Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240484/bmid_muz-jmenem-ove-240484.jpg
5
4589
4589
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
První kapitola mi přišla trapná. Druhá hloupá. Ale pak přišly pasáže z Oveho minulosti - a já byla polapena tímto mužem, který zvenčí působil jako morous, ale uvnitř se skrýval úžasný člověk. Přestože se s ním život nemazlil, zůstal rovný a přímý a vždy víc myslel na jiné než na sebe; jen o tom zbytečně nežvanil. Kéž by v každém byla alespoň špetka takového Oveho.
Na závěr bych ráda podotkla, že zatímco u filmů si popláču dojetím celkem často, u knih se mi to stává opravdu zřídka. Ove byl ale výjimkou a slzy mi do očí vstupovaly co chvíli - a nejvíc u scény s požárem domu.
Tak strašně krásný příběh! Budu se opakovat, ale žasnu, jak Fredrik Backman dokáže na jedné stránce čtenáře rozesmát, dojmout i rozplakat během neuvěřitelně krátkého časového úseku. Musím přiznat, že v tomto případě dávám označení "bestseller" za pravdu a nedivím se obrovské oblibě. Čte se velice snadno, děj pohladí po duši a snad každý alespoň v jedné z postav najde sám sebe nebo své blízké. Navíc si dokážu představit, že knihu přečte muž, žena, babička, tatínek i kamarádka. O kolika titulech lze toto tvrdit?
Kniha mě naprosto nadchla svou lidskostí. Zasmála jsem se, poplakala, zamyslela se ...
A celou dobu jsem si Parvaneh představovala jako Anife Vyskočilovou.
Ve Švédsku nám to žijí zatraceně dobří spisovatelé
Ve Švédsku žijí to ale pánové a paní se spisovatelským nadáním. Samozřejmě ti žijí všude po světě, ale třeba momentálně teď se těmto Skandinávcům vyloženě daří a proto ten nadpis. Mezi obrovské literární z této země se jednoznačně řadí právě i již zmiňovaný Fredrik Backman. Muž jménem Ove je jeho prvotina a nutno říct, že nesmírně povedená. Stránkově nijak nevybočuje. Kniha má 334 stran. Naopak rozsahově oproti jiným románům vybočuje v postavách. Konkrétně v jejich charakterech a okolnostech, ve kterých se zrovna objevují. Máme tu postavy veselé, smutné, zdravé, nemocné, milé, zákeřné, překvapující, odvážné, bojácné atd. Stačí si vybrat. Pak tu ještě máme jednu vzhledově odpornou kočku, ale i tu si nakonec zamilujete. Backman je mistr slova a tak budete nadšeně hltat každé písmenko textu a užívat si ho. Stejně jako zde máme mnohotvárné postavy, tak i samotný děj se neveze jen na jedné vlně a naopak je plný obměn. Je lidský, občas smutný, občas veselý, krutě pravdivý, příjemně si plynoucí, bez zbytečných odboček, překvapivý a prostě a to je snad nejdůležitější a je to na něm i poznat parádně zpracovaný. Autorova síla je právě v tom skvěle zpracovaném střídání pocitů a umění toho, že si zamilujete postavy a prožíváte s nimi to, co zrovna prožívají. Malá vsuvka, tohle všechno platí absolutně u všech knih od tohoto skvělého autora. Kniha vám dokáže, že i nerudný starý stařík takový nemusí být vždy a taky nebude. Dále i to, že se dá oblíbit, jak je těžké umřít a v neposlední řadě i otravné věci, jako podivní sousedi a odporná kočka nemusí být navždy jen něčím, co vás otravuje. Celý příběh je pak krásně lidský, střídající krátké a úsečné věty s delšími. Také je plný krásných přirovnání, nádherně si pomaličku a polehoučku plyne ke svému konci. Konci kdy vám bude líto, že to skončilo, protože to bylo tak zatraceně dobré. Nezoufejte však. Sice už se stímto nerudným a přesto skvělým páprdou neuvidíme, ale Backman si pro vás připravil plno neméně skvělých příběhů. Právě skvělé postavy a skvělý jazyk dělají z Muže jménem Ove skvělý literární počin.
Chcete číst něco ze života, něco kde vás autor mile překvapí. Nebo něco u čeho se třeba i budete smát či naopak u čeho budete plakat? Pak je tato autorova prvotina jednoznačně skvělou volbou. Třeba ji pak stejně jako já ohodnotíte 100 % a třeba stejně jako já objevíte dalšího skvělého autora. Život nám nabízí tolik zajímavých námětů a zrovna Backman je umí fantasticky zpracovat.
Oweho energie soustředěně mířící za spořádaným odchodem ve všemožných verzích za svou odešlou manželkou, jedinou bytostí, která mu rozuměla, je komplikovaně narušovaná provokativními událostmi, které obracejí jeho zatvrzelý životní styl naruby, takže :
Citace:" Ještě na mne tam nahoře má drahá budeš muset počkat, protože teď nemám na umírání čas, vyrážím do války ".(s bílokošiláči)
"Tomu (diagnóze v latině) můžou rozumět jen ti, co mají za sebou deset let lékařské praxe, nebo ti s naprosto nezdravým vztahem k televizním seriálům."
Přes samotářskou a puntičkářskou naštvanost vůči všem a všemu je celebritou ulice, tisku, úřadů a hlavně novým nepokrevním příbuzným.
Audiokniha je báječná i moudrá.
Síla románu vychází z milého nápadu, autor střídá vzpomínky s aktuálním děním, míchá komiku s nostalgií, vtip a smutek. Oveho přísnost šroubuje do absurdních situací, v nichž si hrdina zaslouží spíš litovat než soudit.
Největším překvapením pro čtenáře je moment, kdy si uvědomí, že ten protivný dědek je mu vlastně sympatický.
Trvalo mi dlouho, než jsem se do knihy začetla. Nijak mě to nepřekvapilo. Bylo to přesně to, co jsem předpokládala, že to bude. Což je škoda.
Příběh jak starého morouse a muže úzkostlivě lpícího na pravidlech, předpisech a hlídání veřejného pořádku, napraví trocha lásky od bližního-sousedů a dětské bezprostřednosti. Příběh občas vtipný, za to 5*, ale jinak pro mě příliš velká oddechovka. Do dočtení jsem se nutila. Knihu jsem dostala darem, sama bych si jí do své knihovničky nekoupila.
Promyšlené, neotřelé, vtipné i smutné zároveň. V knihkupectví jsem si nechala doporučit něco, co pohladí po duši, a rozhodně se trefili.
Lidé nemusí být takoví, jak se jeví na první pohled, i toho největšího mrzouta je možné nakazit svým optimismem. Skvěle napsaný příběh. Na jedné stránce vás dokáže rozbrečet, abyste se vzápětí nahlas rozesmáli. Jedna z knih, ke kterým se budu vracet.
Ove je muž se svérázným pohledem na svět, jenž vás bude štvát, bavit a dokonce vás i dojme. Za mě palec nahoru.
Krásný, milý a dojemný příběh se špetkou humoru. Na oddechové čtení jako stvořené.
Nejsem moc na tento typ knih,ale i tak musím konstatovat, že mě kniha ve finále dojala. Knížka z které je smutno. Dočíst, znamenalo ztratit někoho blízkého.
Ze začátku jsem si říkala, že to není moc optimistická kniha - starý pán, kterého už netěší žít. Ale postupem času (oddechová kniha před spaním) jsem zjistila, že je to úsměvné. Sice je to trochu předvídatelné, ale přesto oddechovka velmi jednoduchého rázu, která se velmi snadno a příjemně čte.
úžasná kniha, místy dojemná, s nádherným humorem, i když já bych asi Oveho brzy zabila ...
Vůbec nevím, jak knihu ohodnotit... Nejdřív ty kladné recenze-a pět hvězd??? Za mě určitě ne. Je to poměrně krátká kniha, která se celou dobu vleče, paradoxně se ale dobře čte. Děj nám vykresluje život jednoho podivína jménem Ove, který si myslí, že po smrti ženy nemá pro co žít. Opak je ale pravdou, protože před smrtí má ještě pár úkolů...
Asi nejmilejší kniha, kterou jsem letos četla. Tak příjemně mě naladila, že jsem se stále usmívala a kamarádky se mě ptaly, z čeho pramení má dobrá nálada a já na to, že čtu milou knížku. Moc je zajímalo, o čem ta knížka je a když jsem jim řekla, že o muži, který se snaží spáchat sebevraždu, tak začaly pochybovat o mém duševním zdraví. Ale kdo si knížku přečte, tak určitě pochopí.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Strašně pěkná a neskutečně milá knížka, která se velmi dobře čte. Neuváženě jsem si nechal posledních cca 30 stran na cestu do vlaku...bylo dost namáhavé předstírat, že mi něco neustále padá do očí :)