My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307411/mid_my-deti-ze-stanice-zoo-g8N-307411.png
5
8338
8338
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Je mi 33, od mladi jsem ji prave zase po par letech precetla jiz po 4te. K miste mam zvlastni vztah, protoze sama jsem tam vyrustala. Je to tak autenticke, az z toho mrazi
I po letech si pamatuji na ty pocity, když jsem ji četla... Zcela jsem se přenesla do toho šedivého, posprejovaného a mrazivého sídliště, kde vládne zákon džungle, děti bezcílně bloudí po ulicích a rodiče jakoby neměli čas nic řešit a fungují pouze na autopilota... Zaplatit účty, nějak přežít den v práci, udělat večeři... o tajném druhém životě mladých nemají ani páru. Byla to strašná depka, ale strašně zajímavá, omamná. Tím víc, že se jedná o skutečný příběh. Chci si ji přečíst ještě někdy znova.
Legendární film jsem viděla až poté.
Stávající společenský systém degeneruje čím dál víc děti i dospělé. Je to diky všeobecné pandemii morálky a tržnímu hospodářství. Rodiče nepředávají dětem víru v Boha a Desatero. Mně to bylo rodiči předané včetně výuky náboženství ve škole. Měl jsem problémy s alkoholem a po nástupu do léčebny jsem si za 14 dní uvědomil že Kristus vzal na sebe všechny hříchy světa. Já jsem alkoholizmus sváděl na okolí, rodinu atd. Uvědomil jsem si že za všechny moje problémy si můžu sám. V tom okamžiku jsem byl vyléčený a od té doby jsem nevypol ani kapku. Výuka náboženství a tím morálky je masově odmítané. Tím se rozpadá celá společnost.
Čteme nejen proto že se nám kniha líbí, ale také proto že nám kniha něco dává. AMEN
Kromě o je kniha psaná kostrbatým ameickým popisným stylem který se mně nelíbí.
Dokáže to někdo okomentovat?
Poznámka k liberání výchově-nedávno děcka na výletě vylezla na rozhlednu na vlastní nebezpečí kde byly povolené 4 osoby. Vylezlo jich tam 15 a děti se propadly do hloubky 4m a zranily se.
Must have v kazde knihovne!
Cetla jsem jako pubertacka pri ceste do skoly a ve skole na tu knizku neustale myslela a tesila se, az zas pojedu domu a budu muset cist:) knizku jsem pujcila spoluzacce, ktera mi ji nikdy nevratila, takze kdyz jsem ji ted videla v knihkupectvi, musela jsem si ji koupit a precist znovu.
Nostalgie,.. ale je to knizka ke ktere se budu urcite vracet
Tato kniha je moje srdcovka už od puberty (hned po HP :D). Všechny knihy na téma drog mě fakt fascinují, miluju tu sondu do myšlení feťáků. Přečetla jsem jich fakt dost, ale tohle je číslo 1. Christiane jsem zbožňovala a nenáviděla, fandila jí a proklínala, doufala a věřila. Ale hlavně jsem s ní cítila. Našla se v těch pocitech méněcennosti a nejistoty. Člověk úplně vidí, kde, co a jak se postupně kazilo už od malička. A vidí jak tenká je hranice, jak záleží na osobnosti a vůli. Doporučuji všema deseti. Čtu ji snad po sté a nepřestává mě bavit. A pozor, né pro každého je kniha odrazující... A taky od přečtení prostě musíte milovat Bowieho.
Čte se to jedním dechem. Nevím proč, ale na mě to nemělo ten odpudivý efekt jako na ostatní lidi. Viděl jsem v tom příběhu cosi poetického a přitažlivého, zvláštní... Budu si muset dát pozor. :D
Hluboce lidský, otevřený a pravdivý příběh mladičké německé narkomanky a posléze i prostitutky Christiany F. Dívka detailně a bez obalu popisuje život dětských narkomanů ze stanice ZOO. Není to sice nikterak příjemné čtení, avšak je zároveň velmi poučné. Slouží jako takové varovné memento.
Kdysi dávno jsem četl tuhle knihu a dodnes ji mám v živé paměti, až má dcera bude mít o nějaký ten rok víc, tak jí ji dám také přečíst a budu doufat...
5 hvězd.
Není to příjemné čtení, ale je to důležité. Raději si to prožít v knize než ve skutečnosti.
Knihu jsem poprvé četla dávno, bohužel téma je stále aktuální a děsivé. Měla by být v povinné četbě pro všechny školáky.
Musím uznat, že příběh byl velice šokující a podrobný. Jaké hrůzy musela dělat malá Christiana, aby si ve 14 (!) obstara peníze na jehlu. Kolik utrpení a zrad si musela zažít, kolik zníčeněho přátelství... . Popravdě nezávidím lidem, co se (byť i jen omylem) zamotali do tohohle příšerného koloběhu.
Vždycky to začíná tak nevidě...
Nikdy dřív jsem ještě nečetla knihu o drogové závislosti. Příběh Christiany byl děsivý, když se stala závislou na hašiši již ve dvanácti letech a ve třinácti na heroinu. Osud její a všech jejích nezletilých kamarádů a kamarádek, kteří se k heroinu dostali, je nešťastný od samého začátku. Způsob, jakým si museli na drogu vydělávat, byl otřesný a nechutný.
Přestože se snažila několikrát podstoupit odvykací kůru, vždy se vrátila tam, odkud přišla. Nepomohly ani záchytné stanice, léčebny, ze kterých utíkala, ani zprávy o smrti jejích dřívějších kamarádů. Matka si s ní nevěděla rady, dokonce ani otec, který si ji vzal později k sobě.
Dobrý byl závěr, že se na konci knihy dostala k příbuzným na venkov mezi normální lidi, dochodila základní školu a snažila se znovu nepadnout. Nevím, zda jí mám věřit, že se návykové látky zbavila napořád.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale po podobných se už dívat nebudu.
Návrat k četbě z doby mého dospívání... Autenticita knihy je stále mrazivá. Dnes na ni koukám z pohledu matky s vírou, že nic podobného, jako matka Christiany, nikdy nezažiju.
Ten kdo tu píše že od knihy čekal víc...jako co horšího se mělo hlavní postavě stát než začít s prostitucí ve 14 a v 15 se chtít zabít? Neříkám že je to nějaký literární skvost, ale ten příběh je přece dechberoucí.
Já biografie věčinou nečtu to už musí být ale tato byla vypravena dítětem byla jsem zhrozena z toho kam až děti s drogou mohou dojit jak moc na dno můžou spadnou a jak rychle ztratí kontrolu doporučuji
Knihu jsem četla asi v 15 letech - byla pro mne dost odstrašující a nyní po téměr 30 letech jsem si ji přečetla znovu a musím říct, že kniha vůbec nezestárla a já ji četla a dívala se na ni z pohledu rodiče. Byla pro mě stejně děsivá jako v 15 letech, přestože jsem se na ni dívala nyní trochu jinak.
Stále doporučuji ke čtení, stále za to stojí!
Místo neužitečných protidrogových besedách na školách, které tak akorát u dětí vyvolají pocit vyzkoušet nějaký ten prášek nebo papírek, by měli zařadit tuto knihu mezi povinnou četbu. Nejvíce se mi na knize líbilo, jak krásně popisuje, jak si každý myslí, že jemu se to stát nemůže, jak on/ona nemůže klesnout na takové dno a vždycky to bude mít pod kontrolou, ale droga vyhraje, protože je silnější než naše mysl. Při čtení tohoto příběhu jsem se tak vcítila do hlavní postavy, že jsem prožívala stejnou zoufalost jako ona při jejím dalším neúspěšném odvykání.
Příběh drogově závislé dívky a jejich kamarádů nás vtáhne do jejich prostředí a žádného čtenáře nenechá chladným. Autorům se podařilo vzbudit empatii a silné emoce téměř u každého, kdo si knihu přečte. Šokující, depresivní hlavně proto, že si člověk uvědomuje, jak je všechno reálné.