Manuál každodenního pijáka

28.04.2023

Tolik, tolik, tolik poznatků a moudrosti pro nás, kdo se rádi potácíme "světem nasávání", podaných s krásně typickou hrubiánskou britskostí a britským humorem! Lze jen připít!!

"Udeřte hned při jejich příchodu: všem dámám dejte po růži, pánům naserte." (jak ušetřit na vlastním večírku)

"Nemáte žádnou chorobu, netrpíte závažnějším poškozením mozku, v práci si nevedete tak špatně, vaše rodina a přátelé se nespřáhli, aby s vypětím všech sil drželi pod pokličkou jednotně sdílený názor, že jste míň než hovno u cesty...." (máte jen morální kocovinu)

"To byl jediný nápadný rozdíl: když jsem předtím pil, mohl jsem na to veškerá svoje selhání svádět. Teď nebylo na co, za všechno jsem si mohl jen já sám. Představa, která zřejmě musí spoustu lidí dohánět k tomu, že začnou pít." (a proto je lepší vůbec nepřestávat!)

"Chlast je jejich jediný zájem, jak si po své návštěvě Ruska zapsal v roce 1568 jeden diplomat." (a v roce 1698, a v roce 1853, a v roce.........)

"Jmenujte slavného Rusa, který při návštěvě Paříže napsal domů své manželce: 'Zbývá mi poslední láhev vodky, nevím, co si počnu.' " (Petr Veliký)

"Jednou kdosi poznamenal, že pro Boha musí být deprimující sledovat, jak jeho dítka po celém světě nasávají alkohol ve snaze vyrazit ze sebe duši, jíž každé z nich obdařil, a kdybych byl s to si vzpomenout, kdo to byl, položil bych zde otázku po autorství tohoto výroku. Ale onen neznámý mudrc měl bezpochyby pravdu, pokud jde o téměř univerzální rozšíření alkoholu, a není třeba zůdrazňovat, s jakým nadšením se jej chopilo těch několik málo ras, jako třeba američttí indiáni, které byly přiliš zpozdilé na to, aby si ho vyrobily samy." (neznáte někdo náhodou?)

"Kdo chlastá, dokud se z něj nestane zvíře, brání se bolestnému faktu svého lidství."

12.12.2020

Nejsem barman ani someliér, ale pracuji v gastronomii a mám o nápojích povšechné vědomosti. A skleničku alkoholického nápoje také neodmítnu. Knihu jsem proto přečetl s chutí, jde o celkem tři knihy v jedné - první je kompaktní a vcelku zábavný text o pití (třídění, druhy alkoholů, hodně míchaných nápojů, servis, ale i jak se vyrovnat s kocovinou), druhá část je soubor novinových článků, a třetí je řada kvízů a odpovědí o pití. (To se četlo špatně ve čtečce, na telefonu jsem měl otázky, ve čtečce otevřenou část z odpověďmi). Něco jsem si oživil, něco se poučil a taky jsem prošel při čtení zásoby domácího alkoholu a trochu ho spotřeboval. Těžko můžete číst o výrobě rumu a ani neochutnat :-) :-)
Jen těch míchaných nápojů je tam moc a je to hodně psané pro anglické prostředí a už také někde trošku zastaralé.

Průvodce světem pijáctví aneb jak se stát profesionálním pijákem. Celkem praktická, velmi zábavná a poměrně poučná sbírka kratších textů plná užitečných úvah náruživého pijáka, jeho osvědčených receptů na celou řadu nápojů (od "Krvavé Mařeny" až po nápoje, o kterých jste možná ani neslyšeli), doplněná citáty a vědomostními kvízy. Příjemné oddechové čtení, které patrně osloví jen užší skupinu čtenářů.

17.05.2019

Asi kniha ne úplně pro mne. Ne, že bych byl naprostý abstinent, ale míchané nápoje mě nic neříkají. Momentálně si nejvíce pochutnávám na vínu z černého rybízu, což dokonale koresponduje s hlavní myšlenkou knihy, tedy že máte pít to co vám chutná, a ne co je právě in.
Souhlasím, že nejlepší pasáže se týkaly kocoviny. Poněkud na morální hraně byla kapitola o tom, jak ošidit při občerstvení své hosty a přitom si sám užívat to nejlepší. Přesto není špatné si tuto knihu přečíst.

06.10.2017

Knížka o chlastu a chlastání, z pera praktického znalce, napsaná s krásným anglickým humorem a nadhledem. Některé pro mne nudnější kapitoly (recepty na koktejly, které nikdy pít nebudu) vyvážily skělé kapitoly všeobecné - především ty o kocovině a skrblících. A poučení - pijte to, co VÁM chutná, pokud na to máte, ne všechno, co je drahé a značkové musí být dobré. Velmi uspokojivé.

04.02.2016

Je dobré přidat plátek citronu nebo limetky/použijte vodu Gibson nebo gin Booth/přelít marocké červené do lahví burgundského atd...to jsou jsou pro našince nic neříkají rady (+ mnoho názvů přísad či alkoholů, které se český čtenář musí nebo i nemusí dopátrat na internetu a drinků, o jejichž přísadách nevíme v našich končinách prakticky nic). To vše dělá knihu čitelnou tak na půl. Nicméně pasáže - Jak se neožrat, ochmelka na dietě, skrblíkův průvodce nebo zásobárna či konečný kvíz (a pro mne hlavně genlemanské rady jak se chovat/tedy spíš nechovat pod vlivem alkoholu ve společnosti) dělají knihu pro každého alkoholupitelného jedince zajímavou, přičemž si tam každý svoji pasáž najde.

PS. věci jako český tuzemák tam nehledejte. Ale pokud mají tuto knihu ve Vaší knihovně, doporučuji zapůjčit a číst zásadně se sklenkou suchého Martini - ale pozor - vyhovuje každý kvalitní gin, ale ten vermut by měl suché Martini Rosso, standartní receptura vás vybízí, abyste do džbánku z poloviny naplněného ledem nalili čtyři dílu ginu a jeden vermutu, míchali to urputně nejméně půl minuty, pak přecedili a nápoj podávali v malých sklenkách s tenkou vložkou.