Mapa Anny
Marek Šindelka
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211216/bmid_mapa-anny-Sw3-211216.jpg
4
370
370
Mapa Anny je nový povídkový soubor Marka Šindelky, nositele Magnesie Litery za prózu z roku 2012. Objektem autorova pozorování jsou opět vztahy: nebezpečné, zničené, vyhořelé, vyčpělé. Povídky jsou zároveň intimnější a přímočařejší, jsou smyslné i smyslové. V silných textech nahlížíme do vztahů, které byly kdysi krásné, ale už nejsou, anebo se nedařily od počátku, ale aktéři o tom neměli ani tušení.... celý text
Přidat komentář
Poprvé jsem čtení uspěchala. Uvědomila jsem si to, dala zpátečku a přečetla znovu. Mnohem pomaleji. Asi by spíše než knižní podoba slušela Anně forma audia, s procítěným hlasem, s hudebním podbarvením, protože Mapa Anny je křehká, jako v oparu, založena především na krásné hře se slovy, žádný převratný děj, běžné ukázky lidského chování směrem ven i do jejich nitra.
Marek Šindelka předvedl, jak do prózy vetknout poezii.
Jazykově dokonalé, poetické, jemné, ale svým nezaměnitelným způsobem tíživé.
Malá nenápadnost, která vás srazí a donutí přemýšlet.
Ta knížka je dokonale promyšlená. Každé slovo je na svém místě, jednotlivé postavy se přirozeně vynořují a zase mizí, co povídka, to jiná perspektiva, přitom souzní v ideální harmonii.
Ale chyběla mi tam lehkost. Jako bych cítila tíhu vší té dokonalosti, tu úpornost myšlenek a souvisejících tahů…
Jako bych četla vysokoškolská skripta, v nichž slova schválně drhnou.
Marek Šindelka je originální, naprosto skvělý, český autor tvořící na pomezí poezie a prózy. Po románu Chyba jsem se dostala i k jeho povídkové sbírce a opět jsem se nezklamala. Povídky mají tu nevýhodu, že je posuzuji každou zvlášť oproti románu, který vnímám jako celek. V Mapě Anny jsou převážně povídky velmi povedené. Opět jsem žasnula nad Šindelkovou slovní vytříbeností a tentokrát se mu povedlo i vyjádřit některé mé niterné pocity. Skoro jako by ta pojítka mezi jednotlivými postavami vedla tak nějak vzdáleně i ke mně samotné. Ráda si to po čase přečtu znovu.
Tahle knížka mě nepotěšila. Na začátku mi to přišlo jako poezie bez veršů. Oceňuji jednotlivé pasáže, kde se pan Šindelka noří do každodenních maličkostí, pitvá je na prvočinitele a barvitě je popisuje. Ale nějaký silný příběh jsem tam hledal jen marně a upřímně jsem se od 70. stránky musel nutit abych knížku dočetl.
Tenhle zážitek nebyl ani nijak výjimečně intenzivní. Při čtení jsem necítil žádné velké emoce, osudy postav mě příliš nezajímaly a celou dobu jsem si říkal, co vlastně chce autor tímhle souborem povídek a ústřižků sdělit. Souhlasím s ostatními komentáři, že text má svoje kvality a je originální. Mě ale neoslovil.
Deset povídek, které jsou o lásce, která už vlastně není. Jsou o vztazích, o pěkných i o méně pěkných. O životě, o tom, jaký je, o tom, jaký by mohl být.
Povídky jsou vzájemně propojeny, a to mě právě u takovýchto knížek vždy strašně baví. Protože Vás dokáží překvapit a ten moment, kdy si to uvědomíte je vždy pro mě super.
Styl Marka Šindelky byl pro mě překvapující, ale v tom dobrém smyslu a já si čtení neskutečně užívala. Jeho barvité popisy, úžasná přirovnání. Čtení každé věty byl zážitek. Je mi jasné, že si knížku potřebuji nutně přečíst znovu, protože jsem všechnu tu nádheru nepobrala.
Příběhy jsou hlavně o tom, jak se láska vytratila, co místo ní nastoupilo, jak jde dále žít ve vztahu či bez něj. Ač je to kniha o lásce, romantiku nečekejte. Jsou to příběhy ze života, které může prožít každý sám. Jsou surové, intimní, plné. Já ani nemám slov, abych to celé popsala.
Navíc se kniha velice dobře četla, jakmile jsem začala, už jsem jí nemohla odložit. Bylo to naprosto úžasné a já si autora řadím mezi mé oblíbené.
Šindelkovy pozorovací a ještě víc vyjadřovací schopnosti mě nepřestávají fascinovat. Tady navíc - oproti sbírce Zůstaňte s námi - jednotlivé povídky pospojoval krásně nenápadnými stehy do křehkého multipříběhu. V analýze svých postav, jejich pocitů i různých společenských jevů je pořád stejně nesmiřitelný, pro někoho možná až jedovatý, ale on i ten laskavý český humor, který mám jinak rád, potřebuje nějakou tu drsnější protiváhu.
Netuším, jestli autor píše lehce nebo " v potu tváře", ale výsledek je právě takový, aby to bylo jedno. Ovšem pokud je správně první možnost, závidím mu ještě o něco víc.
chvílemi depresivní, chvílemi zdlouhavé, chvílemi geniální; trefné postřehy a originální obraznost, objevné metafory a analogie; tato kniha má ambice stát se za padesát let kanonickým záznamem dnešní společnosti
šindelka ve mně zanechal podivný digitální smutek. Povídky jsou to nádherné, lehké jak pírko a zároveň tíživé. Obdivuju autorův cit pro přesné vylíčení, pro krásné biologické metafory proplétající se všemi příběhy, pro poetickou nádheru, pro bolest, vnesenou mezi řádky.
Postavy se v příbězích setkávají, což dělá celý požitek o něco příjemnějším. Je strašně těžké popsat své pocity po přečtení - sledujete postavy, jak se topí (v lásce/žárlivosti/marketingu/vzpomínkách/....) a cítíte jejich tíhu, kterou následují drobé výhry. Už z toho ale nemáte takovou radost, protože jim rozumíte. Protože vám je Šindelka dokonale vysvětlil.
Měla jsem pocit, jako bych četla nekonečné souvětí o zmaru našich životů, našich těl, světa kolem nás, města, marketingu a všeho, co nás obklopuje. Přesto je to tak krásně napsané, že ačkoliv mě moc nebraly ani postavy, ani jejich osudy, ta slova a ty obraty mě naprosto pohltily.
,,Milostný život našeho století je snad ještě smutnější než turismus."
Koncert slov, básnický jazyk bez veršů a jen nenápadné nitky spojující jednotlivé nezávislé povídky. Mapa Anny je unikát a pro mne velké překvapení.
"Anno, lidem se styska po chybe. Vse je prilis bezpecne, prilis ciste"...
"Najednou jsi zahledla vesmir v krabici od mleka. (...) Najednou ti bylo vsechno jasne" (s. 81).
Nektere myslenky skvele, to same nektere pasaze. Samy za sebe jako "vhledy" pusobi dobre, v celku mi ale prilis "neladi". Asi jsem pochytila spojovaci most(y) pribehu, trochu mi ale tema "pluje ve vzduchu". Celkovy pocit tedy dobry, ale ne strhujici.
V dnešní době jsou knihkupectví zaplaveny píšícími autory typu Marka Šindelky. Jsou mladí a mají plno energie vychrlit ji pomocí tištěného slova. Co postrádají je vhodné téma, kterým by své čtenáře opravdu zaujali. V této útlé povídkové knize má tento autor dle mne, dvě dobré povídky z deseti. Z těchto dvou dobrých, má povídka Mapa Anny dobře vystavěný příběh, zasluhující ****. Co mne ale velice překvapilo, je opravdu dobrá ,,Dantovská procházka,, šachetním peklem: Dukla, Darkov, Salm. Za tyto čtyři stránky si u mne autor zaslouženě získal ***** Kniha celkově stojí za přečtení. Dávám tedy průměr***
Mé první setkání s mladým autorem - a podnětné ...
Mapa lidského těla anebo mapování rodících se vztahů ?
Od náklonnosti přes zamilování k lásce - a poté vystřízlivění, poslední dějství ...
Cítila jsem tu osamělost jedince v přetechnizovaném světě, vývoj člověka a ovlivnění životními podmínkami...
A zaujaly mne některé postřehy :
" Ale kdo vymyslel duši, zůstává záhadou ..."
" Mezi námi a hvězdami existuje přímé spojení, v mých žilách koluje celý vesmír ..."
" Člověk je jediný ohrožený druh na téhle planetě ..."
" Živelným milostným vztahem prorůstala nemilosrdná algebra žárlivosti ..."
Autor užívá neobvyklé výrazové prostředky - otisk básníka...
Dílo se mi líbilo a budu čekat na další tvorbu.
Povídky psané zvláštním poetickým stylem, autor nezapře básníka. Některé jsou navzájem propojené postavami v různých etapách jejich životů a občas jsem se musela při čtení vracet, abych poskládala celý labyrint. Je to každopádně zajímavý literární experiment, i když místy mi ta snaha o obraznost a originalitu připadala trochu křečovitá a "umělá". Kniha je ale útlá a za přečtení stojí. Nejvíce se mi líbila povídka o architektovi a studentovi.
Tak tohle mě překvapilo. Povídky se učím číst neb mě vždy víc bavily tlustý bichle, vadí mi, jak jsou krátký a postavy hned utečou, ale tohle bylo krásný. Ten jazyk a výrazy jakým Šindelka popisuje obyčejné příběhy několika lidí je prostě perfektní!
Část díla
Architekt
2014
Dukla, Darkov, Salm
2014
Kopie
2014
Mapa Anny
2014
Představení začíná
2014
Autorovy další knížky
| 2016 | Únava materiálu |
| 2014 | Mapa Anny |
| 2018 | Svatá Barbora |
| 2008 | Chyba |
| 2011 | Zůstaňte s námi |
Souhlasím s čtenářkou níže, toto je kniha jako dělaná na audioknihu. Nejde jen číst, musí procházet myslí, cítit a vnímat pocity jednotlivých postav. Krásně, realisticky je Marek Šindelka zachytil.