My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Občas jsem byla z knihy v šoku,tak otevřená zpověď fetáčky,síla,dlouho jsem se k přečtení odhodlávala,pak mě k přečtení popíchla sedmnáctiletá dcera a nelituji. Jsem šťastná,že jsem nikdy nemusela zažívat to ,co matka Christian. Určitě by kniha měla být povinná četba,ale už na základní škole.
prečteno jednim dechem už před lety, ale pořád cítím tu husinu z výpovědi Christian o tom jak užívala drogy...jak tvrdila že nikdy, ale... tahle knížka mi dala hrozně moc a hlavně to, že jsem nikdy vic než alkohol a marianku neměla touhu zkusit, protože ty stavy poté my ukázali, že opravdu muze být hůř... to poselství, které odradí od toho to zkusit, to je nejdůležitější...
Nebudu tvrdit, zdali je lepší film nebo kniha, obojí má svoje pro a proti. V knize je všechno podstatně více vysvětleno - jak se Christiana seznámila s ostatními feťáky, dětství, pocity, odvykačky,... na druhou stranu se poté všechno opakuje a když jde hlavní hrdinka asi po páte na odvykačku a pak stejně zase uteče a jde si píchnout háčko tak už to čtenáře tolik nedostane. Celá kniha se však čte opravdu dobře, nebude mít s ní problém ani člověk co nikdy žádnou knížku nečetl. Rozhodně jedna z těch knih, kterou by si měl asi každý přečíst - hlavně v období školských let.
O té knize jsem slyšel už v 80 letech ale číst se mi nikdy nechtěla ,ale jako audiokniha se mi líbila velmi. Dost drsná zpověd a to jsme vnímali tehdejší ZApadní Berlín jako město svobody a ne kde děti umírají na drogy..
Jedna z knih, co mě v životě nejvíce zasáhla. Doteď si pamatuji, jak jsem čtyři roky zpátky hltal tuto knihu ve vaně až byla voda studená. Jeden z nejsilnějších příběhů, co jsem kdy četl, děsivé, že se vše z knihy doopravdy stalo. Tato kniha by měla být v povinné četbě.
Kniha i film ukazují, co můžou s člověkem udělat drogy. Jsou tam i fotky. Já si nedokážu představit dostat se do této situace a nechat ji zajít až tak daleko, ale vím, jistě, že pokud se někdy dočkám vlastního dítěte, rozhodně mu knihu koupím, aby si ji přečetl/a. A to ideálně několikrát a poprvé ještě před pubertou. Brzy se chci taky ke knize vrátit, protože si myslím, že jsem ji četla ve věku, kdy jsem ji nedokázala plně pochopit a určitě si ji přečtu znova a doufám, že jednou i její pokračování.
Syrové vyprávění, které pro mě bylo zhruba do půlky knihy zajímavé, ovšem potom začal zájem pomalu upadat. Začalo to být stále dokola to samé - pokus o odvykačku, návrat mezi své, zmáknutí pár klientů, našlehnutí, pokus o odvykačku, návrat mezi své....a tak dále a tak dále. Mimo jiné jsem začal mít neskutečnou alergii na slovo cool, které tam bylo téměř na každé stránce, na některé i dvakrát :-) ale chápu, že má jít o přepis vyjádření mladé narkomanky, takže to nelze knize vyčítat. Jinak sympatie k hlavním "hrdinům" vyprávění jsem necítil žádné. Sice ještě tehdy nebyla patrně žádná velká osvěta mezi mládeží ( na rozdíl ode dneška, kdy to do každého cpou od základní školy, takže začít fetovat může akorát opravdový pitomec ), ale k veškerým narkomanům chovám silné antipatie, opovržení a veskrze negativní emoce. Hlavně v dnešní době, kdy je jich všude plno, šíří nakažlivé choroby, páchají trestnou činnost a ničí životy svých blízkých. Snad bude tahle knížka pro hodně mladých lidí výstražným mementem, aby se vyhnuli podobnému svinstvu, ale jsem v tomhle směru spíš skeptikem.
Určitě je to tématem závislosti, ale po chvíli mi vadilo, že je to pořád dokola. Ale jako vyjádření spirály závislosti je to dobré.
Tuhle knihu by si podle mě měl přečíst každý, je čtivá, podle pravdy.. nemám co dodat. Je to smutné, ale zároveň to otevře oči, jaký může mít život spád.
Povinná četba na školách. 80 léta v Německu drogy, sex. Vyprávění dospívající dívky a její pád na dno. Kvůli drogám.
V těch čtrnácti jsem knihu a vůbec Christianu chápala úplně jinak - jasně, že naivně a děsně jsem jí rozuměla a ve skrytu duše jsem si možná přála prožít to samé, protože ač mě to svým způsobem děsilo, taky mi to přišlo dost lákavé.
Teď ve třiceti už to rozhodně tak nevidím. Jako jo, dětství neměla úplně růžový, ale přece se pořád člověk nemůže jen vymlouvat na to, že ho rodiče měli málo rádi nebo tak. A proto se dám na drogy a budu spát s hnusáky, abych měla na dávku a budu na to prakticky pyšná, že se o sebe umim takhle dobře postarat.
Závislost na drogách je mimo jiné projevem totální slabosti osobnosti a vůle. S drogově závislými jsem byla a jsem v kontaktu doposud ať už v osobním životě nebo v profesním a ne, opravdu to nejsou chudáci.
Co se týče jazykové stránky, stylistiky a vůbec knihy celkem, je psaná poutavě a flashbacky matky nebo sociální pracovnice jsou super oživením, ke knize jako takové nemám jedinou výtku.
A Christiana mi velmi vadí, takže její pokračování si opravdu nepřečtu.