Mor
Albert Camus
Jednoho dne najde lékař Bernard Rieux před svou ordinací mrtvou krysu. Na zdánlivě banální událost vzápětí zapomene, ale ve dnech následujících začnou krysy houfně vylézat ze svých děr a kanálů a v agonii umírají na chodníku. Brzy se příznaky podivné epidemie objeví i u lidí a obětí přibývá geometrickou řadou... O Moru (1947) si Albert Camus poznamenal do svého Zápisníku, že má ráz „mytického příběhu“. Mytický a filozofický význam má především epidemie sama; lze ji chápat jako alegorii okupačních let, ale i v mnohem existenciálnějším měřítku jako samo zkonkretizované absurdno, jemuž Bernard Rieux, typický Camusův hrdina, vzdoruje civilně a bez hrdinských gest.... celý text
Přidat komentář
Mor jakožto alegorie zla, smrti. 5 hrdinů tváří v tvář moru - bez ohledu na jejich víru dělají to jediné možné - bojují s ním. Takový boj podle Camuse není žádné hrdintví - je to jen jedinná rozumná možnost.
Camus - génius existence, génius absurdity… Génius myšlenky.
A právě v Moru je Camusův génius nejsilnější – nejhmatatelnější.
Je přece tak jasné, co Mor znamená! Jenže když o trochu víc rozšíříte svoje spektrum náhledu, dojde vám, že Mor není jen alegorií fašismu. Mor je alegorií tíhy světa, který nás obklopuje. Mor je vlastně samotný život. To život nás stravuje a zabíjí...
Camus je génius a já ho nikdy nepřestanu obdivovat. Nikdy nepřestanu obdivovat ten jeho hluboký vhled do lidského nitra - do nitra celého lidstva.
Mor je absurdní, Mor je existenciální... je jen krutě realistický...
Na kost ohlodané charaktery a filozofie postav pod tíhou pro člověka neuchopitelné, zbytečné a nepochopitelné zrůdnosti fašistic...pardon - morových ran.
„... na světě jsou pohromy a oběti a je nutné odmítnout, pokud je to možné, být na straně pohromy.“
Pro dokreslení porevoluční atmosféry, kdy se mi Mor dostal do rukou – myslím, že přesně v tom správném věku a k tomu tehdy stál 49 Kč – opisuju ze zadní části obálky:
»Četl jste Camusův Mor?« Odpověděl jsem po pravdě, že ne. »Výborně, máte jedna,« odtušil vyznavavač marxisticko-leninské literární vědy.
(Z DOPISU JIŘÍHO ŠIMKA, LIDOVÉ NOVINY 30. 5. 1990)
Mor je moje srdeční záležitost. Zvláště pak teorie malého všedního hrdiny může dát dnešku nové náměty na zamyšlení nad společností,
Kniha byla velmi čtivá, je plná autorových myšlenkových názorů, vzhledem k tomu se některým čtenářům může zdát příliš složitá, neboť je jenom o jednom: O MORU. Camus nám chtěl říci, ať jsme připraveni, nikdy nemůžeme vědět, co se stane. Lidé dost věří v to, že se nic nemůže stát, a pokud se něco má stát, tak ne jim ! Toto je velkým omylem tohoto i minulého století a lidí v něm. Určitě doporučuji knížku přečíst nebo do ní alespoň nahlédnout.
"'V době moru je zakázáno plyvat na kočky,' uzavřel Tarrou své poznámky."
Tvárou tvár smrti k neexistuje hrdinstvo, možno len isté trucovité odhodlanie nezomrieť. Kniha, v ktorej každé slovo násobí účinok toho predošlého.
Porovnejte tento krutý poutavý příběh s šílenou realitou druhé světové války a vznikne vám kniha, na kterou budete velmi dlouho vzpomínat. Ukáže ryzí lidské charaktery: není špatných a dobrých obyvatel města. Jsou jen způsoby chování a jednání v situacích tak vypjatých, že se slitujete i nad zrádcem.
Smrt je všude okolo nás. Naše smrt pro nikoho nic neznamená. Jaká je pak cena našeho života? Román reaguje na druhou světovou válku a existenciální krizi v souvislosti s mocným faktorem, který nám bere naše blízké, přitom jej obyčejný člověk nemůže ovlivnit nebo zastavit.
Štítky knihy
mor francouzská literatura alegorie epidemie Alžírsko existencialismus nebezpečný virus
Autorovy další knížky
| 2005 |  Cizinec |
| 2006 | Mýtus o Sisyfovi |
| 1997 | Mor |
| 1968 |  Nedorozumění |
| 2015 | Pád |
Povinné čítanie - v tom najlepšom zmysle týchto slov. Lebo jestvujú knihy, ktoré predstavujú križovatky. Križovatky literatúry, križovatky meniacej sa spoločnosti, križovatky podstaty človeka. Tak ako ktosi povedal, že svet pred Kierkegaardom vyzeral inak ako po ňom, to isté možno tvrdiť o Camusovej knihe Mor.