Zatracení
Chuck Palahniuk
Madison Spencer série
< 2. díl
Pekelná jízda podle Chucka Palahniuka! Třináctiletá Madison vidí a slyší vše, co si zamane, vše, co se na světě šustne. Tímhle způsobem se vrací do vlastní minulosti. Jenže to má logický háček: pro živé je neviditelná. Mrtvá Madison nám ze své adresy Madisonspencerova@psmrtnzvot.pkl posílá zprávy… Jak to bylo s dědečkovým penisem, telefonáty z onoho světa či z planetárním bohatstvím jejích rodičů? Vše, na co jste se báli zeptat…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Inteligentní teenagerka Madison, holka z prominentní rodiny, umírá a dostává se do pekla. Peklo ale není tím, čím se zdá být. Zachovává si sice všechny pekelné rysy, zároveň má ale povahu ohromného a dosti pozemsky působícího korporátu. Teprve až v posmrtném světě nachází Madison způsob, jak nalézt sebe sama. Příběh je složitý, popisy pekla úžasné, některé momenty dokonale nechutné - například orální uspokojení obrovité ďábelské ženy prostřednictvím useknuté hlavy jedné z vedlejších postav. Je škoda, že ke konci to celé dostane možná až moc rychlý spád, jako kdyby se autor lekl, že už se blíží vyčerpání kapacity rozsahu a dojel to v jakéms úsporném módu.
I když jsem nečetla předchozí díl, nebyl problém se aspoň trochu zorientovat. Myšlenku knihy bylo těžké minout, když byla podaná takto zveličeným způsobem. Celkově styl psaní a přehnané zveličování mi vůbec nesedlo. Některé kapitoly byly prostě úmorné.
Myšlenka knihy byla jasně podaná a svým způsobem autor velmi dobře vystihl lidi v jejich celkové bídě. A jsem i přes toto hodnocení zvědavá, jak to s Medison dopadne.
První díl Prokletí je naprostá špička. Tu knihu jsem četla 2x a klidně se k ní ještě vrátím. Ale Zatracení je na mě prostě už moc za hranou. Nemám problém s perverzností, kterou jsou Palahniukovy knihy prodchnuté a při scénách, ve kterých se nešetří tělními tekutinami jsem schopná udržet obsah svého žaludku na místě. Ale tohle mi prostě nesedlo.
Divné počtení... chvíle zaujetí vystřídal pocit s myšlenkou, že i toto je na Palahniuka hodně ujeté, a že už plácá na papír něco šokujícího a praštěného jenom proto, aby napsal další knihu /asi neměl na složenky/. Palahniukova úroveň klesá, tak uvidíme v budoucnu.
Pekelná jízda se mění v apokalypsu... Snad ještě divočejší, než první díl, ale nemohla jsem se odtrhnout. Rozhodně to neni nic pro slabý povahy. A že v prvnim díle to bylo zesměšňování hlavně pozérství, volné výchovy a celkově mravů, tak tady (aspoň pro mě) se zesměšnuje (?) náboženství - viz buranismus - víra v peklo a ráj, víra konec světa nebo naopak v příchod mesiáše, zmanipulované a zaslepené ovečky. Ale myslím si, že každý čtenář si v tom najde něco jiného.
Meh, tak tohle nevím. Nadchnul mě burasnismus, když si tam všichni nadávali místo přání dobrého dne a smála jsem se nahlas a čekala jsem, že to bude zase jízda, ale pak začalo být všecko divně divné, zamotané, nesmyslné a wtf.
Z proklatě dobrého k zatraceně špatnému. A proč? Je snad hranice mezi geniální satirou a brakem tak tenká? Bývala. Tohle je moc. Ne moc drsné, ne moc vtipné, ne moc přehnané, prostě moc hloupé. Chvilkami pobaví, většinu času jí při čtení chcete odhodit (nebo s ní Palahniukovi něco přiskřípnout - no co, navedl vás!). Škoda zabitého potenciálu.
Můj dojem z knihy je poměrně pestrý jako ostatně sama kniha, jelikož je to má první kniha od Palahnuika zprvu jsem se zalekla ale pak se ponořila do opravdovosti této knihy, řekla bych, že je něco jako obraz dnešního světa v trošku drsnějším podáním. Byla to opravdu síla ale jen v dobrém slova smyslu, určitě si od tohoto výtečného autora, který se nezdráhá nad žádnou maličkou úchylností a nedostatku lidstva ráda přečtu!
Bohužel musím konstatovat, že toto není perla Palahniukovy literatury. Předvídatelné, divné (ale ne v dobrém, Palhaniukovském smyslu slova), jen těžko se dokážete ztotožnit s hlavní postavou. SPOILER ALERT: Ďábel je fakt hajzl a vzhledem k tomu, co se událo v prvním díle, mi tady nic nedává smysl. Zejména další postavy nějak nechápu, takovou tu připravenost osudů všech a vůbec hodně dalších věcí. Co mi ale nejvíc nedává smysl, je Chuck. Nemůžete ho někdo probrat, prosím?
Úžasná kniha. Těším se, kam až autor dovede závěrečný díl. Že by k Armagedonu? A věřím, že to bude dost bizarní vesnička.
Tak tohle se teda nepovedlo. Škoda, první díl mě nadchnul, pokračování je ptákovina o jednom ptákovi.
Za mne výborné, i když ne vždy jednoduché a už vůbec ne vždy líbivé. Maddy je skvělá průvodkyně po tomto i onom světě, po Zemi, Nebi, peklu i Ráji (včetně daňového). Zasazení děje do dne, kdy se očekával (další) konec světa je příhodný. Srovnání darwinovy evoluce s teorií stvoření mi přišlo geniální. A protože jsem zastánce názoru, že zážitek musí být hlavně silný, dávám plný počet bodů.
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem v dané době měla chuť na něco úplně jiného, ale nadšení, které jsem měla díky Chuckovi ze "Zalknutí", pominulo... Přišla mi to jak šílená blbost, ne příliš vtipná, snažící se být absurdní a ujetá, ale nefungující... Třeba jindy, ale teď mi přijde jako plýtvání časem ji dočítat.
O hviezdu lepšie než prokletí. Ale aj 2 sú málo pretože to vyzerá stále ako buranský brainstorming. I keď človek chápe tú dualitu a paródiu stále je to málo, lebo ako satira príliš nadsadené, neuveriteľné či utiopené v štýle 13 ročného dievčaťa. Ako cez kopirák s I. dielu rovnaké "trable" Madison, ktoré postupne nudia a rozpisovanie minulosti takisto. Asi najväčší gól je náboženstvo buranizmu, ktoré však dostáva len jednu dve kapitolu, pričom je zrejme najvtipnejšie v celej knihe. Ak Palahniuk zachová výkonnostnú krivku v 5. diele to bude pecka.
Druhý díl o Spencerovic rodince je o poznání méně svižnější. Celá hlavní zápletka i rozřešení veškerého dění z obou dílů se začne odehrávat až někdy kolem strany 200, do té doby jsou to hlavně Maddyiny historky z "předmrtvého" života - a ty se opravdu snaží šokovat až trochu moc okatě. Načež se na posledních několika stranách dozvíme, že nic není takové, jak to vypadá. Kratší prostředek a delší konec by Zatracení, dle mého, prospěl.
Ač mám Chucka ráda, tak tahle kniha patří k mým méně oblíbeným. Ať už nechutností či komplikovaností se snažil Palahniuk pokořit první díl a tím celou knihu odeslal do záhuby. Samozřejmě existují i světlejší chvíle. Madison se však ukázala jako přechytralý fracek, což jí ubralo na sympatiích z Prokletí. Celkový příběh byl až přespříliš vyeskalovaný. Za mě pouze tři hvězdy a těším se na další setkání.
Autorovy další knížky
2005 | Klub rváčů |
2009 | Snuff |
2007 | Strašidla |
2010 | Neviditelné nestvůry |
2012 | Prokletí |
Ak tohoto autora žerieš so všetkými absurditami, divotvornosťami i nechutnosťami, nezanevrieš naň ani pri slabších momentoch. Jeden si vybral aj pri tejto knihe. Hoci som si spočiatku myslel, že má skvelo našlápnuté, bo na rozdiel od Prokletí, v Zatracení to zaváňalo aj zatuchnutými náznakmi plynulého (tento výraz berte s veľkou rezervou) deja. A keď už som myslel, že sa nič nemôže stať, začalo to škrípať a pekelná mašinéria sa začala rútiť do hlbín. Škoda. Posledná zhruba pätina má stále viac rozlaďovala. Záver bol len aby to nejako skončilo.
Ako som spomenul na začiatku: ak tohoto autora..., tak si nenecháš zobrať chuť a nabudúce siahneš po inej z množstva jeho kníh.