Muž jménem Ove
Fredrik Backman
O lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Určitě toho starého protivu znáte – všechno ví a umí nejlépe, nesmyslně škudlí, chová se jako samozvaný strážce pořádku v nejbližším okolí a neustále otravuje se zbytečnostmi, protože mu „jde o princip“. Jenže s Ovem život pěkně zametl. Teď je mu 59 let, před několika roky ho vystřídali na pozici předsedy družstva vlastníků, nedávno mu zemřela žena a v práci ho poslali do penze. Copak se lze divit, že chce po svém okolí už jen klid na efektivně provedenou sebevraždu? Ve světě, kde lidé střídají značky aut a nedovedou si nic opravit vlastníma rukama, už pro něj stejně není místo. Ale jeho noví sousedi, kteří místo pozdravu nešikovně nabourají do Oveho poštovní schránky, a vlezlý toulavý kocour, který mu pořád courá po zahradě, to ne a ne pochopit Audiokniha v podání výtečného Jana Vlasáka vypráví o přátelství, které dokáže vrátit chuť do života, i když se mohlo zdát, že ztratil smysl. Někdo ty mameluky přece musí naučit, jak se správně řídí a co to je pořádné auto! „Pokud by měl mít Ove něco vyryté na pomníku, pak jedině: Vždy myslel na spotřebu paliva.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , OneHotBookOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
Interpreti: Jan Vlasák
více info...
Přidat komentář
Bručoun se zlatým srdcem. Tato kombinace většinou nezklame. Starý známý příběh přeměny nevrlého chlapíka v laskavého pána ve středních letech, je příběh starý jako lidstvo samo. Autor zná velmi dobře své řemeslo a ví, kde a jak zahrát na čtenářovu strunu.Děj obaluje známými klišé. Snad i ta slzička ukápne.
Za (prozatímní) vrchol autorovy tvorby považuji Medvědín a My proti vám. Přesto této knížce dávám čtyři hvězdičky. Ani ne za vtip a už vůbec ne za jazykovou stránku, o kterých vím, že je autor dokáže zvládnout mnohem lépe, ale za cit a emoce v příběhu. Díky těmto dvěma věcem je příběh dojemný, smutný, veselý a po všech stránkách lidských. Dokazuje také, jak moc jsme v našich činech i myšlení ovlivňováni minulostí a jak těžké (byť ne nemožné) je z kruhu vystoupit.
Prosim vás, četli jsme všichni tu samou knihu? Nebo jsem dostala do ruky její nehezkou nepovedenou sestru?
Já četla rádoby vtipnou humoresku z levných knih, kde dialogy by se daly přirovnat skřípání křídy po tabuli a kde místo smíchu jsem se cítila trapně za autora.
Děj mě úplně minul, možná jsem v tom hledala něco víc nebo jsem na tento typ literatury asi úplnej debil. Nevim.
Za mě velmi silná kniha, tak lidská, plná bolesti a lásky. Vyplývá mi z ní jeden zásadní závěr: nikdy nikoho nehodnoť, nevíš, co si prožil a proč jedná tak jak jedná.
Jak kniha plynula, pořád jsem říkala: aha, to není možné, ty jo, to je síla.. Díky za otevření očí.
Nádherná kniha! Jiná, než jsem čekala.
Dojemná, lidská, moudrá, smutná a zároveň optimistická. A často velmi trefná a opravdu vtipná :-)
"Láska je podivuhodná věc, dostaví se úplně znenadání."
Poslechnu si jí ještě jednou i v audio verzi.... EDIT: Doposlechnuto - Vynikající Jan Vlasák, určitě doporučuji i audio verzi! Jen je v ní díky částečnému zkracování o trochu méně Saabů...
Začátek byl trošku pomalejší, ale od prostředka jsem se smála dokonce i v metru. Je to přesně ten typ člověka, co je svojí zatvrzelostí a principielností strašnej bručoun a zároveň ho lidi milujou. Oddychová četba, ke které se budu vracet. Epilog jsem si po celé knize musela přečíst znovu a teprve při pronesení značky auta nového zájemce o dům jakožto hrdého majitele Saabu jsem se opravdu ze srdce zasmála. Skvělé.
Chtěl bych poznat Oveho? I když je protivným, mrzutým bručounem, jako asi každý starší chlap, je to jen jeho slupka, kterou vidíme . Ale pod ní se skrývá úplně něco jiného. Čím déle s Ovenem jsme, tím více cítíme opak. Oblíbíme si ho a začneme ho mít i rádi. Takže já za sebe bych Oveho chtěl poznat.
Opravdu jsem nečekala, že se mi kniha o brblajícím starém "dědkovi" bude líbit. Nejsem ještě ani v půlce knížky a jsem tak nadšená, že jdu hned hodnotit. Jsem ráda, že jsem dala na pozitivní hodnocení a knihu si koupila. Opravdu stojí za přečtení a myslím, že se k ní někdy zase vrátím. ...dočteno. Krásný příběh. Došlo na smích i na slzy. Závidím těm, kdo tento příběh teprve číst budou... Opravdu moc povedené.
Taková milá pohádka..
Medvědín se mi líbil víc, ale rozhodně to není poslední Backman, kterého jsem četla.
Dojemný, úsměvný a emocemi nabitý příběh o mezilidských vztazích a přátelství. Ove je nerudný a protivný dědek, ale nenechte se zmást. Ačkoliv to tak nevypadá, mezi řádky čteme o síle přátelství, lásce a citech, které chtěl Ove před námi utajit. Krásný příběh.
Krásný lidský příběh, skvělé napsaná kniha. Vtipné okamžiky se střídají s dojemnými a občas na člověk pocit, že by Oveho nejraději uškrtil.
Když vydržíte ubrblaného muže, zažijete krasné chvíle s touto knihou. A vřele doporučuji vydržet.
autor v knize šikovně prolínal Oveho minulost s přítomností. Kdo by si sympaticky mrzutého, ale čestného Oveho s jeho kočičkou a milými sousedy neoblíbil...
Krásný příběh, plný humoru i smutku, především konec je hodně dojemný (až mi i ukápla slza)... Prostě tato kniha rozhodně stojí za přečtení!
Do knihy jsem se nejdříve nemohla vůbec začíst, ale nakonec mě kniha uchvátila, že jsem se od ní nemohla odtrhnout.
To bylo tak vtipné, dojemné, pravdivé, smutné a veselé zároveň! Tahle kniha má všechno a ještě mnohem víc. Ačkoli mě původně příliš nelákalo sledovat příběh stárnoucího morouse, rychle mi všechny postavy přirostly k srdci. Kniha je psána lehce, čtivě a humorně. Člověk se chvíli usmívá a chvíli dojímá a celkově to bylo moc příjemné čtení. Pokud chcete pohladit na duši, doporučuji strávit nějaký čas ve společnosti muže jménem Ove. Já knihu jednoznačně řadím mezi své nejoblíbenější kousky :)
Uff.. tak tenhle příběh mi dal zabrat. Ani nevím, jestli se mi u nějaké jiné knihy vystřídalo tolik emocí. Byla jsem zprvu krapet nedůvěřivá k nepříjemnému muži jménem Ove a k lehce nucenému humoru autora. To ale rychle přešlo. Začal se mi zamlouvat autorův styl, přistihla jsem se, že se často pobaveně usmívám. Pak přišel hlasitý smích střídaný s dojemným pousmáním. Poslední třetinu knihy už jsem byla v slzách a nakonec jsem se bála číst dál, protože jsem měla strach ze špatného konce.
Kniha je krásná, vtipná i dojemná. Morous Ove byl nakonec fantastický a jeho vzpomínky na svou velkou lásku byly .. no zkrátka dojemné :) Dlouho jsem se na knihu těšila a teď je mi líto, že už ji mám přečtenou.
Moje první knížka od Frederika Backmana a musím říct, že jsem ke konci rozháněla slzy. Zdánlivě obyčejný příběh nevrlého starého muže se rozjede v super jízdu, která dojímá i baví. Hlavní postavy rychle přirostou k srdci, a ačkoliv to není žádný akční příběh, kde na každé druhé stránce očekáváte zvraty, je to chytlavé, baví to. Velmi příjemná knížka. Těším se na další od autora.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Ove miluje svůj vůz značky Saab a svoji ženu. Tak trochu nerudný starý pán odvedle, který má svůj svět, své principy a nechápe, že je někdo nechápe.
*
Jako vždy, tak i v této knížce si mě Fredrik něžně povodil příběhem hezky na provázku. Zamíchal emoce a cit a vznikl z toho přenádherný smutný, něžný, dojemný, ale i veselý příběh o lidské povaze a lásce.
*
Vrcholem pro mě stále zůstává Medvědín a My proti vám, ale opět mě stránky knihy hladily po duši.
*
"Láska je podivuhodná věc, dostaví se úplně znenadání."
????
"Ona hrála barvami. Všemi jeho barvami."