My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307412/mid_my-deti-ze-stanice-zoo-Zof-307412.png
5
8343
8343
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Tak knihu som si prečítal a musím povedať že mi z nej naskakovala husia koža . perfektne napísaná kniha zo života autorky z jej detstva . :) :) určite si ju znova prečítam !
Doporučujem ju dať prečítať každému .
Knížku jsem přečetla už asi po třetí a určitě to nebylo naposled. Určitě dám někdy přečíst svým dětem, protože představa, že si ve 13 letech vydělávají na drogy prostitucí.... až z toho mrazí, jak je příběh napsaný.. a hlavně pravdivý.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu a vůbec toho nelituji. Příběh se mi líbil a zpracování bylo krásné.
Jsem naprosto ohromená. Od knihy jsem čekala hodně, ale tady byly tak barvitě vypsané detaily, kniha byla hodně o pocitech a nutila k zamyšlení. Je úžasné, že byla vydána a měl by si jí přečíst každý. Stejně tak i mně ze začátku vadilo, že byla psaná slangově, ale nakonec to dodávalo na charakteru knihy. Určitě se k ní zase někdy vrátím.
Naprosto skvělá kniha, přečetla jsem ji jedním dechem...Abych pravdu řekla, myslím na tu knihu pořád a naprosto mě uchvátila. Jednou si ji opět ráda přečtu.:)
Ještě teď si vybavuji, jak mi Christiane ve dvaceti letech vrazila klín do srdce. Tenkrát jsem ji bezvýhradně fandil a mohl jsem si zuby uskřípat, aby to zatracené "háčko" poslala jednou provždy k šípku. Vždyť abeceda nabízí spoustu jiných pěkných písmen.
Ne, vážně. Jestli se o některých knihách píše, že se čtou jedním dechem, tak tady to platí měrou vrchovatou. A nadechněte se hezky zhluboka, protože vás čeká řádný hororový trip.
Ďábel tkví v detailech a těch je tu spousta. Právě kvůli nim se dostavuje ono pověstné mrazení v zádech, které vás nenechá na pokoji, dokud neotočíte na poslední stranu, nedočtete poslední větu a neulevíte si nějakým šťavnatým slůvkem, i když moc dobře víte, že se to nesluší. Ano, stejně jako brát drogy. Jenomže zakázané ovoce chutná tak sladce. A vedlejší účinky? Spalující závislost, podlomené zdraví, devastace rodiny a (málem bych zapomněl) prostituce. Stránky jsou tím hnusem přímo nasáklé a vy jenom kroutíte hlavou. Nic jiného ani nezbývá.
Jenomže tohle není výtvor košaté fantazie nějakého beletristy. Tenhle příběh napsal, produkoval a zrežíroval sám život. Do prdele... pardon, muselo to ven.
Tahle kniha jednoznačně patří na základní školy. Proč? Lepší přečíst než prožít...
Trh s drogami se v 70. letech rozrostl do obřích rozměrů a zaměřil se na snadno manipulovatelné teenagery. Hlavně v západních zemích to pocítili rapidně, protože tam se hranice tolik nestřežily. Západní Německo takový drogový „výbuch“ zažilo a spousta dětí, jež hledaly v bezútěšném a odcizeném světě své místo, přišla během toho o život. Pro ně byly důležité jen věci, prostředky, které je vytrhly z reálného světa, aby mu mohly uniknout nebo na něj alespoň na chvíli zapomenout. Těmi prostředky však nebyly jenom neškodné filmy nebo David Bowie, ale právě lehce dostupné drogy objevující se takřka na každém rohu.
Jak se kniha četla? Pro mě to bylo velmi rychlé a sžíravé čtení, při kterém jsem chtěla hlavní hrdinku zachránit, ale zároveň Christiane považovat za jejího kata, který si už svůj osud zpečetil. Škoda, že se Christiane té závislosti nezbavila ani v následujících letech a odnesl to i její syn.
Kniha velmi zajimava....kazdy by si mel aspon cast precist nicmene moc jako varovani pred nebezpecim drog mi to neprijde a misty zbytecne prodluzovana e.jen minimalne
Děsivá výpověď o tom,co dokáží drogy udělat s člověkem.Takhle by se to mělo těm puberťákům ukázat.To,že přijde do školy povídat nějaká paní je sice fajn,ale ti na druhém stupni si toho moc neodnesou.Kdežto když se jim to vysvětlí takhle jejich jazykem a pěkně na rovinu,myslím,že šance na záchranu jsou mnohem vyšší.
Ačkoli se nedoporučuje slabším povahám, dle mého by si tuto knihu měl přečíst každý. To, že je podle skutečnosti je ještě jako "třešnička na dortu". Na rozdíl od filmu zachycuje celý děj a do daleko větších podrobností. Obsahuje spoustu výmluvných fotografií. Četla jsem ji již jako náctiletá a opravdu hodně ovlivní pohled člověka na některé věci.
Knihu jsem zhltla za den, a ještě dlouho jsem o ní přemýšlela.
Jednoduše jsem si jistá, že jsem ji nečetla naposledy
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Hodně mě ovlivnila, dala nahlédnout do jiného světa. Věřím, že si ji někdy přečtu ještě jednou (nebo i dvakrát), opravdu doporučuji, neuvěřitelný zážitek z četby! Je to kniha, kterou nikdy nechcete dočíst :).
Velmi čtivá a záživná kniha. Obdivuji její odvahu tak do detailů vylíčit svůj příběh. Ovšem ty její neustálé pokusy o odvykání mě po určité době začaly už štvát, třeba týden vydržela bez fetu a pak si řekla, že ta procházka po městě bez "háčka" není ono a má na to chut', tak si přece zase dá. Připadalo mi, že fyzická závislost u ní nebyla hlavním problémem, spíše ta psychická. Když byla čistá, neměla se vlastně s kým bavit, protože její přátelé byli vlastně jen fet'áci. Muselo pro ni být hrozné číst neustále v novinách o svých přátelích, kteří zemřeli kvůli heroinu. Divím se, že ji samotnou to nedokopalo k tomu definitivně s fetem skoncovat. Nemůžu ale říct, že bych ji nějak litovala, chápu, že to měla doma těžké, ale člověk přeci může své problémy řešit i jinak než drogami. Nicméně mě kniha velmi zaujala a dávám 4 hvězdy, inspirovalo mě to k tomu přečíst si i pokračování "Můj druhý život" a také se podívat na film My děti ze stanice ZOO.
Tuto knihu miluji. Příběh mě extrémně bavil a plánuji knihu číst znovu. Film jsem viděla také a i ten byl moc hezký. Ráda bych si přečetla i Život poté, jelikož mě život Christiany dost zajímá. Dokonce jsem byla s přítelem na činohře My děti ze stanice ZOO v Ústí nad Labem a každý kdo má možnost se na to dostat doporučuji nic lepšího jsem neviděla! :)
V mych trinacti letech, kdy jsem tuto knihu vzala poprve do ruky, se stala na hodne dlouhou dobu mou vubec nejoblibenejsi knizkou, ke ktere se dodnes vracim asi nejcasteji. Je jedno, jestli ctu Deti podruhe nebo po desate, vzdycky se do ni ponorim stejne, jako pred osmi lety a prozivam osudy vsech hrdinu, ktere zvedavost ci snaha o vzdor dostala az na okraj propasti, ktera se pro spoustu z nich stala nevyhnutelnou, od zacatku do konce. Na knizce se mi mimo jine moc libi zpusob, jakym je napsana. Je videt, ze si Christiane pri liceni sveho pribehu nebrala zadne servitky a vylicila vsechno presne tak, jak se stalo. Pravda, z tech prilis detailne popsanych nechutnych situaci a mist se i mne pri jejich cteni delalo spatne, ale na druhou stranu...jak ma jinak kniha, s tak silnym a nebezpecnym tematem, opravdu otevrit oci?
Skvělý popis závislosti. Toho, jak si člověk myslí, že má vše pod konrolou, i když do toho dávno spadnul. Vidíte jasný stále se opakující kruh odvykání - závislost. Drogy jsou prostě svině.
Knihu jsem si koupila hned, jak u nás poprvé vyšla. Tehdy jsem byla mladá dospělá. Jde o drsný příběh a hlavně v dnešní době by ji měli mladí číst, aby s tímto vůbec nezačali.
Kdys jsem četla tuto knihu na etapy, coby jsem chodívala do knihovny číst. Kniha mne příliš nezaujala, ale někoho kdo má rad drogovou tematiku a Davida Bowieho... Příběh se odehrává v Německu a německou kulturu moc nemusím, ale věřím, že se tam tuhle věci dějí i dnes..