Mravce
Bernard Werber
Mravenčí trilogie série
1. díl >
Během několika vteřin, které potřebujete k přečtení tohoto odstavce, se narodí 40 lidí… a 700 milionů mravenců. Malí, pro nás takřka neviditelní, a přesto úchvatní živočichové vytvořili od doby, kdy se před stovkou milionů let na Zemi objevili, zcela dokonalou a všestranně fungující civilizací. Budují města a federace, bojují o území, společnými silami odrážejí útoky vetřelců a predátorů. Zakládají houbová políčka nebo mšičí farmy a svá hnízda dokážou utkat z listí. Vyznávají kastovní systém a některé druhy si otrokářským způsobem podrobují jiné. Přestože představivost lidí vždy s oblibou hledala paralelní světy po nejrůznějších koutech vesmíru, na fantastickou existenci těch, kteří žijí v poloskrytu pod našima nohama, se zapomínala. Jsou mravenci anarchisté, roajalisté anebo se jejich organizace blíží totalitnímu zřízení? Jak chápou čas? Co o nich vlastně víme? A vědí oni o nás? Werberův román Mravenci bývá právem označován za realistickou sci-fi: nejúžasnější je na něm právě to, co je skutečné. Po jeho přečtení už nikdy nebudete vnímat svět tak jako dosud – stejně jako hrdina knihy, nezaměstnaný pařížský zámečník Jonathan Wells, který po svém excentrickém strýci zdědil suterénní byt a tajemné varování: „Hlavně nikdy nechoď do sklepa!"... celý text
Přidat komentář
Kniha je rozdělena do dvou linek, jedna z pohledu lidské a druhá (a té je věnován větší prostor) z pohledu mravenčí. Každý myslí jinak a každý to vidí jinak. Ne jen ze své perspektivy velikosti, ale z pohledu svých vlastních hodnot. Čím dál se knihou pročítáte, tím víc je to patrné
Navíc jsou kapitoly proloženy výňatky z „encyklopedie“ které poukazují na odlišnosti a průsečíky mezi lidstvem a říší mravenců. Pěkně tak dokreslují atmosféru knihy.
V Mravencích se toho dozvíte spoustu o mravencích, až máte pocit, že tohle není ani možné nebo si říkáte, zde nejspíš reálné základy prohloubila autorova fantasie. Zároveň si však nejste jistí, zda všechny ony základy opravdu vychází z reality. Vychází?
3,5*
Taková knižní a trochu dospělejší verze mravence Z. Byť mravenčí linka obsahuje pár nepřesností, je znát že autor mravencúm rozumí a jelikož kniha má i druhou dějovou linku, která by se dala pojmenovat jako lidská, tak je také znát, že autor je trotl, takový Sheldon Cooper přes hmyz, který vúbec nerozumí lidem. Je to dobrodružný a napínaví příběh s mravenčími hrdiny, po jehož přečtení budete o něco více dávat pozor kam šlapete. Dokonce i mě, když jsem nedávno "zrušil" jedno začínající mraveniště (bylo v záhonu, nehrál jsem si na žádného boha krutosti, jen na boha pragmatičnosti) mi ho bylo trochu líto.
Nebudu si brát slitování, 2* jsou podle mého zcela adekvátní. A to z několika důvodů.
Lidská linka byla hrozná a nesmyslná. Kdyby jí autor zcela vyškrtl, udělal by lépe. Nepravdivé či milné názvy ve světě hmyzu. Achjooo, dle hodnocení jsem doufala jsem v lepší počin
V průběhu čtení mi přišlo, jako bych lidskou linku knihy už viděla zfilmovanou nebo jsem něco podobného četla, je to takový ten příběh "zvířata útočí". Musím ale uznat, že konec mě překvapil. Mravenčí linka byla pro mě mnohem zábavnější, mravenci byli i sympatičtější a vlastně jsem jim fandila víc než lidským hrdinům příběhu....
Na tuto knihu jsem se moc těšila a to byla asi chyba. Kniha byla obecně velmi vychvalovaná, co se množství informací o hmyzu týče...
No, můj pocit z ní je jedno velké zklamání. Když pominu nelogičnosti a nevysvětlené skoky v příběhu, když chování postav nedávalo smysl, tak mě šíleně štvala biologická stránka knihy. Často jsem nacházela chyby v překladu, zejména v biologii, a to i v jednoduchých termínech, ale nejen v ní.
Spousta lidí zde zmiňuje, že kniha jim dodala spoustu nových informaci, které nevědeli. Nevím, zda je celá ta biologická hrůza způsobená pouze překladem, nebo jsou všechny biologické chyby již v původním textu, ale jsou tam.
Je nesmysl mluvit o plísni jako o "bakteriologické" zbrani, když jde o plíseň a ne o bakterii... Je zvláštní používat stále trvdohlavě archaický a dnes snad jen v křížovkách používaný termín medovatka, když častějším termínem je medovice. Moc a moc mě pobavili pavouci s jejich svleky v období dospělosti (dospělá samička 4 svleky, samec jich jako dospělec zažil už 12), WTF? U pavouků ani není úplně běžné, že mláďata sežerou matku, jak se v knize tvrdí. Některé druhy to dělají, ale nesetkáme se s tím u všech či běžně. Hodně mě taky pobavil pojem "spektrometr hmoty" místo pojmu "hmotnostní spektrometrie" či "hmotností spektrometr". Copak si nemůže dát překladatel trochu více práce s dohledáním odborných termínů, když se už není schopen dohodnout s nějakým odborníkem na krátké konzultaci? Dále mě pobavilo naprosté nepochopení termínu "herbicid" a jeho zaměňování za "insekticid" či případně "myrmekocid". Herbicidem (herba = rostliny) zabíjíme rostliny, ne hmyz. Na hmyz potřebujeme insekticid, který má obvykle jiné účinné složky a mechanizmy působení. Ani s kyselinou indoloctovou (mylně zvanou indolooctová) nemá autor pravdu. Kyselina indol-3-octová je rostlinný růstový hormon, tj. podporuje růst, místo aby to byl herbicid, jak se tvrdí v knize.
No a plošné používání DDT v roce 1991? To už autor asi úplně spadl naznak z jahody... DDT se v současné době používá selektivně na eradikaci komárů v malarických oblastech (a vsadila bych se, že opravdu ne ve Francii) a rozhodně se s ním nestříká běžně kolem silnic či se s ním "jen tak" nevystříkávají mraveniště či termitiště.
Takže celkově mám z knihy velmi smutný pocit a jsem hodně zklamaná. Mohla to být tak dobrá kniha, kdyby v ní nebyly bláboly a kdyby to ještě nedorazil ten český překlad, ach jo.
Skvělá kniha. O lidskou linii jsem se tolik nestaral, bylo to v pořádku, ale nic zvláštního, ale příběh o mravencích byl obzvláště dobrý. Získal jsem o nich docela dost znalostí, které se mi moc líbí. Co jsem nečekal, byly nějaké vážné brutální věci kolem setkání s datlem, ještěrkou a nějakým dalším hmyzem a zvířaty, které každý obvykle považuje za samozřejmost. Rozhodně by mi nevadila podobná kniha o některých jiných druzích
„Jsme jen tři miliony let trvající příhoda v mravenčích dějinách. Ostatně, kdyby se jednoho dne na naší planetě objevili mimozemšťané, určitě by se nespletli. Chtěli by bezpochyby mluvit s nimi. S nimi: se skutečnými pány Země.“
Mravenčí část je skvělá - je originální, zábavná a obsahuje dechberoucí bojové scény a politické zápletky. Mravenci, kteří pracují a bojují a umírají a mluví a ptají se a bádají, a jednoho dne objeví něco záhadného a vydají se na objevitelskou výpravu… Oproti tomu lidský příběh - škoda mluvit. Možná někdo měl autorovi poradit, ať lidskou zápletku škrtne. Naštěstí ta mravenčí převládá a natolik mě vtáhla, že jsem díky ní knihu prolétla za dva večery.
„Jen trpělivost, vyděšená kořist se spoutá pěkně sama. To je nejjemnější v finesa pavoučí filosofie: Není lepší bojové umění než čekat, až se protivník zničí sám.“
Tahle kniha mě překvapila. Nečekal jsem, že vyprávění ze života hmyzu může být tak napínavé. Navíc jsem se toho hodně o mravencích dozvěděl a donutilo mě to sednout k internetu a o mravencích si další informace dohledávat. Neotřelé vyprávění je vážně hodně čtivé.
Příběh sleduje dvě linie. Jednu lidskou, výrazně upozaděnou, v níž se o lidských postavách nedozvíme mnoho. Je založena na postupném rozkrývání toho, co se děje v tajemném sklepě, v němž se ztrácí lidé. Tajemství zde sice funguje, ale je zde také mnoho nelogičností. Proč sakra ztracené postavy nikdo nepostrádá?
Druhá linie, mravenčí, je poněkud nosnější. Zde autor prokreslil postavy a jejich vztahy na mnohem detailnější úrovni, a to i vzhledem k tomu, že jde vlastně o mravence. S mravenci 327, 103 683 nebo 56 se čtenář může ztotožnit, může jim fandit, rozumí jejich motivům. To s lidskými postavami příliš nejde.
Příběh je postaven na postupném odhalování tajemství, takže se čte dobře i jako detektivka. Skvěle funguje ono střídání pohledů a samozřejmě velmi originální je vyprávění z mravenčího světa. Kromě samotného příběhu se díky němu dozvíte mnoho o tom, jak fungují mravenčí společnosti. I když si něco autor samozřejmě přibarvil, většina odpovídá našim znalostem o mravencích.
Zaujal ma tento nezvyčajný námet. Prelínali sa dva dramatické príbehy, jeden ľudský a druhý medzi mravcami. Veľmi ma to bavilo, toľko informácií o živote mravcov podané ako thriller. A ešte som sa dozvedela ďalšie zaujímavosti o pavúkoch, termitoch, jašteričkách. Odteraz asi v prírode budem dávať pozor, aby tie ružové gule, ktorých je vždy 5, nestresovali mravcov. :)
Zajímavý nápad od autora popsat mravenčí svět. K tomu v další lince probíhá příběh pozůstalých po výzkumníkovi mravenců a jejich světa. Tady se také odehrává vlastně velké drama.
No co bych k tomu napsal?
Docela čtivá kniha, ale asi ne pro každého, protože se přece jen jedná o docela neobvyklý námět.
Včera jsem knihu dočetl a dneska na výletě jsem měl hned velký problém. Na cestičce v lese, na značené turistické trase, přímo na ní a všude v okolí......mravenci, mravenci. Chovali se jako v knize, pochodovali, konverzovali, nosili těžké náklady a já jsem měl velký problém kam šlápnout, aby nezačala panika v mravenčí populaci.
A to po mně šli ještě komáři, viděl jsem ještěrku, dravce pochutnávajícího si na mršině zajíce a spoustu dalšího hmyzu.
No nakonec jsem do cíle své trasy došel a asi za mnou zůstalo pár nepochopitelně (pro hmyzí a mravenčí populaci) usmrcených jedinců.
Kniha ma zaujala svojou anotáciou aj hodnotením, ale mňa teda nenadchla - celý čas som sa nútila do čítania a dočítala som ju iba preto, že som bola zvedavá, ako sa na konci prepojí dejová línia mravcov a ľudí, teda dvoch príbehov, ktoré v knihe sledujeme od samého začiatku. Žiadne paf sa ale nekonalo.
Dějová linie mravenců je nosná, příběh lidí byl zpočátku poutavý, ale konec mě tedy neoslovil. Jako vášnivý entomolog jsem se dobře bavil při líčení mravenčího myšlení, sociálního chování a vysvětlování různých systémů mraveniště (obzvlášť při pasážích o nových nápadech a inovacích).
Jediným přínosem knihy je pro mě seznámení se s fungováním mravenců, jak to maji vymakaný. Sice jim autor nějaké schopnosti ještě přidal, ale i tak jsou to obdivuhodná společenství.
Tento díl stačil, mám sice půjčené všechny tři, ale do dalších už nejdu.
Linka s mravenci mě bavila a fandila jsem všem třem hlavním mravenčím hrdinům, ale lidská část je taková snůška špatně napsaných blábolů... Kdyby se autor držel jen mravenců, kniha by si opravdu zasloužila ty tři hvězdičky, které jí dávám. Takhle je má spíš za to, že to není tuctové a ohrané. Obávám se ale, že další dva díly už to tak fungovat nebude. Před druhým dílem si dám pauzu.
Mravenci mě moc bavili. Nemají to ty malé všetečné potvůrky vůbec jednoduché. Jejich život v mraveništi je daný, každý má svoji roli. Je to zkrátka komplexní společenství. Navíc nebezpečí číhá skoro na každém kroku. Pozoruhodné je i mravenčí myšlení a schopnost řešit problémy. Díky Mravencům jsem si také mohla nostalgicky zavzpomínat na dětství s Ferdou Mravencem.
Mravenčí linie příběhu byla celkově super, horší už to bylo s tou lidskou a podivným sklepem - holt je to sci-fi. Ale i tak hodnotím knihu pozitivně a sáhnu po 2. dílu.
Nikdy, nikdy, opakujem NIKDY by mi nenapadlo, že si niekedy v živote (alebo aspoň v nejakom bizarnom sne) prečítam kvalitný špionážny triler... s mravcami! Jasné, je to fikcia, ale aj tak sa o týchto neskutočných tvoroch dozviete také množstvo pozoruhodných a jedným slovom neuveriteľných detailov, že keď najbližšie v lese pôjdete okolo čuráka rozkopávajúceho mravenisko, rozkopete vy jeho. Ľudia sú tu tiež a postupne odhaľujú pozoruhodné tajomstvo mrazivo hlbokej pivnice. To je znepokojivé a v dobrom nepríjemné, ale súbežná dejová línia s mravčími kolóniami, ktoré medzi sebou zvádzajú neľútostný tajný súboj, je ešte lepšia. Žiaľ, zvyšné dve časti (najmä tretia) sú dosť zlé.
Mravenci mají dvě linky. Ta lidská, s tajemným hlubokým sklepem se mi líbila více. Ta mravenčí byla sice zajímavá, ale způsob, jakým byla vyprávěna, mi připomínal spíše Ferdu Mravence než žánr sci-fi. Celkově hodnotím knihu dobře, škoda jen toho podivného až infantilního pojetí mravenčího světa. Na závěr ještě pochválím stylový obal u vydání z roku 2005 a dodám, že jsem záhadu se sirkami vyřešil.
Citace: Byli tady sto milionů let před námi - a soudě podle toho, že jsou jedním z mála organismů schopných odolat jaderným zbraním, budou tady jistě i sto milionů let po nás. Jsme jen tři miliony let trvající příhoda v jejich dějinách. Ostatně, kdyby se jednoho dne na naší planetě objevili mimozemšťané, určitě by se nespletli. Chtěli by bezpochyby mluvit s nimi. S nimi: se skutečnými pány Země.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Mravenci |
| 2006 | Den mravenců |
| 2009 |  Tanatonauti - Cestovatelé za hranice smrti |
| 2011 | Říše andělů |
| 2007 | Revoluce mravenců |
Z téhle knihy jsem na rozpacích. Rozhodně zajímavý nápad a zpočátku mě bavily pasáže z pohledu mravenců. Kolikrát jsem si říkal, jestli náhodou autor nečetl českou Sekorovu klasiku. Postupem času ale přišlo rozčarování. Z francouzského Ferdy se stala spíš nepovedený Mravenec Z.
O lidské lince už tu bylo napsáno dost, takže na ni nebudu plýtvat slovy.
V druhé polovině knihy jsem se celkem ukázkově nudil, takže verdikt je ten, že děkuju - stačilo a do dalších dílů nejdu.