Meč osudu

22.11.2014

Opravdu se vždy snažím knihu dočíst do konce, ale už u druhého dílu tak trochu trpím. Přečetla jsem polovinu knihy a nic mě nezaujalo. Neexistuje tu žádný hlavní děj, což je pro mě v knize klíčové. Odkládám na časy, kdy nebudu mít co číst.

Už s jedničkou jsem měl problém, ale tady se vysloveně trápím. Knihu odkládám, prostě mě to nebaví...

15.10.2014

Hodně dobrá, lepší než jednička :)

25.09.2014

Další excelentní povídky, které prostě dělají dobře na duši. Nemůžu si pomoct, ale číst obdobné povídky dělají čtenářovi prostě dobře.

24.09.2014

A ještě lepší pokračování a konečně čarodějka.

Skvěla kniha uznáni spisovateli:)

03.06.2014

Tak abych řekla pravdu tak tento II. díl na mě zapůsobil o dost více než díl první. Oblíbila jsem si zaklínače a jeho kamaráda Marigolda, na druhou stranu jsem stále nepřišla na chuť čarodějce Yennefer a Geralt mě s ní štval, ale i přesto jsem si s tímto podivným párem milenců užila šťastný konec.

30.03.2014

"Lidé si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak připadají méně odporní." (Ač z první povídkové knihy, tento citát mi utkvěl v paměti a nesla jsem si ho s sebou nejen celou druhou povídkovou knihu, ale ponesu si ho i dál do života :))
Jinak nemám co dodat, snad jen, že povídka Věčný oheň je skutečně mistrovské dílo, jak už bylo psáno pode mnou a mne nezbývá nic jiného než jen souhlasit :)

18.03.2014

Nečekaně se mi líbil i ten dojemný konec. :-)

13.02.2014

Věčný ohen, kde vystupuje postavička Vexlinga, považuji opravdu za majstrštyk. " Dali jste,“ pokračoval doppler, šklebě se drzým Marigoldovým úsměvem,„skromnou možnost asimilace trpaslíkům, půlčíkům, gnómům, dokonce i elfům. Tak proč bych já měl být horší? Proč mě nechcete dát to právo?Co mám udělat, abych mohl žít v tomto městě? Změnit se v elfku s laníma očima, hedvábnými vlasy a dlouhýma nohama? Ano? Proč je elfka lepší než já? Protože když uvidíte elfku, nevíte kam s očima, a když uvidíte mě, chce se vám zvracet? Běžte se vycpat s takovým argumentem. Já stejně přežiju. Vím jak na to."

První povídková kniha nic moc, tahle druhá je znatelně lépe napsaná. Povídky jsou delší, smysluplné, ne tak snadno předvídatelné. Je to zábava. Těším se na román!

04.01.2014

Povídky velice dobré, ale spíše jsem zvědav na celistvý románový příběh dalších dílů.

14.10.2013

Nádherná kniha,prectena jednim dechem.Moc doporucuji, ale pokud nemate v planu precist serii o zaklinaci,radeji se do cteni teto knihy nepoustejte,silne navykove....

19.09.2013

Skvělé pokračování první knihy. Povídky mě do jedné bavily, pan Sapkowski si mne dvěma knihami naprosto získal. Jedna z nejlepších fantasy co jsem četl. Oddechové a zábavné čtení.

06.09.2013

opäť vynikajuca kniha od Sapkowskeho ... uz sa tesim na dalsiu cast :-)

24.08.2013

Na druhé povídkové sbírce je vidět, jak příběhy zvolna ztrácejí epizodovost a jsou víc a více provázány v kompaktní děj. Místo zabíjení monster řešíme Geraltovy vztahy, zejména s jeho láskou Yennefer. Příběhy s Ciry pak už jsou přímou cestou k pentalogii. Humorný epilog jsem rozdýchával ovšem dost těžko a tak budu dělat, že jsem ho nečetl.

01.08.2013

veľmi dobré pokračovanie prvého dielu- zrovnatak dobrého :)

10.07.2013

Slzy, smích, hluboké dumání - Geralt nám dá vše.
Tohle bylo snad nejjasnějších 5 hvězd.

12.05.2013

V čem jsou vlastně povídky o Zaklínači tak jedinečné, proč je lidé i po těch letech stále dokola čtou? Řekla bych, že je dělají především postavy, které Sapkowski bravurně vykreslil. Nejde jen o Geralta, který je ale zřejmě tím největším důvodem, ale také o ostatní postavy, protože všechny, i ty zdánlivě nepodstatné mají svůj charakter, svůj úkol a své místo ve světě i v příbězích. Každá postava je jedinečná.

Dalším důvodem je originalita. Sapkowski nestvořil příběhy, v nichž bojuje dobro se zlem. V Geraltově světě neexistuje dobro ani zlo, nic není černé a bílé, tak, jak je tomu v mnohých fantasy. Tady je všechno jen v odstínech šedé, každá postava má pro své konání důvody, každá má nějaký svůj cíl. Ani sám Geralt není klasickým hrdinou typu Aragorn. Má své slabosti a není jich málo, má své problémy, své bolesti a strasti. Miluje i nenávidí. Ale mnohdy je on, mutacemi pozměněný Zaklínač daleko více lidský než kdejaký člověk. Má silný cit pro spravedlnost a čest, nemá předsudky k žádným rasám...

V Sapkowského povídkách najdete téměř vše. Každá povídka obsahuje jakési morální ponaučení, řeší se zde problémy mezi jednotlivými rasami, politické problémy i problémy společnosti. Ukazuje svět takový jaký je a nijak ho nepřikrášluje. Příběhy tak působí velmi realisticky.

Ale nemyslete si, že byly napsány jen proto, aby čtenáře poučovaly. Ne, o žádné těžké čtení tady nejde. V příbězích narazíte taky na mnoho humoru, o který se s lehkostí postará třeba bard Marigold, který nenechá žádnou holku na pokoji. Maličká Ciri pak do příběhu vnese dětskou radost a tvrdohlavost. Povídky mají také skvělý spád, nechybí napětí a samozřejmě ani o akci zde není nouze, protože na světě je pořád dost potvor, které je třeba hubit. Je až s podivem, že se toho do relativně krátké povídky vejde tolik...