My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Byla jsem nadšená , když jsem zjistila , že tuto knihu mámě v místní knihovně. Jedna z knih, která na vás nechá dlouhodobý dojem.
Knihu jsem poprvé četla na základní škole, v rámci povinné četby. Tehdy mě naprosto nadchla, to jsem byla ve věku hlavní hrdinky a o drogách jsem toho moc nevěděla.
Když ji čtu dnes, po 13 letech, už tak nadšená nejsem.
Nelíbí se mi příliš jak je kniha psaná, některé výrazy mě přímo iritovaly ("cool"), navíc si myslím, že by se dala kniha zkrátit, zhruba v poslední třetině mě už nebavilo v kuse číst o pokusech o odvykání/útěku/návratu k prostituci a tak stále dokola...
Navíc mi to chvílema přišlo podané jako by hlavní hrdince všichni ubližovali a jako kdyby snad tehdy mládež na sídlišti ani neměla moc na výběr, než se zabavit drogami.
Mám absolutní odpor k drogám,alkoholu a všemu čím se člověk jen dobrovolně ničí a jediný komu tím přispívá je stát.(Dealer)
Tuhle knihu jsem číst ani nechtěl ale řek jsem si proč ne.
A upřímně? První kniha kterou jsem opravdu četl s nechutí,nechtěl jsem ale pokračoval jsem.A proč?nevím.
Tuhle jde jedině nečíst nebo přečíst,nic mezi.
Absolutní povinnost pro každého nactiletého.Souhlasím s názorem,tuhle knížku zařadit mezi povinnou četbu.
V téhle knize je tolik hnusu,hlouposti,lhostejnosti že by se z ní nepoučil jedině ten kdo už něco takového zažil nebo v tom žije.
Naprosto strhující a úžasný příběh. Dokud si neuvědomím, že se všechno fakt stalo (a v nějaké podobě pořád děje). Nejpozději na střední by to měl každý přečíst...
Kniha sama o sobě je velmi dobrá. Silné čtení z reality a blízce popsané pochody hlavní "hrdinky". V rámci povinné školní četby bych zařadila do seznamu pač si myslím,že tohle čtivo by mělo projít rukama pubescentům nejpozději při nástupu na SŠ. Kniha mě však nejednou doslova naštvala a kroutily se mi palce u noh z názorů a myšlenkových pochodů Christiane.
Ťažko sa mi čítala, priam ma rozčulovala..niekoľkokrát som musela knihu odložiť a rozdýchať sa..možno ako matka to hodnotím z iného uhľa..k tejto knihe by som sa už nevrátila
Drsný skutočný príbeh naivnej tínedžerky zo Západného Berlína druhej polovice 70. rokov 20. storočia, v ktorom kraľoval heroín (Nick Cave a Blixa Bargeld by mali o čom hovoriť). Autorka dokázala zázračne prežiť aj keď za cenu straty akýchkoľvek morálnych zábran. Mnohí iní umreli na uliciach s rozpadnutým telom a so stratenou vôľou. Zaujímavé svedectvo o sekte scientológie a o ich systéme protidrogového programu Narconon.
Aj v generácii Husákových detí si heroín vybral stovky, možno tisíce svojich obetí. O to strašnejšie je to, ako sa dnes bagatelizuje voľný prístup detí k droge, ktorá je pre tvrdé drogy najčastejšie drogou štartovacou - alkoholu.
Ani já nedočetla, hlavně proto, že "hrdinka" se dál živí na svém příběhu a v klidu na fetu dál jede...neuvěřitelné...
Hrozná hovadina, která mě od začátku neskutečně iritovala...první třetina knihy se nese v duchu propagandy "vesnice je ráj, město je žumpa" ačkoli město, které tam popisovala tomu skutečně nasvědčovalo, ale mám podezření, že šlo o čistě fiktivní obraz nějaké dystopie, protože nevěřím, že taková prdel ve skutečnosti existuje, možná někde v Americe, ale v Evropě...ale co já vím, tak jako tak to bylo jak na kolovrátku..
Co mě ovšem ničilo nejvíc, tak to byl ten odporný překlad od nějaké pražské smažky. Od první věty co slovo to perla, a když už jsem narazil asi po šesté na jedné stránce za sebou na slovo "vejtah" ať už je to, co chce, jebl jsem knížku do kouta. Nedočteno, nehodnoceno.
Kniha je zajímavá a poučná. Já ji však nedočetla, strašně mě rozčilovala jak Christiane, tak její matka. Jak já bych je zfackovala... :-)) Dám si do nového roku předsevzetí, že knížku dočtu a nebudu se u ní rozčilovat.
Tahle kniha je velká síla a tím spíš, že je podle pravdy.
Každý teenager by si jí měl přečíst.
Velice silná a čtivá kniha, na níž oceňuji hlavně její autenticitu. Líbí se mi, že se jedná o skutečný příběh napsaný realitou života, bez příkras. Téma drog je stále aktuální, neboť nástrahy tohoto typu jsou všude kolem nás. Je důležité si občas připomenout, kam až člověk může klesnout a hlídat si vlastní zdraví a důstojnost.
U této knihy jsem přivíral oči. Uvažoval jsem, kam se člověk může dostat, pokud propadne drogám a ještě si na ně vydělává prostitucí. Záleží na tom, v jakém člověk vyrůstá prostředí, s kým tráví čas a to ho také ovlivňuje ve svém chování. Myslím si, že pokud by se její mamka více věnovala, nemuselo to dojít až tak daleko. Přestože byla zaměstnaná a pracovně vytížená, měla se více zajímat o svou dceru.
Kniha by mohla být zařazena i jako povinná četba do škol, aby se děti a studenti po přečtení knihy vyhnuli drogám a raději je nikdy nezkoušeli.
Viděl jsem i film, u kterého jsem musel u některých scén přivírat oči, když si píchali drogy žilou.
Být herákem a heračkou je přeci tak cool!Dobře vyprávěná kniha,ze které vám je občas na blití,ale rozhodně bych žádného z "hrdinů" nelitoval.80%.
Kniha vyprávějící o životě Christiane Felscherinow je krásně zpracovaná. Příběh se mi velmi líbí, protože mě pořád nutil číst dál a dál. Lépe zpracovanou knihu ze života jsem snad ještě nikdy nečetla.