Deklarace závislosti
Jan Drnek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452913/bmid_deklarace-zavislosti-KQb-452913.jpg
4
13
13
Maxmilián (Jan Drnek) série
< 3. díl
18. února 1853 byl maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn byl podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který dospěl mimo dvůr jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a zkušený světák, zvyklý jednat sám za sebe. Po korunovaci rychle vybudoval svůj tajný kabinet ze schopných mužů. Během Krymské války obratně manévroval, udržel neutralitu říše, využil války, aby provedl zásadní reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozeštvané národy a získat protektorát nad Rumunskem. Podařilo se přezbrojit armádu a v roce 1859 v severní Itálii drtivě porazit dravé Francouze a nacionalistické Italy, vybojovat si právo na uspořádání Itálie v ryze konzervativním duchu. Stal se úspěšným císařem, a nyní jej čeká poslední válečná zkouška, neboť Prusko může zůstat silné jen tak, že vytlačí Rakousko z Německého spolku. Maxmilián ví, kdo je jeho skutečný nepřítel, kdo takové války financuje, kdo zneužívá liberalismu, nacionalismu a dluhových závislostí, aby rozvrátil tradiční řád křesťanské Evropy. Jde o budoucnost celého kontinentu a zvítězit ve válce nestačí. Chce to koncepci. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století se již dávno vyvíjejí poněkud jinak. Český čtenář dostává do rukou možná završující životní dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného vizi, v níž se Evropa nevydává liberální, socialistickou či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.... celý text
Přidat komentář
Bohužel asi nejslabší autorova kniha s touto tématikou. Zatímco 1. díl byl nabitý novými nápady, které se ve 2.dílu dále rozvíjely, v tomhle už nic nového nepřichází. Kromě části věnované bitvě u Hradce se toho taky moc neděje. Autor se zasekl na trojúhelníku elity-služba-Bůh, který neustále opakuje a opakuje. Na celkovou úroveň má vliv i rozsah díla. Zatímco na Karla I. mu stačilo 550 stránek, tady jich potřeboval 1200. To naplnit a neopakovat se byl úkol zjevně nad autorovy síly.
Přirostl mi k srdci, císař Maxmilián, k trilogii se budu určitě vracet. Vize uspořádání střední Evropy jako soustavy moderních křesťanských monarchií je mi sympatická. Závěrečná kapitola mi připomněla kapitána Nema, taková romantika 19. století, hezké.
"Lidský život, veškeré nadání a vyměřený čas jsou darem, neboť žádný jedinec si je před svým narozením nemohl a nemusel zasloužit. Z daru nelze vyvozovat žádná práva, za dar lze pouze děkovat."
Pokora, ta nám dnes dost chybí...
Tak dočteno. Musím přiznat, že třetí díl už mne nebavil tak, jako ty předchozí. V bitvě jsem chvílema nevěděla, zda se jedná o nás nebo o Prusy, ale víc mi asi vadil ten konec. Bylo by to sice fajn, kdyby to tak bylo, ale myslím, že je naivní si myslet, že by se to všem lidem líbilo. Třeba popírání Darwinismu, to že je člověk vlastně pořád zvíře a lidskost (morálka, křesťanská víra...) se v něm většinou nějak pere s tou opicí a přírodními zákony a pudy. Člověk přece není dokonalý (teda kromě Maxe :-D) a ne každý chce sloužit státu a Bohu. Obzvlášť tomu katolickému! A ještě nám pomluvil Ferdu (Fr. Ferdinanda d´Este)...
Tak docteno, skoro jednim dechem. Kniha je tradicne od Honzi Drnka nesmirne poutava a ctiva. Kazda z postav vypracovana a nastudovana do detailu, za kazdou postavu je videt velky kus kvalitni prace. Jedina nevyhoda, je pomerne velke mnozstvi gramatickych chyb a ruzne se stridajci velikosti fontu v textu. Take chybi oznaceni poradi knih, leckoho to muze zmast (cetl jsem v poradi 2,1,3).
Hodnotim trilogii jako celek a jak Honza avizoval, jde opravdu o MeisterStueck. Rozvinuta verze puvodni ukazky ze Zeme zaslibene, opet propracovany kazdy detail kazde udalosti a pravdepodobneho vyvoje, pokud by se veci odvijely od jedne udalosti jinak...
Je to neuveritelne pusobive a inspiratidni dilo, pro smerovani celeho sveta ke krestanstvi a k navratu k pravym zakladum Evropy, cloveka to skutecne nadchne. Je az neuveritelne, jaka Evropa skutence mohla byt, kdyby?...
Pro me kniha pusobi podobne jako bible, ze ktere clovek obcas studuje a nachazi inspiraci a naplneni.
Nikdy se ke starym jiz doctenym kniham nevracim, ale v tomto pripade udelam vyjimku :)
Tak dočteno. Moc spokojen. Byla to občas dřina, ale krásná. Úžasné je, jak nenásilně se prolínají skutečné události (a Drnak má opravdu hooodně nastudováno) a jeho fikce. Postavy jsou lahůdkové. Samozřejmě, nepředpokládám že se to bude líbit každému. Já třeba za svých mladých let bych svět, který budoval Maxmilián, ihned odmítl. No, jako poněkud postarší čtenář jsem si několikrát opakoval: v takovém světě a v takové zemi bych chtěl žít. No, když to nejde, alespoň si o tom rád počtu.
Když to tak beru kolem a kolem, lepší práci na alternativní dějiny jsem nečetl... a nedovedu si představit nic lepšího.
P.s. Dal jsem to už potřetí. Pořád nové a nové souvislosti nacházím ... a občas i chybky. Ale ty mě vůbec nevadí. A takhle napínavé bitvy s nádherným popisem reálií, techniky, vojevůdců a vojáčků i civilů... Mlaskám pokaždé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Žáby v mlíku |
| 2016 | 1938: Věrni zůstaneme |
| 2010 |  Žába a škorpion |
| 2016 | Žáby na prameni |
| 2012 | Žáby v bouři - Operace Barbarossa naruby |
(SPOILER) Mám rád historické romány i alternativní historii a tak jsem si triologii Maxmilián po celkem slušných Žabách taky přečetl a výsledek je za mě až překvapivě fajn. Drnek zvládá předat složité historické (a pak alternativně historické), vojensko-politické, státnické i filozofické myšlenky celkem čtivou a vztřebatelnou formou. Titulní Maxmilián je takřka dokonalou "hlavní postavou" nebo vypravěčem pro podobný typ knihy. Jistě, v reálu víme, že skutečný Ferdinand Maxmilián Habsburkský se nechal konzervativci korunovat mexickým císařem, načež si je znepřátelil opatrnými liberárními reformami a až ho nesnášeli všichni a nakonec ho zastřelili, ale proč si tím, že v reálu politickým géniem tak úplně nebyl, kazit zajímavou fikci, že?
Na knize Deklarace závislosti je již zak trochu vidět vyčpělost tématu. Krom války s Pruskem a nestřílení panovníků se neděje skoro nic, ani ty intriky už nebyli tak dobré, a teologické části knihy (je jich výrazně víc než v předchozích) dovedou být vyloženě otravné, stejně jako to, že nyní náhle jakoby si Maxmilián bez modlidby ani neuprdl a pak Mu za to vnuknutí nezapoměl poděkovat - a to se v první knize píše o caru Mikolášovi jako o náboženském fanatikovi(!). Abych to uzavřel, tak je Deklarace závislosti nejhorší ze série, ale celá triologie si udržuje dosti vysokou kvalitu.
Edit: drobná korektura textových chyb