My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307412/mid_my-deti-ze-stanice-zoo-Zof-307412.png
5
8348
8348
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Jak by se mi četlo dnes, nevím...ale před těmi mnoha mnoha lety jsem to zhltl jedním dechem. Uvěřitelně neuvěřitelné, úžasně strašné...
Knihy napsané ze života a podle skutečných událostí jsou pro mě v podstatě nejlepší. Takové knihy mám přečtené "jedním dechem" a My děti ze stanice ZOO nebyla výjimkou. V tomto příběhu jde celkem zřetelně poznat, nejen jak velký vliv má prostředí, ve kterém žijeme, ale také výchova. Ovšem není dobré zapomínat také na samotného jedince a jeho priority a vůli. Vždy je snadné dát se tou jednodušší cestou.
Občas si říkám, proč prostě nepřestali brát drogy ? Co na tom bylo tak těžkého ? Pak si uvědomím, že když mám chuť na sladký, tak si ho dopřeji a nemůžu tomu prostě odolat. Nakonec to není vůbec snadné. A ještě ten pocit, když si píchnete a vaše problémy zmizí. Vaše minulost bude na chvíli potlačena. Nebudete myslet na budoucnost a nebudete z toho špatný, že nebudete vědět co chcete v životě dosáhnout.
Kniha ve mě vyvolala velmi nepříjemný pocit. Jinak velmi záživné čtení.
Na svoji dobu neobycejne drsne zpracovani pribehu zalozenem na vlastnich zkusenostech s drogovym podsvetim. Doporucuji.
Tato kniha by mala patrit na zoznam povinnej literatury na vsetkych stredných školách.
Moc dobrá kniha, je mi 13 a doposud jsem nečekala, že mě kniha s takovým dějem tak moc ohromí a ještě víc tím, že je podle pravdivé události, rozhodně doporučuji:)
Hodně silná knížka. Poprvé jsem jí četla asi ve 13. Příběh Christiane F. mě děsil a zároveň ohromil.
Řekla bych, že se jedná o literární klasiku. Mladí lidé by tohle měli mít přečtené, drsný příběh o mladých lidech, kteří jsou závislí na drogách.
Lidský výkal, který při chůzi mává rukama až k nebesům, kolébá se při tom jako houpací koník, a jeho trup spolu s hlavou je skoro rovnoběžný s chodníkem, je stále jenom lidský výkal. Nikdy to nebude chudáček, který omylem zabřednul do hlubokého moře sraček. Udělal si do svého člunu, po kterém tímto mořem brázdil sám. A když se začíná potápět, ztratí pádla a jeho hlava už z těch sraček trčí opravdu jenom kousek, začne naříkat, jak je k němu moře nespravedlivé. Že on tu díru neudělal naschvál. On pouze chtěl vyzkoušet co se stane když jí udělá. Netušil přeci, že ty sračky začnou tou dírou protékat. I když viděl jiné čluny cestou se potápět, stále věřil tomu, že jemu se to nestane. Nemohl se přeci nechat poučit jinými lidmi, dokud to sám nezkusí. A zatímco jiní si do člunu díru neudělali a chtějí poklidně plout dál, musí přes neustálé naříkání a kloktání topícího se lidského výkalu ve sračkách světa, poslouchat jak jsou k němu slepí a zlí. Tak se odhodlá jeden, že jej v tom nenechá, připluje k němu a snaží se jej vytáhnout na svůj vlastní člun. Ale co se nestane, lidský výkal, člun převrhne a ve sračkách jsou oba. A tak to dělá dál nehledíc na to, že ten, který mu chtěl pomoct se topí a on chvíli pluje na jeho převráceném člunu. Dokud opět nespadne do sraček a tak to dělá pořád dál. Běduje nad svým osudem, napíše o tom knihu a ještě si stěžuje, že když vyplouval na širé moře sraček dostal menší člun s malou prasklinou a tak byl náchylnější a je tedy nad slunce jasné že se to muselo stát. Nakonec, i když tu díru udělal sám, uvěří, že mu ji tam udělal někdo jiný a přesvědčuje o tom i ostatní.
Kniha se mi nečetla úplně lehce, ale své poselství každopádně křičí do světa. Je super, že jsou zde dodatky dospělých, kteří se kolem Christiany točil. Zvláštní, že ve světě drog nakonec zůstala nejdéle ona, její přátelé v sobě našli sílu skončit. Rozhodně poučná četba, kterou by si měli přečíst všichni mladí a často i jejich rodiče.
Kniha mě strhla hned od začátku, stále jsem si musela říkat ,,Ano, tohle se opravdu stalo. Stalo se to a děje se to pořád." Tím, že to celé bylo nespisovné a plné slangových výrazů jsem se rázem ocitla v těle Christiany a prožívala to, co ona, i když si zároveň neumím ani v nejmenším představit, jak bych to zvládla. Souhlasím s názorem, že by kniha měla být zařazena do povinné četby jako prevence před závislostí.
Téma knihy, nebyl zrovna můj šálek čaje, ale oceňuji reálnost....
Možná by se kniha měla dávat dětem číst povinně, pak by si hrátky s drogami rozmyslely.
Skutečně hodně silná kniha. Po přečtení jsem ji musela dlouho vstřebávat a nějakou dobu si od dalšího čtení odpočinout, abych se mohla vzpamatovat a utříbit si myšlenky, které mi hlavou neustále vířily.
Nevím proč, ale pořád se mi chce volat "Do prdele, copak to rodiče nevidí???". Četla jsem tuto knihu poprvé v pubertě a rychle jsem ji pustila z hlavy. Teď jsem ji četla podruhé, v době kdy mám dceru ve věku Christiany a vážně si neumím představit, že bych na své dceři nepoznala drogovou závislost. Věnujte se svým dětem, zajímejte se o ně, protože nic úžasnějšího mít nikdy nebudete.
Teda... To, že by kniha měla být jako povinná tu bylo řečeno několikrát a s tím souhlasím. Ale myslím si,že by si tuto knihu měl přečíst i každý rodič.
Příběh je drsný,ale neuvěřitelně čtivý.
Knihu jsem poprvé četla asi před rokem po povinném shlédnutí filmu. Ten mě sice moc nezaujal, ale zato knihu jsem přečetla jedním dechem. Je to syrové, reálné, otevřené, ze spousty pasáží vám přebíhá mráz po zádech, zdráháte se až uvěřit, že by to opravdu měla být pravda...
Ke knize jsem se teď vrátila kvůli tomu, že ji máme jako povinnou četbu. Vůbec nelituji. Je čtivá a zajímavá, ale zároveň odpuzující a strašná.
Mám ráda autobiografie a tahle je brutální! Netušila jsem, co všechno je možné zažít na jednom obyčejném německém sídlišti. Super kniha, chytne člověka za srdce a skvěle se čte.
Neskutečné. Tato kniha mě neskutečně dostala. Nezapomenutelný příběh. Mohu jen doporučit. Film dobrý, ale tohle tak stokrát lepší.