Milénium!
Johana Fundová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499833/bmid_milenium-n9e-499833.png
4
79
79
Devadesátková párty skončila, vstupujeme do nového tisíciletí! V televizi běží první řada soutěže Česko hledá Superstar, kterou brzy následuje reality show VyVolení. Vypadl zrovna váš favorit? Není nic jednoduššího než si postěžovat kámošům prostřednictvím ICQ nebo tlačítkové Nokie. Tak natáhněte zvonáče, popadněte empétrojku a ponořte se do událostí, které ve velké míře předznamenaly podobu současného světa. Johana Fundová, autorka bestselleru Devadesátky!, do publikace Milénium! kromě spousty fenoménů a zajímavých fotografií sesbírala i desítky osobních vzpomínek celebrit a publicistů. Na první roky nového tisíciletí tak v knize vzpomíná třeba režisér Jan Hřebejk, zpěvačka Šárka Vaňková, moderátor Ladislav Špaček, bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk, akrobatický lyžař Aleš Valenta nebo šéfredaktorka časopisu Bravo Sandra Bursáková.... celý text
Přidat komentář
Ačkoli je Milénium psáno v obdobném stylu jako Devadesátky, tak se mi tato kniha líbila méně. Asi je to tím, že v Devadesátkách jsem se víc poznávala a toto jsou knihy hlavně o vzpomínkách.
Je to velká nostalgie a ještě větší bude, když si přečtu knihu Devadesátky. Ale.......
Jsou věci, na kterých by bylo potřeba pořádně zapracovat. Opravdu není nutné rozdělovat věty dvoustránkou s fotkami, nebo omílat pořád to samé dokola. Navíc to nedávalo smysl. V rámci jedné kapitoly se určité téma opakovalo, ale random, takže vlastně v tom byl trochu chaos. Jako by to někdo hodil na papír tak, jak mu to přišlo na mysl a už si to po sobě nepřečetl. Celkově je kniha fajn, ale znova si ji už nepřečtu.
Pro mě bylo mít knihu Milénium nutností. Jednak teda máme doma základní knihy Retro 1-3, které teda nejsou od autorky, jednak už od autorky máme Devadesátky a tím pádem mi přišlo do této řady logické přidat i to Milénium.
Považuji totiž tyto knihy za takové jakoby alba. Nemusíte si lovit v paměti, co a jak bylo, stačí sáhnout po těchto knihách a už se vám vybavují historky, vzpomínky, události.
Za mě byly super Devadesátky, kdy jsem byla puberťák, ale i to Milénium mě dostalo.
Myslím si, že je to perfektní základní přehled toho, co letělo v různých oblastech společenského života a to se mi moc a moc líbí.
Proto jsem za to ráda, že autorka píše, protože není snadné dát dohromady tyto okamžiky a nějak to ucelit, aby to dalo hlavu a patu a nebyl to jen výčet. Tady se to povedlo a já autorce děkuju.
Tak ale toto :-D hodně jsem zavzpomínala a zasmála se. Tolik nostalgie v jedné knize. V té době jsem vyrůstala a vše jsem si pamatovala a říkala si ,, jooo, to si pamatuji. To bylo super.". Některé kapitoly mě zajímaly méně, ale i tak jsem si čtení a vzpomínání užila a dokonce si knihu prolistoval i manžel, který je nečtenář :-D
Dočetla jsem Milénium! od Johany Fundové, o kterém jsem uvažovala opravdu dlouho. Pro mě, jako pro dítě narozené koncem devadesátek (96), to byla “must read” záležitost a upřímně jsem tedy čekala něco víc. Ano, hromada fotek a informací, zavzpomínala jsem si na dětství, ale něco mi tam chybělo. Každopádně bylo fajn se touto formou vrátit do dětských let a určitě si budu chtít přečíst i následující autorčiny knihy :)
Vtipné návraty do období milénia, pokračování devadesátých let. I u mě šlo o vánoční dárek, který nezklamal. Těším se na pokračování, kde snad budou i začátky sociálních sítí.
Vánoční dárek pro mého muže, knihu jsem zhltala za jedno odpoledne a nostalgicky vzpomínala na tu dobu. Manžel si vyžádal i devadesátky!
Nevěřila bych, že ani ne ve svých 30 letech si koupím knihu z nostalgie. Jak rychle se u mě nadšení objevilo, tak rychle ale i opadlo a zmizelo. Začnu formální stranou - vadilo mi, že text byl často neukončený a přerušený informačními panely či obrázkovými dvojstranami, dále překlepy a časté opakování. Je vidět, že autorka publikaci psala se svou vlastní nostalgií a vzpomínkami, ale já jako čtenář, který své rané dětství prožil v nultých letech, nepotřebuji neustálé omílání dvou fenoménů pořád dokola. Celý text byl pro mě osobně dost povrchní, a kromě části, která se věnovala vývoji internetu, dost informačně chudý. Když už je kniha rozdělena tematicky, tak bych očekávala, že kapitolu kinematografie ukončíme a nadále už se k filmům a televizi vracet nebudeme... Myslím, že se z těch kapitol a témat dalo vytřískat víc. A některé bych spojila dohromady - proč móda a nakupování byly rozdělené? Stejně jako reklama, časopisy a technologie?
Abych jen nekritizovala, tak se mi líbily vzpomínky "pamětníků", některé víc, některé míň. Velmi oceňuji vzpomínku pana Müllera, který nám dal nahlédnout zrodu pottermanie. Nebo bývalého ředitele pražské zoo, který nám připomněl tragickou povodeň z roku 2002, nebo bývalého šéfredaktora MF Dnes, který zase popsal, jak těžké bylo předat informaci českým čtenářům o útoku na Dvojčata, ten den si mimochodem pamatuji dodnes, a to mi bylo 7...Kniha je dobrá akorát tak na nostalgické připomenutí prvních 5 let 21. století, teoreticky pro mladší generaci bude mít možná hodnotnější přesah, nebo jsem měla trošku větší očekávání... Menší zklamání.
Tohle je pro nás dospívající v letech milénia takřka bible! Neuvěřitelné, co člověku utkví v hlavě za hlouposti. Kniha je obohacená o vzpomínky osobností.
Kniha pojednává o prvních 5 letech nového tisíciletí, takže jsem se docela bála, že se v ní tak úplně nenajdu, protože tehdy jsem byla ještě fakt úplnej prcek (jsem ročník 99), takže jsem společenské dění okolo sebe zase tolik nevnímala. Většina popisovaných událostí a fenoménů mě však ani tak neminula, protože přetrvaly i do dalších let, kdy už bylo mé dětství v plném proudu. Ať už se jednalo o časopisy, televizní pořady a filmy, technologie, internet nebo třeba reklamy, to vše mě vrátilo do vzpomínek, při čtení jsem se smála a nesmírně si celou knihu užívala, protože jsem na spoustu věcí i pozapomněla a během čtení prožívala takové ty stavy typu: "ježíši no jóó, tohle a tamto bylo boží!" Dokonce jsem se prohrabala starými klenoty a našla i menší archiv starých Bravíček, které jsem myslela, že jsem dávno vyhodila. Jak jsem teď ráda, že jsem to neudělala! :D Je až neuvěřitelné, jak moc se svět za pouhých 20 let změnil a co vše je dnes už naprosto nemyslitelné. O to víc jsem vděčná, že patřím k poslední generaci, která měla tu čest tuhle éru ještě prožít. Za nic na světě bych to nevymyslela. A ačkoli si teď připadám už trošku stará, když se o době mého dětství píšou knihy :D, tak za ni moc děkuju! Ještě se k ní hodněkrát vrátím :)
Pěkné shrnutí prvních pěti roků nového milénia. A autorka nezapomněla ani na můj nejoblíbenější seriál Dawsonův svět.
Pôvodne som si myslel, že už z princípu dám 4*, ale nakoniec budem prísny. Po knihách Devadesátky! a Hezký, ale narovnej se, Fundovej tretí príspevok na retro nostalgickú vlnu 90. rokov a prvých rokov 21. storočia. Štýlom to čo Devadesátky!, ibaže sa to samozrejme venuje predsa len iným témam, keďže to, čo bolo bežné v 90. rokoch, už po r. 2000 až tak bežné nebolo (alebo to nebolo vôbec) a to, na čo sme si zvykli napr. v r. 2003, tak o tom sme v r. 1997 mohli ešte len snívať (alebo ani to nie). Je to bohatá téma, takže niektoré témy sú rozpracované podrobne, iné menej a ďalšie nijako. Skutočne si kultový filmový časopis Cinema, ktorý vyformoval bohviekoľko generácii recenzentov, kritikov a v neposlednom rade fanúšikov, zaslúžil jednu vetu? Nechýba bohatá farebná fotopríloha, ktorá nás spoľahlivo vráti do čias Leoša Mareša, časákov pre puberťákov, SuperStar, ICQ, pripájaniu sa k netu prostredníctvom chrčiacej telefónnej linky, Chcete byť milionárom?, Tele Tele, IQ testu národa a nástupu CD a neskôr DVD a s tým spojeným megaboomom videa a pochopiteľne DVD požičovní. K tomu potterománia, ale tiež šokujúce lietadlové útoky na newyorské Dvojičky, ktoré istým spôsobom navždy zmenili svet. Problém nevidím ani tak v tom, že tém je priveľa a strán primálo. Ono tých strán v skutočnosti je skoro 3OO, čo je postačujúce. Problém je, že autorka nedokázala rozoznať zdravú mieru, masívne sa rozpísala pri jej osobe blízkych témach a pri tých, ktoré ju nezaujímajú, sa pristaví dvoma vetami a finíto. Najmä z toho dôvodu je táto kniha síce skvelou prehliadkou nezabudnuteľných (hoc nejeden raz kurióznych a ruku na srdce neuveriteľných) spomienok, ale nedá sa o nej baviť s vážnou tvárou ako o serióznej, kvalitnej, vyváženej encyklopédii. Sklamalo ma, že Bravo síce spomenuté je, ale autorka sa nevenuje filmovej dvojstrane, ktorá nám mala sprostredkovať dej kinotrháku, avšak redakcia ho do uzávierky spravidla nevidela, takže na dve strany naflákala fotky z filmu bez ladu a skladu, vymyslela si k nim vlastný obsah (!) a de facto tým vytvorila nový scenár (!!). Chýbajú tiež zmienky o pornočasopisoch, čo je ďalší dôvod, prečo sa v súvislosti s touto knihou nemožno baviť o objektivite a plnohodnotnosti. Ako minule, i teraz ma nudili stĺpčeky osobností. Johana Fundová si podľa mňa pohodlne uľahčila robotu, pretože stĺpčekov je tu strašne veľa. Čudujem sa, že jeden nedostal aj Vojta Kotek, zjavne autorkina vtedajšia platonická láska. Ak je pod knihou podpísaná osoba X, malo by ísť o jej dielo a nie o jej dielo + aby podstatnú časť publikácie tvorili desiatky strán iných ľudí. To mi nepripadá fér a hlavne ma to nudilo (najviac ma paradoxne - ? - zaujali slová vtedajšieho riaditeľa pražskej ZOO, to si koleduje o sfilmovanie). Nedobrý pocit mám i z toho, že sa kniha venuje len rokom 2000 – 2005. Nalejme si čistého vína: zjavne je to biznis, aby mohlo vzniknúť v budúcnosti čo najviac podobne ladených kníh. Takže sa zrejme dočkáme rokov 2005 – 2010, 2010 – 2015 a nečudoval by som sa ani rokom 2015 – 2020 s odôvodnením, že veď už aj rok 2016 je de facto veľké retro.
Za mě ještě zajímavější kniha než předchozí Devadesátky. Vyspělejší, lepší výběr vzpomínajících pamětníků a celkově prostě jako celek to vypadá o level lépe. Jestliže si chcete nostalgicky zavzpomínat na prvních 5 let od roku 2000, rozhodně si ji nenechte ujít
Stejně jako předchozí titul Devadesátky, tak i tohle je prostě sentimentální jízda v hlavě na vzpomínky do doby ve které člověk vyrůstal a utvářel se pro další život :-)
Milénium! od Johany Fundové se ke mně dostalo úplnou náhodou a jsem za to vážně ráda. Přišla bych totiž o tolik srandy a dávky nostalgie…
Díky téhle knize jsem se vrátila do dětství a do puberty - Leoš Mareš, Superstar, Vyvolení, ICQ, Word Art… No prostě tohle bylo top!
Pokud hledáte nostalgický dárek, který pobaví, tak tohle je on!
S koupí Milénia jsem čekala na křest knihy, protože autorka na svém instagramu zveřejnila, že křtu budou přítomny mileniální "postavičky" typu Sámer Issa - a to jsem si nechtěla nechat ujít. Vždyť i já jsem hltala SuperStar. Křest nezklamal - odešla jsem s fotkou se Sámerem (bože... opravdu se to stalo?) - a kniha také ne. Mně osobně se dokonce líbí více než Devadesátky, jsou mi bližší nejen témata, ale i vzpomínky osobností. Za mě z nich nejlepší: Stanislava Jachnická, Ondřej Brzobohatý, Ladislav Zibura, Pavel Francírek (Xchat! - proboha, ty hodiny času), Ondřej Muller. Naopak mě tolik nezaujaly např.: Irena Hejdová, Jana Kománková.
Suma sumárum: Kniha mě pobavila a nostalgicky jsem zavzpomínala na éru, kdy jsem nosila melír, poslouchala Backstreet Boys a kupovala jsem si časopis Popcorn.
Když se v letopočtu změnila jednička na dvojku, chodila jsem na střední školu.
Naprosto jasně pamatuju, když jsem zakládala mail na seznam.cz a mám ho mimochodem do teď.
Pamatuju si, jak jsem po škole spěchala domu a zapínala ICQ a xchat. A mimochodem díky xchatu znám @knihomolka_veru .
Kniha Milénium od Johanky Fundové vás do začátku milénia vrátí a je to krásná vzpomínka.
Pamatujete si jak jste měli první mobil? Jak v jsme posílali smsky na první Superstar? Vladko vyhrál první Vyvolený? Jak jsme četli Bravo a kluci ABC? Všechno to v knize je a věřím že i vás návrat do začátku milénia dojme jako mě
Skvělé retro a památka doby pro nás, co ještě nejsme staří, ale i tak rádi vzpomínáme na "staré časy". Hvězda dolů jen za místy odfláknutou korekturu a rozmístění fotek (chudák Vladko na str. 22 apod.)
Lepší než Devadesátky, hlavně sloupky osobností byly zajímavější, pobrečela jsem si u popisu povodní v pražské zoo, to by nevymyslel ani Stephen King. :-( Za těch pět let se toho stalo vlastně strašně moc, dokud jsem to neviděla černé na bílém, ani mi to nepřišlo. Mnohé z toho, co tehdy bylo možné, vlastně běžné, by dneska už neprošlo, viz reklamy nebo časopis Maxim. Stýská se mi po té době a jsem ráda, že na ni můžu vzpomínat.