Město v mlze
Jaroslav Konáš
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519856/bmid_mesto-v-mlze-c2P-519856.jpg
3
83
83
Robin Verner pracuje v reklamce, zároveň má ale i spisovatelské ambice. Nečekanou a na první pohled podivnou nabídku vést kurzy tvůrčího psaní na gymnáziu v horském městečku Rozklava tak bere jako příležitost oddechnout si, uspořádat si život – a taky napsat další knihu. Jenže Rozklava není jen tak nějaké obyčejné místo, spíš to vypadá, jako by se tady zastavil čas. Internetové připojení nefunguje, mobil je pro místní neznámé slovo, z rádia znějí jen provařené hity z osmdesátek – a v místních hlubokých lesích občas mizí lidé obětovaní podivnému kultu. Robinova pracovní dovolená tak nabere neočekávané obrátky a posléze se změní v hrůzostrašný zážitek. Temný mysteriózní thriller s hutnou, takřka lovecraftovskou atmosférou.... celý text
Přidat komentář
Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdami. Atmosféra prima, rozjezd fajn, autor zjevně chtěl svou variaci na "outsider přichází do uzavřené komunity, kde se dějí podivné věci". To se povedlo.
Druhá polovina je pro mě slabší, včetně scén, které fungují lépe jako odkazy na hororová klišé než samy o sobě. Znalce žánru žádné překvapení na závěr taky nečeká.
Pan Lesa a autor mi vrací víru v um českých autorů (Díky, ARGO).
Toto bylo velmi solidní čtení, nejdřív ta hutná gradující atmosféra v první části, co se ve druhé části překlopila do dobře gradujícího akčního tempa. ALE! Co ten konec?
No, každopádně si teď na podzim dám pozor na mlhu. A v přeneseném slova smyslu i na autora, páč jeho další kniha mi nesmí utéct.
Knihu jsem s sebou měla v batůžku na dovolené, její formát se přesně hodil :) A taky to i bylo příjemné výletní čtení. Kniha se mi líbila, má něco do sebe. Závěr mě překvapil, to bych si vážně netipla. Panu Konášovi fandím, takže mé hodnocení není příliš objektivní :-D
Tak já nějak nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. První třetina je psaná s lehkostí, humorem a nadsázkou, která mě opravdu bavila. Velmi malebná, velmi čtivá. Pak se začnou vršit zápletky, které už tak vtipné nejsou, najednou je knížka plná zoufalství a násilí. A poslední třetina ten humor a lehkost úplně zabije, když už jde hrdinovi - a nejen jemu - o holé přežití.
Možná jsem příliš outlocitná...
Námět knihy, kdy se hlavní postava ocitne v naprostém zapadákově plném magorů už tu byl vícekrát. Autor tímto příběhem vzdává poctu žánru weird fiction a já to tak beru a nemám s tím problém. Pochválím pěkné výtvarné zpracování knihy a podotknu, že příběh mohl být propracovanější. Město v mlze si na poličku vedle Dominiky nepostavím, ale zájemcům o nenáročný horor se Sudet by se líbit mohl.
Citace: "Drulůch. Občas se mu říká i druluk nebo dru-lugh," vyprávěl muž a poslední slovo znělo jako vyštěknutí. Kráčel k Robinovi pomalými, tichými kroky, opíral se o hůl. Byl starý, ale v očích měl bystrost a život. "Němci pro něj měli výraz Dralchi. Dokud tu žili. Ale ta jména stejně nikdo nepoužívá. Všichni mu tady říkají Pán lesa."
A mně se to líbilo. Atmosféra, tempo, postavy. Český autor.
Za mě parádní čtení, odpočinková jednohubka.
Netvrdím, že Město v mlze je pětihvězdičková pecka. Na to je přece jenom hlavní zápletka (člověk z civilizace přichází na venkov, kde jsou všichni tak trochu divní a kdo ví, co vlastně po nocích provozují) poněkud neoriginální.
Ale na druhou stranu je to velmi zajímavě založeno do českých kulis - hlavní protagonista je tak trochu korporátním životem zdrchaný a vším tím avokádem a cold brewem znuděný představitel tzv. "pražské kavárny", Kromě toho jsem ocenil kvalitu jazyka, v tomto směru se kniha četla skvěle a musím říci, že jsem z toho měl opravdový literární požitek, i když námět je vpravdě brakový.
Takže za mě velmi povedená druhotina a jestli někdy budou natáčet českou mutaci Krajních mezí, mohl by toto být námět na první díl.
80%
Současný horor/thriler nepatří mezi mé vyhledávané žánry, ale od autora mé velice oblíbené Dominiky jsem si knihu nemohl nechat ujít. A opět se pobavil. Atmosféra kouzelně ponurá, postavy delikátní (hraběnka, starý dobrý Cubanti - mohly mít dle mého gusta více prostoru). Krváky nečtu, takže závěr by mi sednul více zahalen do tajemna než ten akční spád, ale i tak jsem si knihu užil a budu čekat na další nápady pana autora.
Začal bych u toho, že se kniha velice dobře čte. Jazykově moc příjemná, člověk se snadno začte a hltá každé slovo.
Atmosféra Rozklavy super, město a ponurá mlha vás pohltí (tak moc, že když jsem po čtení vylezl na sluníčko, chvilku jsem se jen nahříval). Tajemný "přírodní" kult v lese do Sudet sedl jak prdel na hrnec. Všudypřítomná stoupající paranoia mě přiměla nevěřit žádné postavě v knize až do samého konce. Nějaké věci (třeba Jan Liška, sanatorium, hraběnka, Stará Rozklava) by si zasloužili mnohem více stran a vysvětlení. Ke konci se to na mě všechno událo moc rychle, čímž něco působilo "až moc". Nějaká ta stránka navíc by tomu prospěla. Ale ve výsledku super knížka, těším se na další.
Mne se tato kniha líbila.
První polovině dominovala atmosféra, druhé akce.
Líbil se mi styl psaní autora i způsob vystavění příběhu. Uvěřitelné postavy, české prostředí. Čtivé až do konce, knihu nešlo odložit. Doporučuji.
Jarda psát umí, jeho styl se mi líbí.
Ale.
V téhle knížce mi chybělo to NĚCO. Kdybych ji pomyslně rozdělila na třetiny, tak první dvě mě dostaly se vším všudy. Atmoška bravurně vykreslená, pocity postav taktéž. Ovšem poslední třetina, hm. Tam mi to přišlo prostě málo. Nějak těm předchozím nestačí. Emocema mi úplně nezahýbala.
I tak ale řadím Jardu mezi mé oblíbené autory a chci do knihovny i další knížku, kterou napíše!
Hrozná fantasmagorie, hlavně v závěru, nicméně první polovina dobrá, tajemná až strašidelná atmosféra městečka velmi sugestivně popsaná. Některé momenty bohužel nedotažené, což je škoda (velmi dobře to zanalyzovala ve svém příspěvku Kanuska). Ale mohl by z toho být dobrej film :-)
Skvěle budovaná atmosféra. Čtenář má první strany pocit, že hlavní postava cestovala časem na začátek devadesátek. Město ponořené v mlze, rádio s jednou vysílající stanicí, žádný signál, a Pán lesa, o kterém netušíme, zda je skutečný či jen výplodem fanatických uctívačů. Příběh se čte lehce a chybělo vlastně jen málo, abych dala vyšší hodnocení. V knize je příliš mnoho prvků a postav, které buď měly být víc rozvinuty, nebo vyškrtnuty. Na konci zbylo příliš mnoho nezodpovězených otázek. Autor nahazuje udičky, ze kterých však nic není... takže z očekávání je zklamání, že šlo o slepou uličku.
Např.
Robin - škoda, že neměl vůbec chuť v počátku svého života v Rozklavě chodit na procházky - stará část, sanatorium... Atmosféra k tomu tolik vybízela... a on nic, lenoch.
Jan Liška - čekala jsem, že socha bude hrát nějakou větší roli.
Hudební klub - tady jsem doufala v nějakou zásadní scénu, popravdě jsem vůbec nečekala, že tam fakt budou hrát kapely :D
Slunovrat - šeptání do řeky - Když už to bylo zmíněno, čekala jsem, že si Robin třeba rád něco zašeptá a že slunovrat bude významná chvíle.
Vánoce - smutné, že Robin měsíce žádnému příbuznému či příteli nechyběl.
V.Cubanti - všechno okolo této postavy působilo tak nějak neuvěřitelně a příliš na sílu našroubované do příběhu, pokud to tedy nejsou otevřená dvířka do jiného příběhu. Ale po této postavě zůstaly jen otázky. Hodně otázek.
Hraběnka - naprosto nevyužitá postava, což je škoda, protože má potenciál na vlastní velký příběh. Takhle byla její účast jen velmi okrajová a kdyby na to přišlo, příběh by fungoval i bez ní.
Sanatorium - opět, buď mělo mít více pozornosti od začátku, nebo jde o zbytečnou odbočku a příběh by se bez toho obešel.
A kdo si všimnul, že Robin přijel v pondělí a o pár hodin později byla středa? :D
No, musím říct, že minimálně první polovina knihy, která líčí atmosféru a poměry ve městě, je skvělá a velmi mě bavila. Místní divno-lidé, pradávný kult spojený s krvavými rituály v pozadí, stará opuštěná část města, místní blázinec... Zato druhá část, to jsem už jen koukala, kam se to celé řítí... Je to napínavé, akční, mysteriózní, ale na mě už to bylo trochu moc (například ta upírská vložka!). Z konce taky nadšená úplně nejsem, ale beru, no. Pro mě je tahle kniha něco jako kombinace Uranovy a Cestou špendlíku a jehel.
Doporučuje 7 z 10 lesních duchů.
Chápu obě strany, nadšené ohlasy i výhrady vůči hororovým klišé nebo málo propracovaným motivům. Beru to, jako že to tak Konáš napsal záměrně, jako poctu žánrovým vzorům i pokus vytvořit netradiční horor v českém prostředí. Za mě se to hlavně skvěle čte a ani chvilku nenudí, i když nad některými věcmi musíte kroutit hlavou. V závěrečné cca čtvrtině se fakt odkryjou karty a jde se tzv. do plnejch. Já to akceptuju. Přál bych si jen, aby byl Robin skutečnější, lidštější. Takhle je to takový věšák na děj, postava, která může být kdokoliv normální, kdo by chtěl Rozklavě přijít na kloub a dostat se pryč. Jeho pokusy o únik jsou mojí nejoblíbenější pasáží. A úplný závěr? No, řekněme, že si to Robin i Rozklava zasloužili. Za výsledek se autor rozhodně nemusí stydět. Víc to všechno rozebírám v recenzi - viz odkaz na článek "Jarda je lesa pán" ;)
Patřím mezi ty čtenáře, kteří si tuto knihu pořídili díky tipu Jozefa Kariky. Za sebe musím říci, že samotný námět týkající se pobytu Pražáka v zapadlém městečku kdesi v Sudetech, kde se evidentně zastavil čas a kde je půl roku mlha jak z Rákosníčka, by nebyl špatný, tím spíše, že v průběhu knihy čtenář zjistí, že do hry vstupuje i starodávný kult, díky němuž některým návštěvníkům už není dáno město opustit. Současně musím vysoce vyzdvihnout autorovu schopnost popisu - tak třeba onen pajzl U nádraží člověk vidí přímo před očima a ještě se u toho královsky baví. A také samotný styl psaní mi byl velmi sympatický, velmi snadno dokáže čtenáře vtáhnout do děje.
To negativní z mého pohledu představuje jedna jediná scéna, která - alespoň pro mě - celý román "zabila". Navíc mi přišla úplně zbytečná, pro příběh jako celek nepodstatná... Krom ní bych román zhodnotila asi takto: první polovina typově spadá do kategorie "oddechovka na dovolenou", druhá už jasně dává tušit, proč tuto knihu doporučuje zrovna Jozef Karika. Suma sumárum, za přečtení tento román stojí - jen má svoje "ale"...
V té knize je originlity asi jako rychlosti v cikánským kolotoči. Těšil jsem se na to, ale je to jen Jardovo zbožné přání, aby to byla nějak zajímavá a hlavně nějakým způsobem originální kniha. Ty pozitivní ohlasy opravud nechápu. To ti lidé nic podobného a původního nečetli? :-) Chvála od p.Kariky a pod. vychází evidentně z toho, že není s čím srovnávat. Pak by měli ale raději mlčet. Za mě škoda času. Dvě hvězdy dávám za snahu a pár momentů, které byly zajímavé. No, máme tu přípravu na daší díl, kdy bude z dotyčného napůl pohanský "bůh", napůl upír. Pro mě tohle opravdu není, raději sáhnu po něčem původním.
Konáš má nepopiratelnej cit na postavy. Ačkoli je MĚSTO V MLZE jednohubka na dva večery, je arzenál vedlejších charakterů zajímavej, pestrej a dobře zapamatovatelnej. I proto bych si tý první půlky dal víc. Klidně bych se zastavil u všednosti, jen tak plkal s Milanem u zvětralýho Rozklanu, a zašel si v tom mlžným zapadákově tam i onde. Já! Já, kterej se vrtí, když se děj v thrilleru chvíli nehejbe! Tak dobrý genius loci MĚSTO V MLZE má. Záhy ovšem člověk zjistí, že králem příběhu je tempo. Druhá půlka je zběsilá, akční, prorostlá vydatnou lovecraftovskou atmosférou, která si ale zvládne udržet příjemnej nádech českosti. A ani tentokrát v ní není slova navíc.
Nejdřív jsem nechápala to mizerné hodnocení tady, protože knížka mi přišla naprosto skvělá. Bohužel posledních 30 stran to totálně zabilo. Škoda.
Celkem slušné. Román mi ale poněkud připomínal Surmanové "Šepot z lesa". Podobná atmosféra i prostředí.
Počátek dobrý, ale v druhé polovině stačilo číst "obstránku" aniž by čtenář vypadl z děje. Závěr jsem vnímal se smíšenými pocity. Ale takový asi měl u tohoto typu románu být.