Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537396/bmid_mengeleho-devce-662fb52eed96b.jpg
5
2646
2646
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Přidat komentář
Úžasná kniha, na kterou budu dlouho vzpomínat. Po jejím přečtení si ještě víc vážím toho, jak se máme.
Kniha, která by měla být stejně jako Orwellovo 1984 antiutopií, ale bohužel není. Navíc tento příběh se skutečně stal se všemi jeho zvrhlostmi a a zrůdnostmi, které byly lidmi páchány na lidech.
Je to opravdu těžko k uvěření, jak mohli někteří lidé bez mrknutí oka vzít život nevinným lidem, kteří jim nic neudělali. Dokonce ani sama autorka přiznává, že vlastně neví proč to ty lidé dělali. Na toto téma bych opravdu ráda vedla dlouhé diskuze.
Tak co si myslím o knize? Předně kniha se velmi dobře čte. Je velmi subjektivní tudíž od první do poslední stránky soucitíte a vše prožíváte společně s Viou. Já jsem se nemohla donutit přestat knihu číst...byla daleko více naturalistická a emoční než jiné knihy s podobným tématem, a že jsem jich už přečetla hodně např: V pekle plynových komor. Dokonce se tu autorka zminuje o členech zvláštního komonda z Birkenau, ze kterých pocházel i Shlomo Venezia, jeho zážitky popsal v knize V pekle plynových komor a nebral si vůbec s ničím servítky stejně jako naše autorka. Bylo zajímavé vidět tedy mnoho událostí, které jsem četla už v jiných knížkách z pohledu různých pamětníků. Např vzpouru a vyhození do povětří krematoria a tak. Ty lidé ani netušili, že se všude kolem nich odehrávalo tolik příběhů jiných lidí, jejiž knihy si pak třeba mohli přečíst a poznat, že ty lidé byli vlastně tak moc blízko ikdyž je nikdy nepoznali.
Někdy sem si přála, aby autorka přestala v líčení těch mnoha tragických událostí, které se staly. Jenže ona jen popisovala to co se stalo. Prostě jen říkala takhle nechutnou a bolestivou pravdu.
Podtrženo sečteno bych knihu nahned zařadila jako maturitní četbu. Vím, že je kniha velmi bolestná a naturální, ale najednu stranu lidem ukáže to co by se už nikdy nemělo opakovat. Navíc seznámí čtenáře s velmi silnými a odolnými lidmi, kteří přežili až nemožné a přesto v sobě dokázali vydolovat chut k životu.
Vůbec si nedokážu představit, jak bych to já zvládla....tolik toho ztratili, sebrali jim úplně všechno co měli...včetně jejich důstojnosti. Úplně mě z toho mrazí už jen proto, že bych se pravděpodobně jako jedno z dvojčat ocitla na pravé straně.
Parádní kniha, která se čte úplně sama. Přečetl jsem na tohle téma už hodně knih, ale tato patří k tomu úplně nejlepšímu.
Silný, strašlivý příběh, nerada čtu toto téma, protože mě to vždycky psychicky zcela odrovná, hlavně od doby, co mám vlastní děti. Obdivuji všechny, kteří dokázali přežít, nikdy nepochopím ty, kteří se dopouštěli všech těch hrůz. Upřímně doufám, že se lidstvo z minulosti poučí.
Váš život je v plném proudu. Pomalu dospíváte a kolem vás se začne motat první láska. Přemýšlíte nad tím, jak by váš život mohl vypadat dál a pak to přijde, válka!
Protože jste židovka nesmíte dál bydlet ve svém domě, nesmíte vycházet v určitou hodinu ven, nesmíte studovat. Pak vás odvedou do haly plné lidí, vy nemáte co jíst a netušíte, co se to vlastně děje.. ve vlaku jste nejmladší a jste u okýnka.. co to asi bude pro vás znamenat, když se cestuje dny?
A pak ho hned po výstupu z dobytčáku spatříte. Muže, který vám vaše iluze o tom, že se doteď dělo to nejhorší, rychle změní, stojí před vámi sám pan Mengele, který si vás vybral.. ach jaké štěstí.
Kdyby se mě někdo zeptal, jakou knihu bych doporučila s tématem 2 sv. bude to určitě tato kniha.
Protože je tak citlivá a plná lásky, protože je tak krutá a protože za mě mapuje nejlépe to, co se za této doby dělo.
Líbí se mi a vím jak divně to může znít, ale opravdu se mi líbí to, jak se díky vyprávění hlavní hrdinky dozvíme, jak se svět během pár let změnil. Jak si vlastně každý myslel, že to nebude tak strašné, proto skoro nikdo neměl to velké nutkání utíkat. Cítil se potřebný. Cítil se být člověkem jako každý jiný.
Ty krutosti, ty odporné činy.. ať už od lidí, co si užívali, že mohou zabíjet v ulicích nebo těch, co byli za zdí a ostnatým drátem.. k nim nemohu ani nic smysluplného dodat.. svírá se mi z nich vše v těle..
K této knize jsem si udělala tolik poznámek, jak snad nikdy a vím, že kdybych knihu četla odkládám ji dost často.
Poslech mi tedy pomohl nejen v tom, že jsem ji měla snad za dva dny "přečtenou" ale přišla jsem si jako bych seděla v jedné místnosti s paní Violou a poslouchala, co se jí v životě přihodilo. A navíc ten přednes! Jitka Ježková má neskutečně příjemný hlas a Paní Cibulková mě opět přesvědčila jako herečka, neskutečná to žena!
*audiokniha
Výborná kniha, hltala jsem stránky, nemohla jsem přestat číst. Jedině doporučuji.
Nepopsatelně silný příběh. Během čtení jsem knihu musela několikrát odložit abych vůbec dokázala udržet slzy a vstřebala jaké nepopsatelné hrůzy museli lidé tehdy vytrpět. Každopádně tuto knihu bych doporučila přečíst každému. Díky ní jsem si uvědomila, že spoustu věcí považujeme za samozřejmost, i když to samozřejmé vůbec být nemusí.
Velký obdiv a díky patří autorce, která nepřestala bojovat a podělila se s námi o její nelehký životní osud.
Velice silná kniha. Věděla jsem co se zhruba dělo za hrůzy a tady to bylo dokonale popsané, strašně mě to mrzí, to vše, co se dělo. Ke konci jsem se málem rozbrečela, kdo četl víte proč. Jinak souhlasím s jinými, že moc nechápu jméno knihy, když to moc nesouvisí. Každopádně kdo dokáže tyhle hrůzy číst, všem doporučuji.
Vůbec nevím, co říct. Tolik smíšených pocitů, těch příběhů, tolik událostí, které byly opravdu strašné, že si člověk nedokáže představit, jak by se zachoval. Hlavně se pořád člověk musel ptát: "Opravdu toto dělali"? Tolik zvrácených věcí... Některé kapitoly byly opravdu pro mě velmi silné, že jsem nemohla udržet slzy. Nicméně jsem ráda, že se autorka rozhodla podělit o její příběh, i když to muselo být velmi těžké, neboť s takovými věcmi se člověk nikdy nevyrovná. Osudy těchto lidí by neměly být zapomenuty.
Velmi dobře napsaná kniha. Nemůži jinak ohodnotit než plným počtem hvězdiček. Je až neuvěřitelný, co se v knize odehrávalo a měla jsem celou dobu čtení husí kůži. Viola byla obdivuhodná žena a její příběh byl plný emocí. Zatím nejlepší kniha, co jsem četla z této tématiky.
Proč?
Jak se toto mohlo stát??
Velmi dobře zpracovaná tématika. Plakala jsem na každé stránce. Nešlo jinak..
Ačkoli se v poslední době přímo roztrhl pytel s knihami o holocaustu, tato mi vyrazila dech zatím asi nejvíce. Působí spíše více jako autobiografie, než-li jako román. Do dějové linky je zapojeno spousty vedlejších informací a souvislostí, zároveň proto bych tuto knihu rozhodně nedoporučovala čtenářům, kteří o druhé světové válce nic moc neví. Naopak bych jí doporučila těm, kteří si své vědomosti chtějí obohatit či urovnat. Kniha pojednává o těžkém období naší historie, kde se význam slova lidskost vytrácí. Autorka zde vyobrazuje oddanost Židů. To jak udělali, co se jim řeklo, jelikož do poslední chvíle je nenapadlo, kam až se jejich situace může vyvíjet. Postupně poté většina z nich ztrácí naději. Avšak i přes tyto děsivé věci se tu nachází důraz na přátelství. Oceňuji dobové fotografie, které mi pomohli spoustu věcí lépe pochopit. No a na závěr - doporučuji si k sobě připravit krabici s kapesníčky.
,, Až s maminčinými slovy ke mně dolehla definitiva a tíha toho dopisu. Po ně jedna věta: ,Židi nesmí bydlet na hlavních ulicích' pro nás náš život, náš domov, naše bezpečí.
(SPOILER) Tahle kniha rozhodně byla zápřah na emoce. Neskutečně zpracované téma holokaustu, smutný příběh Violy a její rodiny, u kterého se člověku ani nechce věřit, že se opravdu stal. Knížka začíná jako dívčí román a popisuje dětství/dospívání Violy, ale záhy se pak děj přesouvá do koncentračního tabora. Během čtení, které bylo tak napínavé, že knihu šlo jen stěží odložit, se mi nejednou oči zalily slzami. Opravdu silný příběh.
Kniha plná bolesti, smutku a neskutečného utrpení. Některým věcem snad jen těžko uvěřit, bohužel to není smyšlený příběh, ale skutečnost... Strastiplná cesta Violy se i přes to čte dobře, nelze se od ní odtrhnout, i když si přijdete, že je to horší než peklo. Představivost si s popisy pokusů poté ještě vyhraje. Na takové věci by se nemělo nikdy zapomenout.
Včera jsem dočetla tuto knihu s příběhem Violy a její rodiny a stále nemáme slov. Jsem zděšená, smutná, ubrečená. Je až neuvěřitelné, jak dokážou být lidi k sobě zlý a krutý. Jsem vážně ráda, že paní Viola nakonec našla své životní štěstí i potom co musela za války všechno prožít a vytrpět. Na tento příběh jen tak nezapomenu, v srdci zůstane. Za mě jedna z nejlepších knih na toto téma. Žádné zkrášlování pravdy, bez přetvářky, příběh psaný životem.
Kniha jako výpověď o hrůzách konaných v Osvětimi je velmi cenná a měla by se číst povinně. Není nad osobně vyprávěný příběh. Četla jsem ji po částech, neboť najednou je to moc velká zátěž. Co mi ovšem vadilo a při čtení mne neustále rušilo, bylo nadpoužívání zdrobnělin. Slovenština je v tomto jiná a nemá tolik stupňů jako čeština. Chápu snahu o zjemnění příběhu, ale mě to opravdu štvalo a překladatel nebo editor se měli více zamyslet, jak to nastavit. Slovo "ptáčátko" si nejspíš vždycky spojím s tímto příběhem.
Kdybych mohla použít jen jedno slovo tak bych řekla DOKONALOST.
Nad touhle knihou jsem přemýšlela ještě dalších pár dnů a na popud této knihy, se pustila i do dalších, které úzce souvisejí s odsunem maďarských židů a taky s dr. Mengelem.
Opět jsem načerpala nové informace, a potvrdila si je v jiných knihách a spojila dohromady.
Ke knize se plánuji někdy vrátit.