Muž, ktorý bol Štvrtok
Gilbert Keith Chesterton
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442390/bmid_muz-ktory-bol-stvrtok-pXt-442390.jpg
4
91
91
Príbeh metafyzického thrilleru Muž, ktorý bol Štvrtok (1908), sa začína v edwardiánskom Londýne, kde mladý básnik Gabriel Syme vstupuje do služieb Scotland Yardu. Ako tajný agent špeciálneho policajného oddelenia na rozvrat anarchistického hnutia má za úlohu infiltrovať jednu z najmocnejších teroristických organizácií a v Paríži zabrániť bombovému atentátu na francúzskeho prezidenta. Románová fantázia, či skôr nočná mora, ktorú pri odhaľovaní obludného sprisahania zažíva hlavný hrdina patrí medzi najzaujímavejšie a zároveň najvtipnejšie literárne diela jedného z najplodnejších a najuznávanejších anglických prozaikov prvej polovice 20. storočia Gilberta Keitha Chestertona (1874 – 1936).... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , EurópaOriginální název:
The Man Who Was Thursday, 1908
více info...
Přidat komentář
Jéééj, ako dobre, že mi kniha padla do oka v knižnici, mala čudný názov, tak som ju pre názov (a útlosť) vzala, veď vo štvrtok som sa narodila. No tak toto som nečakala!!! Aké prekvapenie!!! A ešte po otrasnej knihe od Zygara, ktorému napadlo do svojej politickej knihy zatiahnuť medzi protagonistov totálne apolitického Gogoľa. A práve Chesterton na opačnom póle nie bezhlavo vsúva do tohto príbehu postavičku s kadejakým výzorom, ktorá prezentuje Gogoľa. To je úžasné, lebo príbeh je skvelý a taký gogoľovský (teda aj vtipný, ale je to adamsovský humor), nechýba tomu nos :D, a tak trochu je nezrozumiteľný asi ako všetko, čo začína na "meta". Keby som nepoznala Gogoľa, chápala by som ešte menej. Záver bol krásny, dojímavý, čítala som si ho nahlas a predstavovala si posledné mesiace života môjho milovaného spisovateľa, o ktorých hovorí aj Nedeľa. Sedela som v kresle, počúvala Ho a koniec koncov si ma Chesterton získal, pretože opisuje aj tvorbu, život Gogoľa.
"Pretože sa ho bojím a vo vesmíre by sme nemali nechávať veci, ktorých sa obávame." (Syme)
Sice to není můj oblíbený šálek kávy, ale díky poslechu rozhlasové hry to nakonec bylo i místy vtipné. Duel kordy a raději se nechat zatahat za ucho.
Na mém hodnocení se možná trochu podepsala skutečnost, že jsem měl k dispozici hned první vydání. A i když tehdejší čeština je roztomilá, přeci jen k sobě poutá tolik pozornosti, že jí už nezbývá tolik na samotnou knihu.
Ale i tak mi přišla příliš roztříštěná. Nejdřív jsem váhal, zda jde o reflexi doby nebo její karikaturu, protože mnohde jde skutečně o frašku. Zhruba ve třetině se pak začínají objevovat prvky, které navíc vedou k alegoriím na náboženská či spirituální témata. Bohužel se všechny tyto prvky stále mísí, takže i přes některé zajímavé nadčasové myšlenky na mě kniha hlouběji nezapůsobila.
Vynikající kniha. Skvělé dialogy k zamyšlení i odsýpající děj. Tuto jsem si opravdu užil.
Inteligentní humoristická výprava, která přeci jenom není jenom šílenstvím. Závěr se mi hluboce vryl pod kůži, řekl bych až ke srdci. Ale není to vidět, to je právě ta síla silných knih, že se zaryjí hluboko, ale nezraňují, nýbrž pohladí, a vy víte, že jste opět mohli být svědky toho, že umění je více než pouhá zábava.
Čtvrtek - poslední do Výzvy.
Anarchismus - téma pro názor, autorův počin, jak zobrazit zakuklený boj s pouličním nešvarem, aby se docílilo viditelného výsledku, neboť veřejnost musí mít dobrý pocit z akceschopné policie.
Citace :" Svět se zbláznil. Vyléčit jej mohou jenom blázni."
Chcete-li li zneškodnit anarchii, musíme ji oblafnout."
Moudrý Chesterton.
Po Kafkovi to byla pro mně příjmená relaxace. Hezky psané, vtipné a našel jsem v tom i zajímavé myšlenky.
Byla to příjemná kniha, na to množství úvah a alegorie se četla v podstatě sama. Chvilku máte pocit, že je to normální detektivka, chvilku je to takové snové a najednou jste v grotesce...styly a žánry se střídají někdy tak rychle, že si to ani neuvědomíte a jste už jinde. Přiznám se, že jsem se v tom občas dost ztratila...ale přes to všechno po přečtení nemám vůbec pocit vycucanosti ze soustředění nad hlubokými myšlenkami, ale spíš takový jako z lehkého a zábavného čtení...
Příjemná kniha s originálním nápadem. Je v tom spousta mluvení a filosofických disputací, ale celé je to svěží, milé a zábavné.
Je to hravé, je to chytré, je to svěží. Sálá z toho optimismus, veselost a dobrota. A přitom to vůbec není povrchní a velmi nenásilně to nutí k zamyšlení. Skvělá kombinace!
Nedokážu se rozhodnout, co si o téhle knize mám myslet, ale fascinovala mě a těšila jsem se, až si ji budu moct zase číst, takže asi se mi líbila :)
Žánrově trochu mimo můj vkus, ale kouzelné pro autorovu vynalézavou stylistiku. Gilbert Keith Chesterton zkomponoval absurdní příběh, který mě pobavil milou bezelstností a svěží nekorektností, a to i přesto, že jsem z něho párkrát vypadl a těžko znovu naskakoval. Je to hodně ztřeštěné a přiznám se, že některým momentům jsem ani zcela neporozuměl, ale jakmile se přizpůsobíte grotesknímu tempu, dá se to vydržet i bez zatnutých zubů. Hodně se tu disputuje o literatuře, náboženství, chaosu, životě, vesmíru a tak vůbec, pročež děj výrazně ustupuje do pozadí, aby ve chvílích čtenářovy nepozornosti vyrazil kupředu se silou splašené kobyly. Naneštěstí ne všechno je dotaženo do konce a některé myšlenkové obraty zůstanou viset ve vzduchoprázdnu, ačkoli přímo čekají na nějakou třebas jen drobnou vysvětlivku. Ovšem jazyková hravost bohatě vynahradila všechny nové vrásky a ukroucenou hlavu. Uznávám, že na tohle jsem asi pořád moc mladej, ale bojím se bojím, že ke stáří už se k tomu stejně nevrátím.
Asi tady budu trochu kacíř, ale mě osobně se více líbil průběh celé knihy a konec byl zklamáním.
První dočtená kniha v novém roce a hned v TOP 2015 :-)
Knihou jsem byla velmi příjemně překvapená a rozhodně se těším, až si ji za pár let přečtu znovu. Vřele vám ji doporučuji, především těm z vás, kteří se nebojíte u příběhu přemýšlet a hledat v něm kromě děje také skrytá poselství, významy a symboly.
Velmi se těším, až si od G. K. Chestertona přečtu další díla. Jsem si jistá, že stejně jako tato kniha mě ani ty další nezklamou.
Jinak více v recenzi: http://zefill.blogspot.cz/2015/01/muz-ktery-byl-ctvrtek-recenze-na-knihu.html
Štítky knihy
Londýn agenti, agentky tajné společnosti, organizace, spolky terorismus atentáty anarchismus policie noční můry státní terorismus převrat, pučAutorovy další knížky
| 1966 |  Povídky otce Browna (8 povídek) |
| 1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
| 1989 | Modrý kříž |
| 1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
| 1924 |  Anarchista Čtvrtek |
Přiznám se, že detektivky v tradičním slova smyslu nemusím. Myslím tím ty různě dlouhé příběhy, kdy jsou mi autorem nenápadně podstrkovány různé údaje z kterých bych měl sám odhadnout kdo je vrah, což se mi nepovede, a měl bych z toho mít pocit, že příště bych si při čtení něčeho podobného měl dávat větší pozor. To opravdu nechci. (Asi proto je mým nejoblíbenějším detektivem starý Pitr z Čapkovy povídky Smrt barona Gandary.)
Z Anarchisty Čtvrtka mám pocit, že to G. K. Ch. psal přímo pro takového čtenáře, jako jsem já. Jakoby měl k detektivkám stejný vztah jako já a touto knihou chtěl ukázat, že to jde psát jiným způsobem. A ten způsob - paráda. To nádherné postupné absurdní zvyšování chaosu spolu s jeho jakoby zmenšováním a zároveň jakoby odhalováním pravdy, kdy postupně zjišťuji, že čím více toho vím tak tím více to vůbec nic neznamená a nevím vlastně nic až se to nakonec rozpadne v surrealistickém závěru (čili vlastně ve skutečné anarchii, nikoliv té, kterou si anarchisté v 19. století vymysleli) jsem si opravdu (bez ohledu na módnost následujícího slova) užíval.