My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307411/mid_my-deti-ze-stanice-zoo-g8N-307411.png
5
8338
8338
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Ne Babička, ne Staré pověsti české, ale My děti ze stanice ZOO by měla být povinná četba na základních školách! Odmala mám k drogám totální odpor, možná díky dokumentu Katka, který pouštěli snad na všech základkách. Možná tím, že jsem v šesti letech byla svědkem totálního kolapsu jednoho feťáka v Motole. Nebo prostě zkrátka tím, že je to největší svinstvo. Jakmile se v tv objeví téma drogy, nedokážu na to koukat a ihned vypínám. Tahle kniha se ke mně dostala někdy v pětadvaceti a bylo mi při ní fyzicky zle. Nebyla tam lítost, nikdy nelituji lidí, kteří si dobrovolně ničí život. Několikrát jsem zvracela, občas jsem i brečela nad tím, jak někdo může takhle dopadnout. Je to sakra dobrá kniha. Měl by si ji přečíst každý, než přijde do puberty a než sáhne po něčem, z čeho je zřídkakdy cesta ven. Bravurní dílo, hnusný příběh, ale když jde o drogy, nikdy to nemůže být hezký.
Uf, od knihy jsem se nemohla odpoutat, ale jsem ráda, že už je konec. Při čtení se to ve mě pralo. Chvilku jsem mladou narkomanoku litovala a chvilku jsem na ni měla vztek.... je to opravdu složité téma.
Nemůžu si pomoct, ale dobrou polovinu knížky jsem si myslel: "Tak už se konečně ufetuj, ať je od tebe klid, ksindle jeden zbytečnej."
Jinak ale uznávám, že jako sonda do života narkomanů, je knížka hodně přínosná a zvláště děti v podobném věku jako hlavní hrdinka by si ji měly rozhodně přečíst.
Příběh Christiany F., která se již ve dvanácti letech setkává s drogami a postupně se propadá do pekla závislosti, byl pro mě natolik autentický, že jej nemohu dostat z hlavy ani po několika letech.
Pamatuji si, že mě tenkrát překvapilo, jak detailně a bez příkras Christiane popisovala své zkušenosti s drogami a prostitucí, čímž mě prakticky vtáhla přímo k sobě – do světa plného marné naděje na lepší život, zoufalství a bolesti.
Vím, že se kniha doporučuje zejména jako povinná četba ve školách. Já bych ji však doporučila také všem rodičům, aby pochopili, jak snadno může jejich nezájem ovlivnit život jejich dětí. Minimálně já ji mám v hlavě jako velký červený vykřičník.
Skvěle zpracovaná biografie o nelehkém životě drogově závislých. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, mám pocit, že vím o tomto světě tvrdých drog něco víc. Rozhodně je to jedna z knih, které by si mělo přečíst co nejvíc z nás.
přečíst by měl každý adolescent, byť už jsou jiné příležitosti, velmi poučné, kam nespadnout.....
Většinou se k jednou čtenejm knihám už moc nestíhám vracet.. ale tohle je vyjímka. Čtu ji už po třetí.
Jednou jsem ji našla jako malá, u ségry v knihovně, ještě na základce a přišlo mi hrozně "cool" jí číst. A bylo mi z ní zle. Půjčila jsem jí ještě "nejce" a pak jsme o tom hodně debatovali.
Po druhé jsem jí četla už jako mladistvá, na střední, právě jsem zkoušela lehké drogy a tak to bylo jako "must read" kniha, ze který mi bylo zase zle.
A teď ji čtu zas. Na prahu třicítky a říkám si páni.. Měla jsem ale velký štěstí, že jsem tak nedopadla.
Příběh Christiany začíná už v dětství. Špatná čtvrť, samé zákazy, oni jako děti nic a nikam nesměli. Ale přitom se snažili jenom zabavit se v betonovym městě. Ve škole se chytla kamarádky, která ji dostala do Soundu. Nejmodernější evropské diskotéky. Jenomže vůbec. A tam to začalo. Drogy, prášky.. a přitom třeba alkoholu se bála- neuvěřitelný. Chytla se špatných lidí, no a tak to šlo z kopce.. prostě jak jinak. Ještě ke všemu láska k Detlefovi, která láskou asi úplně nebyla. Společná prostituce.. člověk to čte se zatajenym dechem, a říká si: "Panebože, vždyť je to pořád třináctiletý dítě??!"
Proč jim sakra nikdo nemohl pomoci?
Za mě nejsilnější kniha na toto téma.
P.S. Ségře jsem knihu už nikdy nevrátila. Sorry.
Je to svědectví příběhu, který se čte se slušnou dávkou bezmoci. Připomíná to kolotoč zmaru a špatných rozhodnutí, které se přesto jeví tak nějak nevyhnutelně. Jako bychom věděli kam to celé spěje a zároveň si velmi rychle uvědomili, že s tím nic nenaděláme. My ani nikdo jiný.
A přitom to celé začalo tak povědomě, kdesi v dětství, kdy se formuje identita a kde hledáme naše vzory. Partu která nám bude spoluvytvářet osobní hodnoty. To nejspíš zažil každý z nás, a hned se nabízí myšlenka, mít větší smůlu, spadli bychom do toho taky?
Důležitá knížka, silný příběh mladé holky, která zčásti z nudy, z části ze snahy se zalíbit/odlišit spadne do drogové spirály. Naivně optimistický konec je pro ty, kteří četli i pokračování, docela hořký.
Veľmi silný príbeh... jediné čo ma napadá je to, že to človek ako rodič nechce zažiť..
Silný příběh, který čtenáře vtáhne hned od prvních stránek. Cením otevřenost a myšlenky Christiany, přímá sonda do života závislých. Od nenápadných začátků, občasných uvolnění až po běžnou denní rutinu a posedlost. Člověk ten její příběh prožívá společně s ní, všechny hořkosti, útrapy, náročné rodinné prostředí... Zkrátka od A do Z.
Tohle jsem četla taaaak dávno! A opravdu mě to moc moc bavilo. Přečetla jsem to fakt rychle no a ten zkažený odporný svět drog - strašný :(
Tato kniha by měla být jako povinná četba nejen pro školáky, středoškoláky, ale hlavně pro rodiče! Uvědomit si, že budoucnost svých dětí máme v rukou my.
Mimo jiné, je to krásná sonda do živona mezi paneláky za komunismu a že zákazy se nic nevyřeší.
Tolik beznaděje, volání o pomoc a zklamání je na jednu dospívající slečnu moc. Chápu její myšlení, chápu proč to všechno dělala.
Mám ráda, když jsou knihy psány spisovně, nebo aspoň hovorově. S "čecháčtinou" mám velký problém, ale tady mi to vůbec nevadilo a díky této mluvě jsem si hrdinku dokázala živě představit. Tak nějak to k ní sedělo.
Moc se mi líbí, že se Christiane nebojí tak odhalit. Prakticky do naha odkrývá myšlenky, své činy, drogy, prostituci ... Prostě realita.
Velmi autenticky popsaný život feťačky a hlavně cesta, která k sebezničujícímu chování vedla. Velmi poučené myslím hlavně pro rodiče, aby pochopili, jak může jejich nezájem zamávat s puberťákem a pak jsou veškeré snahy marné. Odvykání je náročné nejen pro závislého, ale pro veškeré jeho okolí.
Knížka je na jednu stranu skvělá, ale na tu druhou naprosto odporná. Kolotoč drog, prostituce a abstinování se na čtenáře vyvalí od první strany bez nějakých zábran.
Poprvé jsem knížku četla v pubertě a tenkrát zůstala nedočtená. Prostě to nešlo. Až po letech jsem se znovu odvážila.
Název knihy znám léta. Ale ve vlastní pubertě jsem ji nečetla, vůbec jsem neměla potřebu o tématu něco takového číst, drogy jsem k životu nikdy nepotřebovala a nikdy jsem ani nepotkala nikoho, kdo by mi je nabídl (ne že by mi to vadilo).
Nějak jsem si na knihu nedávno vzpomněla, zarezervovala v knihovně a během 2 dnů přečetla. Síla. Nějakou dobu jsem však nedokázala vnímat, že to má být odrazující čtení, přišlo mi, že některé věci byly spíš ve smyslu “hej, je to vlastně super, zkuste to taky.
Ale pak jsem se dostala k obrazové/foto části a tam to přišlo. Pokud nic jiného, tak tohle musí potenciální zájemce odradit. Takhle dopadnout snad nechce nikdo. Doufám. Syn má zatím na knihu čas, je mu 10 a ještě věří na Ježíška.
Nekonečný kolotoč heroinu, absťáku, heroinu, prostituce, heroinu, odvykání, ještě více heroinu. Vždy jsem měla odpor k drogám, nemůžu pochopit, proč je někdo vůbec začne brát a kromě toho: Jak je možné si dva roky vůbec nevšimnout, že je moje dcera bere??? Hnusné, odporné, mrazivé.
Knihu jsem četla před mnoha lety, nedávno jsem ji koupila synovi, ať si ji přečte v rámci povinné četby, tak jsem se do ní tedy dala taky. Pokračování rozhodně číst nechci, takže nevím, jak Christiana dopadla, ale vůbec nevěřím, že je dnes čistá.
Původně jsem knize nechtěla dávat ani hvězdičky, ale jak řekla moje knihomolská parťačka ,,Podívej se, jak silné emoce v tobě zanechala". Díky tomu tedy dávám plný počet hvězd, ale upřímně je to odporná kniha popisující šílený kolotoč feťačky a toho, jak se pomalu ničí a s ním i všechny kolem sebe.
Z celého vyprávění jsem si vzala hlavně to, že heroin totálně zotročí lidi. Díky závislosti ztrácí rozum, zájmy, přátele, svobodné myšlení, své tělo, zdraví... Vlastně každá sekunda každého dne se u heráka točí jen kolem peněz na další dávku. Zbytečný a zoufalý život...
Já jsem z toho extrémně smutná, ale zároveň trochu naštvaná. Na samotnou Christianu, která měla tolik možností se z drog dostat, ale vždycky utekla zpátky. Na její matku, která to nepoznala dřív. Na Detlefa, který Christianu stahoval dolů a znovu ji přivedl k drogám, když to u ní vypadalo nadějně. Na celý systém, který v tehdejším Německu fungoval a udělal hrozně málo pro to, aby se drogy nešířily. Je to prostě strašné.