Muž bez tváře
Caimh McDonnell
Dublinská trilogie série
1. díl >
Můžete být ten nejobyčejnější člověk na světě… a stejně po vás půjdou! Paul Mulchrone je průměrný, ničím nevynikající mladý muž z irského Dublinu, jenž se – částečně v důsledku těžkého dětství – prokousává životem doslova ze dne na den. Nemá pořádnou práci, partnerku ani světlou budoucnost. Jen tuctovou tvář, díky níž si vydělává (dá-li se to tak nazvat) na nuzné živobytí. Když se ho kdosi pokusí zabít poprvé, jedná se víceméně o náhodu. Podruhé to už však je záměr. Paul se zničehonic ocitá na útěku, přičemž s hrůzou zjišťuje, že jediní lidé, kteří mu můžou pomoci, jsou zdravotní sestra se zálibou (hraničící se závislostí) v krimi románech a velmi nekonvenční policista se sklonem k násilí. Spolu musí vyřešit jeden z nejzáhadnějších zločinů v historii Irska, jinak se stanou další obětí. A to velmi brzy.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , Audioteka , JotaOriginální název:
A Man With One of Those Faces, 2016
Interpreti: Filip Švarc
více info...
Přidat komentář
Vtipných (nebo alespoň úsměvných) knih není mnoho. Úsměvných detektivek už vůbec ne. Pan McDonnell na to jde prověřeným způsobem "dej dohromady hodně nesourodou skupinu výstředních hrdinů, humor se dostaví". A docela mu to vychází. Jedna hvězda navíc za interpretaci pro Filipa Švarce.
Zajímavá, vtipně laděná detektivka. Zápletka je asi nejoriginálnější, kterou jsem v detektivce zatím viděla. To bylo opravdu skvěle vymyšleno. Na začátku jsem se bála, že to nebude nikde jinde než v nemocnici (toto prostředí opravdu nevyhledávám), ale naštěstí tomu tak nebylo. Naopak stále se to hýbe z místa na místo, na tu délku to hodně odsýpalo. Jen druhá polovina už mi přišla překombinovaná počtem postav. Humor je skvělý, není to haha čtení, ale určitě se budete usmívat. Hlášky typu filmových hrdinů z 80. a 90. let. Takže další velké plus. Sice to nebyl hlavní hrdina, který ten příběh táhl (alespoň na mě to ten dojem nedělalo), nýbrž hrdinka. Bridget byla prostě skvělá, a nemůžete si ji neoblíbit. A najít takhle sympatickou ženskou postavu, mě už se dlouho nepoštěstilo. Zkrátka zasloužené čtyři hvězdy :)
Ajajaj! Na autora jsem narazila díky nově vydané PODIVNÉ DOBĚ, která mě neskutečně bavila. Zkusila jsem tedy sáhnout po prvním dílu Dublinské trilogie a maličko jsem trpěla. Měla jsem velké očekávání, ale tady je asi znát, že autor ještě nebyl tak vypsaný, jako u poslední knihy. Nebo nevím, ale zkrátka mi to tak pěkně neplynulo, některé vtipy byly tak nějak na rozpačité pousmání. Ale od druhého dílu mě to neodradilo. (Čtu právě teď a tam už je to tedy o něco lepší!).
A musím tedy dodat, že to množství chyb v textu je velmi rušivý. :(
Pěkné. Koupeno omylem, kniha má stejný název a hodně podobný obal jako román od P. Maye, který jsem původně zamýšlel pořídit. Není to vyloženě komedie, ale to že se tam vše a nikdo nebere úplně vážně je milé a osvěžující. Hlavní hrdina jako totální "lůzr" mě sice občas malinko iritoval, ale i tací lidé si svojí knížku jistě zaslouží. Příjemná podzimní jednohubka na pár hodin. Další díl trilogie si dávám do seznamu, tentokrát už záměrně.
Zjevně můj nový oblíbený spisovatel. Tenhle typ humoru miluju a těším se na další knihy. Jen nechápu proč se mi vpravo ve štítcích knihy objevuje Rusko a Putin ( asi šotek ). Za mě plný počet hvězdiček.
Neměl jsem moc očekávání, myslel jsem že to bude detektivka, ale byl jsem příjemně překvapen vtipností knížky. Ne že bych se za břicho popadal, ale některé hlášky skutečně pobavily. Příběh byl sice trochu neuveřitelný, ale proti většině vážně braných detektivek možná i realističtější. Postavy verskrze sympatické, což je v poslední době skoro výjimka.
Audiokniha načtena geniálně.
(Audiokniha)
Asi jsem také čekala o něco více vtipnější knihu, i když místy to vtipné bylo, to zase ano, jen občas to šlo trošku moc na dřeň.. Samotný děj mě také moc nechytl, ale Filip Švarc je skvělý, skvěle se poslouchá a dodává humoru více šťávy :-) No, další díly si asi zatím nechám ujít..
Humor v této knize mi připomínal filmy s Brucem Willisem, z jeho ranější tvory, které mám moc ráda. Například: Poslední skaut. Co se týká děje, tak ten kdo se těšil na pořádný thriller, nebo detektivku, tak bude nejspíš zklamán. Ale to není chybou této knihy, ale špatného oštítkování. Jedná se o parodii na thrillery, případně o detektivní komedii. Až příliš často si říkám, že žánrové zařazení ke knize, dělal někdo pouze podle anotace. Ale knihu samotnou, ani nečetl. Děj je v této knize nepodstatný. A to je dobře, protože není nikterak originální a závěr je dost nevěrohodný. Ovšem u daného žánru je to skoro žádoucí. Audiokniha je vydařená a načetl ji můj velice oblíbený narátor pan Filip Švarc.
Výborná oddechovka. Přiznávám, že autorovi trochu závidím, taky bych chtěla být nápaditá a vtipná. No jo no...aspoň, že se můžu bavit čtením.
Těšila jsem se, že kromě lehké zábavnosti a občasného zasmání se dočkám i napětí, měl to být kriminální příběh řešící velký irský zločin. Tak nic, no. Průměr, občas mírně křečovitý, hlavní postavy docela sympatické. Váhám, jestli se vzhledem k současnému prázdninovému naladění mám dát do dalšího dílu, nebo to odpískat jako možnou ztrátu času. Mám ráda střelené příběhy, ale pochvalné zdejší recenze střelenost knihy opěvující jeví se mi poněkud přehnané.
Jota nabízela knihovnám ve slevě všechny tři díly a já jsem tady na databázi našla velmi souhlasné komentáře svých oblíbených uživatelů, takže jsem nezaváhala.
Když jsem se konečně dostala ke čtení, asi nejvíce si notuju s uživatelem Pampalini: i já jsem zprvu nechápavě zírala a ani dost málo jsem se nebavila. Ale postupně se ze mě stával závislák a já jsem s každou novou postavou hádala, co to zase bude za kvítko a jak přispěje k dalšímu vývoji příběhu. A podobně jako Lucila mě napadlo: jaká škoda, že takové "charitativní zaměstnání" (se stvrzenkou) neexistuje! Jsem přesvědčená, že by o ně byl velký zájem. Navíc obohacení může být oboustranné; jako neplacená společnice postarší nechodící stařenky jsem svého času dostala takové školení na téma celebrity v showbyznysu, že z toho dodnes žiju . . .
Takže já budu detektivní příběh irského autora s nevyslovitelným jménem určitě doporučovat, ale jen těm, kteří oblibují třeba Hiaasenovy skvělé ptákoviny. Při četbě takových knih musíte být totiž naladěni na trochu jiné vlnové délky . . .
"Před půldruhým dnem jsi po mně chtěla, abych ti prokázal malou službičku za odvoz domů. Od té doby mě pobodali, moje auto vyletělo do vzduchu a já utíkám před nějakým zločineckým kmotrem, který má v kapse celý policejní sbor. A teď ti pomáhám uskutečnit násilné vniknutí. Kdybych promluvil jen tehdy, když budu mít na jazyku něco pozitivního, tak by ze mě už byl zaručeně mim."
Přepište knihu na scénář a bude z toho nádherně bláznivá filmová jizda, ve které si tu hromadu šíleností užiju víc.
"My, policejní sbor, nemůžeme v tuto chvíli při použití obou rukou najít vlastní prdel, ale vyžádali jsme si už posily, aby nám v této záležitosti pomohly..."
Miluji detektivky (či thrillery) napsané tak, že detektivní žánr je v nich zastoupený stejnou měrou jako humor. Tato kniha je přesně taková a já děkuji svým oblíbeným, že mě na ni svými komentáři upozornili. Navíc jde o sérii, která má 3 (slovy: tři!) díly (hurá!).
Hlavní hrdina příběhu vyniká tím, že nevyniká ničím, má tak průměrný a nevýrazný zjev, tak obyčejnou tvář, že se může vydávat téměř za kohokoli. Nečekaně ho však tato průměrná nijakost dostane do víru nebezpečných situací. Jeho nechtěnými společníky jsou zde svéhlavá zdravotní sestra a později velmi nekonvenční policista se sklony k násilí.
V knize vystupuje úžasná spousta zajímavých podivínů, jejichž myšlenkové pochody a komentáře jsou neskutečně osvěžující. Celé to má až šílený děj, ale také je to šíleně vtipné, absurdní situace se střídají s ještě absurdnějšími. Příběh má spád a to, že pointa není nijak moc překvapivá, nevadí, vyrovnává to smích a dobrá nálada, kterou četba přináší.
Kniha v žádném případě nepatří mezi ty, které se líbí téměř všem, ty tzv. univerzálně líbivé. Tahle směska černého, ironického a bláznivého humoru nesedne každému. Pokud však patříte mezi ty, kteří tohle můžou, budete se královsky bavit.
Nepíši citáty a úryvky často, ale tady se prostě o pár šíleností k zasmání podělit musím :-), takže se omlouvám za výjimečně dlouhý komentář ;-)
---
"Bankovní loupeže byly tak časté, že některé banky zřídily samostatnou frontu k výběrům s namířenou zbraní."
---
"Ne, nenechám se znovu chytit. Lidi mě vždycky mají za debila. Jako tehdy ta ženská, která tvrdila, že je striptérka oblečená jako policajtka, ale ukázalo se, že je to policajtka oblečená jako policajtka."
---
Paul natáhl ruku a stiskl zvonek. Jeho sytý hluboký tón se k tomu impozantnímu domu naprosto hodil. Odněkud zevnitř se okamžitě ozval povýšenecký ženský hlas, který zakřičel: "Sakra, do zádele!"
Brigit se podívala na Paula, jenž se na ni povzbudivě usmál. "Ten dům patří Dorothy. Je to moc milá stará paní, sprostá jako dlaždič, ale většinou se to snaží maskovat... myslí si, že jsem její vnuk."
Otevřely se vnitřní dveře a v nich se objevila malá, asi osmdesátiletá žena... Jejímu křehkému vzhledu neodpovídaly pronikavé modré oči...
Paul: "Rád bych ti představil svou kamarádku..." Přerušilo ho otevření skleněných dveří, jimiž kolem něho nečekaně prošla Dorothy, výrazně čileji, než by Brigit z jejího křehkého vzhledu očekávala...
Zastavila se před Brigit... "Jste těhotná?"
"To určitě nejsem."
"Doufáte, že svatbou získáte majetek?"
"V žádném případě. Mám práci. Nejsem ničí majetek, který se dá koupit a prodat."
Dorothy o Brigit: "Líbí se mi... Má koule. Dneska se to už moc nevidí. Takže jak to je mezi vámi?"
"Jsme jenom kamarádi, babi," řekl Paul...
"Nemluv se mnou tak povýšeně... I když ta mladá dáma by mohla být lesbička."
"Nejsem lesbička," řekla Brigit.
"Na tom není nic špatného," pokračovala Dorothy. "... Jsou to velmi praktické osoby. Mám zkušenosti, že lesbička je nejlepší člověk do nepohody."
"Možná proto, že nemá nutkání provádět hlouposti, aby zapůsobila na chlapy," řekla Brigit...
Dorothy otočila hlavu doleva, odkud se ozvalo zabouchnutí dveří auta. "Brimsone, jste to vy?" Skrze mezeru v živém plotě Brigit viděla, jak soused odvedle, nějakých dvacet metrů daleko, ztuhl na své příjezdové cestě jako králík ve světle reflektorů.
"Ano, paní Grahamová, zdravím."
"Zdravte si koho chcete, ale jestli se ta vaše kočka ještě jednou vydělá na můj zatrápený trávník, tak tu malou potvoru odstřelím!" ... Dorothy vytáhla z kapsy županu pistoli a začala s ní mávat. "Naperu to do ní, to si pište," pronesla Dorothy... Brimson se snažil vejít do vstupních dveří svého domu tak rychle, že se od nich odrazil, jelikož třesoucí se rukou nedokázal napoprvé odemknout.
---
[e-kniha]
Po severskej detektívke príjemné odľahčenie. Nie je to nejaké náročné čítanie, ale na oddych presne to, čo som potrebovala. Občas vtipné, občas napínavé, občas až absurdné... ale užívala som si čítanie od začiatku do konca. Vrátane (mojich) výbuchov smiechu a nútenia rodiny vypočuť si vtipný úryvok. (ktorý im bez kontextu až tak vtipný nepripadal, ale to nevadí) :-)
Naprosto souhlasím s Metla. Je to jedna z mých neoblíbenějších sérií. Výborně jsem se bavil a to je přesně to co vám má kniha dát.
„Život je to, co se děje namísto vašich plánů.“
Proč je nejvtipnější kriminálka, jakou jsem kdy četla, v modrých číslech? Upřímně, našla bych důvody, proč sestřelit hvězdičku, kdybych chtěla (nechci). Nejsem si jistá, kolik mých výhrad jde za spisovatelem a co vytknout překladateli. Například počeštěná zdrobnělina Paulík mi hodně skřípěla mezi zuby. A zvláště ve druhé polovině románu se vyskytl takový nešvar: na stránkách bylo trestuhodně překokotováno. Vytrhnout si vlas pokaždé, když se objevilo ono slovo, na konci knihy bych byla zaměnitelná s Kojakem. Přitom náš jazyk je tak pestrý a zvukomalebný - věčná škoda, že překladatel škálu nadávek nevyužil a opakovaně mlátil čtenáře přes oči kokotem.
Dost remcání, „Muže bez tváře“ jsem si báječně vychutnala od úvodu do finále. Téměř každá strana mi dávala příležitost se smát, nebo přinejmenším usmívat. Snad bych měla varovat spolupacienty s covid-sračkou, jak snadno se záchvat smíchu může změnit v záchvat kašle (důkladně vyzkoušeno při scéně s Předsedou Mňauem a potom ještě mnohokrát). Zápletka sice hrála druhé housle, bylo totiž zhruba jasné, kam povede, bavily mě však postavy. Hrozně moc. Hlavní „hrdina“ socka s darem vrhat se z kupy hnoje do hromady mrvy, kterému zdatně sekundovalo panoptikum stejně důležitých (drsná Brigit) i vedlejších existencí jako magor Bunny McGarry, okouzlující stařenka Dorothy či právnička Nora Stokesová, správný polda byl správný nejsprávnějším způsobem, jeho mladý kolega působil věrohodně ve své ťulpasovitosti a další... Nač si ošoupávat klávesnici, prostě si to přečtěte sami a já jdu objednat zbývající díly. 90%
Skvělá ultrazábavná krimi, v závěru nadsazená ve skoro čistokrevnou rodokapsovou dobrodružku. Moc jsem se bavila, od začátku. Ne, to není úplně poctivé doznání. Podléhala jsem neovladatelnému veselí i v pasážích jindy a jinde jen s bídou akceptovaných, kde na mě Filip Švarc hrnul bezskrupulózně přímočarý anatomický slovník postihující různé zajímavé varianty úmyslů, pocitů i jednání zúčastněných osob. Mřela jsem smíchy při naprosto úžasně vymyšlených scénách, záviděla jsem sama sobě poslech jedinečných dialogů (viz citace kap66 níže :)).
Je to moc chytré. Mimořádně vtipné. Napínavé. A nejlepší je ten průběžný dojem, že to samo sebe vůbec nebere zas tak úplně vážně...
Komiky "na stojáka" nemusím. Spisovatele typu Caimh McDonnell (ten, jehož jméno neumí nikdo vyslovit :)) vyhledávám. Překlad je padnoucí. A Filip Švarc čte tak našlápnutě, že těch pár drobností o které ucho škobrtne (chybný výraz, tvar) nic nepokazí.
Doporučovat bych se neodvážila. Musí to prostě sednout, jinak je každé doporučení na nic (viz poměrně nízké hodnocení). Já se ovšem těším na další díl :).
[audiokniha]
Skutečně dlouho jsme se s autorem sžívali. Asi, že nemám slabost pro stand-up komiky, nesnáším spisovatelskou žvanivost a ani sarkasmus, vulgaritky a crazy pojetí není tím, co mě ke knihám přitahuje. Ovšem ty figurky, které zmiňuje trudoš, jsem si spolu s neskutečným humorem zamilovala od prvních stránek! Tápavé sžívání zavinila taky četba ušima.
Filip Švarc svým hlasem vykreslil až filmové prostředí, dodal příběhu duši a čtvrtý rozměr, ale stejně jako veruptackova, jsem se hodně ztrácela v ději. Přesto se těším na pokračování . . .
3/4
Autorovy další knížky
2019 | Muž bez tváře |
2020 | Poslední objednávky |
2019 | Den, který nikdy nepřijde |
2023 | Podivná doba |
2024 | Sekáč |
(SPOILER) Na základě anotace a komentářů bych knihu nikdy neotevřela. Nicméně jsem propadla kouzlu Podivné doby a hodlala vyzkoušet, zda se jednalo o výjimku či pravidlo.
Teď už je to jisté, Caimh McDonnell patří k mým oblíbeným autorům. Sedí mi jeho humor (vzácná to věc) i světový názor. Postavy, které vytvoří, jsou sympatické, ačkoli se nejedná o žádné výlupky ctností.
Román je vyprávěn v er-formě z pohledu několika osob. Nebohý Paul se z dobroty srdce stává obětí útoku umírajícího vrahouna. Jakkoli působila neblahá příhoda jako nešťastná náhoda, ve skutečnosti spustí lavinu život ohrožujících událostí. Paul a zdravotní sestřička Brigit se najednou stávají psanci na útěku, a jediné, co jim (možná) zachrání život, je odhalení důvodu, proč jim jdou všichni po krku.
Nejlepší složkou díla jsou perlivé dialogy a mega vtipné hlášky. Paul je zoufalec, který se zasekl v životní smyčce, ale jinak od základu dobrák. Detektiv Stewart a jeho parťák Wilson ústřední dvojici zdatně sekundují, obzvlášť postava mladého policisty prokáže ohromný posun od ploché stínové figury v klíčového hráče. Nejvíc mě ale překvapila Brigit. Čekala jsem rádoby drsňáckou mužatku, místo toho jsem dostala vtipnou, rozumnou a praktickou osobu.
Příběh se odehrává v současném Dublinu, a upřímně mě vůbec nenalákal k návštěvě tohoto pochybného města. Zato zápletka se autorovi podařila brilantní. Na pointu celé záhady jsem přišla asi tak jednu minutu před hlavními hrdiny, takže dobrý. Čtivost taky excelentní, prostě co víc si přát. Ačkoli se jedná o první díl, celý příběh je uzavřený, což naprosto zbožňuju.
Další skvělý počin, vřele doporučuju a jdu zdolat zbývající McDonnellovy knihy.