Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532625/bmid_muz-jmenem-ove-65d5e597639c4.png
5
4655
4655
O lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Určitě toho starého protivu znáte – všechno ví a umí nejlépe, nesmyslně škudlí, chová se jako samozvaný strážce pořádku v nejbližším okolí a neustále otravuje se zbytečnostmi, protože mu „jde o princip“. Jenže s Ovem život pěkně zametl. Teď je mu 59 let, před několika roky ho vystřídali na pozici předsedy družstva vlastníků, nedávno mu zemřela žena a v práci ho poslali do penze. Copak se lze divit, že chce po svém okolí už jen klid na efektivně provedenou sebevraždu? Ve světě, kde lidé střídají značky aut a nedovedou si nic opravit vlastníma rukama, už pro něj stejně není místo. Ale jeho noví sousedi, kteří místo pozdravu nešikovně nabourají do Oveho poštovní schránky, a vlezlý toulavý kocour, který mu pořád courá po zahradě, to ne a ne pochopit Audiokniha v podání výtečného Jana Vlasáka vypráví o přátelství, které dokáže vrátit chuť do života, i když se mohlo zdát, že ztratil smysl. Někdo ty mameluky přece musí naučit, jak se správně řídí a co to je pořádné auto! „Pokud by měl mít Ove něco vyryté na pomníku, pak jedině: Vždy myslel na spotřebu paliva.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
OneHotBook
Originální název:
En man som heter Ove, 2012
Interpreti: Jan Vlasák
více info...
Přidat komentář
5 hvězd pro knihu o nesympatickém dědkovi, který se celou knihu snaží spáchat sebevraždu... To vypovídá o všem.
Knihy tohoto autora jsou pro mě zjevením. Milé, jiné, vtipné. Zkrátka severské.
Nikdy bych nečekala, že kniha o mrzutém staříkovi, který už nemá důvod žít a tak se snaží zabít, mě tak pobaví. Hned první kapitola, kdy si Ove vybírá iPad stála za to a já se u toho křenila jak blbec.
Ze začátku Ove působí jako starý mrzout, ale příjezd nových sousedů vše mění a příběh se rozvíjí a je to tak krásné a vtipné.
Kniha zprvu působí bezstarostně , prostě o životě Oveho a jeho otravnýchh sousedů, kteří nic neumí a nic neví a pořád ho s něčím otravují. Ovšem čím dále se v dějí dostáváme, tím víc kniha ukazuje lidský život takový, jaký je bez jakýkoliv příkras. Nebudu lhát, párkrát jsem měla na krajíčku.
Příběh je plný emocí, lásky, přátelství, ale i samoty, touze po klidu a svobodě a já ji všem moc doporučuji!
Knihu jsem cetla na doporuceni kamaradky. Nejprve jsme si rikala: super, vtipny. Pak se mi to chvilku tahlo, ale docetla jsem. Dala jsem 3* a druhy den jsem musela dat 4*. Proc? Protoze az s odstupem mi to cele vlastne doslo. Hlavne to ve me cosi zanechalo. A proto ctu knizky, protoze kdyz ted nekde vidim tuhle knihu, okamzite mi naskoci ten pocit z ni. A to miluju. Ove byl neskutecne skvely chlap, jen nepochopeny a strasne osamely. V jadru bajecna osobnost, ale uprimne bych takovyho nerudnyho dedka potkat nechtela :D
První kapitolu jsem lehce pozvedala obočí, co mi to knihovnice doporučila. A pak jsem se začala nahlas chechtat, takže obočí pozvedal přítel. Opravdu velmi povedený hořkosladký příběh, který Vás pobaví a přitom se nejedná o plytkou humoresku.
Nejen pro pobavení, ale také k hlubokému zamyšlení - sociální vztahy, samota, stárnutí....
No prosim, tak tohle byla opravdu jízda!!
Jsem nadšená. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny a hned jsem si běžela do knihkupectví pro vlastní. Až tak mě Ove uchvátil. A to se ke knížkám zásadně nevracím, ale tady udělám výjimku a už teď se na to těším.
Povahově mi Ove hrozně seděl. Mrzout se srdcem na správném místě.
Smála jsem se nahlas, pofňukala jsem si. Vtipy nebyly vynucené, jako se v podobných knížkách často stává. (Třeba Stoletý/Stojednaletý stařík)
Za mě opravdu nejlepší knížka, kterou jsem zatím četla. Reálný příběh plný neobyčejně obyčejných lidí.
Zvláštní figurka pana Oveho, který je jiný, než se ve skutečnosti zdá a k tomu příběh, který chytne za srdce, nutí k zamyšlení i se pobavíte. Paráda!
KRÁSNÁ kniha na kterou budu ještě dlouho vzpomínat.Na konci jsem byla dost na měkko, což se mi zas tak často nestává. Postava Oveho a jeho příběh se mi prostě dostala pod kůži a věřím, že nás takových bude víc. Může za to ta jeho nerudná povaha, konzervatismus a pragmatičnost. Povahové rysy, které má nejeden senior v mém okolí. Samotná kniha má příjemné tempo, děj se zbytečně nenatahuje a prolínání různých časových linek příběhu svědčí. Vypíchnout musím humor a hlášky hlavní postavy, které jsou často nekorektní, za to o to víc trefné. Apel na sousedskou soudružnost chápu, ale tady působí až trochu kýčovitě. Nicméně to ráda knize odpustím, protože jinak je to skvělá záležitost!
Lidé jsou různí... Nutno brát je takové jací jsou a nesoudit zbrkle podle prvního dojmu. To je poselství této knihy...
Kniha mě zaujala jako veselé čtení a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a zjistila, že to tak úplně není. Příběh se mi líbil, i když byl asi bohužel nereálný.
Od této knihy jsem vůbec nevěděla, co čekat. Autora jsem neznala, recenze zajímavé. Po přečtení prvních stran jsem byla na rozpacích. Ale příběh se najednou rozjel a na konci jsem byla ( a stále jsem) smutná, že už je konec. Ove byl vlastně milý, ale nešťastný člověk. A na to, že zamilovat se, je jako nastěhovat se do nového domu, nikdy nezapomenu. Super. Budu vyhledávat další knihy autora.
Když jsem po této knížce sáhla,myslela jsem, že to bude veselé oddechové čtení. Ale kniha mne překvapila, určitě bylo několik chvil,kdy jsem se upřímně zasmála. Ale převážně mě kniha překvapovala příběhem. Často někoho odsoudíme,že je nedůtklivý,ale právě tento příběh nám muže ukázat,co se skrývá pod povrchem
Jsem z téhle knížky poněkud rozpačitá. Většina ji tu moc chválí, mě se celkem líbila, ale zase tolik mě neuchvátila. Prvních osm kapitol mě nebavilo, od deváté jsem byla zvědavá, co bude dál, konec téměř typický americký happyend. Zamrzely mě drobné nesrovnalosti, např. : pohřeb byl v neděli ( str. 54) X pohřeb se konal v sobotu ( str. 135). Ke konci knihy mi začala vadit častá až křečovitě vtipná přirovnání a chování kocoura mi přišlo nepravděpodobné. Na druhou stranu mě bavilo sledovat, kdo nebo co zase překazí Ovemu plány.Na podobné téma jsem četla knihu Jasno lepo podstín zhyna, ze začátku sice těžší na začtení se, ale oslovila mě mnohem víc.
Knihu jsem slupla za dva dny, kdy jsem se od ní téměř nemohla odtrhnout. Stála mě celkem 16 papírových kapesníků a nesčetně výbuchů smíchu (včetně jednoho vyprsknutí čaje). Takhle nějak si představuju kvalitní počteníčko :) Ove mě dostal, naprosto jsem si toho starého protivu zamilovala :) Takhle má totiž vypadat chlap! Za mě deset z deseti. A už si brousím zuby na dalšího Backmana, čeká na mě Britt-Marie! :)
Sama od sebe bych se asi na knížku ani nepodívala, ale vyhrála jsem ji v soutěži a jsem zato hrozně ráda. Byla top. Nejdřív jsem si říkala, že Ove je jen starý zapšklý dědek, ale jak se odkrýval jeho život, člověk nejenže ho chápal, ale i si ho oblíbil a zamiloval. Na konci i slzička ukápla. Bomba.
Dojemný příběh, kde mi byl zpočátku hlavní hrdina "potížista" Ove trochu nesympatický, ale pak se rozběhl kolotoč událostí s novými sousedy a Ove se začal jevit jako bručavý sympaťák.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Přiznám se, že Úzkosti a jejich lidé se mi líbily víc, přesto dávám pět hvězdiček. Na začátku jsem se řehtala, na konci jsem plakala, mezitím se občas i dojímala a zamýšlela. Děkuju!