Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Druhá poviedková kniha o zaklínačovi Geraltovi z Rivie od kultového autora fantasy! Knižná predloha seriálového hitu Zaklínač na netflixe! Geralt z Rivie sa snaží vyhýbať ľudským nezhodám, zaujímajú ho len odmeny za hlavy príšer, aby mal na druhý deň čo jesť a kde spať. Napriek tomu ho nohy zavedú za čarodejkou Yennefer, na čo zaklínač takmer vždy doplatí. Či už sa zúčastní na love draka, pomáha šľachticovi získať si morskú pannu alebo v meste lapá bytosť, ktorá vie zmeniť podobu na kohokoľvek. Zisťuje, že nič nie je čierne ani biele. A zovšadiaľ na neho číha osud, v ktorý odmieta uveriť. Temný les dryád ho s jeho osudom nečakane spojí, a nech sa Geralt akokoľvek snaží, ujsť pred ním nemôže. Andrzej Sapkowski, držiteľ ceny World Fantasy Award za celoživotný prínos, vytvoril svojimi poviedkami o tajomnom zaklínačovi celosvetový fenomén, ktorý okrem knižných pultov a herných konzol dobyl aj televízne obrazovky fanúšikov po celom svete. Druhá poviedková kniha Meč osudu je fantastickým čítaním o zaklínačovi Geraltovi z Rivie, ako bojuje proti démonom, príšerám a predsudkom.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář


Po bezmála dvou letech jsem se rozhodla vrátit k tomu věhlasnému Zaklínači. Musím zmínit, že mě k dalšímu čtení dost navnadil nový seriál od Netflixu (a myslím, že nejsem sama).
Jsem nadšená! Udělala jsem dobře, že jsem se ke čtení Zaklínače vrátila. Oproti prvnímu povídkovému dílu tam cítím velkou změnu. Možná je to ale také tím, že jsem si Geralta oblíbila více a ten svět mi už cizí jako tomu bylo při čtení prvního dílu. Konečně jsem přišla na to, proč je tato sága tak známá a oblíbená. Při čtení jsem se velmi bavila, kniha mě nadchla svou specifickou atmosférou, v každé povídce díky novým bytostem trochu jinou. Četbu jsem si vážně užívala, byť bylo často těžké číst ten květnatý jazyk, pro Sapkowskiho tak typický. Nejhůře se mi četla první povídka "Hranice možností", který je jako většina knihy hodně stavěn na dialozích. Bylo tam hodně silné nářečí a ty věty jsem musela číst i víckrát, abych jim porozuměla, což snížilo můj zážitek z příběhu. Obdivuji autora za nový vymyšlený jazyk. Dialogy davají logiku, ale občas mi přišly strohé a neuvěřitelné.
Povídky jsou víceméně řazeny chronoogicky a jako celek dávají dohromady cestu Geralta a dalších oblíbených postav. Zaujal mě "Věčný oheň", kde jsme poznali dopplera, který se dokázal přeměnit v kohokoliv. Samozřejmě se mi moc líbily povídky "Meč osudu" a "Něco více", zejména kvůli myšlenkám, které obsahovaly. Jinak všechny příběhy mají něco do sebe a jsou něčím důležité. Autor otevírá mnoho témat k zamyšlení - právo na život, víra v osud, nadřazení člověka nad jinými tvory, rasová otázka...
Této knize nechybí nic, co by správná fantasy měla mít - pořádnou dávku fantastických tvorů, akci, zápletky, magii, v jisté míře i romantiku a hlavně skvělé hlavní postavy. Geralt z Rivie nám ukazuje další své stránky charakteru, hlavně svou nejslabší a tou je láska, přestože si to nechce přiznat a kdyby ho s tím někdo konfrontoval, radši by mlčel, jak ho známe. Marigold je naopak postava, která vše zlehčuje a příběhu dodává ten zábavnější nádech. Yennefer je pro mě zatím taková nemastná neslaná, nějak si k ní nedokážu najít cestu. Jde si za svým cílem a to je dobře, ale nelíbilo se mi, jak občas zacházela s Geraltem. A pak je tu holčička Ciri, kterou si nejde neoblíbit, hlavně pro její tvrdohlavost a lásku ke Geraltovi jakožto svému osudu.
Vzhledem k obrovskému množství postav a zemí bych vůbec nepohrdla mapou, díky které bych se mohla pořádně orientovat. Je to škoda, protože takhle musí čtenáři pořád tápat, kde se co nachází.
Když to shrnu, "Meč osudu" je za mě lepší než "Poslední přání". Povídky jsou pro mě více poutavější a celkově vytváří skvělé prostředí. Musím také pochválit krásné ilustrace. Těším se na další díly, do kterých se jistě pustím již brzy!¨
"...toto není pohádka, ale sám život. Prokletý, zlý život. Ale k čertu, pokusme se ho dobře a slušně prožít."


Raději jsem neměla ten (povídkový) román
raději jsem neměla ho číst.
Hrdina byl v tom románě schován,
závistí bledne samotný Twist...
Ach, Geralt... Jen ten epilog "Něco končí a něco začíná" - ano, moc bych si přála takový konec, ale vzhledem k tomu, že autor si s námi místy hraje, bude opravdu takový? Nezbývá než se co nejrychleji pustit do samotné ságy o Geraltovi a Ciri...


Zaklínačské povídky jsou příjemné a pohodové čtení, člověk se občas zasměje a snadno pronikne do tajů bájného světa plného nestvůr s Geraltovým kodexem a jeho "spravedlností." Každá postava je svérázná - sympatická a zároveň něčím odpudivá...A ten konec, sentimentální oko nezůstane suché, ale u oddechového počtení je to žádoucí a radost je dvojnásobná když je to neočekávané.


Jsem velký fanda celého zaklínačského universa včetně her a momentálně i seriálu, takže moje ohodnocení by určitě nebylo objektivní :)


Opět super přečteno jedním dechem. Nejlepší povídka pro mě byly Věčný oheň a Střípek ledu

Úžasný díl. Propracované vlastnosti každé postavy a dozvídáme se i více a více o Geraltovi. Co mě, ale celkem dost naštvalo, tak poslední povídka Něco končí a něco začíná, kde defakto vyzradí, jak to s Geraltem dopadne a nebudu pak tak moc napnuta při čtení ságy, když už vím, jak to všechno skončí. Tuhle povídku bych dala až nakonec všech dílů.


Nejvíc se mi líbí, že je to víc o nás lidech, než o nadpřirozených silách. Postavy mají své slabosti i slabiny, reagují přirozeně spíš než nadpřirozeně, do toho stíhají hlásit nesmrtelný štípy, prostě paráda. U četby se mi vybavuje podobný pocit jako u starších věcí Raye Bradburyho - okouzlení, pohlcení dobrodružstvím, pocit sounáležitosti, pochopení nějakých hlubších věcí, které jsou pojmenované s lehkostí. Čte se to samo.

Jedna z mých nejoblíbenějších knih série. Jako někdo Yennefer nesnáší, tak já ji miluju. Je to klasická románová potvora, a přitom velmi uvěřitelně odůvodněná. Jednotlivé povídky jsou dobře vystavěné, napínavé i vtipné. Čtu knihu už poněkolikáté, a přestože už nějakou dobu nejsem cílovkou (young adult), pořád mě baví.


Druhá kniha s povídkami o Geraltovi a starých známých a nebo i nových známých se mi moc líbila.


Další skvělé příběhy o Geraltovi. Už se těším na další knihu. Kniha se dobře čte a vtáhne vás do děje.


Formě a fantazy světu nemůžu říct nic jiného, že to bylo super. I ty jednotlivé povídky mi vyhovovaly.
Ale jelikož jsem četla až po čtyřech dílech následujících po tomto, chybí mi ten poslední, tak jsem trochu, no naštvaná přímo ne, ale prostě mě mrzí, že to zjevně předpovědělo, jak to celé dopadne...
Holt jsem udělala asi chybu a měla to číst až na konec... Protože tam by mi to doplnilo lichá místa z již přečtených knih... Ale stejně si ten poslední díl přečtu!


U když to je druhý díl tak i ten ne opět nadchl. Povídky mám ráda a ty hor byly skvělé. Jediné co mě trošku štve je to že jsme si nenašla jak správně číst knížky ze série za sebou protože jsme si to vyspoilerovala. Ale jinak super. Těším se na další díl.


Celá kniha je opět sérií jednotlivých příběhů, nicméně mi to dohromady přijde o něco ucelenější, než jak to bylo v prvním dílu. Musím podotknout, že jsem se občas (často) ztrácel v jménech i frakcích, což vede k chaosu typu „kdo se s kým kdy setkal a nepletu se náhodou?“ No není to úplně jednoduché, taky jsem to četl o poznání déle. Nejzábavnější v celém druhém díle mi přišel epilog.


Druhá knížka ze světa Zaklínače dočtená. Nejvíc se mi líbila povídka Meč osudu. Představa Geralta vyprávějícího pohádku je kouzelná.
A konečně už mě čeká románový příběh. Tak s chutí do čtení.


Další skvělá kniha ze série Zaklínače! Ten svět mě baví. Každá povídka má něco navíc, něco nad čím se člověk musí zamyslet. I když jsem měla problém s první povídkou, kde bylo spoustu jmen, tak musím dát plný počet bodů.. a jít na další díl!

SPOILERY - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje
Hranice možností
Geralt potká rytíře Tři kavky, kterého doprovází dvě Zerrikánky, Vea (Alveaenerle) a Tea. Vydávají se spolu na cestu za drakem. Na hranicích je ovšem spuštěná závora a bez glejtu nikdo dál neprojde. Tam se potkají se starým známým Marigoldem. Dál se zde objeví skupina trpaslíků v čele s Yarpenem Zigrinem, trpaslík Hrombidlo a chrabrý rytíř Eyck z Denesle. Objevuje se zde i Geraltova milá, čarodějka Yennefer. Všichni se nakonec dostanou přes hranice a pokračují ve výpravě. Když konečne draka naleznou, není takový, jakého si představovali. Navíc se zdá, že mluví lidskou řečí. Představí se jako Villentretenmerthe. Bohužel naše skupina není jediná, která se vydala na draka..
Střípek ledu
Geralt a Yenneffer jsou spolu v Aedd Gynvael. Geralt má ve městě práci s Zeuglem, ale něco na městě se mu nelíbí. Je plné zla. Navíc se k němu váže stará elfská pověra. Aedd Gyvael znamená v překladu Střípek Ledu, takové střipky podle pověsti rozhazuje Ledová královna a koho takový střípek trefí, je navždy ztracen, protože začne toužit po Ledové královně a vydá se hledat její palác. Yennefer má ve městě starého známeho čaroděje Istredda, se kterým si jde vyřídit své záležitosti. Jak to nakonec dopadne mezi Zaklinačem a Yennefer?
Věčný oheň
Potkají se v hospodě vědmák, básník, půlčík a doppler.. a pak se začnou dít věci. Ve městě Novigrad vládne církev Věčný oheň. Její vůdce Chappelle je přísný a všichni z něj mají strach. Jednoho dne si spolu se svou tělesnou stráží došlápne na půlčíka kvůli zaplacení daní z jeho obchodní aktivity. On však nikde nic nepodnikal, tak nezbývá než zjistit, kdo se za něj vydává a co všechno jeho jménem natropil.
Trochu se obětovat
Skvělá povídka, kde Geralt s Marigoldem potkají jeho starou známou Essi zvanou Očko. Zaklínači hned padne do oka, ale ve dvoření se ženám je trochu neohrabaný. Kdo se nakonec trochu obětuje?
Meč osudu
Zatím nejlepší příběh. Miluji les, možná jsem taky ze Staré krve nebo je ve mě kus Dryády.
Geralt v lese Brokilon najde malé děvčátko Ciri. Dryády si ji spletly s půlčíkem, tak na ni neútočily, jinak by vystřelily varovný šíp a pokud by varování nepochopila, tak by ji střelily. Ale i tak se Geralt při její záchraně musí předvést se všemi svými zaklínačskými dovednostmi. A Meč osudu má dvě ostří...
Něco více
Geralt na cestě potká kupce Yurga, jehož kočár zapadl do strouchnivělého mostu a všichni jeho druzi ho opustili. Báli se, co by tam na ně mohlo číhat. Jejich strach byl oprávněný, zaklínač se rozhodl kupci pomoci. Po setmění na ně zaútočí stvoření, která vypadají jako kostry. Geralt je zraněn a odpadne, ve snech vidí všechny důležité osoby a vzpomínky svého života. Yurga mu za záchranu slíbil to, co najde doma, ale o čem nevěděl. Vrtkavé jsou cesty osudu.
Něco končí, něco začíná
Zajímavé vyústění knihy. Znovu se setkáváme snad se všemi hrdiny předchozích povídek. Geralta a Yennefer čeká velký den. A také Ciri! Čeká je velká událost, při které dojde k nečekaným událostem.
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura sňatky, svatby meč a magie akční bájní tvorové voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
![]() |
Hranice možností 1991 |
![]() |
Meč osudu 1992 |
![]() |
Něco končí, něco začíná 1993 |
![]() |
Něco více 1992 |
![]() |
Střípek ledu / Úlomok ľadu 1992 |
Autorovy další knížky
1999 | ![]() |
2019 | ![]() |
2005 | ![]() |
2015 | ![]() |
2000 | ![]() |
“Duettaeánn aef cirrán Cáerme Gláeddyv. Yn á esseáth.”
Kniha mě okouzlila. Nejen svým úžasným prostředím Dark Fantasy (které bezvýhradně miluju) ale také svým vlastním humorem a hláškami. Zaklínače si prostě nejde nezamiloval, nejen díky jeho sakrasmu, ale také díky jeho jakési auře tiché smrti lhostejnosti. Tahle kniha je prostě pecka.