Možná jednou
Colleen Hoover
Maybe Someday série
1. díl >
Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
Maybe Someday, 2014
více info...
Přidat komentář
Další úžasná kniha od Colleen. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická i Ridge a Maggie. Také velmi povedený pár je Warren a Bridgete. Bylo to velmi čtivé - jako všechny knihy od Colleen. Nádherné písničky a velmi silný příběh. Doporučuji!
Další z těch báječných knih na kterou musí člověk myslet i když dělá něco jiného.
Už to budou týdny a možná měsíce (výjimkou je Moře klidu), kdy jsem u knihy cítila tolik emocí. Přímo "fyzicky" jsem cítila lásku, která
se rodila v srdci Ridge a přitom věděl, že to není správné. Tentokrát mi ani nevadilo, že si hlavní hrdina neuměl vybrat mezi dvěma.
Budu asi jedna z mála, která napíše, že Warren stačí v této knize a žádnou další o něm nepotřebuji, protože tady to bylo dokonalé. Kdyby Colleen napsala knihu i o něm tak mi zase zkazí představu a to nechci.
Jedno mínus - divné ukončení. Ne, že by tam nebyl konec, ale bylo to hrozně rychlé. Brala bych ještě nějaké rande, třeba.....
PS: písnička Maybe Someday je dokonalá a doporučuji si jí poslechnout :-)
Nejsem cílová skupina, nicméně knížky C.H. si vždy přečtu ráda. I přesto, že ani tento žánr nevyhledávám. Možná i z toho důvodu je pár věcí, které mi v knížce vadily. A především to, jak nevěrohodně se postavy chovají. Ale možná jsem už zapomněla, jak jsem emoce v těchto letech prožívala já. A i jak večírky probíhaly (ale pozvracená košile nebo postel nikdy rozhodně nebyla). Ale nechci moralizovat. Jinak se knížka čte velice lehce, spojení s písničkami se mi moc líbilo. Všichni mi byli sympatičtí, i ta protivná Bridgitte. Přečteno během jednoho dne. Strávila jsem s ní příjemný nedělní den.
Říkala jsem si, že po delší době zase zkusím nějakou knihu od této autorky. Předtím jsem četla "Bez naděje" a "Ztracená naděje" a líbily se mi.
Tato kniha se mi také líbila :) Taková prima letní oddychovka, za dva dny jsem jí měla přečtenou. Autorka má pěkný styl psaní, hezky se čte. Líbily se mi tam i zmíněné písničky ke knize. Jen ke konci mi soused trošku lezl na nervy tím, že úplně nevěděl, co chce... :-)
Přestože již dávno nejsem cílová skupina, knihy této autorky mám velice ráda. Příběh se mi líbil. Oddychovka na letní odpoledne, příběh citlivý, jemný a dojemný.
Colleen to prostě umí. O tom jsem se přesvědčila už podruhé. První její kniha, kterou jsem četla byla Odvrácená tvář lásky. Nedokážu popsat, která byla hezčí, protože to prostě nejde.
Už po pár řádkách jsem poznala, že to je to, co mi chybělo. Ze začátku jste doslova vhozeni do rozjetého děje a postupně během následujících kapitol pochopíte, co se stalo před tím místem, kde začala celá kniha.
Jen jsem asi pořádně nepochopila označování kapitol, ale to je mi jedno, protože obsah se mi líbil.
Prostě ve zkratce, kniha je čtivá (hodně - pro mě alespoň byla). Doslovně jsem ji nedokázala ani odložit a četla a četla a to jsem pomalu už číst skoro nemohla, protože bez spánku číst prostě nejde. Postavy jsou sympatické (hlavně Bridgette). Upřímně bych byla šťastná, kdyby byl vydaní i druhý díl, která je o zmíněné Bridgette a Warrenovi, protože Warren mě fakt bavil (podle mě si zaslouží aspoň těch 130 stran, nebo kolik ta druhá kniha má). I když se chvílemi choval jako pitomec, ale to se párkrát povedlo i Ridgeovi. No a pak se ze Sydney stala Tori, podle ní, podle mě měla od Tori daleko.
Občas mi ale přišli některé konverzace nereálne. Možná to způsobil překlad, možná to, že takhle bych si neumě představit, že si píšou nebo na sebe takhle promluví. Vážně, na dnešní dobu mi to prostě nesedělo. Pak taky rozhovor s Maggie. To, jak ji došlo, že její život není takový, jaký by chtěla. Přišlo mi to nucené proto, aby ta kniha mohla mít happyend - za ten jsem ale mimochodem moc ráda. Ale to byly jen detaily, které se překousnou.
Na knihu mi sedí jedno slovo. Emoce. Protože tam všichni brečí, smějí se, křičí, jsou smutní, veselí, nešťastní, milují se a nesnáší se dohromady. Ale i přes to mi přijde, že takhle by se zachovalo hodně lidí. Protože ne všichni vydrží hrdě stát se vzpřímenou hlavou.
Kdybych měla pozvednout pozitiva knihy, je jich tam hodně. Jedna z nich je, že autorka se tak snažila, že k tomu dokonce vznikly i písničky, což je pro knížku netypické a už za to jsem měla chuť dát té knize 5 hvězdiček.
Obálka je pěkná, i když bych ji trošku upravila (nadpis je menší jak jméno autorky?), ale rozhodně se mi líbí víc, jak ta originální, ale to je asi z pohledu každého jiné.
Takže ano, pokud milujete její styl psaní, bude vás kniha bavit, na druhou stranu bych i pochopila, kdyby se to někomu zdálo moc. Asi je minimální šance, že by se tohle někdy stalo a pokud jo, stane se to jednou za milion let, ale i tak se pro mě tahle kniha stala jedna z mála knih, u kterých bych i věřila (kdyby to tam bylo psané, což není), že můžou být podle reality, které naprosto miluju a nelituji to, že jsem si je koupila a četla je.
Proboha, co to bylo? Už po pár stránkách jsem zjistila, že jsem jednoduše sáhla vedle, koupila v letu a následně byla ztrestána skoro 400 stranami. Dobře mi tak, prostě už nejsem náctka, kterým je čtení určeno. Ne, že bych občas na zklidnění nesáhla po nějaký "lav story", ale toto byl příšerně naivní brutál. Celý jsem to vnímala jako bych snědla tři pytlíky těch hnusných růžových marshmalow a dorazila se kýblem marmelády z Lídlu. Celá pinkstory vyvrcholila na posledních pěti stranách popisem milostného aktu. A to byl tedy masakr motorovou pilou, po kterým mi fakt nevlhly oči ani nic jinýho. :) Syd dostala od toho svýho bambuly na hlavu sluchátka, potom se frajer začal pohybovat "proti mně ... ode mě ... do mě ... ve mě" a taky neustále brečela. Ještě měl ten chudák handicapovanej začít slyšet, tak jsem tomu napálila bez jediný výčitky odpad jak vyšitej. Pěkná jedna za výbuch smíchu ve finále. Prostě borec nakonec. :)
Vydání každé autorčiny knihy je pomyslným svátkem, Colleen prostě špatně psát neumí a vždy přijde s něčím, co vás nenechá spát, vše doplní nevídanou poetikou a nezpochybnitelnou bravurou.
Kniha Možná jednou se stane jedinečnou již od první strany, neboť je doplněna vlastním originálním soundtrackem, který knihu nevšedním způsobem posouvá dál a výš a je jejím specifickým hlasem.
Jako obvykle svým hrdinům naložila tolik až se zastavovalo srdce.
Místy bylo emocí opravdu hodně, až jsem si říkala zda to bylo nutné, ale nebudu lhát prožívala jsem jich přemíru i proto, že byla třetí hodina ranní a já stále četla, jinak to ani nešlo.
Výjimečně vyprávěná kniha, ojedinělý, drsný, přesto něžný příběh, ke kterému se budu nejednou vracet.
A vyhlížet autorčin další skvost.
Úžasná a krásně zpracovaná kniha,
doporučuji!
Po dlouhé době knížka, která mě opravdu uchvátila :) Strašně se mi líbilo, že jsou tam texty "jejich" písní a dává to příběhu něco navíc. Ono vůbec těch věcí co je na knížce pozitivních je mnoho, od postav až po úplný konec knihy. Za mě je i těch 5 hvězd málo :)
Colleen je zkrátka bohyně! V každé její knize s příběhem tak "čaruje" a pokaždé vás přivede do němého úžasu. Pro mě rozhodně TOP spisovatelka, je úžasná.
Nádherný silný příběh, skvělé postavy a ty texty písniček... dokonalost. ♥
V Cj jsem jeste nemela tu cest, ale v Aj tenhle pribeh nemel naprosto zadnou chybu a cetla jsem ho nekolikrat.
Je tam tolik momentu, ktere bych chtela znova a znova prozivat poprve...
Colleen perfektne pracuje s predpoklady a stereotypy. Jak hrdiny tak ctenare do nich necha zabrednout a pak jim je otluce o hlavu. Kdybych mluvila konkretne, tak musim spoilovat a to se mi moc nechce. Kdo si to precetl, tak nejspis vi alespon o par momentech, ktere mam na mysli.
A kdo vladnete Aj, tak Colleen toho napsala mnohem vic a kazdy ten pribeh vam zlomi srdce (minimalne jednou).
PS: Libi se vam ta ceska obalka? Mne totiz ne.
Další kniha od Colleen co mě chytila za srdce :) Strašně se mi líbilo tohle zpracování, kniha propojená s hudbou. Ještě jsem se s tím nesetkala. Poctivě jsem si za každým přečteným textem poslechla i píseň. Nádhera. Nemůžu se dočkat další přeložené knihy od Colleen. ♥
Krásné, milé, dojemné a neuvěřitelně citlivé... Tentokrát nemám po dočtení emocionální kocovinu, ale vůbec mi to nevadí. Čte se to zcela samo, lidi jednají jako lidi a ne jako příliš dobří nebo naopak zlí roboti. Z každé stránky, každého písmenka vyzařuje tak ryzý cit, člověku dává naději, že na světě je přece jen krásně a že naše představy o tom "jak by to mělo být" nejsou vždycky to pravé.
K tomu ta hudba, líbí se mi, jak Coleen dokáže knihy obohatit, Život jedna báseň byla o poezii, tentokrát šla ještě o level dál a bravurně tak podkresluje celý příběh. Její knihy jsou prostě srdcová záležitost.
Jo! Já ji prostě žeru... Další obrovská nálož emocí a skvěle podaný příběh lásky několika mladých lidí a k tomu ta hudba... Jo! To jsou pecky letos :)
Přestože jsem se snažila číst pomalu a příběh si užívat, protože jsem věděla, že zase budu muset čekat na další knihu, nešlo to. Ačkoliv kniha měla nějaké nedostatky, třeba bych snesla více Warrena, Brigette a jejich humoru nebo i nějaké uzavření ohledně Tori a Huntera, přesto ta kniha byla dokonalá. Jen tím, že to skončilo tehdy, když skončilo, nutí mě to neustále o knize přemýšlet a říkat si, co bylo dál. Já chtěla ještě aspoň kapitolu, dvě...
Příběh se odehrával nejvíce mezi čtyřmi stěnami a přece to nebylo nudné nebo statické, naopak se mi to líbilo. Míň postav, jedno prostředí, hudba a láska.
Hlavní postavy jsem si oblíbila, stejně jako vedlejší. Ale velkou hrdinkou pro mě byla Maggie. To, jak celou situaci ustála a vyřešila, smekám (a navíc mi dost ulehčila rozkol, který v příběhu být musel, ale často je těžce nesu, protože je zbytečný. Tady ne...). Hlavní dvojici jsem fandila, ale Maggie mě prostě dostala. Díky ní příběh mohl skončit dobře. Za což jsem moc moc moc ráda.
Knížka mě pohltila a hrozně moc mi bylo líto, že jsem ji dočetla. Musela jsem si projít předešlé knížky autorky, abych smutek trochu zahnala. Ale k této knížce se určitě budu vracet, má krásný příběh a nejen tato knížka Colleen Hoover i skvělé myšlenky a postřehy. Budu se k ní vracet, protože za to stojí.
Takže, páni... páni... páni! To bylo překrásné. První knížka u které jsem se smála nahlas, chvílemi i brečela, ale páni... Knížka byla opravdu krásná. Přečteno za den a půl jako nic. Autorka nezklamala jako u Odvrácená tvář lásky! :)
Jednoduše mě to baví! :)
Štítky knihy
láska pro ženy hudba kytara střední školy sluchové postižení sousedské vztahy pro dospívající mládež (young adult) sousedé písňové textyAutorovy další knížky
2018 | Námi to končí |
2016 | Odvrácená tvář lásky |
2014 | Bez naděje |
2020 | Pravda, nebo lež |
2014 | Život jedna báseň |
A teď tvrdý návrat do reality :)