Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240484/bmid_muz-jmenem-ove-240484.jpg
5
4696
4696
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Ove chce umřít,ale během cesty ke smrti poznává Parvenah a vše je najednou jinak, teda ne, že by se teď Ovemu umírat nechtělo,ale je jaksi "neschopný" to dokončit.
Kniha plná sarkastického humoru,také však plná tolika citů, které vás nenechají chladnými je skvělá oddychovka, která vás bude bavit.
Mně se přesto o něco více líbila "Babička pozdravuje a omlouvá se"
Kniha plná citu, lidskosti, která míchá smutek, humor, naději, ale také hořkost a smrt. Mně se to líbilo, ale pořád je před Ovem Britt-Marie.
Když čtu všechny ty nadšené komentáře, až se stydím přiznat, že mě se knížka vůbec nelíbila a vlastně jsem ji zatím ani nedokázala dočíst.
Ove by asi zabručel, že to je docela slušná knížka. Parvaneh by v ní viděla všechny barvy života. Bude se mi stýskat. Díky.
Naprostá dokonalost! Skoro celou knihu jsem probrečela, protože se v ní nádherně prolíná celý život výjimečného Oveho.
Rozhodně doporučuji všem se s Ovem seznámit. Backman mě vážně dostal..
Příběh člověka, který postupně znovuobjevuje důvod žít. Mnohem více se mi líbily retrospektivní kapitoly, které udělaly z Oveho životnou postavu. Ty z "přítomnosti" byly trochu moc happyendové a také tlačené na city, až mi to nebylo vždy příjemné. Myslím, že při snížení počtu šťastných konců by to byla báječná kniha, takhle se mi ke konci čím dál víc měnila v barvotiskový příběh z reklamních letáků na spokojený život v malé komunitě. Nebylo to špatné, kniha se mi četla dobře, ale asi by mě více potěšil trochu méně pozitivní konec - stačilo by jen, aby některé příběhy zůstaly otevřené...
Snažím se přespříliš nepodléhat reklamě a "úžasné" recenze beru s rezervou. Nejinak tomu bylo i při otevření této knihy, která si mě po 334 stránkách ale naprosto získala. Celý příběh, styl vyprávění, postavy, ovšem i obyčejné denní události nebo samo prostředí ve mně zanechaly skutečně hlubokou stopu. Po dlouhé době byla potěšena hlava i srdce. Skvělý dojem, který znovu vyvstává při vzpomínce na Oveho, mě doprovází i po 3 měsících po dosažení konce knihy. Dobré dílo, dobré.
Krásná kniha. Všem, kterým se líbila bych doporučil knihu Jan Cimbura od J.Š. Baara - hlavní hrdina vyznává podobné hodnoty a i když se děj odehrává v úplně jiné době, po dočtení Oveho jsem si na tuto knihu hned vzpomněl.
Pár citátů z knihy:
Ove se za beznadějného nepovažoval. Domníval se pouze, že by ve světě měl panovat klid a pořádek. Životní světonázor, že se všechno může později vyměnit za něco nového, rozhodně nepovažoval za správný. Jako by loajalita dávno ztratila význam. Dneska lidi mění věci takovou rychlostí, že už nepotřebujou vědět, jak udělat něco trvanlivýho. Už dávno nikomu nezáleží na kvalitě.
"Chlapa dělají činy a ne slova," prohlásil Ove. Ředitele ta slova překvapila. Tolik najednou jich Ove neřekl od doby, kdy do práce nastoupil.
Uvědomil si, jak má domy rád. Nejvíc asi proto, že jim rozuměl. Daly se vypočítat a zakreslit. Pokud nebyly dobře utěsněné, propouštěly, a když nebyly pořádně postavené, mohly se zhroutit k zemi. Domy byly spravedlivé a dávaly každému, co si zasloužil. A to bylo mnohem víc, než mohl říct o lidech.
Ove dobře věděl, že do nemocnice se jezdí umřít. Domníval se, že člověk vysolí státu už tak dost za všechno, co dělá během života. Pokud má ale platit parkovný i ve chvíli, kdy má umřít, je podle něj načase zařadit zpátečku. Takhle to vysvětlil hlídači, načež hlídač začal mávat pokutovým bločkem.
Každý člověk musí vědět, za co bojuje.
Myslím, že každý vo svojom živote má alebo aspoň poznal "Oveho". Už len kvôli tomu sa to oplatí prečítať. Že je kniha skvele napísaná? Áno, je a tá ľahkosť a jednoduchosť vám nedovolia pustiť knihu z ruky. Že v nej hrajú dôležitý part emócie? Áno hrajú, a je ich knihe mnoho a sú silné, či už tie veselé, trpké, či smutné. Hm, lebo si myslím, že každý vo svojom živote má alebo aspoň poznal "Oveho".
Severská literatura mi nesedí, ať už se jedná o krimi nebo o jejich humoristické romány. O této knize jsem slyšela samé dobré věci, řekla jsem si, že tomu dám šanci. Zpočátku kniha i postavy působili lehce otravně a styl psaní až moc jednoduše, ale zejména díky Oveho vzpomínkám jsem si hlavní postavu (a i všechny bizarní postavičky kolem) opravdu oblíbila a kniha mě chytla za srdce a i lehce zamlžila oči. Za mě rozhodně nejlepší severský počin
Po pravdě ze začátku jsem si říkala, co na té knize všichni mají .... Postupně s ubíhajícím dějem se měnil i můj názor a musím říct, že to bylo krásné čtení, které v závěru nenechalo oko suché ....
Woow, já nevím co říct, co napsat. Kniha měla vše, co podle mne kniha mít má. Několikrát jsem se dojala (a to i v metru při cestě do práce), několikrát jsem propukla v smích :-) Určitě knížku moc doporučuji a získává post "nejlepší kniha letošního roku, co jsem četla" Děkuji autorovi za zajímavý počin.
Přečetla jsem jiné dvě knihy od tohoto autora a moc mě nenadchly. Takže jsem od téhle knížky nic neočekávala a byla nádherná - smála jsem se i brečela a dlouho po přečtení nemohla usnout. Doporučuji úplně max.
Zpočátku mě kniha nenutila hltat stranu za stranou a přišla mi spíše smutná než humorná. Čím jsem byla ale blíže konci, četla jsem s větším a větším nasazením, a nebylo to tím, že bych se těšila, až to budu mít za sebou. Líbilo se mi psaní v retrospektivě, krásně pomáhá vykreslovat a chápat samotného Ova. Jsem ráda, že mám tuto knížku v knihovně. Věřím, že se k ní jednou vrátím.
Nádherná kniha plná černého "humoru" a míst k zamyšlení. Nakonci jsem brečela, jako želva. Na začátku by mne nenapadlo, že téma protivného stáří může být tak poutavé a čtivé. Určitě se k ní ještě vrátím.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Zatím jsem "absolvovala" jen audio verzi, dokonale namluvenou. Oveho jsem měla ráda od počátku, bylo mi jasné, že za takovým morouskem (přičemž tedy se spoustou jeho názorů souhlasím) bude zlaté srdce. Velmi lidský příběh, nenuceně plynoucí.
A ten kocour, do toho jsem se zamilovala nadobro!