Lovci ľudí

Old Shatterhande se pro knihy Africké série změní na Karo ben Nemsí. To je ovšem jediná změna, jinak tu máme pořád toho neohroženého hrdinu který dokáže řešit každý problém. Tato kniha má trošku pomalejší rozjezd, to se opravdu týká jen prvních dvou kapitol a pak děj nabere neskutečný spád a to vydrží do konce této knihy.

Audiokniha poutavá s nostalgickým efektem.
Uzákoněné zrušení otroctví je důvodem černého obchodu s lidmi. V zemi, kde se nový zákon velmi složitě, ani moc nechce uplatňovat, není nouze o sveřepý boj, jemuž obhájce spravedlnosti dělá čest - hrdina Old ... Kara... .

Citace : Kdo zlého strojí, ať se zlého bojí."

Jak složité je důvěřovat nedůvěryhodnému zrádci a zbabělci, jak těžké je prosazovat spravedlnost v kvetoucí korupci v zemi banditů a podvodníků, tak nebezpečné je chtít dohnat zločince před soudní tribunál.

Zážitek s přesvědčením, že nedůvěra má svá pozitiva.

Příjemný poslech, *****

(SPOILER) První dvě kapitoly jsou spíše takové seznamovací, ale poté (po opuštění Káhiry) začne být děj velmi zajímavý a také dramatický. Nejvíce se mi líbí část, kde jsou Kara a Selim uvězněni v podzemí a tam se seznámí s dalším vězněm, Ben Nilem. V této části též do děje vstupuje jedna z nejzápornějších postav cyklu. V neposlední řadě je román skutečně dobře přeložen, takže si čtenář užije i řadu zajímavých i vtipných dialogů. V prvním dílu je i zbabělý "hrdina" Selim celkem snesitelný, ale v dalších dílech už tomu tak není. Knihu/celý cyklus čtu nyní na jaře 2024 už potřetí v životě, ale po dlouhých 23 letech (1997, 2001). Prvnímu svazku čtyřdílného vydání cyklu, tj. Na březích Nilu, uděluji 90 %.

Hodně dlouho jsem měl tuhle knihu v knihovně a stále odkládal její přečtení. Přitom druhý a třetí díl této série jsem přečetl kdysi za mých studentských let. Po letech jsem se konečně ke čtení Lovců lidí dostal a ukázalo se, že je to román stejně dobrý jako jiné příběhy Kara ben Nemsího v Orientě. Užíval jsem si veškeré dobrodružství hlavního hrdiny, bavil se komickými příhodami Selima, přál porážku zlotřilým otrokářům ... prostě jsem se vrátil do doby, kdy mě podobné knihy v dětství formovaly a kdy jsem poznával, že dobro a zlo je na světě v nekonečném souboji. Jako velký obdivovatel Karla Maye hodnotím i tuto knihu velmi vysoko, nejen jako krásnou dobrodružnou četbu, ale i jako morální poselství, kterého je zvláště v dnešní době velmi zapotřebí. 80%

2023/35
Orientální mayovky už jsou záležitost spíše pro skalní fanoušky, ale k těm se hrdě počítám. ;) Příběh to byl zajímavý, zas úplně něco jiného než americká dobrodružství mířená hlavně na mládež.
Osobně mi to nepřišlo tak chytlavé, jako právě ty staré známé klasické mayovky, ale to prostě srovnávám dva žánry. Líbilo se mi to, ale po +- půl roce si nepamatuji z děje téměř nic, proto ty tři hvězdičky.

Byli tam arabští koně, takže to pro mě bylo přitažlivé. Pamlskem pro ně byly sušené fíky. Na ty se u nás kdysi před Vánocemi stály fronty.

Kara ben Nemsi prožívá další dobrodružství v tajuplné Africe, zemi Mahdího.
Podivná strašidla, pokus o vraždu hlavního hrdiny, dopadávání zločinců, prolézání podzemními labyrity... To vše v této knize! Neváhejte číst!

Nu, Old Shatterhande alias Karo ben Nemsí, převeliké díky za dětství a dospívání ve tvé společnosti. Milovala jsem tě, ctila coby nedostižný idol snad celé desetiletí, obdivovala jsem tvou udatnost, sílu, lstivost, čestný charakter, zkrátka veškeré superschopnosti, jimiž jsi byl obdařen. Když jsem se k tobě vracela po čtvrt století od posledního setkání (v rámci čtenářské výzvy), tušila jsem, že už to nebude fungovat. A nefungovalo. Rozčiloval mě tvůj šovinismus, vytáčela svatouškovská povaha "jsem ctnostný evropský křesťan, nikdo není víc", štvalo mě tvé neustálé chvástání, špatně maskované rádoby skromností. Všude jsi byl, všechno jsi viděl, všechno víš, všechno umíš, všechno zvládáš, všechny nepřátele porazíš, všichni tě chválí a vzhlížejí k tobě. Akorát padouši nadávají, ovšem jedním dechem nezapomenou dodat, jaký jsi statečný bojovník, nebezpečný soupeř, jemuž není rovno, prostě skvělý chlapík, ač nevěřící pes, hatící veškeré zlovolné plány (leckdy nepochopitelně složitě, naivně a s pochybnou logikou). Pravda, není tak těžké excelovat mezi pitomci - svým vzděláním i zkušenostmi strčíš hravě do kapsy každého domorodého experta v libovolném oboru. A co mě iritovalo nejhůř? Tvůj velkohubě "vtipný" sluha Selim, postava otravnější než Jar Jar Binks ze Star Wars, Oslík ze Shreka a Olaf z Frozen dohromady.
Zkrátka, Karle Mayi, touto knihou z prostředí Afriky se loučíme navždy, sbohem a dík za báječná dobrodružství, která sice s dospělostí ztratila kouzlo, vzpomínky přesto zůstávají milé, nezkalené současnými chatrnými dojmy. Snad máš co říct i dnešním dětem a tvá popularita přetrvá další staletí.
Hodnocení třemi hvězdami je kompromisem mezi dávným nadšeným mládětem a nynější, lehce zpruzenou Metlou.

Súhlasím s Davidom5746, tu sa nedá byť objektívny. Buď máte Karla radi, alebo ho znechutení odložíte.
Ja som sa bavil. Výborné odpočinkové čítanie. Keď prídem unavený z roboty (robím na píle), keď ma bolia ruky i nohy, pri 'mayovkách' si zaručene odpočiniem.
Nenáročný, dobrodružný príbeh so sympatickými hrdinami a zákernými zloduchmi. Obľúbil som si statočného ibn Níla i nekompromisného vykonávateľa spravodlivosti rajjisa effendiná. Zato Selima som mal chuť občas nakopať. Ale bez neho by to nebolo tak zábavné. :-)

Jednu vec musím vyzdvihnúť. Páči sa mi hlavný hrdina. Bez srandy, bez preháňania. :-)
Dnes má zvyčajne hlavný hrdina knihy (filmu,...) za sebou traumu, zažil nespravodlivosť, krivdu. Pre tú sa musí pomstiť. Nepozná zľutovanie, zabíja, čo mu do cesty príde... Pretože niekto prišiel s názorom, že zabíjať ľudí je cool.
A potom je tu Old Shatterhand / Kara Ben Nemsí. Pre neho má ľudský život tu najvyššiu cenu, necíti nenávisť, snaží sa pochopiť i toho, kto usiluje o jeho život.
Páči sa mi Karov humanizmus.

Keď spoznal Pula a Džangu:
* - Byli to dojemné: chlapcova láska k malé sestřičce, snaha ušetřit si peníze, aby se mohli oba vrátiť k milovaným rodičům. A přitom, jak jsou títo černí lidé obvykle líčení! Mohla by bíly chlapec v jeho letech jevit hlubší cit, správněji uvažovat a jednať? Kdo si myslí, že černoch není schopen vzdělání, kdo černochům upírá šlechetnost citů a pohnutek, hřeší nejem proti černé rase, hřeší proti všemu lidstvu.
[...]
Kdyby měl Pulo možnost navštěvovat školu, učil by se jistě stejně dobře jako jeho němečtí vrstevníci! -

Je to takové naivní, černobílé dobrodrůžo, ve kterém se mimo jiné střetávají i dva náboženské proudy, se svými rozdílnými hodnotami a kulturou, to zasazené do především horka a sucha, kde padouch je opravdu zatraceným padouchem a hlavní hrdina tak kladný, že mu i proton může jen tiše závidět. Navíc své protivníky, ale i spojence převyšuje snad ve všech směrech a tak padouši mu spílají do zplozenců pekel, kdežto ostatní ho obdivují a přijímají jeho moudrost, vědění a um, jako spásu.
...a já tomu stejně dám čtyři a šmytec a v dalším díle se stejně hrdinně budu utkávat s těmi psími syny co je třeba ztrestat podle spravedlnosti. Jen si nejsem jist, jestli jako Kara ben Nemsí, nebo jako Selim...

Klasické dobrodružstvo z pera klasika retro dobrodružstiev. Čiernobiele postavy, nepriestrelní hrdinovia, úklady, prenasledovania, úteky, po púšti, Níle i v podzemí Egypta pred poldruha storočím. Trochu mi tam chýbali akčné súboje a sluha Selim bol teda kretén na pohľadanie. Inač bolo všetko ako má byť a už sa teším na ďalšiu púť do Sudánu.

Předem hlásím, že tady prostě nebudu objektivní. Lovci lidí je první "opravdová" kniha, kterou jsem přelouskal, sotva jsem se naučil číst. Hromadě slov jsem nerozuměl, zeměpisné a další vazby šly samozřejmě taky naprosto mimo mě, ale bylo tam to dobrodružsví, poušť, velbloudi a tak dále. A kdo četl, tak si asi umí představit, jak na malého kluka musely působit třeba události ve staré studni, putování pouští atd.
Bez jakékoli objektivity tedy skvělá dobrodružná kniha. Překvapivě jsem asi nečetl zbytek trilogie, prostě Karla Maye převálcoval Verne a hromada jiných knih (které v té domácí knihovničce - narozdíl od toho pokračovaání - byly). Tak to třeba v dospělosti napravím.
Dávám tedy plný počet, jednak z nostalgie a pak proto, že Kara ben Nemsí efendi je prostě superman a:

# má jasno, co je dobré:
Nepopíjel zřejmě s člověkem z mé vlasti poprvé, podle všech pravidel slušnosti si se mnou přiťukl – a to opravdovým plzeňským!

# má to pí prostě ve voku:
Díra byla asi dva a půl metru hluboká. Stěny v dolejší části byly z černých nilských cihel a měly v průměru asi půldruha čtverečního metru, směrem nahoru se otvor značně rozšiřoval.

# je chemikem od přírody
Ochutnal jsem a zjistil, že je daleko lepší než voda z Bi’r Murra, protože neobsahuje hydroxid sodný.

---
Zbabělý tlučhuba Selim je skvělá odlehčující postava, takže třeba namátkou:

"Chceš se přece za mě dát provrtat kulemi?" „Ze srdce rád, ale dnes ještě ne. Bylo by škoda předčasně zničit hrdinu. Běž napřed, půjdu v tvých šlépějích.

Slabší než knihy ze Stínu Pádišáha. Holt tlučhuba Selim není Halef. Ale i tak pořád dobré kratochvilné počtení.

Na březích Nilu / Lovci lidí ve starším vydání ( a celý cyklus v zemi Mahdího ), jsou možná tím nejpovedenějším dobrodružstvím v rámci Orientu či Dalekého Východu, které Carlos předal čtenářskému světu. Kara ben Nemsi effendi se potýká s tlupou lovců lidí obklopen typickými černobílými postavami, tentokrát ale s několika výjimkami - ( nejstatečnější muž svého kmene Selim, u jehož hlášek jsem se místy opravdu bavil, a třeba Otce Pěti set - který mi jako jinochovi objasnil, že baštonáda nemá s jídlem nic společného ) . Akce dostatek, sem tam nějaká ta krev, podávání křesťanského přesvědčení ve snesitelné míře - 70 %

Lehke, svizne cteni s "Mayovskym" rukopisem na kazde strane:)

Lepší knihu jsem ještě nečetla. :-)

Hodnocení podle věku: Já více než 65 let... 5 hvězd a dal bych i více, mé děti snad také 4 až 5, ale vnoučata (s ohledem na dědu) maximálně 3. A jejich názor? Je to přečtitelné, ale pro současnost něco jako dost najvní pohádka. Mě ale jejich hodnocení neodradí, u mě je to prostě za plný počet.

Po dlouhé době jsem přečetl jednu z knih Karla Maye a byl jsem opravdu překvapený. Dříve jsem totiž jeho knihy četl jen pro příběh, ale nyní jsem si začal všímat i všech věcí okolo a uvědomil jsem si, že jeho knihy mají větší hloubku a lze z nich získat i ponaučení.

Asi nejvíc ze všeho mě pobavila Karova odpověď na hrozbu "jednou s tebou zúčtuju":

"Drobné ti vrátím."