My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31623/bmid_my-deti-ze-stanice-zoo-9XN-31623.jpg
5
8378
8378
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Mladistvá západoberlínská narkomanka ich-formou popisuje svůj příchod jako 6leté na berlínské sídliště Gropiusstadt s minimem možností zábavy pro děti. Neutěšené rodinné poměry vedoucí k rozvodu rodičů ji přivádí k hašišové partě v „Domě středu“. Následně postupně propadává světem drog až k těžké závislosti na heroinu a všemu, co s ní souvisí: těžké zhoršování zdravotního stavu, snaha opatřit si peníze na dávku (žebrání, krádeže, prostituce) a občasné zoufalé a neúspěšné pokusy zbavit se závislosti. Později se dívka závislosti na heroinu zbaví, ale pořád zůstává závislá na hašiši. Kniha obsahuje vlepenou 32 stránkovou fotografickou přílohu. Předmluvu napsal JUDr. Kamil Klášterský. Odborně lektorovali MUDr. Jan Cimický, CSc., JUDr. Kamil Klášterský a MUDr. Jaromír Rubeš. První vydání.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1987 , Mladá frontaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Tenhle pribeh se mnou hodne zamaval.. nemuzu na ni prestat myslet.. behem cteni jsem nenavidela Christianu, jeji rodice, Berlin, i celou spolecnost..
Když si sednete na nádražní perón s tím, že čekání na vlak si ukrátíte četbou a ponoříte se do tohoto příběhu dávejte pozor ať vám během čtení neujede před nosem vlak. Tak jak se to stalo mě. Ten příběh mě uchvátil a pohltil a i když už se mi to stalo před léty, stále si vybavuji jak silně na mě dílo zapůsobilo.
Běžně čítám zcela odlišné knížky, sám bych po takto zaměřeném příběhu nesáhl, ale jelikož jsem knihu dostal, tak jsem ji přelouskal. Přiznám se, že mi vadil opakovaný děj, tzn. neustálý popis toho, jak se Christiana chtěla zbavit závislosti a pokaždé to nevyšlo. Bylo to na mě zdlouhavé. Jinak jde o zajímavý náhled, člověka místy opravdu mrazí a jak je v recenzích čtenářů uváděno - kniha nutí k přemýšlení.
Tuto knihu jsem četla jako velmi mladá a nyní jsem si jí přečetla znovu. Konstatuji, že neztratila vůbec nic na aktuálnosti. Velice dobře napsané memento před tvrdými drogami. Kniha se čte sama - pro někoho může být tato pravdivá zpověď až šokující.
Knihu rozhodně doporučuji. Zhltla jsem ji za dva dny. Kdo rozmýšlí o tom, že by zkusil něco tvrdšího, tak přečíst povinně a určitě vás to přejde. Příběh se mi četl dobře, v ledasčem jsem Christianu chápala. Kniha je obecně ale velmi depresivní a plná beznaděje. Doplňování příběhu vzpomínkami ostatních je užitečné a člověku prospěje pohled i z jiné perspektivy. Za spoustu si věcí si totiž Christiana mohla sama. Očekávejte, že po přečtení strávíte pár dlouhých chvil nad přemýšlením o osudu této dívky (dnes už ženy). Určitě plánuji si přečíst druhý díl jejího příběhu.
V těch čtrnácti jsem knihu a vůbec Christianu chápala úplně jinak - jasně, že naivně a děsně jsem jí rozuměla a ve skrytu duše jsem si možná přála prožít to samé, protože ač mě to svým způsobem děsilo, taky mi to přišlo dost lákavé.
Teď ve třiceti už to rozhodně tak nevidím. Jako jo, dětství neměla úplně růžový, ale přece se pořád člověk nemůže jen vymlouvat na to, že ho rodiče měli málo rádi nebo tak. A proto se dám na drogy a budu spát s hnusáky, abych měla na dávku a budu na to prakticky pyšná, že se o sebe umim takhle dobře postarat.
Závislost na drogách je mimo jiné projevem totální slabosti osobnosti a vůle. S drogově závislými jsem byla a jsem v kontaktu doposud ať už v osobním životě nebo v profesním a ne, opravdu to nejsou chudáci.
Co se týče jazykové stránky, stylistiky a vůbec knihy celkem, je psaná poutavě a flashbacky matky nebo sociální pracovnice jsou super oživením, ke knize jako takové nemám jedinou výtku.
A Christiana mi velmi vadí, takže její pokračování si opravdu nepřečtu.
Občas jsem byla z knihy v šoku,tak otevřená zpověď fetáčky,síla,dlouho jsem se k přečtení odhodlávala,pak mě k přečtení popíchla sedmnáctiletá dcera a nelituji. Jsem šťastná,že jsem nikdy nemusela zažívat to ,co matka Christian. Určitě by kniha měla být povinná četba,ale už na základní škole.
prečteno jednim dechem už před lety, ale pořád cítím tu husinu z výpovědi Christian o tom jak užívala drogy...jak tvrdila že nikdy, ale... tahle knížka mi dala hrozně moc a hlavně to, že jsem nikdy vic než alkohol a marianku neměla touhu zkusit, protože ty stavy poté my ukázali, že opravdu muze být hůř... to poselství, které odradí od toho to zkusit, to je nejdůležitější...
Nebudu tvrdit, zdali je lepší film nebo kniha, obojí má svoje pro a proti. V knize je všechno podstatně více vysvětleno - jak se Christiana seznámila s ostatními feťáky, dětství, pocity, odvykačky,... na druhou stranu se poté všechno opakuje a když jde hlavní hrdinka asi po páte na odvykačku a pak stejně zase uteče a jde si píchnout háčko tak už to čtenáře tolik nedostane. Celá kniha se však čte opravdu dobře, nebude mít s ní problém ani člověk co nikdy žádnou knížku nečetl. Rozhodně jedna z těch knih, kterou by si měl asi každý přečíst - hlavně v období školských let.
O té knize jsem slyšel už v 80 letech ale číst se mi nikdy nechtěla ,ale jako audiokniha se mi líbila velmi. Dost drsná zpověd a to jsme vnímali tehdejší ZApadní Berlín jako město svobody a ne kde děti umírají na drogy..
Jedna z knih, co mě v životě nejvíce zasáhla. Doteď si pamatuji, jak jsem čtyři roky zpátky hltal tuto knihu ve vaně až byla voda studená. Jeden z nejsilnějších příběhů, co jsem kdy četl, děsivé, že se vše z knihy doopravdy stalo. Tato kniha by měla být v povinné četbě.
Kniha i film ukazují, co můžou s člověkem udělat drogy. Jsou tam i fotky. Já si nedokážu představit dostat se do této situace a nechat ji zajít až tak daleko, ale vím, jistě, že pokud se někdy dočkám vlastního dítěte, rozhodně mu knihu koupím, aby si ji přečetl/a. A to ideálně několikrát a poprvé ještě před pubertou. Brzy se chci taky ke knize vrátit, protože si myslím, že jsem ji četla ve věku, kdy jsem ji nedokázala plně pochopit a určitě si ji přečtu znova a doufám, že jednou i její pokračování.
Vzhledem k tomu, že jsem tuto knihu ještě nečetla, netušila jsem, na co se mám připravit. Bylo to hodně náročné čtení, co do obsahu. Tím spíš, když máte doma puberťáky. Ale nakonec jsem to dala.