Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330836/bmid_marie-a-magdaleny-S3l-330836.png
4
453
453
Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Giboulées de soleil, 2016
více info...
Přidat komentář
Román o chybách přenášených z matek na dcery, které čeká stejný osud spojený nitěmi z výšivek. Přesto jsou všechny plné touhy po svobodě a snaží se jít životem se vztyčenou hlavu, ale já jsem postrádala nějakou bojovnost a chuť životy změnit. Otcům v knize není věnováno vůbec žádné místo. Vadilo mi, že všichni muži do jednoho jsou zde vylíčení jako slaboši, násilníci, hlupáci. S tímto jsem se už setkala v jiné knize. V tomto románu je dle mého názoru také mnoho nevyřčeného a já si nerada domýšlím. Je trochu znát, že kniha byla napsána hlavně pro francouzské čtenáře s exkurzí do historie Československa, kdy se zbytečně popisovaly tisíckrát známé události nebo třeba zvyky Velikonoc. Pro mne to historické pozadí bylo spíše jen okrajové a obešla bych se i bez něj. Styl psaní mi vyhovoval, místy z knihy dýchalo poetično, ale asi jsem měla větší očekávání.
Příběh obyčejných žen zasazený do významných okamžiků našich dějin. Už to bylo zpracované mnohokrát. Ale není to okoukané, je to dobře napsané, bavilo mě to. Hodnotím 3,5*.
Na knihu jsem se moc těšila. Rodinné, generační příběhy, napříč historií, plné tajemství, osudových zlomů, chyb, lásky, zrady apod. mám moc ráda. Bohužel mě kniha zklamala. Zdaleka nenaplnila má očekávání.
Čtenáři tu zmiňují Slepou mapu od Mornštajnové - ano, také tam vidím určitou podobnost, jen ta Slepá mapa byla daleko povedenější.
Přemýšlím, co mi na M+M "vadilo"... Nejvíc asi ta náznakovost, naťukne se tu něčí osud, ale hned se do něj zase utíká. Jak se vedlo Magdině, když po porodu Libuše odešla do města? To se čtenář nedozví, jen dcera Líba se ve své části knihy zmíní, že teď, kdy jí je sedm let, bude se její máma Magdina vdávat. Nebo bych si moc ráda přečetla víc o životě Libuše po té osudné noci. Ne, opět klapka, střih, konec a pár střípků má čtenář šanci pochytit až v sekci Libušiny dcery Evy.
Uvítala bych, kdyby přibylo o 100 stránek víc a příběh by byl propracovanější, plnější, obsažnější. Přijde mi, že autorka se ten slabý děj snažila dohnat/nahradit filozofickými a hlubokomyslnými myšlenkami a úvahami, na mě to ale teda moc nefungovalo...
Ale když pro nic jiného, tak pro tuhle pasáž stálo za to knihu přečíst:
"Můžeme být šťastní jen tak, pro nic. Nevím, jestli právě tohle není to největší štěstí, být šťastný pro nic, z ničeho. A vědět o tom, Díky tomu vědomí je to štěstí vzácné a hřejivé.
Kolikrát jsem slyšela, jak si lidi lítostivě stýskají: " Jéje, jak my jsme tenkrát byli šťastní, jenomže jsme o tom nevěděli a pořádně si to neužili." Bývá to snad jen šálení, prázdné řeči starochů plné lítosti a nostalgie?
Slíbila jsem si, že budu na štěstí číhat, a až půjde kolem mě, budu si ho užívat..."
Na tuto knihu jsem se moc těšila. Generační ságy, osudy silných žen na pozadí historie, to je "můj šálek čehokoliv" . Jenomže kniha mě v mnohém zklamala. Moc filozofování, možná záměrně nevysvětlené věci, ale to může být i neschopnost autorky ty věci skutečně vyjasnit. Závěr mi trochu připomněl Podbrdské ženy. Opravdu je útěk z našeho "českého rybníčku" jediným možným řešením?
Dva večery čtení a bylo po knížce. Krásně napsané. Všechny příběhy se tak prolínají a poslední dvě stránky to všechno "obrátí" vzhůru nohama. Co by se stalo, kdyby... Za mě skvělá knížka.
Jak už je napsáno v předchozích komentářích, příběh knihy popisuje osudy žen po tři generace. Kniha se mi četla velmi dobře, byla to taková odpolední "jednohubka". Osudy jednotlivých žen byly zajímavé, každá nesla ten "svůj" úděl/osud a dokázala se s ním poprat. Bohužel na knize mě zamrzelo, že autorka místo, aby se více rozepsala o osudech hlavních hrdinek do hloubky, spíše popisovala historické události v té dané době. Ale i tak, knihu určitě doporučuji.
moje první kniha od autorky a skvělá,,,moc pěkně napsaná,,čtivá,smutná a namluvená užasně,,,audioknihy to je ted láska,,,těším se na další knihy autorky,,,, Audiokniha
Takovéto romány bych mohla číst pořád, mám totiž pocit, že vždy je tak kus autorky, která knihu dělá jedinečnou. Zajímavé příběhy žen jedné rodiny v průběhu let. Čtivé a jímavé.
Silná kniha o silných ženách, ale v jiném smyslu než jak jsme zvyklé o nich slýchat v té feministické hysterii v současnosti.
Knížka se mi četla dobře, ale místy jsem měla pocit, že jde o stručné výpisky z dobrého románu. Asi bych uvítala, kdyby knížka byla silnější a děj obsáhlejší. Víc se mi líbí autorčiny knížky, které popisující život v Provence.
Krasny dojemny a silny pribeh o zenach a dopadu udalosti odehravajicich se v uplynulych dekadach na jejich charaktery a starosti v beznem zivote.
Mam rada i pani Mornstajnovou, ale ta oproti Civade pise mnohem jednoduseji, i temata zpracovava co nejsdelnejsi formou. Zato Civade pracuje v textu i s hloubkou, casto nepopsanymi pocity a navic skvele ovlada jazyk. Jsem nadsena.
Precteno za jeden vecer, takze to rozhodne nebylo spatne. Mam tyhle vicegeneracni romany moc rada, jen skoda, ze tenhle byl tak kratky a autorka venovala vic usili do popisu vysivani nez hlavnich hrdinek/deje.
Na knihu jsem se těšila, ale přišlo spíše zklamání. Výhodu to mělo v tom, že to bylo krátké. Děj byl nijaky, bez větších zajímavostí. Spousta věcí nevysvetlenych a když tak jen v naznacich. Četla jsem na toto téma lepší knihy. Tři hvězdy dávám za dobrý začátek.
Velice intimně napsaný příběh několika generací žen, které si předávají nechtěné dědictví.
Čtivý příběh o těžkém životě žen jedné rodiny napříč generacemi. Toto téma je vcelku populární, věnuje se mu víc českých autorek. I tato kniha je čtivá a zajímavá. Můžem sledovat jakýsi vývoj v rozhodování o svých životech a dětech od Marie po Evu..v jejich touze žít život nepoznamenaný společenským stigmatem, v jejich touze osvobodit se z uměle vytvořené hanby. Evina dcera, pokud bychom ji znali,by byla jistě ještě svobodnější!
Mám ráda blízkohistorické ságy /příběhy, hlavně z venkova - 19.-20. století. Houževnatost venkovských lidí, jejich skromnost, vůli přežít za každou cenu.
Štítky knihy
ženy 20. století rodinné vztahy rok 1968 socialismus vesnice osudy žen ságy matky a dcery český venkovAutorovy další knížky
| 2017 |  Marie a Magdalény |
| 2019 |  Grófka |
| 2010 | Provence jako sen |
| 2020 | Symfonie o novém světě |
| 2011 | Lanýže |
Neuvěřitelně čtivě napsaný román o ženách. Doufáte, že to jak život potrápil jednu generaci, nestane se i té další. Držíte jim palce a hltáte jednu stranu za druhou. Rozhodně doporučuji.