Lotka z Huncútskej ulice
Astrid Lindgren
Predstavujem vám Jonáša, Majku a Lotku. Bývajú v jednom žltom dome na Huncútskej ulici a zo všetkého najradšej sa hrajú. Je s nimi vždy ohromná zábava. Tato hovorieva, že naša Lotka je tvrdohlavá ako ten najtvrdohlavejší baran. Tá naša Lotka má ale fištróna, hovorieva o nej zas starký. Len si predstavte, čo raz vyviedla! Na strom rozvešala lievance a lievance si na konároch povievali vo vetre. Vždy keď Lotka dostala chuť, odhryzla si z nich. Veru, Lotka sa takmer stále hrá. Spolu s Jonášom a Majkou. Kapitoly: Prvá časť: Deti z Huncútskej ulice-Lotka je vážne ešte decko, Celé dni sa hráme, Lotka je tvrdohlavá ako baran, Najmilšia tetuška na svete, Ide sa na výlet, U starkých na dedine, Lotka má obľúbenú takmernadávku, Lotka má nemastný- neslaný deň, Lotka je v zajatí, Vianoce sú úžasné. Druhá časť: Lotka z Huncútskej ulice-K Lotke sú všetci zlí, Lotka sa sťahuje, Kam sa Lotka podeje ?, Lotka má návštevu, Nemám dom, len domčúrik.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
Lotta på Bråkmakargatan, 1992
více info...
Přidat komentář
Lottu si z dětství nepamatuju a přitom jsme ji měli v knihovničce, takže jsem ji teď nejspíš četla poprvé. Na večerní předčítání je báječná. Chtě nechtě jsem ji ale srovnávala s mými milovanými Dětmi z Bullerbynu a musím říct, že na ně prostě nemá. Ale to nevadí, i tak byla super. Kdyby však Lotka byla moje dítě, asi bych jí utrhla hlavu :D jinak je to ale skvělý příklad vychytralého dítěte :)
Škoda, že si překladatel nedal více práce a nesjednotil jednotlivé části knihy, aby jim dal jednoho vypravěče. Vím, že české vydání je spojením několika originálních knížek s různými vypravěči, ale bylo by to určitě ucelenější a pro děti jednodušší, kdyby i první čast vyprávěl místo Marie vypravěč.
Jedna z mych nejoblibenejsich knizek! Byla nadherna! Kdyz jsem ji dostala, tak jsem ji cetla asi ctyrikrat po sobe porad dokola :D
Lotta je jedna z nejkrásnějších knih, které jsem dostala k vánocům. Přečetla jsem ji hned a nestačila jsem si z toho něco zapamatovat, ale je to moc hezká kniha. Dávám 5 hvězdiček!! : )
Český soubor Lotta z Rošťácké uličky představuje pohodovou rodinku. První část - Děti z Rošťácké uličky - vypráví Lottina starší sestra Mia. Další tři části - Lotta z Rošťácké uličky, Lotta umí jezdit na kole a Lotta umí skoro všechno - čtenář sleduje pomocí autorského vypravěče.
Lotta v průběhu dvou tří let (v první části je tříletá, v předposlední slaví páté narozeniny) objevuje svět. Občas trucuje, když se snaží vyrovnat starším sourozencům. Ale to je u malého dítěte pochopitelné. Rozhodně nikoho netyranizuje. Rodiče na její občasné trucování reagují správně. Bez křiku jí dokáží vysvětlit, jak se má chovat.
I když se příběhy odehrávají v P(R)ošťácké uličce někde ve Švédsku, tak podobná dětská dobrodružství se dají zažít i někde Na Kopečku v Horní Dolní. Ilustrace Aleny Ladové vystihují pohodovou atmosféru.
Překlad Karla Šebesty přesně odráží jazykovou hravost odpozorovanou
z dětské mluvy - domásnost, reseft, nainěkcovat, zametavé šaty.
Reseft na solný den? Lívance jako od maminky Nymanové nebo tety Bergrové a přečíst si nějakou pěknou knížku, třeba od Astrid Lindgrenové.
No, panejo. Potvrdilo se mi, že dospělost ze všeho stírá naivitu a zalíbenost v tom, co ve skutečnosti moc ok není.
Lottu mám kvůli předčítání před spaním v rámci hlídání teď doma a nestačím zírat, jaký parchant ta Lotta je.
Trošku pokulhává vidina pětiletýho děcka, který mluví jako dospělák, ale děckám to asi divný nepřijde.
Je uřvaná, dělá naschvály a problémy, je hnusná na rodiče i sourozence a ničeho si neváží...jakto že jsem to jako dítě neviděla ??
No prostě zklamání , a to Lindgrenové hodně věřím skrz Bullerbyn !! :)
K Lottě jsem se dostala až coby dospělá maminka malé dcerky, z dětství jsem ji neznala a po přečtení je mi to moc líto, protože vím, že by se mi tehdy moc líbila. Když jsme ji kdysi četly s dcerkou, byla z ní nadšená. Já si ji tentokráte přečetla znovu a sama, dostala se mi do rukou, já v ní zalistovala a neodolala. Paní Lindgrenová zde opět moc krásně nastínila nevinný dětský svět, svět tří sourozenců z úplné rodiny a jejich každodenních příhod, kterým vévodí nejmladší Lotta. Je to poněkud svéhlavé dítko, nicméně příběhy, kde je hlavní hrdinkou jsou moc fajn.
Četla jsem v březnu 2007. Podle mých poznámek:
Asi nejslabší a pro nejmenší, co jsem od A. L. četla.
Příběhy bez vylíčení dětského světa.
Děti patrně hodnotí knížku lépe.
Mně vtípky a příběhy Lotty vždy nepřipadaly tak humorné, ale když jsem viděla (a slyšela), jak se jim smějí moje děti, musím uznat, že kniha je pro ně skvělá. Nejvíce tentokrát dávala pozor moje čtyřletá Lotta, pardon Verča, která Lottu zbožňuje a vidí se v ní.
Lottiny výroky jsou úžasné. Všechno ví nejlíp, všechno zvládne...netrpí nízkým sebevědomím.
Veselé příhody, které se člověk až bojí předčítat svým ratolestem ve věku Lotty, aby je náhodou nenapadlo některá alotria zkoušet také.
Tuhle knížku jsem měla moc ráda. Uvažování Lotty je krásně dětské, někdy zlomyslné a opravdu rošťácké. Nejlepší, když spadne z kola: "Krééév na mé narozeniny krev"!
Taky jsem chápala proč má plyšové prasátko a říká mu Míša - já měla žlutého psa a jmenoval se Jahoda:).
Lottu jsem četla až jako dospělá, s dcerou. A paní Lindgrenová mne dokázala vrátit do dětství, do dětského uvažování, upřímnosti, větších i menších lumpáren. A ten slastný pocit, že je někdo, kdo mě zachrání, pomůže, průšvih odpustí a problém vyřeší...
Štítky knihy
povídky pro děti švédská literatura dětská dobrodružství prasátka, vepři
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Rošťáctví Lotty(hlavně epizoda okolo roztřihaného svetru) holky 5 a 7 let opravdu bavilo.