Možná jednou
Colleen Hoover
Maybe Someday série
1. díl >
Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
Maybe Someday, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Bohužel zatím nejslabší co jsem od autorky přečetla... Těžkopádný rozjezd, protahovaný děj, sociálních témat tam bylo tak nějak moc. Vůbec si nedovedu představit, jak neslyšící skládá hudbu a hraje na kytaru. Docela mě zaujal Warren, možná nás překvapí v dalším díle.
Romantika na pohodové čtení. Čtenář se dokáže v knize velmi snadno orientovat, neboť se příběh přepíná mezi dvěma. Ani vedlejších postav není mnoho a tak to nedělá žádný zmatek v ději. Nápad na příběh je zajímavý a ještě nikdy jsem nečetla knihu s postavou, která má hendikep.
Taková oddychovka, miluji knížky od Collen, tato měla nádherný nápad akorát mi od poloviny přišla taková nudnější. Ale i tak byla krásná :)
Nejslabší příběh od CoHo.
Postavy takové nijaké, ale zamilovala jsem se do Warrena.
Zápletka trochu předvídatelná a taktéž i konec. Dost očekávaný konec.
Zároveň je to i druhá kniha od autorky, u které jsem nebrečela (Život jedna báseň mě také nerozbrečela).
Možná, možná mi příběh příjde slabší i tím, že jsem tuhle knihu četla po knize Vzpomínky na něj, která je za mě nejlepší.
Jedna ze starších knih od Colleen a je hned poznat velký rozdíl, když čtete knížku z roku 2017 a poté knížku z dnešní doby. Tento příběh je pro mě asi prvním nejslabším, místy jsem se nutila číst a čekala větší zápletku . Dávám čtyři hvězdy , protože i zde je dostatek romantiky a celkem zajímavé pojetí děje , jako je hluchota. A spíše čtení pro holky v pubertě , než pro starou kozu jako jsem já :D . Už se těším na další čtení od Hoover, ale z dnešní doby. Aspoň je vidět jak se Colleen léty zdokonalila.
Prostě Colleen, zatím se mi ani u jedné z jejích knih nestalo, že by se mi nelíbila. A i tato, opět skvělá, zase jiný neotřelý příběh a ty emoce, ty z té knihy přímo stříkají. Už se zase těším na další, ještěze mám zásobu Colleen :)
Od této autorky jsem četla jen jednu knihu a moc mě nenadchla tahle kniha mě zaujala už podle anotace.
I když poměrně předvídatelná tak chytla za srdce. Líbil se mi ten pohled obou postav a zároveň i písně které autorka přidala doporučuji najít si hudebníka na spotify, písně hezky dokreslují děj.
Příběh zrazené dívky a nečekaného zachránce, jejího souseda. Sydney odchází od přítele a stěhuje se dočasně k sousedovi, kterého zná jenom z balkónu. Jaké je její překvapení, že její soused, který tvoří nádherné skladby, je hluchý. Osud je svedl dohromady, on tvoří hudbu a ona texty. Časem mezi nimi vznikne větší pouto, než jen to přátelské a musí si s tím poradit. Protože Sydney nechce stát za rozpadem vztahu svého zachránce.
Velmi milá, čtivá, oddechová kniha o hudbě. Škoda, že nefunguje odkaz na hudební podkres ke knize, na který autorka odkazuje v úvodu.
Jedna z posledních knih, kterou jsem od autorky ještě nečetla byla právě Možná jednou. Už na začátku jsem byla plně ponořena do příběhu, protože hudební tématiku mám v knihách moc ráda. Co jsem taky ocenila je to, že autorka nikdy nepíše "dokonalé postavy" tzn. něco se stane, ale naše hlavní hrdinka za to nemůže, protože to vlastně nebyla její vina atd. Nemám ráda černobílé postavy, naopak oceňuji, když je postava po celou dobu šedá a my si můžeme vybrat, jestli ji máme rádi i přesto všechno, co udělala/prožila. Zase se zde řeší těžká témata, jak je u knih od Colleen zvykem. Co mně už se osobně tolik nelíbilo byl konec knihy, který začal být dost přeslazený a né tolik uvěřitelný, jako zbytek příběhu. Trošku mi to zkazilo wauu z knihy, ale přesto jsem si ji velmi užila a určitě patří k těm lepším knihám, které jsem kdy četla.
Vůbec nevím, jak mám hodnotit něco, co všichni stejně ví, že to je DOKONALÉ :-) Tak jsem Vám tu jen přišla říct, že i já už mám dočteno :-)
Jsem tak šťastná, že toto není má poslední kniha, kterou můžu od Colleen číst. Ještě jich mám před sebou naštěstí hodně. Objevila jsem autorku trochu později, ale to vůbec nevadí... Kde jsem byla, když se četla, se mě neptejte. :D Tento samý vztah mám i s Nicholasem Sparksem. Naďa objevila romantiku a je z toho hotová. :-D :D Já to s chutí doženu a Vy všichni mi budete závidět, co všechno mám ještě před sebou. :-D
Tenhle příběh jsem si přečetla na doporučení, knihu jsem viděla všude, tak už jsem musela i já. A nic lepšího se mi stát nemohlo, tohle bylo tak krásné čtení. Silný příběh plný emocí a s přesahem, ale to už jsme u Colleen zvyklí. Ona má vždy ve svém příběhu něco navíc a já to miluji.
Ještě bych chtěla moc poděkovat za tu krásnou obálku, líbí se mi víc než 1. vydání. Těším se na další setkání - tentokrát jsem se pojistila a čeká na mě v knihovně novinka: Vzpomínky na něj.
Možná jednou byla kniha, které jsem se dlouho vyhýbala. Téma hudby mi není vůbec blízké a bála jsem se i toho, že to bude moc young adult - naivní a zabednění hlavní hrdinové a slabší romantická linka, něco jako Na obtíž nebo Život jedna báseň. Naštěstí se nic z toho nekonalo a možná i díky tomu, že jsem měla menší očekávání, než mám u téhle autorky obvykle, jsem byla z knížky Možná jednou totálně nadšená.
Knížku jsem začala číst odpoledne a dočetla jsem jí v noci ten samý den. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, dokonce bych řekla, že to byla jedna z nejčtivějších knih od Colleen, a to už je co říct. Hudba v příběhu mi nakonec vůbec nevadila, naopak se mi líbilo, že texty písniček posouvaly děj dopředu a měly v příběhu svoje opodstatnění. Hodně mě překvapilo jedno těžké téma, které se v románu objevilo, díky němu bylo čtení ještě smutnější. Autorka ty emoce psát prostě umí. A perfektní byla i romantika, musím říct, že jsem byla v průběhu čtení stejně rozpolcená jako hlavní hrdinka. Vůbec nevím, jak bych se na jejím místě zachovala a bylo skvělý sledovat problematiku nevěry z obou dvou stran. Nemám co vytknout, tohle byl další krásný počin z pera Colleen Hoover.
Je to moje nejoblíbenější knihy do autorky, četla jsem ji už víckrát a stále se mi líbí.
Nádherná, teď vyšlo druhé vydání s hezčí obálkou než má první vydání. Doufám, že se u nás přeloží i další díly této série
CoHo prostě umí co kniha to větší zásah do mého srdce. Ty příběhy jsou tak čtivé, srdce lámající Sydney sleduje svého souseda co hraje na balkóně na kytaru. Jednou jí osloví jestli by mu pomohla s textem k hudbě kterou hraje. Tak začne pomalu jejich přátelství Já v tuhle chvíli mám přečtené všechny knihy co vyšly v českém jazyce. Teď už budu jen čekat na další knihu která u nás vyjde. Nicméně už teď vím, že to bude sakra dlouhé čekání.
Mně dojem z průměrné - na pozdější tvorbu Colleen až podprůměrné - romantiky kazil velmi, ale velmi špatný překlad (asi přejdu nepovedené skloňování cizích jmen končících na Y nebo E, pár kostrbatých frazí nebo létajicí predložky, ale říct že políbil kotníky na rukou...to už je překladatelské "fópá").
Jinak kniha asi dobrý, přináší nový - nečernobílý - pohled na milostné trojúhelníky a lásku, který se v poslední třetině změní na salvu klišoidních a bohužel cringodních pohnutek, které mě za srdce bohužel moc nechytly.
(Stále si ale stojím za tím, že Colleen je hvězda mezi romantickými spisovatelkami.)
(SPOILER)
Další z knih Collen. Pokud chcete velkou romantiku a podkres vážnějšího tématu, je to pro vás ta správná autorka a knihy.
75 procent knihy bylo naprosto skvělých, fenomenálních. Téma neslyšících, lásky, podvádění, důvěry, nemocí, upřímnosti, to všechno zabalený do jednoho paperbacku. Co mě teda trochu vadilo, byla upřímně až jemná přeslazenost. Na to od Colleen nejsem vůbec zvyklá.
Mám možná oblíbenější jiné knihy, ale za mě dobrá volba.
Ač mám tuto autorku ráda, této knížce jsem se nevím proč dlouho bránila, nějak mě nelákala. Konečně na ni došlo a jsem ráda, že jsem se odhodlala. Sice je od začátku jasné,jak to dopadne, ale prostě... hezká slaďárna,od které jsem se nemohla odtrhnout.. a to nejsem cílová skupina.
Klasická CoHo ..
To co jsem čekala jsem dostala. Příběh mladých lidí co si i přes nelehké překážky a rozdílnost našli k sobě cestu. V knížce je hezky ukázáno, ze i lidé s hluchotou můžou normálně žít a dělat to co ostatní. Jen bych řekla ze pokud si někdo přečte anotaci, hned ví o čem to bude a prozradí mu to možná až moc.
Autorka opět nezklamala. Příběh je velmi čtivý, ale přesto musím ubrat jednu hvězdu za zdlouhavý a přeslazený konec.
(SPOILER)
Je super, že nejen že se autorka v knize zabývá sluchovým postižením, ale také že jej připsala jedné z hlavních postav. Oceňuji taky nápad s přidáním hudby ke knize, přijde mi zajímavý. Bohužel jsem ji ale neposlouchala, protože nejčastěji čtu v přeplněném autobuse a jsem příliš nervózní z toho, že by někdo mohl slyšet, co poslouchám :D Teď asi budu za strašného cynika a necitlivého člověka, ale Sydney mi přišla strašně ubrečená. Navíc, jakoby ta holka neuměla být sama (a to nemyslím jen co se romantických vztahů týče) a jako kdyby se v jejím životě nic mimo tu romantickou linku nedělo.
Další věc, která mi vadila, byla už dříve zmíněná v komentáři u anngeliny. A to ta, že Ridge Sydney sliboval, že jí dá kolik času jen bude chtít, a pak ji o ten čas citovým vydíráním připravil.
Abych to nezakončila kritikou, musím říct, že se mi líbilo, jak tady postavy se svojí láskou vzhledem k Ridgově vztahu s Maggie (která byla mimochodem úžasná) bojovali. V jiných knihách postavám vůbec nedělá problém jejich partnera podvést nebo se chovat, jako by vůbec neexistoval.
Štítky knihy
láska pro ženy hudba kytara střední školy sluchové postižení sousedské vztahy pro dospívající mládež (young adult) sousedé písňové textyAutorovy další knížky
2018 | Námi to končí |
2016 | Odvrácená tvář lásky |
2014 | Bez naděje |
2020 | Pravda, nebo lež |
2014 | Život jedna báseň |
Pro mě úžasná kniha, krásný román, sympatické postavy, často jsem se i zasmála. Úplně jiná kniha, než jsem dosud četla