaze, kde se neco delo. Diky obsahlym popisum toho, co dela nymficky nymfickami, jsem nyni schopen bezpecne je v davu jinych poznat. Pravdepodobe nejsem ctenar, pro ktereho byla kniha urcena.
V něčem jsem to čekala mnohem horší a celkově jsem čekala, že to bude trošku o něčem jiném.. Třeba víc děje. Místo toho zdlooouhavé popisy a myšlenky Humberta, většinou vcelku o ničem.. Lolita v druhé části knihy už skoro nebyla, což mě zklamalo, myslela jsem, že kniha je hlavně o Lolitě.. Byla spíše o Humbertovi a jeho pocitech, citech a myšlenkách. I tak dobrý námět, u maturity se o tom dá mluvit.
Začátek byl fajn, ale po smrti Lolitiny matky kniha přešla do dlouhých, nezáživných popisování cest. Jak sám autor píše, spousta lidí knihu odloží právě kvůli jakémusi očekávání sexuality v Humbertových denících. Příjemně mě ale překvapilo, jak jsem mu na začátku knihy fandila, aby tu ,,malou mrchu" dostal. Hlubší vztah jsem si ale ani k Hubertovi ani k Lolitě nenašla.
Popravdě ani nevím, co všichni vidí na téhle knize. Příšerně mě nudila a to od začátku, skoro až do úpného konce. Měla jsem co dělat, abych jí vůbec dočetla a to jen z toho důvodu, že jí mám jako povinnou četbu.
Na knížku jsem se dlouho těšila,ale měla jsem co dělat,abych ji dočetla. Nudila mě,zbytečně dlouhé popisy,které byly po celou dobu knihy. Kolikrát jsem chtěla pár stran přeskočit,ale nakonec jsem ji dočetla celou a myslim,že kdybych ani nezačla,o nic bych nepřišla.
Navzdory občasné zdlouhavosti a nutkání přeskočit několik stránek jsem si užívala pomalu plynoucí harmonii slov, kterou pan Nabokov využil. Ani v nejmenším nelituji, že jsem po knize sáhla a rozběhla se do příběhu putování, falše, zoufalství a bezmezné posedlosti. Humbert (Hamburg, Himler, ...), ztracený ve své vlastní vášni, ve svém sídle obklopeném nymfičkami z nichž každá bude a je Lolitou. Lolita, dívka na cestě bez konce, bez naděje na útěk, v knize i ke čtenáři odtažitá a bez kapky citu. Vladimir Nabokov zde rozehrál partii, ve které je poražený vítězem a vítěz poraženým. Partii člověka zmučeného svou neukojitelnou vášní a dívky, využívající a uvědomující si svou moc. Výborné.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna
Autorovy další knížky
2007 | Lolita |
1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
2008 | Čaroděj |
2001 | Pnin |
2015 | Ada aneb Žár |
(SPOILER) První část knihy mě opravdu mrazilo, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Druhá část mi přijde poněkud slabší a závěr, kdy Humbert zavraždí "únosce" své Lo mi přišel dosti vlažný. Ve své době to muselo být dosti šokující a odvážné dílo, v dnešní době toho čtenáři nábídne již o něco méně. To ale neznamená, že Lolita nestojí za přečtení, ona za to opravdu stojí! Líbí se mi styl vyprávění, které Nabokov zvolil i neotřepaný a originální námět, který pro svůj romám zvolil.