My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Nikdy som nechápal, ako môže niekto klesnúť tak hlboko, že začne brať drogy a kvôli nim vymýšľať dokonalé klamstvá, kradnúť, či prostituovať. Po prečítaní knihy to už chápem, je to plynulý a logický proces. Memento je v tom, že takto môže skončiť dieťa každého z nás. Takže povinné čítanie.
Tato knížka se mi líbila v tom, že to nebylo tak zdlouhavé čtení, ale a zajímavé každým slovem.
Proto jsem se rozhodl, že si přečtu i jiné knížky s tímto tématem.Je to taková odstrašující knížka od drog.
Ani ne tak dlouhé jako spíš místy zdlouhavé čtení. Náročné. Nechutné. Děsivé. Ale nějak jsem cítila, že bych se tomu neměla vyhýbat. Nemyslím si, že by u mě něco takového hrozilo, ale zajímá mě, co lidi k drogám táhne. A stejně jako u Mementa, i tady jsem se otřásala při představě, jak si někdo dobrovolně něco píchá do těla a děsila jsem se při představě, kam až člověka může dovést závislost. My děti ze stanice ZOO je o něco bláznivější. Nikdy by mě nenapadlo, že by se čtrnáctiletá holka mohla stát prostitutkou, ale co já vím o světě, že jo. Brr.. Tak, mám to za sebou, let's go na veselejší čtení.
Při čtení jsem se mnohdy musel držet, abych mohl číst dál. S jakou přesností a realitou je kniha popsána je až mrazivé. Pak vám teprve dojde, že to je reálný příběh, který se opravdu stal. To z knihy dělá ve svém smyslu klenot, který je třeba šířit dál a dál.
Memoár drogově závislé dívky napsaný stylem literatury faktu na základě jejího vyprávění v době, kdy jí bylo šestnáct let. Přiznám se, že jsem se o příčinách vzniku závislosti a důsledcích braní drog ve společnosti vůbec nezajímal. Ani o to, že v době kdy mi dorůstaly děti se mohly s tímto zlým návykem setkat. Kniha samotná tvrdě zobrazuje tvrdou realitu života narkomanů - a to je dobře! Doufám, že mnohého či mnohou odradí od toho, aby se "sjížděl".
Tak tohle je jedna z nejlepších knížek co jsem kdy četla. Je poučné tím nejlepším způsobem, a pomůže vám to lidi co mají tenhle problem lepe pochopit. Kniha mě velmi bavila a pořád jsem na ni musela myslet. Myslím si že je skvěle napsaná a doporučuju ji přečíst hlavně mladým lidem
Tuto knihu jsem četla několikrát a velice se mi líbila. Byla pěkně napsaná a opravdově vyprávěna dívkou, co vše zažila. Pěkné čtení.
Knížka mě velmi zaujala a přidala bych se k názorům ostatních, kteří zde už ten samý výrok psali, že by se kniha měla stát povinnou četbou pro každého, a když ne povinnou, tak alespoň jako odstrašující případ toho, co se s takovým člověkem, který bere narkotika, může stát. O to více mrazivější je, že se jedná o autobiografii dítěte. Na druhou stranu člověk takovým věcem může jen ztěží zabránit viz matka Christiany, která se snažila svou dceru razantním způsobem neomezovat a mít s ní láskyplný vztah, zatímco její otec bil nejen Christianu, ale také stáhl ruku i na její matku. A přesto všechno se Christiana přidružila k partě lidí, která holdovala těmto látkám a díky tomu, co všechno prožívala a co se jí dělo, se lehce stala jednou z nich.
Nářez. Drsná, syrová, otevřená zpověď bez příkras - o to mrazivější, že jde o zpověď dítěte...
Příběh o tom, kam až je člověk schopný klesnout, co je schopný obětovat a že závislost nezná hranic. Příběh o tom, co člověk může ztratit a že cesta ven je těžká, zdlouhavá a ne vždy korunovaná úspěchem.
Bolestivé, do živa obnažené emoce a zároveň jejich absence, ponurá atmosféra berlínského metra, nuda, která vás spolehlivě zavede do náruče zapomnění a pomalého umírání - protože i když tohle přežijete, stejně jste tak trochu umřeli...
Poprvé jsem ji četla ve 13 letech za minulého režimu. Do té doby jsem o drogách jako dítě nic nevěděla. Byl to pro mě neuvěřitelný šok. Syrovost bez příkras. Tvrdý střet z realitou. Tahle kniha by měla být pro každého puberťáka povinná četba...
Silný příběh o závislosti na drogách. Myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý, hlavně dnešní teenageři. Ještě dlouho po přečtení jsem ji nemohla dostat z hlavy. Je smutné, že takových jako Christiane je a bude ještě spousta.
Popis drsné skutečnosti ve mě nezanechal chladný dojem, neboť je to věc, se kterou se stálé setkáváme v dnešním světě a v okruhu střední vrstvy se s tematikou feťáků příliš nepotýkáme, právě proto je důležité si připomenout, že tohle existuje kolem nás.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která byla skvostně namluvená hlavně hlas Christiany v podání Viktorie Taberyové. Příběh je komplikovaně jednoduchý, protože takové příběhy o drogové závislosti jsou. Sledujeme osud dvanáctileté Christine, která rok po prvních experimentech s lehčími drogami zkusí heroin a už u něj zůstane. Příběh je vyprávěn hlavně z pohledu Christine, takže známe její myšlenky a pocity a také z pohledu její matky, která trpí s každou další dávkou a každou další odvykačkou, kterou Christine prochází. Byla jsem překvapena, jak se třináctiletá holka o sebe dokáže postarat a i přes její závislost si uvědomuje, že by měla přestat. Fandila jsem ji celých jedenáct a půl hodiny poslechu.
Nevím, když jsem knihu četl kdysi dávno,v šoku nebo ohromen příběhem Christiane jsem příliš nebyl. Takových Christiane byli,jsou a budou tisíce. O tom, že vás drogy totálně změní a dříve či později,pokud nezatáhnete za záchranou brzdu, vás svezou na samotné dno, není pochyb.
Příběh se bude v tisíci formách opakovat stále dokola. Drogový byznys patří k těm nejvýnosnějším vůbec. Dokud je poptávka je i nabídka, přez to vlak nejede. Vždy se někdo chytí,bez ohledu na místo a čas, postavení či vzdělání, rodinné zázemí..
Ano, neberte drogy,jsou špatné. Bla bla bla.. Má to smysl psát? Kdo bude chtít, žádná kniha mu v tom nezabrání. Rozhodně by naše zákony měly značně přitvrdit v boji proti ziskuchtivým zmetkům, vzít si příklad z asijských zemí,kde jsou tresty za výrobu a distribuci o poznání vyšší. Regulovat nabídku a šířit osvětu.
Síla co všechno prožila už v 13letech.Zavislost,ktera se stala prokletím.Navic u tak mladého člověka či dítěte je velký problém se uzdravit že závislosti.
Příšerné, jak lehce dítě přijde ke drogám, v kterých se nakonec utápí několik desítek let. A to měla vlastně Christiana ještě štěstí, její kamarádi kolem ní umírali mladí buď z předávkování, nebo sebevraždou... Ufff.... Povinná četba nejen do škol, ale pro rodiče!
Tahle kniha mě hodně ovlivnila. Předem říkám, není to pěkné čtení, pro slabší povahy rozhodně ne. Přesto si myslím, že bychom se téhle knize neměli vyhýbat, je velmi důležitá a rozhodně stojí za přečtení. Díky ní jsem se začala zajímat o další knihy s tématikou drog. Je až děsivé, jak jednoduše lze tomu všemu propadnout a o kolik těžší ještě je se z toho všeho dostat... Po přečtení však mám alespoň snahu pochopit lidi, kteří tento problém mají... Kniha mi byla doporučena a já ji ráda doporučuji dál! Je to pro mě jedna z těch zásadních knih, které by si člověk během života měl rozhodně přečíst.