Možná jednou
Colleen Hoover
Maybe Someday série
1. díl >
Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
Maybe Someday, 2014
více info...
Přidat komentář
Tak tohle jsem nečekala. Kamarádka mi knihu doporučila, ale nebyla jsme si jistá, že to je úplně kniha pro mě, ale po nějakém čas ejsme na ni natrefila v knihkupectví a rozhodla si ji koupit. Ještě nějakou dobu, mi doma ležela na poličce a pak jsem se rozhodla proto, že si ji zkusím přečíst. A vůbec toho nelituji! Kniha je krásně napsaná z pohledů obou hlavních hrdinů a je doprovázena nádherným soundtrackem :-). Ti kteří si nechtějí přečíst obyčejnou romantickou knihu, ale chtějí i poutavý příběh, tak je to kniha doslova pro ně.
Krásné čtení, do knihy jsem se hned zamilovala. Příběh Ridge a Sydney dokonalý. Písně úžasný. Doporučuji!
Spojit dohromady dvě nejoblíbenější věci v mým životě - knížky a hudbu - za to budu muset pravděpodobně Colleen Hoover poslat děkovný dopis. Nemám páru, jak ji to napadlo, ale jakoby to byla nejpřirozenější věc na světě.
Celý příběh byl neskutečně příjemný na čtení a zároveň s hrozně smutným podtónem. Ne, nejsem holka, která brečí u smutných pasáží. Jsem holka, která brečí, když to dobře dopadne. A tady jsem brečela jako už dlouho ne.
Celá myšlenka s Ridgem a jeho hluchotou, a s tím, jak se kvůli svému postižení ani na okamžik nelitoval, to mě připomnělo si jeho charakter zamilovat. Jeho neuvěřitelná radost do života, láska k hudbě, láska v podstatě ke všemu, co viděl. A to dokonce i jistým způsobem k Bridgette :-). Protože tu já bych v jeho kůži ve svým bytě nerozdýchala.
Taky musím dodat, že to byla snad první knížka, ve které mi nevadil milostný trojúhelník. Protože byl naprosto přirozený a ani z jedné z hlavních postav neudělal natvrdlého idiota. A vyřešil se opravdu elegantně, i když by mě fakt zajímal nějaký epilog, třeba co se děje po pár letech, nebo něco tak. Ale, budu muset nechat zapracovat svojí fantazii.
Za mě rozhodně 5*. Budu každý den netrpělivě koukat, kdy vyjde další knížka od Colleen a přitom si pouštět soundtrack k této knize. :-)
Opět brilántně napsaná kniha, ale podle mě od této autorky nemůžeme čekat ani nic jiného.
Doporučuji!
Na čtení jsem bohužel neměla čas a tak mi čtení trvalo dlouho. Možná proto jsem se nemohla do příběhu pořádně vcítit. Sydney byla hrozně ufňukaná a samotný příběh mi místy přišel nereálný. Písničky byly super.A celá knížka se četla moc dobře.
Po přečtení knihy Bez naděje,která byla naprosto skvělá,jsem opět sáhla po Colleen.
Trochu jsem ale čekala víc.Příběh hezký, nádherné texty písní,ale něco mi tam scházelo.Taková poklidná romantika.
Tahle kniha mě vlastně docela zklamala. Po tom, jak jsem byla nadšená z knihy Odvrácená tvář lásky, mě mrzí, že ten děj neodsýpal obdobně a celkem se to táhlo. Hlavně také proto, že jsem čekala, kdy se stane to, co jsem již předem očekávala. A jasně, jde o romantiku, klišé bych měla očekávat a jo, za určitých okolností by mi ani nevadilo, ale zde tomu tak bohužel nebylo.
Navíc jsem se nedokázala srovnat s představou, že je Ridge hluchý a ne, nemám nic proti jakkoli postiženým lidem, jen mi to prostě v příběhu jaksi překáželo. A to, že se neuměl rozhodnout, koho teda miluje? To jsem také neshledávala moc přitažlivým.
Krom toho mi už od začátku vadilo, že se Maggie snažil říct co má dělat a to je prostě, podle mého názoru, ve vztahu vždy cesta do pekel. Kontrola toho druhého. A i když chápu, proč to dělal, za sebe by mě otravovalo, kdyby mi můj (budoucí) přítel takhle neustále omílal dokola, že se mu nelíbí, co dělám. Na tohle už mám trochu alergii.
Můj názor se sice liší od většinového, ale kniha mě zkrátka nijak nezaujala, což je možná tím, že už (bohužel) nepatřím do YA skupiny :). Celý příběh na mě působil tak nějak ufňukaně, přespříliš dojemně a místy pak přeslazeně. Navíc kapitoly psané z pohledu Ridgeho (CHLAPA!!!) byly velice nevěrohodné, protože pochybuji, že takhle citlivě a zženštile nějaký muž myslí (omlouvám se, hoši, pokud se pletu) - prostě příliš přeidealizované :). Jinak musím uznat, že na romantický příběh je to dílko poměrně originální a vlastní skutečný soundtrack je velmi dobrý, nápaditý tah, který zpestří četbu a dá jí zcela nový rozměr.
Možná jednou je příjemnou oddychovkou a mě bavila. Příběh obsahově není zrovna jeden z nejsilnějších, který jsem četla, ale něco dobrého na něm je.
Sydney mě chvílemi vytáčela, pořád fňukala, že Ridge chce a za chvíli zase, že s ním nemůže být.
Ridge byl milý a veselý a i když byl handicapovaný, nebránilo mu to, dělat to, co ho baví, tedy skládat písně (s tím jsem měla problém, tomu uvěřit). Než poznal Sydney, ani by ho nenapadlo, že by mohl cítit něco víc k další osobě. A když už se to stalo, srdce měl rozpolcené a musel se rozhodnout správně. Chtěl jednat podle zdravého úsudku, ale srdce ho volalo jinam. A jak už to bývá, happyend nastal.
Konec byl ale trochu utahaný a rozvleklý, klidně by neuškodilo pár stránek ubrat. Jinak ale kniha byla líbivá a fajnová. Plusem byly písně, které doprovázely příběh, více umocnily romantickou atmosféru.
Absolutně nádherná romantická kniha! Nabízí pohled na romantický příběh zase z jiné stránky, nechci nic prozrazovat proto jen rozhodně doporučuji. Nádherný pocit po přečtení této knihy zůstává dlouho :).
Colleen mám ráda. Její knihy sice nepatří úplně mezi moje nej, ale na druhou stranu jsou pro mě sázkou na jistotu, když chci nějakou knížku, která mě vtáhne, bude mě bavit a slupnu ji za pár dní. Navíc musím ocenit autorčinu nápaditost, protože vždycky stvoří velmi zajímavé postavy, které vrhá do originálních, a přitom stále uvěřitelných, životních situací.
Čtivé a s netuctovými hrdiny je i Možná jednou, v téhle oblasti se opravdu nedá nic vytknout. Příběh rozhodně zabaví a dokáže chytit za srdce, a to především díky neslyšícímu muzikantovi Ridgovi, který je prostě super a zabouchla by se do něj každá holka - včetně mě. :) Vedlejší postavy byly taky výrazné a skvělé (Warren :*) a, bohužel, kolikrát zastínily i samotnou Sydney, která byla na můj vkus trošku nemastná-neslaná. Jenže to nebyla tak úplně její chyba. Ta holka totiž v podstatě nedostala šanci ukázat nám, jaká - sama za sebe - vlastně je. Což je jedna ze dvou věcí, jež chci knize vytknout. U Sydney jsem měla pocit, jako kdyby žila ve vzduchoprázdnu. Jako kdyby v podstatě neexistovalo nic vně jejího vztahu s Ridgem, jako kdyby její život netvořilo, nedefinovalo, nic víc než milostné trápení. Sydney se v knize ani jednou nevyskytuje ve škole nebo na brigádě, není v kontaktu s rodinou, nemá kamarády a její zorné pole se zužuje pouze a jenom na Ridgův byt, kde se odehrává drtivá většina příběhu. Je to rozhodně škoda, věřím, že kdybychom se dozvěděli např. něco více o jejím studiu, její charakter by byl zajímavější a snáz uchopitelný. Mimochodem - naprosto stejný problém jsem měla už u Odvrácené tváře lásky a jsem zvědavá, jak to bude v dalších knihách.
Druhá moje výtka bude patřit zbytečně rozvleklé a rozpitvané poslední části knihy. Nemusím přílišné rýpání se v pocitech a tady jsem se ho přímo přejedla.
Jinak ale hodnotím veskrze pozitivně. Možná jednou rozhodně není špatná kniha a já od ní dostala přesně to, co jsem očekávala. Doporučuju ji k oddechu, relaxaci a trošce toho fantazírování, pokud nebudete vyžadovat o moc víc, určitě nebudete zklamaní.
P. S.: Mám ráda, když autor dodá knize nějaký další rozměr. Možná jednou má speciální playlist s písněmi vytvořenými pouze pro tento příběh. Všechny jsou nádherné a krásně dokreslí děj, určitě si je poslechněte. :)
Zklamání. Po tom co jsem kdysi četla Život jedna báseň, která se mi šíleně líbila, jsem si knihu koupila s velkým očekáváním. Anotace mě ani moc nezaujala, ale jelikož v obchodě kde jsem ji koupila byla jediná kterou jsem asi znala tak jsem si ji koupila jenom kvůli tomu, že to napsala Coollen Hooverová a její styl psaní mi sedl a tak jsem si ji koupila. Prvních sto stran jsem měla přečteno za chvilku a nechtěla jsem knihu odložit, ale postupně mě příběh omrzel. Hlavně za tím stojí, že Sydney hlavní hrdinka neustále brečí. Že začátku, že ztratila přítele Huntera a kamarádku Tori a pak vzlyká zase že Miluje Ridge ale že to není spravne. Ke konci se to točí pořád do kola.
Knize dávám čtyři hvězdy, protože byla čtivá a rychle ubíhala, ale mínus je ten příběh, který by mohl být nějak jinak upraven a nemorální se děj pořád dokola.
Knížka je pro mě obrovské zklamání. Autorku mám ráda, ale hluchý kluk co skládá písně a hraje? A ještě ke všemu může poslouchá jak se zpívají? Ne že by se to nedalo přečíst, ale děj je předvídatelný a nějak celkově mě toto téma moc neoslovilo. Asi ji znovu číst nebudu a nebo možná jednou...
Další podařený počin oblíbené autorky. Příběh mě vtáhl ihned a četla jsem každou volnou chvíli. Vyprávění dvou hlavních hrdinů - neslyšící Ridge a zklamaná Sydney, ústřední dvojice, která se vznikající lásce mezi nimi brání za každou cenu. Nesedělo mi, jak Syd opravdu hodně brečela, co se mi zase hodně líbilo, bylo propojení knihy a hudby. Pro mě krásné zakončení roku co se týče knih.
Nemůžu si pomoct, ale mě na téhle knížce nesedla hlavní hrdinka - Sydney, která celou knížku neustále brečí. Jinak příběh je zvláštní tím, že hlavní hrdnina neslyší a i to spojení s hudbou se mi líbí, ale to nestálé brečení Sydney jsem ke konci už nemohla snést.
Kniha od Colleen Hoover je jako vždy čtivá a přečtená za jeden den. Do příběhu jsem se dostala téměř okamžitě, pár výhrad bych ale měla, a takovou hlavní je fakt, že hlavní hrdinka neustále brečí, ale opravdu neustále! Ke konci už se děj opravdu točil dokolečka a kromě dalších padesáti způsobů pláče tam nic nového nevznikalo, ale nemůžu popřít, že ta první polovina za to stála, a byla to moc pěkná oddechovka.
Páni. Knížka se čte sama, po poslední stránce jsem jen hledala zbytek :-D Naprosto super, nikdy jsem nepřemýšlela, jak moc to mají neslyšící komplikovaný...jako je podle mě lepší být hluchá než slepá, ale stejně je to handicap, je úžasný, že i přes tuto překážku hlavní hrdina skládá hudbu, že si našel způsob jak ji "slyšet".
Můžu jenom doporučit :-)
Štítky knihy
láska pro ženy hudba kytara střední školy sluchové postižení sousedské vztahy pro dospívající mládež (young adult) sousedé písňové textyAutorovy další knížky
2018 | Námi to končí |
2016 | Odvrácená tvář lásky |
2014 | Bez naděje |
2020 | Pravda, nebo lež |
2014 | Život jedna báseň |
Tak tato knika mě zklamala.
Příběh z mého pohledu naivní, předvídatelný.
Nemám nic proti jakémukoli fyzickému i psychickému handicapu, ale v tomto příběhu jsem nevěřila nic. Možná proto, že jsem již dávno překročila věkovou katergoii čtenářů YA literatury, kam tento příběh bezesporu patří a možná proto, že jsem právě dočetla ,,Hanu" a ,,Sůl moře", takže mé žebříčky hodnot jsou momentálně někde jinde.
Respektuji 90% v hodnocení a knihu s díky vracím.
P.S: Ke knize se nevrátím ani možná jednou ...