Modlitba za Owena Meanyho
John Irving
„Za víru, kterou v sobě mám, vděčím Owenu Meanymu, svému kamarádovi z dětství…“ Každodenní vzpomínka na něj je způsob, jak přežít smůle navzdory. Životní poustevník John Wheelwright odříkává barvitou litanii za spolužáka, jenž mu byl v telecích letech rádcem, vzorem neokázalých ctností a hlavně nerozlučným parťákem, tolikrát zasahujícím do jeho příběhu i do událostí v rodném Gravesendu. Sami posuďte, jaké ohromné věci v zastydlém novoanglickém maloměstě v 50. letech vykonal podměrečný mesiáš Owen Meany. Ačkoli strašidelně piští a v psaných debatách se prosazuje zásadně velkými písmeny, vyplatí se ho nepřeslechnout. Nejenže vyslovuje to, čeho se pokrytecká Amerika ještě dlouho neodváží, ale především se neptá, co může vlast udělat pro něj, nýbrž co on může udělat pro ni… Rozevlátě moderní, a přesto strhující paralela s mučednickým životem a odkazem Ježíše Krista stojí na vrcholu díla Johna Irvinga. S radostí z vyprávění, v jehož živelnosti si nijak nezadá s milovaným Dickensem, líčí autor přátelství až za hrob. Nikdo nejsme ostrov, musíme se k sobě přimknout a v éře pokrytců věřit pouze v to, co má smysl. Ve „sladkých“ 60. letech, jejichž myšlenky umrtvila válka ve Vietnamu, se to koneckonců ukáže v plné nahotě. „Nevšední zjevení v poněkud vyšeptalé próze konce 20. století. Odvážné, jemnocitné a tak zušlechťující, až se čtenáři ani nechce zpátky do reality.“ – Stephen King, The Washington Post. „Tahle modlitba rozlišuje mezi vštípenou vírou a tím, v co bychom měli věřit doopravdy. Owen chápe sebe sama jako nástroj boží a ví, co ho nemine – jako by s námi celý život pobýval jen kvůli oné poslední chvíli.“ – The Guardian. „Spisovatelův mistrovský kousek předkládá nespoutaného proroka, bojovnou zápletku a ústřední myšlenku, kterou se věru nevyplatí brát na lehkou váhu.“ – Time. „Sentiment přiznává autor bez vytáček a zůstává v něm až dojemně ryzí. Něco takového ovládali pouze velikáni 19. století. Posouzeno tedy jejich starosvětským jazykem: Irving popsal šlechetné naděje hrdinů s nezměrnou odolností, div nám z toho neběhá mráz po zádech.“ – The New York Times Book Review. „Hádal se s námi, ale nikdy na nás nežaloval. Nikdy nesvaloval odpovědnost na nás. Owen nebyl krysa. Vyrovnal řadě hrdinů z Bible a byl nám živým příkladem mučedníka. Jak jsem mohl vědět, že je hrdina? (…) Nevypadal lidsky. Postavu měl jako dítě, ale jeho pohyby byly povážlivě dospělé; a jeho vystupování na jevišti bylo víc než „dospělé“ – bylo nadpřirozené. Za všechno mohl pochopitelně jeho hlas. I kdyby volal KONEC SVĚTA SE BLÍŽÍ!, stejně by se publikum sesypalo smíchy. – ukázka z textu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , OneHotBookOriginální název:
A Prayer for Owen Meany, 1989
více info...
Přidat komentář
Za mě šíleně dlouhá knížka, bez obsahu. Je mi líto něco takovýho o knížkách psát, ale autora jsem absolutně nepochopila, za mě Irvinga už nikdy. Jinak příběh hezký, ale zdlouhavý, pořád jsem čekala na nějaký bum, ale nepřišlo nic.
Každý detail má nějaký význam. Řekl bych, že kniha je zamyšlením nad smyslem existence každého člověka. Kniha mi připadla zajímavější a hlubší než Život podle Garpa.
80 procent knihy jsem si říkal, že to je hrozná nuda, vůbec jsem to vlastně nechápal a pak se to všechno začalo spojovat a nakonec je to jedna z mých nejoblíbenějších.
Čekala jsem kdo že to ten legendární Owen Meany bude. A zatímco na začátku přišlo zklamání, jak kniha postupovala, Owen "rostl" i v mých očích. Kniha je zajímavá, ale já bych si ji znovu nepřečetla. Možná to bude tím, že já nejsem věřící v klasickém slova smyslu a zde se mluví o "víře společenské", kterou nepovažuji za jedinou možnou. Vždyť musí být víra jednoho člověka zastřešena institucí, která si z textů svatých vybrala ty, které se jí líbí a které volně vykládá?
Moje nejoblíbenější věc od Irvinga a jedna z nejoblíbenějších knih vůbec. Irving má dar vymyslet si ty nejdivnější lidi, nechat je dělat ty nejdivnější a třeba i odpudivý věci... a vylíčit je tak, že je i přesto musíte mít rádi. Owen Meany je vlastně na Irvingovy poměry ještě celkem normální, krom toho, je je to divně vypadající a divně se chovající malej skrček pocházející z divné rodiny. Ten kluk se s tím vším porve skvěle a zdálo by se, že nakonec může žít celkem fajn a hezkej život... ale ten kluk má jednu smůlu - že VÍ. Knížka ho očima nejlepšího kamaráda provází od dětství přes chvíli, kdy zjistí tu věc, z níž se už nikdy nevymotá... ať se ji snaží ignorovat, zařídit se podle ní, nebo ji oklamat. Hlavní hrdiny knížky nelze nemít rád, nelze jim nepřát dobré a nelze jim nedržet palce v té nelehké době, ve které žijou. A nelze nebýt vděčen za to, že některý věci prostě nevíme.
"POKUD TI NA NĚČEM ZÁLEŽÍ, MUSÍŠ SI TO CHRÁNIT; POKUD MÁŠ TO ŠTĚSTÍ, ŽE JSI NAŠEL ZPŮSOB ŽIVOTA, KTERÝ TI VYHOVUJE, MUSÍŠ NAJÍT ODVAHU HO ŽÍT."
Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se do této knihy skutečně začetla. Ale pak to stálo za to - rozhodně patří k románům, které se nezapomínají. Nejvíc mě dostalo, jak to na konci VŠECHNO zapadlo do sebe. I drobné detaily měly najednou velký význam.
Knihu jsem četla, no . . . patnáct, dvacet let 'tamu nazad' jak říkají naši 'přátelé' z východu. O 'Svět podle Garpa' se dá říct, že se mi líbila, tuto si absolutně nepamatuji. V komentářích jsem se snažila dočíst, co si o ní mám myslet. Asi ano :) nečetla se snadno a o autorovi jsem si myslela také, že je divný. Ale dnes vím, že to nebylo nic ve srovnání s Milanem Kunderou a Murakamim.
Kniha pro mě místy nebyla úplně nejčtivější, autor má poněkud rozvláčný styl psaní. Ale když pak dočtete až do konce, řeknete si, že to stálo za to, že kdyby byla kniha stručnější, nikdy byste nemohli postavy tak dobře poznat a prožít příběh natolik intenzivně s nimi. Byla to krásná a "opravdová" kniha, kterou rozhodně doporučuji přečíst.
Už dlhšie som vedel že kniha si Vás nájde, život chcel že ako som knihu dočítal dozvedel som sa o smrti blízkeho rodinného príslušníka. Táto kniha pohladí dušu a dá novú nádej.....
Neuvěřitelný, krásný a silný příběh o přátelství, lásce a víře. Zapisuji na můj seznam nejkrásnějších knížek a myslím (a doufám), že Owena Meanyho budu mít v paměti ještě dlouho.
Modlitba za Owena Meanyho byla moje první knížka od Irvinga a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Ať už to bylo zápletkou, stylem vyprávění, neuvěřitelně podrobným popisem všech postav nebo tím, jak Irving dokázal do díla zapojit nejenom otázku víry, ale také politiku a historické události, musím smeknout a už se těším na další Irvingovu knížku.
John Irving je mě jako vždy "dostal". Fascinující román, ve kterém opět dokázal spojit vážné s nevážným, udržuje až do konce čtenáře v napětí, jak to vlastně se smrtí Owena Meanyho bylo. Mimo jiné jsem se také dověděla hodně o tom, jak mladí lidé v Americe prožívali 60. a 70. léta, především válku ve Vietnamu. Na příběhu chlapce nadaného mimořádnou inteligencí a handicapovaného malým vzrůstem a zvláštním hlasem, autor také ukázal, jak důležité je v životě přátelství a také to, že i člověk s handicapem může mít obrovské charizma. Tento mnohovrstevnatý příběh pro náročného čtenáře, proto doporučuji všem, kteří se nebojí přemýšlet...
Tato kniha mě přímo dostala.. Je to opravdu silný příběh, který si zaslouží své čtenáře.. Irving zde opět exceluje.. Nejen, že vysvětlí náboženství do hloubky, ale dává zde nahlédnout myšlenkám mezi nebem a zemí.. Příběh o nerozlučném přátelství dvou chlapců, kteří jsou k sobě přitahováni osudem, vizí, společnou tragédií..Ačkoliv mi bylo jasné jaký bude konec tohoto příběhu už od poloviny knihy, stejně mě zakončení překvapilo a šokovalo.. Vřele doporučuji všem čtenářům dobré knihy.. VĚŘÍM V OWENA MEANYHO!
Příběh Hobita, který byl samotným velkým strejdou sedícím na obláčku, vyvolený jako hrdinný zachránce. Neposkvrněně počaté škvrně jenž zůstane trpaslíkem se škvrněčím hlasem, jenž pochopí své poslání až v závěru svého krátkého života... Ano dvojsmysl jak vyšitý. Haha. Hrdinný zachránce, jenž je vážným kandidátem ne světce, který od útlého mládí jest filozofem, jenž poukazuje na nedostatky jiných, aby zakryl ten svůj, vrahem, Hlasem a řidičem tomatově červené dodávky.
A celý život je zasvěcen úkolu, jenž nám vousatý strejda předurčil. K jedinému úkonu, jenž vůbec nic nezmění. Nejspíš. Ono jde v podstatě o to zda jste křesťan - katolík, protestant, episkopál či jakákoli jiná z tisíce pětseti devítiset odnoží.
Ne že bych zavrhoval víru, ale činím tak a vlastně to bylo mé hlavní úskalí, které jsem musel přenášet přes svou poskvrněnou a nečistou duši, abych mohl vyzvědět jak to s holbitou dopadlo.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno americká literatura válka ve Vietnamu (1959-1975) proroci
Autorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
Irving rozhodně umí psát (viz Svět podle Garpa), ale kniha mě nezaujala. Nicméně věřím, že si kniha našla příznivce.