Luk
Michelangelo Buonarroti
Z veršů, psaných na okraj skic a kreseb, tak jak umělce napadaly den ze dne, ze slok chvatně zaznamenávaných na rubu vlastních i cizích dopisů, jež ležely na dosah ruky v sochařské dílně, z básní, přepsaných po letech výrazným výtvarným rukopisem pro pár přátel na čisté archy papíru ze starých útržků, poznámek a denních záznamů o nákupech pro domácnost, platech hospodyň a výpovědích služkám, vzniklo za šest desítek let mimoděk jedno z největších básnických děl své doby. Výbor z Buonarrotiho lyriky přeložil Jan Vladislav.... celý text
Přidat komentář
Michelangela považuji za jednoho z největších umělců všech dob, to co dokázal vysochat z mramoru je vrchol lidského umění, absolutní dokonalost. Je pro mne, která nevyniká v žádném uměleckém oboru, těžko pochopitelné, jak někdo tak nadaný mohl pochybovat o svém umu. Jeho básně mi přišly až děsivé, musel prožívat citové peklo a k tomu navíc věčnou nespokojenost.
Sbírku jsem měla rozečtenou dlouho, vzchopila jsem se až díky výzvě. Jedná se víceméně o deníkové zápisy sklonku Michelangelova života (při stěhování ty předchozí spálil). Rozum zůstává stát nad šíří jeho talentu a uměleckého nadání. Ovšem sochařovy povahové vlastnosti už tak zářivé nejsou - povrchnost, sebeláska, ufňukanost. Asi tři básně mě opravdu zasáhly, ale ten zbytek jsem musela přelouskat se sebezapřením.
"...neboť já zmarnil ten svůj krátký čas,
a žít zde déle, zmarnil bych jej zas."
Překlad Jan Vladislav, naprostá delikatesa
Výborný sochař, výborný malíř, výborný básník. Líbily se mi sonety a báseň inspirovaná prací na malbě stropu Sixtinské kaple. Kdo by čekal zbožné myšlenky, bude překvapen.
Štítky knihy
výbor z dílaAutorovy další knížky
| 1964 |  Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
| 1941 | Michelangelo: Titan a člověk |
| 1964 | Luk |
| 1970 | Žiji svou smrtí |
| 1999 | Oheň, jímž hořím |
Veľmi krásna zbierka básní, ktorá na tú dobu, od tak známeho umelca, očarila, a donútila ma rozmýšľať nad jeho tvorbou.