Lovec draků
Khaled Hosseini
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
Už je to déle co jsem ji četl, ale kniha byla dobrá, místy surová a smutná. Zajímavý pohled na historii v několika desetiletích, lidí a společnosti tak podivné zemi jako je Afghánistán, která není tak černobílá a jednostranná jak ji dnes jednoduše prezentují v médiích. Každý nový "pán" této země přinesl nová pravidla na úkor obyčejných lidí. Hlavně na úkor dětí, kde to čtenář hodně vnímá a zamýšlí se nad osudy a pohnutkami osob z knihy.
Krásné, krásné, krásné! Mé čtenářské srdce zaplesalo nad krásným a krásně vyprávěným příběhem. Mrzelo mě, když skončil, ale zároveň jsem byla ráda za naději, s jakou skončil. Ani nevím, kdy jsem naposledy četla knížku, při níž bych cítila takovou lítost nad všemi postavami (kromě Asefa samozřejmě). A taky nad celým Afgnánistánem, že dopadl takhle strašně.
Přečteno jedním dechem. Kniha má spád a místy je děj velmi krutý. Řadím ji mezi klenoty své knihovny.
Konečně není hlavní hrdina hrdina, ale normální člověk - dítě, které je zákeřné a sobecké, pokud se jedná o lásku otce, a bojácné, pokud se jedná o násilí. Hosseini odhalil nejhorší lidské vlastnosti a nabídl je čtenáři na pozadí historických událostí Afghánistánu. Vedlejším účinkem knihy je chuť na všechny ty tradiční pokrmy jako nán, kebab, pakora nebo jehněčí, které popisuje snad na každé druhé stránce. Naopak z některých pasáží se čtenáři udělá fyzicky zle, i když je páchané násilí popisováno jen v náznacích...člověk si domyslí...
Z povahy hlavního "hrdiny" se mi chtělo zvracet, o chování tzv. vlastenců, kteří při prvním konfliktu "práskli do bot" ani nemluvě.
Hmmm prave docteno...silny pribeh, rozhodne doporucuji precist, misty hodne syrovy, zaroven dojemny.
Krásně, čtivě napsané o nelehké situaci v Afghánistánu, o lidech z nichž se stanou uprchlíci, tak akuální v dnešní době. Doporučuju.
Krásná kniha.. Nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout, tak co jen šlo, jsem odložila nebo zanedbala. :)) To doženu. Kniha je čtivá, strhující, dojemná, smutná... Je i zajímavá, člověk se i něco dozví. Moc se mi tato kniha líbí, určitě doporučuji.
Silný,dojemný příběh.Čekala jsem něco vleklého,první půlku divkou jízdu a pak rozímání na lukách,ale kniha mne překvapila svou dynamičností i ve druhé části.A k tomu zamyšlení nad vývojem Afghánistánu,náboženství a politiky,ale také mezildských vztahů a dospělostí.
Kéž by měl Hosseini víc knih,už jsem přečetla všechny jeho romány.
Krásná kniha, i když malinko se mi více líbila první část knihy. Strhující příběh, plný bolesti a nečekaných zvratů.
Naprostá dokonalost. Začala jsem číst na doporučení kamarádky, nelituji jediné minuty strávené nad knihou místo nad učením na zkoušky :)). Autor se stal mým oblíbencem.
Pět hvězdiček si tahle kniha zaslouží, ale do top 100 bych jí nezařadil. Silný příběh obyčejných lidí na pozadí ne tak dávné historie. Takový jakých podobný konflikt vytváří bezpočet zasazený do exotického prostředí. Nicméně po emigraci příběh ztratil něco ze své původní jedinečné atmosféry.
Čteno už před více lety, ale mnohé pasáže se opravdu vryly do paměti - pro mě hlavně ta první část knihy, která zachycuje dětství až do zrady přítele. To je podle mě mistrně odvyprávěno, byla jsem zcela emočně přímo uprostřed děje, prožívala jsem to, jako kdyby se to fakt dělo přímo před mýma očima, a bylo to tak silné, že jsem se o tom musela sdílet s manželem, abych emoce vyventilovala - a manžel pak intenzivně prožíval to mé zprostředkované vyprávění a i takhle zprostředkované to pro něj bylo silné a úplně ho to vtáhlo do děje také. Pro mě základní roviny, které jsem v knize vnímala, byly tyto - pocity viny a jejich dlouhodobá dynamika v tom, co se vztahem k někomu udělají, niterná potřeba syna získat uznání otce a k čemu všemu vede, pokud má dojem, že se mu ho nedostává, skvěle vykresleno, jak vždy nakonec zjistíme, že idealizované postavy jsou také jen lidé z masa a kostí (otec hlavního hrdiny), a vykreslení života a kultury v Afghánistánu. Kniha určitě stojí za přečtení, hodnotím ji plným počtem, ale chápu i negativní recenze - opravdu to tlačení na pilu v tom, aby vás to ždímalo z emocí je někdy trochu moc a ve výsledku to knize trochu ubere, protože už to působí někdy trochu samoúčelně, ale pro mě tam mnoho linií v příběhu bylo tak skvěle odvyprávěných, že za ty vady na kráse hodnocení stejně nesnížím.
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
2007 | Lovec draků |
2013 | A hory odpověděly |
2008 | Tisíce planoucích sluncí |
2018 | Mořská modlitba |
Krásný lidský příběh na pozadí tragických dějin Afgánistánu. Jedna z knih mého srdce.