Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Od této knihy jsem vůbec nevěděla, co čekat. Autora jsem neznala, recenze zajímavé. Po přečtení prvních stran jsem byla na rozpacích. Ale příběh se najednou rozjel a na konci jsem byla ( a stále jsem) smutná, že už je konec. Ove byl vlastně milý, ale nešťastný člověk. A na to, že zamilovat se, je jako nastěhovat se do nového domu, nikdy nezapomenu. Super. Budu vyhledávat další knihy autora.
Když jsem po této knížce sáhla,myslela jsem, že to bude veselé oddechové čtení. Ale kniha mne překvapila, určitě bylo několik chvil,kdy jsem se upřímně zasmála. Ale převážně mě kniha překvapovala příběhem. Často někoho odsoudíme,že je nedůtklivý,ale právě tento příběh nám muže ukázat,co se skrývá pod povrchem
Jsem z téhle knížky poněkud rozpačitá. Většina ji tu moc chválí, mě se celkem líbila, ale zase tolik mě neuchvátila. Prvních osm kapitol mě nebavilo, od deváté jsem byla zvědavá, co bude dál, konec téměř typický americký happyend. Zamrzely mě drobné nesrovnalosti, např. : pohřeb byl v neděli ( str. 54) X pohřeb se konal v sobotu ( str. 135). Ke konci knihy mi začala vadit častá až křečovitě vtipná přirovnání a chování kocoura mi přišlo nepravděpodobné. Na druhou stranu mě bavilo sledovat, kdo nebo co zase překazí Ovemu plány.Na podobné téma jsem četla knihu Jasno lepo podstín zhyna, ze začátku sice těžší na začtení se, ale oslovila mě mnohem víc.
Knihu jsem slupla za dva dny, kdy jsem se od ní téměř nemohla odtrhnout. Stála mě celkem 16 papírových kapesníků a nesčetně výbuchů smíchu (včetně jednoho vyprsknutí čaje). Takhle nějak si představuju kvalitní počteníčko :) Ove mě dostal, naprosto jsem si toho starého protivu zamilovala :) Takhle má totiž vypadat chlap! Za mě deset z deseti. A už si brousím zuby na dalšího Backmana, čeká na mě Britt-Marie! :)
Sama od sebe bych se asi na knížku ani nepodívala, ale vyhrála jsem ji v soutěži a jsem zato hrozně ráda. Byla top. Nejdřív jsem si říkala, že Ove je jen starý zapšklý dědek, ale jak se odkrýval jeho život, člověk nejenže ho chápal, ale i si ho oblíbil a zamiloval. Na konci i slzička ukápla. Bomba.
Dojemný příběh, kde mi byl zpočátku hlavní hrdina "potížista" Ove trochu nesympatický, ale pak se rozběhl kolotoč událostí s novými sousedy a Ove se začal jevit jako bručavý sympaťák.
Krásná kniha, hezky napsána... Jako kdyby mi připomínala velmi blízkou osobu... Oddechový kniha... Více takových...
Taky vám to připomnělo Stoletého staříka? Podobný humor, podobný paličatý dědouš a ne podobná, nýbrž stejná země původu. Rozdílné bylo množství slz, které jsem zvládla vybulet (že by na mě už konečně dolehla dvouměsíční izolace?), u Oveho jich bylo mnohem víc. No nic, bylo to fajn.
Muž jménem Ove je smutný příběh, který vás chytne za srdce takovým nenuceným způsobem. Střídají se zde události z minulosti a současnosti – to čtenáři postupně napomůže k pochopení Ova a jeho osobnosti. A toho starého bručouna si nakonec prostě zamilujete!
Knihy tohoto ražení většinou nečtu, proto jsem hrozně příjemně překvapená. Hlavní postava mi byla sympatická, protože mi připomíná reálného člověka, občas jsem se některým situacím musela smát, často jsem byla dojatá. Kniha ve mně zanechala příjemný pocit, tolik pravdy a životní moudrosti na par stránkách..
Na dnešní dobu fajn kniha. Je tam všechno akce, city, pocity, zamyšlení, smrt, život, soužití generací, zápornej hrdina, kladnej hrdina. Je to hodně dobře napsaná a přeložená kniha.
To byla milá kniha. Na začátku jsem si teda říkala, že se z toho dědka asi picnu. A jak to může mít 91 % to se asi všichni zbláznili. Ale už po 2 kapitolách jsem se začetla a bylo to hezké. Smutné zároveň. A dávalo to smysl, každé slovo. A ke konci POZOR SPOILER!!!!!
Když holčičky od Parvenah mu říkali dědečku a i na ní bylo vidět, jak ho má ráda i přes jeho mnohdy ubručenou náladu bylo prostě dokonalé. Moc hezká kniha, kterou mohu s klidným srdcem doporučit.
Velice milá kniha. Někdy jsem se při poslouchání pousmála jindy jsem byla dojatá. Ove byl prostě chlapík s "velkým srdcem". Jsem maximálně spokojena.
Výnimočná kniha. Som ťažký detektívkár, no toto ma dostalo. Úžasne napísaný román. Raz som sa až tak smial, až som nevedel prestať (asi o 11tej večer) aj dcéru som zobudil. Aj slzy padli.
Ove je skvelý, veľa krát som sa v ňom dokonca aj videl a to som starý asi ako "tí, čo ho nahradili" v práci.
Teším sa na ďaľšiu knihu.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Lidé jsou různí... Nutno brát je takové jací jsou a nesoudit zbrkle podle prvního dojmu. To je poselství této knihy...
Kniha mě zaujala jako veselé čtení a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a zjistila, že to tak úplně není. Příběh se mi líbil, i když byl asi bohužel nereálný.