Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Moc mě to mrzí, ale kniha mě vůbec neoslovila. Dala jsem jí více šancí, ale nakonec jsem knihu nedočetla. V mém případě je to opravdu zlé, protože knihy zpravidla dočítám, i když z nich zase až tak nadšená nejsem. Ale tahle kniha mě zkrátka hodně nebavila...
Tohle je vážně skvělá kniha o obyčejně neobyčejném muži. Při čtení se člověk může smát i plakat najednou. Doporučuji všem. Díky pane Backmane
To je tak krásná kniha, moc doporučuji přečíst. U knihy se zasmějete a konec je dojemný. Ale tak to přesně v životě je.
Trošku hořký, ale hodně vtipný příběh muže jménem Ove. Zdá se být podivín a mrzout, ale život se s ním nemazlil a proto je takový, jaký je. Štastné chvíle zažíval jen se svojí ženou Sonjou.
Hodně jsem se nasmála, ale také jsem si poplakala. Každopádně jsem knihu jen tak nemohla odložit a hltala jsem stránky, dokud jsem nebyla na konci. A pak mi zase bylo líto, že už je konec.
Oddechovka na dovolenou, po par prvnich strankach jsem myslela, ze odlozim, ale nakonec to tak spatne nebylo, mnohokrat ohrane tema, takovy hollywoodsky dojak, jak uz tu nekdo poznamenal...
Rozhodně si nemyslím, že je Ove nerudný dědek, jak zde někteří píší. Jen je zásadový a má smysl pro pořádek a dodržování pravidel... a také je osamělý. Navíc 59 let je vyšší střední věk (jak je uvedeno v knize). Mezi jeho četnými pokusy se zabít ho neustále někdo vyrušuje a tak pomáhá lidem (a taky jednomu vypelichanému kocourovi), až vlastně tak osamělý není.
Vtipná, dojemná, prostě krásně napsaná kniha. Pohlazení po duši.
Postava charakterizovaná na obálce mě zpočátku děsila a od čtení spíše odrazovala. Ale je to doják! :-) Konec he hodně patetický. Ale vlastně se mi to líbilo. Bylo to nakonec příjemné čtení před spaním, na které jsem se těšila. Text vyšperkovaný vtípky, svět komentovaný bručounem, který ale čím dál víc taje. Ale jak mohou nazyvat devětapadesatiletého muže staříkem??? Sympatické nedokonalé postavy.
Milý příběh o starém bručounovi, který se pěkně čte, je to úsměvné a místy dojemné. Nedávám plný počet, protože zas až tak mě samotný příběh neohromil, ale Oveho hlášky mě párkrát pěkně rozesmály.:) Další knihy od tohoto autora už ale patrně vyhledávat nebudu.
Knížku mi půjčila kamarádka a asi jí to pěkně vyčiním..... Že mě nechala ztracet cas. Stále jsem si při čtení říkala,že tam musí něco být,kvůli čemu mi to půjčila.... A nic. Ani ten humor mi nesedl. Určitě si kniha najde své nadšence, bohužel já mezi ně nepatřím.
Ovemu je padesát devět let a žije si svůj život. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé, vše se začíná měnit – je tu příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a jak se můžou změnit životy lidí, kteří se s Ovem setkají.
Tak s touto knihou půjdu těžce proti proudu – nelíbila se mi. Ze začátku jsem si říkala, že jí snad i odložím, ale jelikož všechny knihy dočítám, tak jsem to neudělala. Hlavní hrdina Ove – protivný starý pán, který všechno mohutně řeší, mi byl od první chvilky tak nesympatický, že tomu nepomohlo vůbec nic z toho, co se v knize odehrálo a nesympatický zůstal až do konce.
V této knize je opravdu spoustu závažných témat, která se snaží být podána humorně i vážně, ale je tam toho tolik, že už tam chybí jen globální oteplování, jinak tam najdete vše! A prostě toho bylo moc a bylo to neuvěřitelný a k tomu nesympatický hlavní hrdina a je z toho kniha, která mi opravdu nesedla.
Byla to pro mě první kniha od Fredrika Backmana a do dalších se asi ani pouštět nebudu.
S každou stránkou jsem měl Oveho raději a raději, i-když bylo i dle mého mínění v knížce dost klišé a trocha na dnešní dobu "nutných" postav (s jinou sexuální orientací, náboženským vyznáním či z národnostní menšiny). Neměl jsem s tím ale problém a např. postavy Jimmyho nebo Parvaneh jsem měl rád. Zpočátku jsem čekal smršť srandy, ale postupem času mi došlo, že tato knížka je spíš o citech a o tom, že nelze lidi posuzovat jen podle obalu. Mohl jsem si tak bez očekávání dalších vtipných scén vychutnávat vzájemné vztahy lidí, Oveho názory na svět v kombinaci s jeho zvláštní logikou, důvody jeho chování k okolí a vztah s jeho kocourem, který přeci ale nebyl jeho (Nechci však řešit, zda by se kocour mohl takto reálně chovat tedy spíše nereálně chovat :-) ). Na závěr bych dodal, že kdyby měl Saab více skalních příznivců jako byl Ove, tak by to dnes vypadalo s touto automobilkou asi jinak :-)
Přiznám se, že Úzkosti a jejich lidé se mi líbily víc, přesto dávám pět hvězdiček. Na začátku jsem se řehtala, na konci jsem plakala, mezitím se občas i dojímala a zamýšlela. Děkuju!
5 hvězd pro knihu o nesympatickém dědkovi, který se celou knihu snaží spáchat sebevraždu... To vypovídá o všem.
Knihy tohoto autora jsou pro mě zjevením. Milé, jiné, vtipné. Zkrátka severské.
Nikdy bych nečekala, že kniha o mrzutém staříkovi, který už nemá důvod žít a tak se snaží zabít, mě tak pobaví. Hned první kapitola, kdy si Ove vybírá iPad stála za to a já se u toho křenila jak blbec.
Ze začátku Ove působí jako starý mrzout, ale příjezd nových sousedů vše mění a příběh se rozvíjí a je to tak krásné a vtipné.
Kniha zprvu působí bezstarostně , prostě o životě Oveho a jeho otravnýchh sousedů, kteří nic neumí a nic neví a pořád ho s něčím otravují. Ovšem čím dále se v dějí dostáváme, tím víc kniha ukazuje lidský život takový, jaký je bez jakýkoliv příkras. Nebudu lhát, párkrát jsem měla na krajíčku.
Příběh je plný emocí, lásky, přátelství, ale i samoty, touze po klidu a svobodě a já ji všem moc doporučuji!
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nějak jsem se nemohla začíst. Možná až budu starší lépe příběh uchopím.