Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532625/bmid_muz-jmenem-ove-65d5e597639c4.png
5
4655
4655
O lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Určitě toho starého protivu znáte – všechno ví a umí nejlépe, nesmyslně škudlí, chová se jako samozvaný strážce pořádku v nejbližším okolí a neustále otravuje se zbytečnostmi, protože mu „jde o princip“. Jenže s Ovem život pěkně zametl. Teď je mu 59 let, před několika roky ho vystřídali na pozici předsedy družstva vlastníků, nedávno mu zemřela žena a v práci ho poslali do penze. Copak se lze divit, že chce po svém okolí už jen klid na efektivně provedenou sebevraždu? Ve světě, kde lidé střídají značky aut a nedovedou si nic opravit vlastníma rukama, už pro něj stejně není místo. Ale jeho noví sousedi, kteří místo pozdravu nešikovně nabourají do Oveho poštovní schránky, a vlezlý toulavý kocour, který mu pořád courá po zahradě, to ne a ne pochopit Audiokniha v podání výtečného Jana Vlasáka vypráví o přátelství, které dokáže vrátit chuť do života, i když se mohlo zdát, že ztratil smysl. Někdo ty mameluky přece musí naučit, jak se správně řídí a co to je pořádné auto! „Pokud by měl mít Ove něco vyryté na pomníku, pak jedině: Vždy myslel na spotřebu paliva.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
OneHotBook
Originální název:
En man som heter Ove, 2012
Interpreti: Jan Vlasák
více info...
Přidat komentář
Stala se z ní jedna z mých nejoblíbenějších knih. Jde o pohled na svět člověka, který po ztrátě své milované osoby již nemá chuť žít. Celý život měl své zásady a představy o tom, jaký by měl život být. Ove se zdá být dobrý chlap. Možná se mě příběh tolik dotýká proto, že naráží na jednu z mých největších obav. Jak by šel život dál kdyby všichni na kterých mi záleží již nebyli? Líbí se mi jak se v příběhu vrací ke svým vzpomínkám, člověk si pak přejde z fáze kdy ho Ove strašně štve až k tomu, že má toho mrzouta vážně rád.
Každému se líbí jiné příběhy a styly jakými jsou knihy napsány. Mne se tato kniha líbila moc, příběh byl pro mne zajímavý i když pro někoho může být obyčejný. Styl se mi také moc líbil, nemohla jsem se odtrhnout. Kniha je vtipná i dojemná.
Dojemnej příběh, skvěle napsanej. Znala jsem ho z oscarového filmu, kterej jsem viděla loni při letním promítání na zahradě švédského velvyslanectví. Určitě doporučuju už kvůli castingu, všichni herci jsou skvělí, nejvíc mi ale utkvěli Ove, Parvaneh a Sonja. Knižní předloze je film velmi věrný.
V tomhle milém (přes všechny těžkosti) příběhu sousedství a potažmo života nemůžete stát na něčí straně, protože autor minimalisticky, ale přitom hluboce vystihuje lidské povahy, projevující se ve všedních situacích. Takže jednoho budete mít rádi pro něco, druhého zase pro něco jiného, a stejně tak na nich najdete mouchy, kvůli kterým byste se s nimi hašteřili.
Může vypadat jako hromada klišé, že starší konzervativní pán se musí smířit s tím, že všechno kolem něj se mění, že má najednou za sousedku temperamentní cizinku s manželem bez "poctivého" zaměstnání, že je "nucen" k sobě nastěhovat homosexuála v nouzi... Ale ono je to podané přirozeně, jak život plyne, a tyhle okolnosti z vyprávění netrčí, není to žádné ždímání citů a emocí. Při čtení se zamyslíte nad sebou, nad svým vztahem k nejbližším, nad tím, že možná někdy zbytečně odsuzujete lidi po jejich prvním projevu, aniž byste věděli, co mají za sebou a proč jsou takoví, jací jsou.
Jenom mě zarazilo, jak je podle autora člověk v 59 letech na odpis. Oveho vrstevníci včetně jeho samého jsou stiženi smrtelnými chorobami a v běžných situacích podáni jako někdo, kdo se do tohohle světa dávno nehodí. Devětapadesátníci jsou podle mých zkušeností dneska většinou energičtí a můžou doufat v několik dalších šťastně prožitých desetiletí, a ne že by na každém kroku nacházeli důkazy svojí zbytečnosti a bojovali proti úřadům, které je ve vizích vlastního nedostatku podporují. Těžko říct, jestli tenhle postoj vychází z autorovy vlastní zkušenosti, nebo je to třeba švédské specifikum, že produktivní věk končí brzo.
Co říct k Ovemu? jak tu někdo napsal dobře, budete se smát, budete brečet a nebudete tušit proč, ale pak pochopíte. Takový je Ove takový, dokonalý
Autor se pokusil vyprávět melodramatický příběh okořeněný humorem. Dle mého názoru se mu tento jeho záměr ne zcela zdařil. Pasáže, které měly dojmout, na mě působily poněkud falešně a povrchně. Jednoduše, nevěřil jsem jim.
O humoru mám malinko jinou představu. Ten v podání autora mě příliš neoslovil. Kniha jako celek na mě působila nepřesvědčivě. Bohužel, téma by si rozhodně zasloužilo lepší zpracování. Srovnávání s filmem Lepší to už nebude v žádném případě neobstojí.
Nejdřív malinko matoucí, pak už zcela roztomilý gúdfíl příběh. Knížka je napsaná dobře, děj je takový průměrnější a pointa příjemná. Jednoduše rozkošná knížka na milé chvilky snad pro celou rodinu. V rámci žánru 4 hvězdičky, ale čistě objektivně to na víc, než tři nemá. :(
Z počátku jsem se trochu divila, proč je kniha zařazena v kategorii "humorné". Mně tedy rozhodně humorná nepřipadala. Ale jak jsem v příběhu postupovala dále, pravda, našla jsem tam několik vtipných situací. Rozhodně se ale nedá říct, že bych se potrhala smíchy.
Nevrlý a neustále nabručený Ove mi byl velice sympatický. Kapitoly z jeho ne zrovna veselého mládí a života s manželkou jsem prožívala s ním. Konec příběhu mě velice zasáhl. Ještě dlouho mi v hlavě zůstane obraz Oveho, muže s velkým a dobráckým srdcem.
Poslechnuto jako audiokniha, skvěle načtená Janem Vlasákem. Nádherná kniha, kterou musím jen doporučit. Humorná a přesto je v ní tolik smutku... Člověk přes úsměv neudrží slzy. Ove je svéráz, ale jak já mu rozumím. :-)
Po přečtení některých komentářů tady jsem očekávala asi něco ještě o chlup lepšího :)
SPOILER
Kniha ale vůbec nebyla špatná, prožijete život Oveho, jeho šťastné i smutné chvilky, několikrát se neúspěšně pokusíte o sebevraždu, abyste nakonec nalezli přátele, kteří se přistěhovali přes ulici a zemřeli jako docela spokojený chlapík.
Ove, král ze Saabu, patron dobře udělané práce. Hořkosladký román proteče hrdlem jako dobře namíchaný koktejl. Místy jde autorovi vidět příliš do kuchyně, ale vyprávět umí.
První věta knihy: "Ovemu je padesát devět let."
První polovinu jsem si říkala, jestli jsme všichni četli tu samou knihu. Moc mě totiž příběh nebavil, ale naštěstí jsem to nevzdala a druhá část mi to počáteční trápení vynahradila. Humor se v příběhu sice vyskytuje ale přesto jsem měla spíš pocit smutku.
Lásku, kterou cítil Ove k Sonje, bych přála každému. To bylo až něco neuvěřitelného. Knihu si ráda jednou přečtu znovu.
Miluju knihy, kde se jedním okem směju a druhým brečím. Za mne zatím nejlepší Backman. Kupodivu se hodně povedlo i filmové zpracování, které bohužel v našich kinech jen prosvištělo.
Tato kniha patří k velmi milému překvapení letošního čtení. Jde o velmi příjemně napsaný příběh, který je radost vstřebávat. Osobně se mi kniha líbila natolik že jsem si pořídil další autorovy knihy, ke kterým jsem se, ale zatím v době psaní těchto řádku nedostal. Protože jsem se o knize více rozepsal ve své recenzi na mém blogu tak zde jen shrnu. Kniha mě překvapila svým vtipem i popisem méně vtipných věcí jak už to v životě chodí. Donutí čtenáře popřemýšlet o životě, honbou za imaginárním bohatstvím i odkazem který po odchodu každého z nás jednou zůstane. Já mohu knihu jedině doporučit.
To je tak krásná a milá knížka :o) Tahle věta padla po přečtení poslední stránky. Podle recenzí jsem si myslela, že čtu jinou knihu, protože spousta čtenářů hodnotila tak, že se smála nahlas. Byly tam opravdu vtipné momenty, ale humor bych hodnotila jako tragikomických a spíš převažovaly pocity naprosté bezmoci ať už z lidí nebo z toho, co dokáže osud připravit. Bručoun Ove si musí získat snad každého, když se v kapitolkách z jeho dětství, dospívání a mládí rozkrývá to, v jakých poměrech vyrůstal a čím vším si musel projít, tak se jeho chování stává pochopitelným. A úplný závěr... Poplakala jsem si.
Přímý, jednoduchý a zároveň laskavý a vtipný příběh. Oddechové čtení v němž Ove řídí Saab. Ještě že je Ove z románu, který skončil a nedozvěděl se, jak tahle automobilka skončila.
Ove je sice brbloun žijící striktně podle svých pravidel, ale zdání klame. Pod slupkou tvrdou jako žula se skrývá dobromyslný chlapík ochotný pomoci, jen ale nechce, aby se to o něm vědělo. Během čtení jsem se často usmívala, styl humoru mi velmi seděl. Byly tam i smutné pasáźe, ale tak už to zkrátka bývá. Knížka mě nadchla a Ove mi fakt bude chybět... :-)
Žádné velké nadšení u mě kniha nevzbudila. Příběh byl sice svým způsobem humorný i laskavý, pravidelně se střídaly pasáže současnosti a minulosti, které dávaly jiný náhled přítomnost. U scény s odtahem auta na konci knihy jsem se srdečně zasmála, jinak mám ale z knihy smíšené pocity. Rozhodně bych takového nerudného a sic pouze na první pohled zapšklého "staříka" za souseda nechtěla! Medvědín byl o parník lepší :)
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Moje první knížka od Frederika Backmana a musím říct, že jsem ke konci rozháněla slzy. Zdánlivě obyčejný příběh nevrlého starého muže se rozjede v super jízdu, která dojímá i baví. Hlavní postavy rychle přirostou k srdci, a ačkoliv to není žádný akční příběh, kde na každé druhé stránce očekáváte zvraty, je to chytlavé, baví to. Velmi příjemná knížka. Těším se na další od autora.