Malý život
Hanya Yanagihara
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495974/bmid_maly-zivot-dw2-495974.jpg
4
1078
1078
Když se čtyři spolužáci z vysoké školy v Massachusetts přestěhují do New Yorku, aby se pokusili prorazit, jsou bez peněz, ztracení a kupředu je pohání jen jejich přátelství a ctižádost. Je tu laskavý Willem, začínající herec; bystrý, občas krutý malíř DžejBí, který se chce prosadit ve světě umění; utrápený architekt Malcolm, nešťastný ve špičkové firmě; a rezervovaný, geniální, tajemný právník Jude, kolem něhož se jejich životy otáčejí… Malý život je příběh o sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem.... celý text
Přidat komentář
Když jsem si zvykla na pomalejší tempo knihy, nic už mezi mnou a city postav nestálo, ale po přečtení si přece jen myslím, že všeho moc škodí. Tohle je prostě taková etuda na nejhorší ze všech špatných konců, že už jsem pak měla dojem, že snad ani není možné, aby se to všechno stalo (více méně) jednomu člověku. Ale ono snad ani o to nejde, ani o nějaké zobrazení reality, a jako sonda do mysli člověka pokřiveného zneužíváním a týráním to bylo rozhodně bezkonkurenční dílo rozsahem i stylem. Jen nevím, kdo mě bude teď po přečtení křísit, deprese číhá...
Uf.... bylo strašně moc těžký číst a cítit tak obrovskou úzkost, beznaděj a bolest. Dvě věci vím jistě: je to kniha, kterou už nikdy nechci číst a zároveň je to kniha, na kterou nikdy nezapomenu.
Ta kniha bolí.Ale ta bolest je pro srdce čtenářovo krásná. Vyjímečná kniha, která vyvolává vyjímečné emoce.
Mimoradna kniha, ktera na mne nezapusobila az tak, jak by clovek z recenzi ocekaval. Rad se nechavam strhnout ovsem mene je nekdy vice. Pul hvezdy dolu za slabsi verohodnost a delku bez vetsiho deje.
Smutné, kruté, drsné, krásné, laskavé, milující... Byl to těžký příběh, těžký na čtení, těžký na téma. Každopopádně rozsahově si to umím představit kratší...
Skvělé čtení, silný zážitek, živé postavy. Ale běda, pokud se odvážíte někoho si oblíbit, já to udělala, oblíbila jsem si celkem tři postavy, Judea, Willema a Harolda a bolelo to. U čtení nelze volně dýchat, občas jsem měla chuť tu knihu někam zahodit, ale zvědavost a naivní touha po nějakém alespoň trochu dobrém konci mě u čtení udržela.
Vypadá to jako pokus napsat příběh, ve kterém už všechno prošlo daleko za hranici opravitelna a ať se stane cokoli dobrého, předchozí zkušenost nelze žádným způsobem vytěsnit. Neexistuje žádná guma na vzpomínky, žádný hrobeček, do kterého by bylo možné jednou provždy uložit minulost. A ona neustále leze ven a jako drápatá příšera seká nejen po svém vlastníkovi, ale také po lidech, kteří se odváží přiblížit.
Těžko popsat, ale rozhodně doporučuji přečíst!
Rozporuplná kniha, silná, zneužívající, ve vypjatých chvílích prázdná a používající klišé,vedoucí k zamyšlení,hrající na city,vyvolávající silné city,extrémní a v těch a díky těm extrémům nesoucí nereálný příběh, který může sloužit jako zrcadlo k vyjádření řady věcí, ale zůstává osten bezcitnosti k lidem, co některé aspekty příběhu žijí reálně a nemohou z nich utéci zavřením knihy. Rozhodně stojí za přečtení, pomáhá k tříbení názorů a jako zrcadlo.
Malý život ve mne zanechal hlubokou emocionální stopu.Je to přesně ta kniha,která může bolet.Ale nejsou právě tato díla která způsobí kopance do srdce tím nejlepším,nezapomenutelným ?
!!! Ach, můj milovaný Jude... Willeme... Harolde! Je mi to líto, je mi to tak moc líto!
Tohle vyprávění mi doslova ukradlo kousek sebe samé... velký příběh o neuvěřitelném poutu přátelství... tolik citu, tolik bolesti, tolik lásky... že mi z toho šlo srdce kolem... rozervalo mě to na kusy... zastavoval se mi dech u obyčejného Willemova pohledu... a Judova ztracená duše se mnou zůstane už napořád... bolela mě každá zatracená stránka... ale i přesto prosím, přečtěte si osudy jeho/jejich Velkých životů... protože on si to zaslouží! On si zaslouží kousek té vaší srdeční chlopně, zaslouží si být milován! A nejen on, oni všichni!
Jeden z nejsilnějších příběhů, které mnou prošly!
nádherná a smutná kniha, až mě mrzelo, že jsem ji dočetla :-(
Doporučuji přečíst.... kdo nepřečte, nepochopí.
Autorka s nečekanou otevřeností (na Američanku) popisuje problém sexuálního zneužívání, člověk úplně chápal čím si Jude prochází a proč je takový, jaký je.
Příliš dlouhé, přesto svým způsobem povrchní, spíš hrubý náčrt, nežli ty tolik živé obrazy od JB, jediná pro mě živá část byla předposlední kapitola.
1. pět hvězdiček je k**va málo na ohodnocení této knihy
2. mám tolik pocitů a dojmů po dočtení,že napsat to ani nedovedu,ale jedno vám povím = tohle si proště PŘEČTĚTE ,kniha se mi zařízla pod kůži jak Judovi jeho žiletka .... a zanechá jizvu už navěky
3. ták ...a co teď číst dál ??
"...V noci leželi v posteli a ve chvílích, kdy si obvykle povídali, nyní oba mlčeli a to mlčení bylo jako nějaká třetí bytost, která se usadila na lůžku mezi nimi, obrovská a chlupatá a dravá, když ji někdo popíchl..."
Jsou stovky knížek, které chtějí jen šokovat a emočně vydírat - tisíce stránek popisujících sexuální scény ze všech stran, tisíce románů končících happy endem.
A pak je tady velká kniha Malý život. Šokuje, ale nevydírá; obsahuje mnoho postelových scén, avšak není to kniha hlavně o sexu. Je to příběh o velké lásce a nekonečné a nekončící bolesti, příběh o hledání (sebe)důvěry a o snaze uniknout tomu, před čím nelze utéct.
Stylisticky a kompozičně bezchybné, výborně přeložené.
Po mnoha letech jsem měla při čtení slzy na krajíčku.
Není to jednoduché čtení, ale je to kniha, kterou je třeba přečíst. A ne jen jednou.
Malý život je z mnoha důvodů, které pochopíte, až si román přečtete, jednou z nejdůležitějších a nejvýznamnějších knih posledních let. Nejen proto, jak silný, místy až neuvěřitelně, příběh vypráví, ale také proto, jak precizní a nelítostnou sondou do prožití a psychologické stránky toho příběhu je; a právě tím prohlubuje schopnost vidět pod povrch, vcítit se do druhých, nesoudit, pochopit, v čem všem (hrůzném) mohou spočívat odlišnosti, uzavřenost, utrpení druhých lidí. Myslím, že je to román, který vám pomůže porozumět mnohému. I proto je, mimo jiné, Malý život jednou z těch vzácných knih, které nejenže jsou krásným literárním dílem, které potěší duši, ale které vás určitým způsobem změní, donutí vás se na něco v životě dívat jinak - třeba i na život jako takový. Je jednou z těch vzácných knih, na které nikdy nezapomenete, i kdybyste chtěli. Kdybych mohla, dám víc než pět hvězdiček.
Příběh emočně člověka vyčerpá. Jak jsem se blížil ke konci knihy, zmocňovala se mě až chuť křičet. Autorka dost nerealisticky vypjatě pojala dva extrémy- člověka na dně, lidi, co zažívají úspěch. Je zajímavé, že profesně postavy jsou snad geniální. Zažívají hlavně vzestup. O to hůř jsou pak prožívány ty emoční zvraty. Nechutná sebelítost, která jde až za hranici představitelného, zvlášť když si ji dotyčná postava uvědomuje a točí se v kruhu. Kniha i na svůj rozměr se čte velmi dobře. Má svoje kvality, ale vím, že se k takové "jízdě" už znovu neodhodlám. Nebudu riskovat, že celou knihu budu doufat, že se musí přece myšlení některých postav změnit, nebo se něco obrátí k lepšímu. Autorka včas všemocnou rukou zasáhne a usmrtí, zničí, zastaví relativní pocit štěstí.
PS: Na knize mi vadí občasné chyby...
Nejsmutnější na celém příběhu je, že je natolik precizní a silně emotivní, že ho spousta lidí zřejmě nedočte nebo neocení tak, jak si zaslouží. Já sama jsem byla vystavená natolik intenzivnímu zážitku, který mi opravdu dával psychicky zabrat. Touha znát další kroky a dočíst až do konce mě i přesto všechno neopustila a já darem získala něco, po čem touží každý čtenář. Skutečný, živý, hemživý svět, který ožije jakmile knihu jen pootevřu. Po dočtení už vidíte spousty věcí jinak. A především už se rozdílně díváte na samotné knihy, jelikož tohle dílo je beze sporu předčí.
Hanya Yanagihara stvořila knihu, která je tak moc bolavá, ale přesto tak plná lásky. Je to kniha, která je tak dobrá, že ji vlastně ani nechcete číst, protože vás mrzí, jak rychle ji přečtěte. A když ji přečtěte, tak... slova budou v tu chvíli zbytečná, protože se snažíte pochopit. Pro mne jedna z nejlepších knížek.
Silný zážitek. Román, který až fyzicky bolí. Skrze příběh o Judeovi a jeho přátelích plus jednom nepříteli (Judeovi osobně) sdělovaná zpráva o anatomii bolesti, o tom, co je podstatné, o tom, co může znamenat přátelství a láska, ale také vina a samota, o tom, kolik ztrát může člověk vydržet. Velmi empatické, zároveň velmi surové. Četla jsem na své poměry dlouho, někdy se sebezapřením - ale stálo to za to.