Ada aneb Žár přehled

05.04.2023

Strucne a jasne:to se nedalo... Odlozeno na strane 70.

08.02.2023

Jednou z knižních událostí konce (ale i celého) roku 2015 bylo první české vydání jednoho z vrcholných děl Vladimira Nabokova (1899–1977), spisovatele ruského původu, píšícího rusky a posléze anglicky. Ada aneb Žár (přeložil Pavel Dominik, vydala Paseka) z roku 1969 je Nabokovův nejrozsáhlejší román a patří i k jeho nejsložitějším. Vyšel jako 14. svazek souborného českého vydání Nabokovova díla (1. svazek vyšel v nakladatelství H & H v roce 1998, ostatní svazky vycházejí v Pasece od roku 2002). Mezi dosud vydanými knihami dále najdeme tři svazky kompletního povídkového díla V. Nabokova, vzpomínky Promluv, paměti (právě jimi celá edice začala), novely Slídil a Čaroděj a romány Mášeňka, Král, dáma, kluk, Dar, Ve znamení levobočka, Lolita, Pnin a Bledý oheň. V češtině pak mimo edici vyšla i další autorova díla, některá vyšla v nabokovovské řadě znovu, jiná zatím jen mimo edici (romány Lužinova obrana, Pozvání na popravu, Zoufalství a Smích ve tmě), další teprve na český překlad čekají (mj. romány Hrdinský čin, Skutečný život Sebastiana Knighta či Průzračné věci), takže se můžeme těšit, že v budoucnu vyjdou i další svazky.
Většinu Nabokovových děl přeložil do češtiny Pavel Dominik. A sám přiznává, že „Ada je Nabokovův nejsložitější román, nejtěžší úkol, před jakým jsem kdy v celé své dosavadní překladatelské kariéře stál,“ jak stojí v tiskové zprávě nakladatelství Paseka. A P. Dominik pokračuje: „V našem chronologicky nesoustavném vydávání autorova sebraného díla jsem mu dal před pár lety přednost v přesvědčení, že se s ním musím poměřit v době, kdy mám na tak náročnou práci ještě dost energie. Každá stránka v sobě skrývala spoustu více či méně obtížných problémů, z nichž největší zřejmě nebyly mezijazykové slovní hry a hříčky, literární aluze a sledování fiktivních reálií, ale udržení suverénně strukturovaného řádu ve zdánlivém nabokovovském chaosu, v němž není žádný detail zbytečný.“ A čím Ada svého překladatele uhranula? „Ohromuje mě bezbřehá fantazie autora, okouzlují nesčetné popisy a situace, dojímá osud sestry dvou hlavních hrdinů. V Adě je Nabokov mnohem víc sám sebou než v kterémkoli jiném svém díle. Ada je krystalický Nabokov.“ Pavel Dominik opatřil Adu také vysvětlivkami, přičemž v knize najdeme ještě i vysvětlivky jisté Vivian Darkbloom, což je – jak jistě milovníci Nabokova dobře vědí – anagram jména Vladimir Nabokov, tedy poznámky samotného autora.
Ada aneb Žár je opatřena podtitulem Rodinná kronika (na začátku najdeme dokonce i rodokmen) a začíná citátem: „Všechny šťastné rodiny se od sebe více či méně odlišují, všechny nešťastné jsou si více či méně podobné.“ Citát je z románu Anna Arkaďjevič Karenina. Tolstoj samozřejmě žádný takový román nenapsal, napsal Annu Kareninovou a její začátek je trochu jiný. Nabokov se tu vysmívá zpackaným překladům ruské klasické literatury a úvodní větu Tolstého románu obrací naruby. Už začátek určuje jedno z témat Ady: literaturu. Ani podtitul Rodinná kronika nesmíme brát úplně doslova, i když román v mnohém takovou kroniku připomíná. Především je to však příběh velké lásky titulní postavy, Ady, a Vana Veena. Jsou nevlastními sourozenci, ale pozorný čtenář zjistí, že jsou ve skutečnosti bratr a sestra, tudíž je jejich vztah skandální, zapovězený, incestní. Jenže Ada ani Van si nemohou pomoci, tak je to k sobě celý jejich dlouhý život táhne. Spisovatel však své hrdiny neodsuzuje, nad milenci ani nevisí žádná hrozba. Ada je román filozofický a erotický a také zvláštním způsobem fantastický, protože se odehrává na planetě Antiterra, která se ne tak úplně podobá planetě naší a autorovi to skýtá možnost řady komických efektů. Je to román o čase a o psaní: Adu píše Van Veen, jeho text místy komentuje Ada a občasné redakční poznámky přináší ještě i jistý Ronald Oranger. Je to mnohovrstevnatý, jazykově přebohatý román, lyrický, poetický, humorný, provokativní a především vskutku ojedinělý…